Na semináři Jak dál v přípravě zákona pro nelékařská zdravotnická povolání, který pořádala poslankyně Jana Hnyková (Úsvit) 13. 11. 2015 v Poslanecké sněmovně, se sešli zástupci profesních organizací, zástupci MZ, MŠMT, a další lidé ze zdravotnické praxe. Postřehy přednášejících pro Ošetřovatelství.info zaznamenala účastnice semináře Markéta Košinová.
Pracovní skupina na MZ, Mgr. Alice Strnadová, hlavní sestra ČR
Paní přednášející na začátku své přednášky představila pracovní skupinu na Ministerstvu zdravotnictví.
Skupina má třináct členů. Zabývá se: řešením problémů ve zdravotnictví, úpravou norem, nastavením vzdělávání a kompetencí nelékařů, odborným dohledem, specializačním vzděláváním a otázkami: jak dále v duálním vzděláváním, navrácením dětských sester do vzdělávacích programů, rozsahem činností maturanta, přímím vedením, celoživotním vzděláváním, registrem, …
Dále jsme byli informování, že skupina není jednotná ve svých názorech a ani výstupy z jednání skupiny nejsou jednotné. Přesto se skupina shoduje na potřebě prioritně dořešit otázky způsobu vzdělávání sester, registraci sester, změny kvalifikačního vzdělávání a nutnost navrácení oboru „Dětská sestra“ do škol.
MŠMT, Mgr. Marta Stará, MBA
Zástupce ministerstva měl na konferenci přednést stanovisko ke vzdělávání sester,místo toho nám bylo sděleno, že pro finální rozhodnutí je nezbytné definovat rozsah kompetencí a znalostí dle oborů, které budou po těchto profesích požadovány. Navrhují také diskuzi s odbornou veřejností.
Průzkum ÚZIS, Markéta Bartůňková (zástupce ÚZIS)
Protože nejsou jasné požadavky pracovního trhu na počet nelékařů, tak na posledním zasedání pracovní skupiny si odbory vyžádaly, aby Ministerstvo zdravotnictví udělalo průzkum: kolik vlastně zdravotníků ve všech českých zdravotnických zařízení přesně chybí a kolik nabírají absolventů s jakým vzděláním.
Dotazníky se rozesílaly zdravotnickým zařízením na konci září se žádostí o vyplnění k datu 30.10.2015 .
Zpět se vrátilo pouze 50% dotazníků, část dotazníků byla vyplněna nesprávně či vyplněna pouze částečně. Proto jsou tedy výsledky průzkumu nepřesné až zavádějící.
OSZSP ČR, Bc. Dagmar Žitníková (předsedkyně OSZSP ČR)
Pro odbory není překvapením, že část krajů nezaslala své statistické údaje. Neboť tím by oficiálně kraje přiznali, že mají velké personální problémy. Jako hlavní důvod krize ve zdravotnictví vidí odbory ve finančním ohodnocení, přetěžování personálu, stresu, špatných personálních vztazích, pracovních podmínkách a nárůstu administrativy.
Časté porušování zákoníku práce zaměstnavateli: „Není-li možnost čerpat pauzu v pracovní době, je zaměstnavatel povinen ji zaměstnanci proplatit.“
Studium na vyšších odborných a vysokých školách je přirozený vývoj celé společnosti, není důvodem personální krize.
Personální problémy se nemocnice snaží kompenzovat zdravotnickými asistenty, kteří jsou nuceni neustále překračovat své kompetence. Tím se ale mohou zdravotničtí asistenti snadno dostat do průšvihu, protože za výkony dle legislativy odpovídá ten, kdo je vykonává a je velmi složité pak tyto situace řešit.
ČAS, PhDr. Martina Šochmanová, prezidentka
I zástupce ČAS uvádí jako důvod krize snížené finanční ohodnocení, přetěžování personálu, úhradovou vyhlášku a personální vyhlášku.
ČAS vystoupil z ICN z finančních důvodů (členství v ICN je velmi drahé a všechny informace z ICN přebírá Evropská federace asociací sester EFN, jejíž členem ČAS stále je)
POUZP, Bc. Tomáš Válek, předseda
Organizace POUZP je rezolutně proti návrhu vrátit vzdělání zpět na střední školy modelem 4+1, bere ho jako nesprávný krok. Je nutné si uvědomit, že evropská směrnice 2013/35/EU požaduje pro sestry minimálně 4600 hodin přípravy (2300 hodin teorie + 2300 hodin praxe). Pro srovnání VS na SZŠ měla 2662 hodin neboli 41 vyučovacích hodin týdně. ZA mají 32 vyučovacích hodin týdně. Aby model 4+1 splnil požadavek směrnice EU tedy 4600 vyučovacích hodin, museli by studenti mít 51 vyučovacích hodin týdně tedy 10 vyučovacích hodin denně včetně svátků i prázdnin. Školský zákon v České republice udává maximální počet 40 vyučovacích hodin týdně. Počet hodin je včetně praxe.
Dle POUZP jsou k vyřešení krize nutné změny. Jasně stanovit kompetence, zahrnout ošetřovatelskou péči do úhradové vyhlášky, navýšit finanční ohodnocení, zajistit dostatek personálu, omezit fyzické a psychické vypětí a dořešit celoživotní vzdělávání.
ČLS JEP, MUDr. Petr Bouzek
I ČLS vidí model 4+1 jako krok zpět. Poukazuje na to, že sestra bez vysokoškolského vzdělání bude mít menší možnost uplatnění na trhu práce, zmenší se jí možnosti alternativy a bude se jí hůře opouštět zdravotnictví, což je možná i záměr zákonodárců. Pokud budou podmínky práce nadále špatné, opustí nakonec zdravotnictví i tak. Proto je nutné zlepšení pracovních podmínek nelékařů.
Zdravotničtí asistenti (ZA), David Svoboda, člen přípravného výboru Sdružení zdravotnických asistentů
Zdravotničtí asistenti zakládají (mají podanou žádost na soudu) svoji vlastní organizaci .
ZA jsou nuceni opakovaně překračovat své kompetence. Bez nich už většina oddělení nejsou schopna zajistit služby. Pokud si chtějí ZA udržet svou práci, musejí buď překračovat své kompetence a nebo budou odejiti. Mnozí asistenti slouží noční směny sami. Nemocnice se obhajují tak, že dohled je na jiném oddělení často i přes areál nemocnice. Zdravotnické školy stále nabízejí obor zdravotnického asistenta jako sestru, tedy jako změnu názvu. Což je velmi zavádějící.
Pokud budou mít vrchní sestry dostatek personálu, asistenty nezaměstnají, reálně tak hrozí, že si vychováme přibližně dva tisíce nezaměstnaných.
Zdravotnický asistent je dle zástupce zdravotnických asistentů, krok vedle. Přeje si zastavení dalšího chrlení asistentů do systému, ponechání vyšších odborných a vysokých škol . A možnost pro asistenty dodělat si VOŠ či kurzy, aby se vyrovnali středoškolskému vzdělání sestry před zavedením zdravotnického asistenta, aby se z asistentů nestali nezaměstnaní.
Počty, složení týmů a náplně činností
Zuzana Netolická vrchní sestra onkologického odd nemocnice Rychnov nad Kněžnou
Tým rovná se celek. Sanitář, ošetřovatelka, zdravotnický asistent , všeobecná sestra. Sanitář a Ošetřovatelka mají stejné kompetence.
Zdravotnický asistent má 80% kompetencí všeobecné sestry. Na střední škole má více předmětů všeobecných a snížený počet odborných předmětů a praxe, pracuje pod dohledem všeobecné sestry bez odborného dohledu.
Všeobecná sestra může mít středoškolské vzdělání ( SŽŠ, VOŠ) nebo vysokoškolské vzdělání (Bc, Mgr) pracuje bez odborného dohledu.
Důvody současné krize jsou špatné finanční ohodnocení, špatné personální vztahy ( i sestry x lékaři ), stres, vysoká psychická zátěž, nadměrná námaha a tím zvýšené množství pracovních úrazů, málo personálu – mnoho pacientů na jednu sestru a pokles kvality péče, často nevalná kvalita studentů zdravotnických škol, kteří by na jiné střední škole neuspěli. Je nutné navýšit kompetence a zvýšit finanční ohodnocení a změnit úhradovou vyhlášku.
Mgr. Martina Vacková – manažer kvality, nemocnice Chrudim
V nemocnici Chrudim jsme přijali 41 asistentů, do čtyř let jich zůstalo pouze osm. Třináct jich odešlo do šesti měsíců od nástupu do zaměstnání.
Jako důvody odchodu nám asistenti uváděli zejména špatné finanční ohodnocení, nemožnost postupu.
Rozdíl kompetencí mezi sestrou magistrou, bakalářkou, registrovanou a zdravotnickým asistentem je minimální.
Snížený počet všeobecných sester se snažíme řešit také pomocí asistentů kdy máme ve směně všeobecnou sestru s asistentem.
Sestry si však stěžují na nutnost dohledu u asistentů a přebírání výkonů, které asistenti dle kompetencí nesmějí provádět. Je nutné vyřešit otázku finančního ohodnocení a navýšení počtu nelékařů.
Zkušenosti s personální vyhláškou
Mgr S. Šípová vrchní sestra onkologického stacionáře
Personální vyhláška představuje minimální personální obsazení. Na klinice míváme v průměru 30 až 35 pacientů na den na lůžkovou stanici. Pacienti jsou po chemoterapii, radiologické léčbě, atd.
Na stanici je personální obsazení staniční sestra, pět všeobecných sester, jeden zdravotnický asistent a tři ošetřovatelé. Je velký problém zajistit počet pracovníků zejména o víkendech, svátcích..
Všeobecná sestra má středoškolské vzdělání nebo vyšší odborné , specializaci, vysokoškolské vzdělání a nejsou výjimky ani sestry, které mají všechno.
Zdravotnický asistent je absolvent Střední zdravotnické školy, nebo vysokoškolský student který neudělal státní zkoušku, a nebo absolvent tří akreditačních kurzů (poz. paní Mgr. Šípová nám nespecifikovala , kterých kurzů a případně koho se to týká).
Sanitář je absolvent zdravotnického asistenta bez maturitní zkoušky, dělník ve zdravotnickém zařízení, absolvent kurzu.
Vrchní sestra Mgr. Šípová opakovaně děkovala svému kolektivu za jejich odvedenou práci.
Výzva na jednotný zdravotnický systém
doc. PhDr. Dagmar Kalátová, PhD., mim. prof. , ředitelka VŠ sv. Alžběta Příbram a zástupce ředitele SZŠ Příbram
Zájem o střední zdravotnickou školu klesá. V současné době je vyšší nabídka než poptávka. Z tohoto důvodu školy snížily nároky na budoucí studenty a doslova nabírají studenty s průměrným prospěchem. Kdybychom přijímali kvalitní uchazeče, premianty na základních školách, nemáme na středních školách nikoho. Rodiče studentů se nás neptají na maturitu, ale na možnosti po ukončení školy. Maturanti mají zájem hlavně o vysoké školy případně o vyšší odborné školy, do praxe jich odchází minimum. Jsou to zejména Ti, kteří se chtějí osamostatnit.
Většina vysokoškolských studentů pochází právě ze střední zdravotnické školy.
Na střední škole má zdravotnický asistent 32 vyučovacích hodin týdně, základy všeobecného vzdělání z důvodu státní maturity a snížený počet odborných předmětů a praxe o proti dřívějšímu oboru všeobecná sestra.
Vyšší odborná škola má učební program v souladu z evropskou vyhláškou. Problém je zejména prostupnost vyšší odborné školy s vysokoškolským programem.
VOŠ a VŠ
prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. , zástupce VŠ
Absolvent vyšší odborné školy nemůže studovat magisterský obor bez oboru bakalářského.
Vysoké školy by mohly vyjít absolventům vyšších odborných škol vstříc odlišnými požadavky pro přijetí, ve stanovách fakulty.
Musely by se splnit podmínky akreditovaného programu, zkušební provoz, schválení senátu VŠ (změna statusu), uznání výsledku.
Paní profesorka Tóthová navrhuje zahájit oficiální jednání pro zjednodušení bakalářského programu, uznání předmětů pro absolventy vyšších odborných škol (stáhnout délku studia) a zahájit spolupráci s vyššími odbornými školami .
Ošetřovatelství na Slovensku
Mgr.Laurin
Slovenská komora sester a porodních asistentek má sídlo v Bratislavě.
Z důvodu vysokých členských příspěvků vystoupila Slovenská komora sester a porodních asistentek z ICN. Jsou členi dalších uskupení jako je EFN, EMA , HORATIO .
Všechny sestry musí být registrované, sestry odcházející do zahraničí většinou potřebují vystavení Etické způsobilosti. Komora také hodnotí celoživotní vzdělávání.
Slovensko má cca 432 tisíc sester a porodních asistentek. Komora má přibližně 20 tisíc členů.
Zákony týkající se sester jsou NR SR 577 ,
578 – paragraf 42 – celoživotní vzdělávání, kredity, povinnost registrace, pětileté vzdělávání od prvního dne registrace.
579 – zákon o záchranné službě
580 – zákon o pojišťovnách
581 – úřad pro dohled na ošetřovatelskou péči
nařízení vlády 213 – odborná způsobilost , 296
pro všeobecné sestry ze střední zdravotnické školy platí přechodné ustanovení.
Vyhláška 542 – zdravotnický asistent má na Slovensku méně kompetencí než v České republice, kromě zákazu venózních odběrů a cévkování nesmí například podávat léky intramuskulárně.
Vyhláška 366 pojednává o hodnocení vzdělávání. Na Slovensku je třeba získat 1000 kreditů za pět let. Padesát kreditů musí sestry a porodní asistentky získat ze seminářů , padesát kreditů získají za čtyři roky práce.
Slovenská komora usiluje o možnosti podílet se na změnách legislativy, mít své zástupce ve vládě.
Předává ocenění pro sestry Bílé srdce. Více na www.sksapa.sk
Text a foto: Markéta Košinová
