Sobota, 27. července 2024

Měli bychom se smířit s tím, že vzdělání zdravotních sester se na SZŠ nevrátí!

Na webu České asociace sester je informace, že pracovní skupina ČAS pro legislativu obdržela z MZ ČR dne 2.6.2015 návrh zákona, který má nahradit Zákon č. 96/2004 Sb. Podle legislativního plánu vlády se má zákon jmenovat Zákon o podmínkách výkonu zdravotnických povolání jiných než povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta nebo psychologa ve zdravotnictví.  Čili to znamená, že nový zákon vstoupil do připomínkového řízení a po schválení by mohl platit od roku 2017. Doufejme, že ho brzy uvidíme!

Stav sesterský a obecně ošetřovatelský na tom není momentálně dobře. Sester i pomocného personálu rapidně ubývá a vina se klade i změně systému vzdělávání, která přišla v roce 2004 společně se zákonem č. 96/2004 Sb. Některé hlasy z praxe soudí, že kdyby sestry mohly dále získávat kvalifikaci na SZŠ, byl by jich dostatek.

Komentáře z Ošetřovatelství.info na Facebooku

Sestra

Skutečně? Faktem je, že se snižuje porodnost, tedy ubývá studentů (na všech školách). Chytří žáci se hlásí na osmiletá gymnázia. I ti méně chytří žáci mají dnes vstup na gymnázia a obecně všechny střední školy a následně vyšší a vysoké školy snadnější, už jen proto, že jich je méně a méně, a škol je naopak víceméně stejně, ba i více (viz čerstvá analýza časopisu Týden). Nejsem přesvědčená, že by se davy schopných studentek v dnešní době hlásily na střední zdravotnickou školu, i kdyby po maturitě získaly kvalifikaci sestry. Opravdu je snem současné devatenáctileté slečny „být pravou rukou doktora“?

Každopádně nový zákon se bude muset poprat s paragrafy, které už přes 10 let nefungují.

Odborný dohled
Podivný institut, jehož zákonná definice je pro mnoho lidí v praxi nesrozumitelná. Navíc institut dle mého názoru prostě přiblblý, protože buď mám vzdělání a kompetenci k tomu něco udělat –  a pak to udělám se vší zodpovědností, nebo to vzdělání a kompetenci nemám  –  a pak na to nemám co sahat. Absolvent či nový pracovník potřebuje určitou dobu na zaučení, kdy by měl mít nějakého „školitele“ nad sebou, ale celoživotně pracovat „pod dohledem“ je nesmyslné i zatěžující, protože klade nároky na čas a odpovědnost dohlížejících pracovníků.
Bohužel není úplně jasné, co se stane, bude-li odborný dohled odstraněn.

Zdravotnický asistent
To jsou ti nešťastníci, co ne/pracují pod odborným dohledem.
Nebude-li odborný dohled odstraněn, asistenti nebudou nastupovat do praxe, protože práce pod dohledem je demotivující a méně placená. Pro zdravotnická zařízení je vlastně výhodnější přijmout samostatnou sestru než ne zcela samostatného asistenta, případně vzít asistenta a natlačit ho do pozice sestry (za méně peněz a s rizikem právního postihu asistenta při překročení kompetence).
Bude-li odborný dohled odstraněn, bude hodně záležet na kompetencích. Zdravotnický asistent je nemá úplně malé, na standardním oddělení je až na i.v. aplikaci schopen téměř všech ostatních činností, a pak se budou sestry právem ptát – proč může zdravotnický asistent s maturitou dělat totéž co já s vysokou školou? Nedojde-li tedy ke změně kompetenci u sestry směrem výš, či u asistenta směrem níž, bude odstranění odborného dohledu znamenat akorát větší zmatek (a zmetek!).
Ať již bude či nebude odborný dohled, vstup na VOŠ/VŠ je poměrně snadný (viz výše) a maturanti, pokud nejsou v nějak opravdu tíživé sociální situaci, studují dál. Takže asistenti stejně nebudou.
Pro mě je obor zdravotnický asistent zralý na zrušení, ale odhaduju, že si to nikdo netroufne, pro střední zdravotnické školy by to znamenalo příliš radikální změny. Stejný problém je pravděpodobně s oborem laboratorní asistent. 

Komentáře z Ošetřovatelství.info na Facebooku

zdravotnicky-asistent

Duplicita VŠ/VOŠ
Už bylo opakovaně avizováno, že duplicitní studium musí zůstat, protože VŠ nejsou schopné pojmout tolik studentů. Studium ošetřovatelství na VŠ i VOŠ je v souladu se směrnicí EU téměř totožné a absolventi mají kompetence stejné. Přesto studentky VOŠ nemohou pokračovat v navazujícím magisterském studiu bez balakářského stupně, takže jsou proti VŠ studentkám v nevýhodě. Prostě typický český chaos.
Jestliže tu duplicitu neodstraníme nyní, budeme čekat dalších 15 let na nový zákon a pracovat v chaosu ještě větším? Možná by bylo řešením zvýšit balakářkám kompetence a pak by VOŠ mohly chcípnout na ubýtě, protože logicky by byl větší zájem o VŠ, ale opět – studium na VOŠ a VŠ je oboje v souladu se směrnicí EU, tedy nedat absolventkám stejné kompetence je nefér!

Nástupní praxe
Dnes je tedy moderní říkat adaptační proces, který nám ze zákona v roce 2004 úplně vymizel. Existuje sice metodický pokyn MZ k uskutečňování adaptačního procesu, ale jeho právní závaznost je nízká, takže adaptační proces si dělá každé zdravotnické zařízení po svém a někde skutečně svérázně.
Základní pravidla by měla být všude stejná, takže doufám, že se nám nástupní praxe do zákona vrátí.

Kvalifikační požadavky na vedoucí pracovníky
V první verzi zákona z roku 2004 byly, hned v další novelizaci se kamsi vytratily… Je to dobře? Je dobře, že vedoucí funkci může vykonávat v podstatě klidně absolventka? Vedoucí funkce snad nemá být o odpracovaných letech, ani o rektálním alpinismu, ani o práci jen na ráno, protože mám malé děti, staré rodiče či žaludeční vředy. Vedoucí pracovník má lidi vést, inspirovat, motivovat, umět s nimi vycházet, umět citlivě prosazovat nepopulární opatření, znát legislativu… Po sestrách na ARO chceme specializační vzdělání, po vedoucích pracovnících nechceme nic?
Asi bych to vzdělání v managementu odpustila sestrám z praxe od určitého věku, nicméně po těch mladých by bylo podle mě dobré ho vyžadovat.

Registrace
Na webu MZ je krásně popsán význam registrace: „Hlavním cílem registrace nelékařských zdravotnických povolání je ochrana veřejnosti. Ochrana veřejnosti spočívá na principu celoživotního vzdělávání, průběžného obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti, což vede ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče a jiných činností s tím souvisejících.“
Zářným příkladem, jak registrace chrání veřejnost, jsem já sama. Sice se vzdělávám, ale už 8 let jsem se nepřiblížila ani zdaleka k nikomu, kdo vypadá jako pacient. No ale pozor – registraci mám do roku 2023!
Registrace jako taková má pro mě význam jako ukazatel počtu a pohybu pracovníků, jinak celoživotní vzdělávání má podle svých potřeb stanovovat, sledovat a hradit zaměstnavatel, tak jak to je v zákoníku práce. 

Můžeme se jenom dohadovat, jak se podaří novému zákonu vylepšit postavení sester a dalších zdravotníků ve společnosti. Nicméně jen zákon to nezařídí. Nedostatek sester nevyřeší určitě. Bez adekvátního finančního ohodnocení a motivačních pracovních podmínek sestry nebudou.
Západní země si nedostatek sester saturují sestrami ze zahraničí, i z Česka. To my nemůžeme. Proč by se Rumunka či Číňanka učila náročnou češtinu, se kterou se uplatní pouze v Česku za relativně nízkou mzdu?  Naučí se anglicky s uplatněním ve více zemích za peníze nesrovnatelně vyšší.  My máme jedinou šanci – udržet si sestry naše!

Můžeme se snažit i my sami. Třeba tím, že na sebe budeme hodní. Tím, že si budeme vážit sami sebe a svých kolegů. Tím, že přestaneme řešit, zda jsou lepší sestry ze SZŠ, VŠ nebo VOŠ a jak dobří/špatní jsou zdravotničtí asistenti. Tím, že se přestaneme povyšovat nebo naopak ponižovat. Každá (každý) z nás byla jednou absolventkou a potřebovala pomoc zkušenějších.  Vzdělání zdravotních sester se na SZŠ stejně nevrátí, z objektivních důvodů to není možné! (kdyby se tedy náhodou vrátilo, jsem ochotná i se svou arachnofobií sníst pavouka 🙂 )

Lenka Šnajdrová, pro www.osetrovatelstvi.info

DALŠÍ ČLÁNKY

5 KOMENTÁŘE

  1. Děkuji autorce článku, která dokázala pojmenovat a popsat hlavní problémy ve vzdělávání sester a jeho dopad v praxi. Doplnila bych jen odstaveček ohledně požadavků na vedoucí pracovníky. Podle mých zkušeností, z velké části se na současné situaci podílí také ošetřovatelský management. Je zarážející s jakou frekvencí se setkávám s případy šikany a mobbingu ze strany vedoucích pracovníků. Stálo by za to vybírat do vedoucích pozic osoby nejen na podle předepsaného vzdělání a odborných znalostí ale také, a to především na základě osobnostních kvalit, aby vedoucí pracovník byl skutečně schopen lidi vést, inspirovat, motivovat, umět s nimi vycházet, umět citlivě prosazovat nepopulární opatření. Na to je potřeba umět věci a situace objektivně a nezaujatě posoudit, a především mít rád lidi. To jsou aspekty, které mu žádné formální vzdělání do hlavy nenaleje. Na to je třeba osobnostní zralost a odpovídající charakterové vlastnosti.
    Marie Marková

    • Vážená paní Marková,
      jsem potěšena Vaším komentářem a velmi za něj děkuji. Naprosto souhlasím. Koneckonců každý pracovník ve zdravotnictví by měl mít náležité osobnostní předpoklady, pracuje s lidmi, kteří jsou v nestandardní situaci.
      Tématu šikany a mobbingu se hodně věnovala moje kolegyně Dana Krásová. Příběhy, které sesbírala z praxe, byly až neuvěřitelné. Můj dlouhodobý názor je, že u pracovníků ve zdravotnictví se hodně zanedbává duševní hygiena a relaxace, ve zdravotnických zařízeních (ne ve všech) pokulhává firemní kultura, nedostatek pracovníků a byrokracie způsobují zvýšenou zátěž na všechny zaměstnance a vztahy se kazí…
      V případě, že byste měla jakýkoli delší komentář k uvedené problematice, můžete mi ho zaslat na e-mail silver@www.osetrovatelstvi.info, ráda ho zveřejním. Lenka

    • Souhlasím. K těm vedoucím funkcím bych jen ráda trošinku doplnila- podle mého názoru by bylo faj, kdyby se konkurzy dělaly na všechny vedoucí pozice (například někde se dělají jen pro vrchní, někde ani to ne, někde i pro staniční). A kdyby v komisi seděl i zástupce z kolektivu, ne jen hlavní, primář, odcházející vrchní, náměstek pro vzdělání a člen odborů. A mojí osobě se velmi líbí model, kdy vrchní je jmenována na určitou dobu a poté je vyhlášen nový konkurz- obhajuj nebo předej. Vím o zařízení, kde to tak mají a prý mají velmi dobré zkušenosti.

      • Paní Jiřino, váš názor bych určitě podepsala. Zabránilo by se alespoň částečně zákulisním rozhodováním a ne úplně čistým faktorům, které se v souvislosti s jmenováním do funkcí dějí. Vedoucí pracovníci by byli mnohem více motivovaní ke korektnímu chování.

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

- Naše akce -spot_img

Další novinky

%d bloggers like this: