Povinná četba pro sestry!

2
1428

Moderní časopisy a internet jsou plné článků o tom, jak se bránit syndromu vyhoření, jak si správně plánovat pracovní čas a soukromý život, kdy a co jíst, jak si říct o zvýšení platu… bohužel jen velmi málo z těchto rad je použitelných pro sestry. Sestra se nemůže bránit syndromu vyhoření tím, že půjde hrát golf nebo meditovat do Thajska, směnová sestra si špatně zajišťuje pravidelné odpolední volno na kurzy španělštiny či jógy, o pravidelnosti přestávek na jídlo se dá těžko hovořit a tabulkový plat nelze zvednout jen tak, když si někdo právě vzpomene. A že směnové sestry nemají směny střídající se po týdnech, ale pracují každý den jinak, a ve finále třeba i tři víkendy ze čtyř, to asi médiím někdo pečlivě zatajil.
Prostě sestro, pomož si sama! Ale jak?

Knihu Svépomocná příručka sestry bych přehlédla nebýt podtitulku „psychothriller“, který naznačuje, že autor o profesi sestry něco ví, a nebýt autora samotného. Je jím Radkin Honzák, u kterého oceňuji laskavý humor a zdravý selský rozum.  Knihu jsem si tedy obstarala a můžu ji vřele doporučit!

Kniha má sympatický kabelkový formát A5, díky brožované vazbě je lehká, a co si budeme nalhávat, i levnější. Hodí se do autobusu, do vlaku a pod polštářem nebude tlačit. Vazba je z pevnějšího lesklého papíru, když si ji polijete Jodisolem nebo pokapete krví, půjde to umýt. V úvodu knihy doktor Honzák popisuje, jak pečlivě sbíral pro knížku materiál od sester z praxe, takže opravdu není „šitá horkou jehlou“.

prirucka-sestryKniha je rozdělená do 11 kapitol, každá se věnuje jednomu z témat, které sestry důvěrně znají a přece občas nevědí, jak k nim přistupovat. Kapitoly jako spánek, komunikace s pacientem, stravování ve směnném provozu, asertivita, edukace a základní psychoterautické směry jsou napsány ve výstižné  zkratce, a vsadím se, že každý tam najde něco nového. V každé kapitole jsou zvýrazněné důležité myšlenky nebo citáty.

Z mého pohledu je snad nejdůležitější kapitola o začátcích v profesi sestry, o tom, jaká nebezpečí na začínající sestru číhají. Také o tom, že nikdo učený z nebe nespadl a ti, co už učení jsou,  by na to neměli zapomínat. Naprosto skvělá je kapitola o jednání s agresivním pacientem/příbuzným, snad poprvé jsem četla zapamatovatelný konkrétní návod, jak agresivní chování rychle rozpoznat už v počátku a nenechat ho rozvinout.

Velmi aktuální je kapitola o dalším studiu –  co všechno musí vzít sestra v úvahu, rozhodne-li se dál studovat, zejména má-li už rodinu. Za zmínku stojí také velmi vtipně podaná kapitola o VIP pacientech  a nakonec i kapitola s názvem „Sebezničující postupy – nesmyslné příkazy, které nám kazí život.“  I když se to asi ve škole vědomě nevyučuje,  přesto mnoho sester přichází do zaměstnání s pocitem, že sebechvála smrdí a že musí být dokonalé. Vážně musí?

Závěrečná slova autora pohladí po duši, což sestry moc a moc potřebují. To se v knize také dočtete, že člověk potřebuje několik pohlazení denně, jinak mu vysychá mícha. Svépomocná příručka sestry by měla být povinnou četbou už pro zdravotnické asistenty, aby věděli, do čeho jdou.

Knížku můžete koupit přímo v nakladatelství Galén. Je v ní uveden i e-mail, na který můžete doktorovi Honzákovi napsat svoje připomínky, postřehy či zkušenosti z práce. Nebo je samozřejmě můžete psát sem do komentářů. Kde jste se v té knížce nejvíc našli? Těším se.

Lenka Šnajdrová pro www.osetrovatelstvi.info

2 KOMENTÁŘE

Napsat komentář k jirina Zrušit odpověď na komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..