Jestli mě něco má práce naučila, tak vážit si každé maličkosti. Uvědomit si, že byť se nám nemusí v životě vždy dařit podle našich představ, pokud jsme zdraví, jsou to jenom drobné překážky na cestě k cíli, které dělají náš život o to pestřejší. Vážit si jeden druhého, naučit se odpouštět, vždyť kdo z nás někdy nechyboval? Uvědomit si, že někdy hlupák se „srdcem ze zlata“ je mnohem více než „chytrolín“ bez duše. Poznávat lidi, kteří ve Vašem životě zanechají stopu a jsou dnes jako členové Vaší vlastní rodiny, ty kteří dovedou být přáteli, oporou, či inspirací. Občas ty, na které neradi vzpomínáte, proto jací jsou, ale zároveň si díky nim začnete všímat i svých vlastních chyb. Uvědomit si, jak je člověk ve skutečnosti vlastně „malý“. Není nic úžasnějšího než mít práci, která je Vaší zálibou, druhým domovem, místem, díky kterému neustále pracujete na sobě samém. Poděkování za velkou podporu a pomoc při zpracování článku patří vrchní sestře p. Marii Hargašové.
Dnes se nacházíme v době, kdy nás média a tisk zahlcují informacemi o nedostatku zdravotnického personálu, ať už se jedná o lékaře, všeobecné sestry, či další nepostradatelné členy týmu. Kde nastala chyba? Proč i navzdory tomu, že absolventi SZŠ, VOŠ, či VŠ vyráží „s kůží na trh“, je nás v praxi stále nedostatek?
Osobně často slýchávám názor od přátel laiků, že už je nebaví v médiích stále sledovat a poslouchat, že je zdravotnických pracovníků v ČR málo, či jaká jsou jejich platová ohodnocení. Vždy říkám, že lehce se někomu hovoří, dokud je zdráv a není odkázán na tuto péči poskytovanou právě jimi. Pravda je totiž taková, že to, co se skrývá v pozadí tohoto problému, se může jednou týkat každého z nás.
Je-li nedostatek zdravotnických pracovníků, přijímají zdravotnická zařízení tomu příslušná opatření, např. snižují se kapacity lůžek na jednotlivých pracovištích, slučují se nemocnice, jsou přijímání zdravotničtí pracovníci ze zahraničí, uzavírají se některá pracoviště, v horším případě celé nemocnice, či podobná zařízení lůžkového typu. To, co ale mnozí laici nevidí, je určitá míra tlaku, pod kterým stávající zaměstnanci nadále pracují proto, aby poskytovaná péče zůstala i nadále kvalitní.
Říká se, že „za peníze si štěstí nekoupíme“, a tak to funguje i s naším zdravím. Představme si extrémní scénář, kdy má být pacientovi proveden akutní operační výkon např. pro střevní neprůchodnost, ale nebudou k dispozici sestry, které by pacienta k výkonu připravily včas, sanitáři či ošetřovatelky, které by jej transportovali na operační sál, či lékař, který by operační výkon realizoval. Kdo bude v tomto případě zodpovědný za život tohoto pacienta?
Mnohdy je až úsměvné, co vše musí nastat proto, aby byly navýšeny mzdy těchto pracovníků. Osobně oceňuji zvýšení mzdy, kterého bylo za poslední období dosaženo, avšak za „úsměvné“ považuji, co vše mu muselo ve skutečnosti předcházet. Dnes se nacházíme v době, kdy ceny potravin narůstají a současně stoupají výdaje za běžné spotřební zboží. Prohlubující se nedostatek zdravotnických pracovníků úzce souvisí se zvýšenou pracovní vytížeností personálu, přičemž změna systému vzdělávání NLZP pracujících bez odborného dohledu klade na sestry vyšší nároky stran úrovně vzdělávání, proto mnozí z nás by mohli vnímat úpravu platového ohodnocení za samozřejmost. Omyl. Osobně vzdávám úctu a pomyslně se klaním, nejen všem sestrám, ale i lékařům, ošetřovatelkám, či dalším kolegům, v neposlední řadě laikům a dalším, kteří za toto zvýšení mzdy pomyslně bojovali, např. tím, že místo času stráveného s rodinou, který je do značné míry limitován prací přesčas, hledali způsob, „jak dát o sobě znát“, ať už se jednalo o řadu stávek, rozhovory v médiích aj.
Není to tak dávno, kdy sestry absolventky po škole vykonávaly svou profesi za mzdu podobnou, či v některých případech dokonce nižší, než je tomu u některých profesí, které lze vykonávat pouze s dosaženým základním vzděláním, které je u nás ze zákona povinné, a co teprve sestry s dlouholetou praxí. Mnohým z nás jako dětem rodiče říkali „Uč se, jinak budeš …“, proto záměrně neuvádím jako příklad konkrétní profesi, neboť nepohrdám žádnou z varianty možností, které lze uvést jako příklad, jelikož si uvědomuji, že každá z nich je pro nás nepostradatelná, poněvadž nebýt i …, žili bychom např. obklopeni odpadky. Chci však poukázat na fakt, že je zapotřebí si uvědomit zodpovědnost, která je na tyto pracovníky kladena a měla by být přímo úměrná jejich platovému ohodnocení.
Dosavadní zvýšení tzv. příplatku za směnnost vedlo ve výsledku u NLZP pracujících bez odborného dohledu ke zvýšení mzdy, ale zároveň vyústilo v další „nepokoje“ u NLZP pracujících pod odborným dohledem, kterým tento příplatek poskytnut nebyl, přestože noční práci vykonávají rovněž jako my. Stejně jako lékaři potřebují „k rukám“ sestry, aby byly jejich ordinace plněny, stejně tak i my potřebujeme ošetřovatelky či sanitáře, kterým můžeme svěřit nemalou „část práce“, kterou mají rovněž kompetenci vykonávat. Nastane-li situace, že i tito pracovníci začnou opouštět obor, může se také stát, že Vám v budoucnu léky na noční směně přijde podat sestra, která v jedné ruce bude mít kelímek s léky určenými Vám, v druhé však v rukavici znečištěnou plenu od pacienta z vedlejšího pokoje, protože zůstane na směně sloužit sama bez dalšího personálu, s kterým by si mohla práci rozdělit.
Nedostatek sester dle mého názoru souvisí i se stávajícím systémem vzdělávání, který se neustále za poslední léta mění. Pacient, který se v tomto systému vzdělávání neorientuje, nemusí ani tušit, že o něj v některých zařízeních, která se takto „brání“ omezení provozu na pracovišti, pečuje praktická sestra, která z důvodu nedostatku plnohodnotně vzdělaných všeobecných sester supluje její práci, i navzdory odlišným kompetencím. Paradoxně donedávna byly tyto absolventky SZŠ vnímány jako „lepší, pro zaměstnavatele drahé ošetřovatelky“, které měly problém se na trhu práce uplatnit. V současné době oceňuji, alespoň částečnou úpravu kompetencí a změnu názvu profese těchto absolventek ze zdravotnického asistenta na praktické sestry, neboť v našich očích sestrami jsou. Faktem však zůstává to, že i navzdory tomu, že my je můžeme vnímat jako téměř rovnocenné kolegyně, ale ač bychom chtěli, zcela rovnocennými s ohledem na platnou legislativu nejsou. Kde naleznou zastání, dopustí-li se chyby?
Nedílnou součástí toho, co dělá zdravotníky takovými, jací jsou, je i kolektiv, ve kterém se pohybují. Veškeré výše uvedené aspekty, přestože si to občas odmítáme přiznat, zasahují i do našich vzájemných vztahů, ale zároveň dovedou být i těmi, co nás dokážou stmelit. Buďme na sebe pyšní, že svou práci odvádíme zodpovědně, i navzdory tomu, že je nás nedostatek. Važme si jeden druhého, respektujme se, vždyť co je víc?
A nakonec. Milí pacienti, nevěřte všemu, co vidíte v televizních seriálech, které naši práci značně zkreslují a snižují. Na podpatcích v práci neběháme, některé z nás v nich neumí ani chodit, kávu často „srkáme“ cestou na WC, kam se dostaneme mnohdy po několika hodinách, protože zodpovědnost za Vaše zdraví má pro nás v ten moment větší hodnotu.
S úctou,
Lucie Mészárosová, DiS.
Všeobecná sestra chirurgického oddělení, Nemocnice s poliklinikou Havířov, p.o.
Tak ja jsem Praktická sestra a zvládam přehledem lráci Všeobecné sestry!!!…zvládám ji daleko líp než kdejaká sestra s praxí!!…nevím proč tak sestry nemaji rady PS?…pokud vím tak nas ucili ve skole stejné věci jako VÁS, jen nás neučili lékaři ale učitelky, které si museli dodělat školu aby to mohli učit!!…učili nás jak napichovat PŽK tak odebírání krve….ředění ABT….cévkování ženy a muže…no prostě vše jako to bylo dříve!!…Jednoduše bych to vše vrátil na SŠ a hned by bylo více sester….a na VŠ by šel ten kdo by chtěl pracovat na JIP,MET,ARO,NIP….ale nechápu proč třeba sestra na odd. jako CHIR,LDN,INT,NEU…….kdybych já šel na VŠ tak rozhodně nezustávám v nemocnici ale jdu dělat něco jiného kde bych bral i víc!…ale bylo by mi to líto ,protože práce v nemocnici mě moc baví!!!
A vy víte v 19 letech, jestli jednou nebudete chtít pracovat na JIP, MET, ARO, NIP…?
Je mi 25
Milý Pavle, je obdivuhodné jak všechno zvládáte, nicméně za Vaše chyby bude popotahována sestra, která nad Vámi vykonává dohled. Když k nám na ARO nastoupila praktická sestra tak mi jako pomocnice byla houby platná, protože pokud na ni mám neustále dohlížet, tak si tu práci udělám raději sama (přece jenom u ARO lůžka může někoho lehce poslat do hrobu a odpovědnost pak budu nést na svých bedrech já). Víte a nechci Vám sahat do svědomí, ale to jak se zde prezentujete je bohužel pro dnešní generaci nastupujících zdravotníků příznačné- vše vím, od všeho mám klíče atd. Trocha sebereflexe by neškodila a možná by jste i lépe vycházel s okolím, které by na Vás nemělo averzi.
Pěkný den, Milý kolego,
nevím, co konkrétního z uvedených informací v článku ve Vás vzbudilo dojem, že VS zaujímají negativní postoj vůči PS. Osobně jsem začínala jako praktická sestra u lůžka během 3,5letého studia na VS, tudíž nemám zájem nikterak snižovat práci, kterou odvádějí, ba naopak.
S pozdravem L.M.
100X BRAVO. Bez komentáře.
vážně vás na SŠ jako ZA učili cévkovat muže?
Ano!!
zajímavé, na to je specializovaný kurz. Ani VS po VŠ to nemůže dělat automaticky
My též jako zdravotní sestry na standardním oddělení muže cevkovat nesmíme. Ale ten příspěvek o tom nebyl. Jinak poznamku hodnotím jako velice trefnou!!!
Jasně, že ani teď necévkuji muže…ale ve škole nás to učili…myslim si opravdu, že jsem daleko lepši než kdejaká sestra….a to se nechci chválit nebo tak nějak to vůbec neee….a jinak pracuji na DIOP s lidma v komatu
To, ze Vas to ucili na SS je ale uplne zle! Takejto skole kde vas to ucili – okamzite odobrat akreditaciu a zrusit ju za porusovanie metodickych pokynov!!!, v praxi je potom chaos, prakticke sestry – je pracovnik pod vseobecnou sestrou a potom tu mame prakticke sestry ktore vykrikuju ze sa ucia to iste ako vseobecne. No neviem kedze vseobec sestra ma 4600 hodin a prakticka 2800… vazeni… 70% dnesnych praktickych sestier nevykazuje odborne vedomosti ako mali sestry pred 20 rokmi na zdravce. cize by sa nikdy na zdravku nedostali! a to, ze vy pisete ake prakticke cinnosti Vas ucili – peosim Vas, to sa nauci aj cvicena opica a moj 11 rocny brat. Na to ss nepotrubujete..Ale naucit sa teoriu k tym praktickym cinnostiam – to nezvlada tych70% studentov co mame na zdravke…
Hold některý sestry nepříjmou to,že prakticka sestra je lepší než ONA!!….A znám takove případy!…stejně se vše naučís praxí než učebnicí!!STOJIM SI ZA VŠÍ.
Tak to tleiskam ze jedinym cin sa tu bude aegumentovat je to, je lepsi.. Vam to, ze vykrikujete ze ste lepsi nepomoze… zo zakona nemozete realizovat vsetky cinnosti sestier, v pripade sudneho kananie ten vyrok ze ste lepsi ako sestra Vam nikdy nepomoze. Vo vasom zaujme pokracujte v studiu v skole- pretoze az vtedy bude sestra. Nie teraz- polovicna, ktora vzbudzuje u lajckej verejnosti ze je to sestra…
Pro Artpop,
mně to přijde jako dost přes čáru myslet si, že praktická sestra je lepší než všeobecná. Z čeho tak usuzujete? Že Vám např. převaz trvá 5 minut a všeobecné sestře 10 minut? (…víte ta všeobecná sestra musí tu ránu taky zhodnotit a pozorovat jestli dané krytí funguje, případně vyměnit krytí za jiné, informovat lékaře apod.) A nezlobte se, ale na dnešních SZŠ se opravdu neučí to, co se dříve všeobecné s. učily na střední škole. Spoustu předmětů (odborných) už nemají a podle toho vypadají taky kompetence praktických sester (PS). Ona práce sester není jen o tom napíchnout žílu a aplikovat do ní léčivo. Důležitá je teorie a umět s ní pracovat, přemýšlet a aplikovat ji do praxe a o tu je PS ochuzena. Tím nechci říct, že PS je hloupá, ale tvrdit, že PS je lepší než VS to je fakt, jak už jsem psala přes čáru. VS má 4600 hodin (2300 hodin praxe a dalších 2300 hodin teorie). PS má cca 2380 hodin a to dohromady s teorií a praxí. Takže je patrné, že nemůžete mít znalosti stejné jako má VS. Chápete? To samé nemůže tvrdit paní ošetřovatelka, že má větší znalosti než PS.
Artpop píše… stejně se vše naučíš praxí než učebnicí!! STOJIM SI ZA VŠÍ. Je vidět, že jste praktická sestra se vším všudy. Učit se jen praxí (rukama) a žádná teorie (mozek). Přitom dobrá sestra ví, že praxe a teorie na sebe navazují, prolínají se a nelze se učit jen jedno nebo druhé, ale obojí. Protože, když pak lékař např. naordinuje odběr krve antiXa přesně ve 12 hodin, tak potom nevíte, co je to za odběr, jakou vzít zkumavku, jakou žádanku, a proč zrovna přesně ve 12 hodin? A to se právě dozvíte v té teorii (farmakologii). Tohle a jiné Vám praxe nedá, jedině kvalitní teorie ano. Praxi se naučí, každá cvičená opice, protože i narkoman si napíchne žílu a nepotřeboval na to školu.
Souhlasím, dneska už nestačí umět napíchnout žílu nebo přestříknout F1/1 do ampule amosiklavu. Už jde do popředí teorie, protože praxe ukázala, že tu se naučí každý.