Profesionály je třeba zaplatit, i když zrovna není krize

3
981

Nadbytek sester a dalších zdravotnických pracovníků tu nebyl nikdy. Co si budeme nalhávat, žádné davy před branami nečekaly. Ale v době socialistické nebylo až na malé výjimky možné, aby někdo dělal něco jiného, než vystudoval. Tento trend pokračoval ještě nějakou dobu v čase sametově porevolučním. Všichni absolventi SZŠ tehdy putovali do nemocnic a ani je nenapadlo pošilhávat po práci v jiném oboru. Meziroční úbytek sester (důchody, mateřská, stěhování apod.) byl saturován příchody absolventek. Ve všech nemocnicích se platilo +/- stejně, přestupem si nikdo výrazně nepolepšil.

Ovšem pozor, máme dobu moderní, a mladé sestry si vybírají práci podle zcela jiných kritérií. V době moderní se také zodpovědněji souloží a méně rodí, čili na pracovní trh vstupuje o téměř 100 000 lidí méně, než kolem roku 1990. Výsledkem je, že z relativního dostatku tu máme relativní až kritický nedostatek, a personalisté ve zdravotnických zařízeních rozhodně nemají veget.

První krize se objevila v letech 2008/2009. Na SZŠ skončil obor všeobecná sestra a zdravotnický sektor nebyl připraven na vstup zdravotnického asistenta. Absolventů na 3 roky výrazně ubylo a přetížení stávající zaměstnanci prokázali prvotřídní znalost fráze “zaječí úmysly”. Situace si konečně laskavě povšimlo tehdejší ministerstvo zdravotnictví a už v roce 2009 se různě stabilizačně opatřovalo včetně zvedání platů.

Prezentace odměňování zdravotníků v segmentu lůžkové péče, MZ, 6. 5. 2019

Trh se trochu zastabilizoval, zdravotnictví paradoxně pomohla ekonomická krize kolem roku 2012. Sestry neměly z nemocnic kam odcházet, protože firmy nepřijímaly nové zaměstnance, naopak propouštěly. A platy ve zdravotnictví stály na místě. Proč přidávat, když sestry neodcházejí po stovkách? Mezi roky 2012 a 2013 odměny ve zdravotnictví dokonce klesly.

Jenže ekonomika se odrazila od dna a než ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo změnu, ocitáme se v roce 2015 opět v krizi. Sestry odchází, nové nepřichází, ministerstvo zdravotnictví už nemůže situaci ignorovat a znovu sahá po zvýšení platů. V souvislosti s rostoucí ekonomikou je těžké si zdravotníky udržet, takže platy dále stoupají až do letošního roku. V grafu výše to vypadá luxusně, je ale třeba říci, že letos se zvedly především příplatky, na které nemá nárok každý. V grafu vidíme odměny průměrné, na které 2/3 zaměstnanců nedosáhnou. Průměr prostě realitu v peněženkách neodráží.

Pan ministr Adam Vojtěch říká, že je to dost, protože sestry už neodcházejí po stovkách. Na příští rok navrhuje zvýšení o 2 – 3 %. Spočítala jsem, že pro sestru s 10 lety praxe jsou 2 % 549 Kč, pro ošetřovatelku s 10 lety praxe je to 366,60 Kč.

Co se asi stane?

Varianta 1: Sestry a další zdravotníci se z přidání 2 % pominou štěstím, na oslavu budou pořádat trachtace na Vosím hnízdě, a absolventi zdravotnických škol vyvrátí v šílené touze po práci v nepřetržitém provozu brány nemocnic.

Varianta 2: Sestry a další zdravotníci z přidání 2 %  upadnou do těžké deprese, kterou půjdou léčit do jiného oboru než je zdravotnictví, neb ve zdravotnictví nemá kdo léčit a už vůbec ne ošetřovat.

Která varianta je pravděpodobnější? Já sázím bohužel na tu druhou. Nepoučili jsme se. Opět se vracíme před rok 2009 a před rok 2015, kdy zaměstnanci tak nějak plíživě ubývají a nemá je kdo nahradit. Točíme se v kruhu – nedostatek pracovníků devastuje pracovní týmy, přetížení zaměstnanci nejsou schopni zaučovat studenty a absolventy, absolventi zpruzeni systémem obor opouštějí a zase máme ten nedostatek.

 

Černý scénář, že? Ve výsledku ve zdravotnictví pracují jen nadšenci a vyhořelci. Jenže ve zdravotnictví mají pracovat především profesionálové. Od sanitáře výše. A profesionály je třeba zaplatit. I když zrovna není krize. Nebo půjdou dělat profesionály někam jinam. Je mi líto, ale 2 % jsou fakt málo.

Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info

3 KOMENTÁŘE

  1. Maturovala jsem v roce 1975, takže jsem dnes již vypomáhající důchodce.Sester nebylo nikdy dostatek,všichni se už vždycky těšili až přijdou absolventky. Vzpomínám si, že ve 3.ročníku SZŠ,jsme chodily jako žákyňky vypomáhat na oddělení.Ve 3.ročníku jsme měly měsíc soustředěné praxe,kdy jsme prošly všechna hlavní oddělení v ranních,odpoledních a komu již bylo 18 let i nočních službách. Dnes přijde žákyňka na praxi / nevím,zda se jim tak ještě říká/ a nemůže dělat nic,neboť k tomu nemá kompetence – mluvím z praxe.My jsme měly jako studentky v nemocnici učitelky praktického výcviku,které nás vedly a pokud jsme praktikovaly tam kde nebyly,byla nám přidělena sestra,která se nám věnovala.Dnes je tam také zdravotní sestra,ale bohužel ,ta nestíhá dělat ani svoji práci,na tož se věnovat praktikance.
    Po maturitě šla většina dělat to co vystudovala, nevím proč bych měla jít dělat něco jiného,když jsem se rozhodla dělat zdravotní sestřičku. A to se říkalo,že pro toto povolání se nemůžou děvčata rozhodovat v 15 letech,protože ještě neví co chtějí.Během studia na SZŠ odešla děvčata,která tam přišla,protože se nedostala na jinou školu a zdravotka byla východisko.
    Z naší třídy /a to nás bylo kolem 30 žákyněk / ze zdravotnictví pokud vím, odešla asi jedna nebo dvě děvčata a to ještě v pozdějším věku.
    Myslím,že chyba byla zrušit SZŠ.Studovat i vysokou školu samozřejmě ano,ale musí být nějaký základ a bez toho nic nestojí.Věřte,že vím o čem mluvím.Jsme zdravotnická rodina a vzdělání máme různorodé,takže mohu porovnávat.
    Marie

    • V té době bylo jaksi automatické, že se po střední odborné škole nastupovalo do zaměstnání, nejen ze SZŠ.

  2. Tak nám konečně po 30-ti letech dochází,že před 89.nebylo vše špatné,ba naopak.a né jenom ve zdravotnictví.Mám jmenovat ? To byste četli delší dobu.

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..