Reakce MZ – hlavní sestry ČR na článek: „Chybějí zdravotní sestry. Ty, co se bavily s pacienty.“, uveřejněný v MF dne 15. 8. 2014

32
18369

Hlavní sestra České republiky zásadně odmítá tvrzení, uvedené v tomto článku, že zdravotní sestra, která má vysokoškolský titul, odmítá a nebude chtít pacienta umýt a bavit se s ním o bolestech a chce být jen staniční sestrou, úřadovat a štítí se pacienta dotknout. Považuji za naprosto nepřijatelné takto paušalizovat profesi zdravotní sestry s vysokoškolským vzděláním. Poškozuje to prestiž tohoto povolání, které i tak není naší společností dostatečně doceněno. Máme mnoho vynikajících sester, které odpovědně pomáhají pacientům v těžkých situacích, jsou odbornicemi v ošetřovatelské péči a ochotně vykonávají řadu základních i velmi náročných výkonů. Musím konstatovat, že tvrzení uveřejněná v tomto článku těžce poškozují sestru v očích veřejnosti, poškozují její úsilí o celoživotní vzdělávání a snižují její profesní čest. Pokud si tento článek přečtou sestry, které již získaly vzdělání vysokoškolským vzděláním nebo budoucí studenti i odborná veřejnost, pak můžeme očekávat velkou negativní odezvu od sester samotných a motivace budoucích studentů tohoto studia značně poklesne. Pokud nebudeme dostatečně podporovat nelehkou profesi sester a dalšího ošetřovatelského personálu, tak i jejich vzdělávání, můžeme se dočkat toho, že nebudeme mít v blízké budoucnosti dostatek ošetřovatelského personálu a poklesne i kvalita a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče.

Článek směšuje několik věcí – jednak vzdělávání zdravotnického ošetřovatelského personálu a jednak počty sester na odděleních nemocnic.

Na co článek naráží, je současný systém vzdělávání ošetřovatelského personálu, který se od roku 2004 změnil.

Fakta o vzdělávání a personálním obsazení nemocnic ošetřovatelskými pracovníky

  1. Střední zdravotnické školy v současnosti připravují studenty na ošetřovatelskou profesi zdravotnického asistenta, který pracuje pod dohledem všeobecné sestry. Oproti dřívějšímu studiu zdravotní sestry se změnil obsah vzdělávání, je kladen důraz i na všeobecné vzdělávání (státní maturita) a dotace hodin na oborné vzdělávání včetně praxe se snížila. Činnosti sestry se během vývoje medicíny i ošetřovatelství změnily, vykonávají samostatně ošetřovatelskou péči o pacienta a vykonávají i činnosti, které dříve vykonával jenom lékař, a proto i jejich vzdělávání se posunulo do vyššího terciálního vzdělávání, aby měly dostatek odborného vzdělání. Toto vzdělání je v souladu i s evropskou směrnicí, kterou Česká republika přijala, a kde je podmínkou vzdělávání zdravotní sestry minimálně 3 roky odborného vzdělávání v počtu 4600 hodin po všeobecném vzdělání s min. délkou 10 nebo 12 let školní docházky.
    Dnes střední zdravotnické školy nejsou školami výběrovými, vstupují na ně studenti, kteří by často jinde neuspěli. Jejich mentální úroveň je mnohdy na úrovni absolventů učebních oborů. Vzdělání sester se posunulo, tak jako i u jiných zdravotnických i nezdravotnických oborů do vyššího stupně vzdělávání. Dalším argumentem je, že absolventi -maturanti často nechtějí nastoupit hned do zaměstnání, ale pokračují ve studiu – to je obecný jev v celé naší společnosti.
    Připravená koncepce v návrhu nového zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních počítá s myšlenkou Bc. stupně jako základního pregraduálního vzdělávání sester s návazností na případně navazující magisterské studium, která jsou již v praxi zavedena. Zdravotnický terén si musí zvyknout, že dnešní sestra získá vzdělání pouze touto cestou a nikoliv jen absolvováním střední zdravotnické školy s maturitou, tak jak tomu bylo dříve. Rozdíl mezi činnostmi zdravotnického asistenta a sestrou bude existovat. Není možné, aby obě kategorie vykonávaly stejnou činnost. Každý má své kompetence a zdravotnický asistent provádí odborně jednodušší výkony, má být expertem na základní ošetřovatelskou činnost a k tomu má být na zdravotnických školách patřičně vzdělán. Za odbornou ošetřovatelskou péči o pacienta ale odpovídá zdravotní sestra s vyššími kompetencemi.
    Vzdělání v bakalářském studiu nepřipravuje sestru pro to, aby byla pouze administrativním pracovníkem, vedla ostatní, ale její hlavní náplní je činnost sestry u pacienta, včetně plánování ošetřovatelské péče, uspokojení jeho potřeb, plnění ordinací lékaře. K tomu sama tyto výkony provádí a spolupracuje s ostatními pracovníky zdravotnického týmu, kteří jí jsou v této péči nápomocni – jako je zdravotnický asistent, ošetřovatel nebo sanitář. Na některé základní činnosti není nutné, aby bylo potřebné vysokoškolské vzdělání sestry, ale mohl je poskytovat zdravotník s nižším vzděláním – péče o hygienu, krmení, vyprazdňování, doprovod na vyšetření apod. Je ale na zvážení sestry, v jakém zdravotním stavu se nachází pacient, a zda tuto činnost může vykonat někdo jiný než ona. V praxi potřebujeme všechny tyto kategorie pracovníků, aby bylo možné využít pracovníků s různými kompetencemi na základě rozdílné úrovně vzdělávání. Podmínkou je to, že jich musí být dostatek.
  2. V praxi vznikl problém s tím, že změnou vzdělávání máme nyní sestry, které jsou absolventkami střední, vyšší i vysoké školy a mají úplně stejné kompetence, ale jsou bohužel rozdílně finančně hodnoceny. To vyvolává v řadách sester určitou nerovnost a nespokojenost.
  3. Sestry – bakalářky nemohou očekávat, a myslím, že většina z nich to ví, že budou dělat vedoucí funkce, ale činnosti zdravotní sestry, které dělají i ty bez vysokoškolského vzdělání s mnoha lety praxe. Nepopírám, že se v praxi nevyskytují sestry se středoškolským vzděláním, které mnohdy nevybíravým způsobem vysvětlí své mladší kolegyni, která získá vzdělání vysokoškolské, že bude vynášet mísy stejně jako ona, protože „ten titul jí k ničemu není“ a nebo i opačně, že se některá bakalářka vyvyšuje nad středoškolačku. Bohužel k tomu občas dochází. Musíme si uvědomit, že počet sester v praxi se středoškolským kvalifikačním vzděláním značně převyšuje počet absolventek kvalifikačního bakalářského studia. Od roku 2008 je počet absolventek kvalifikačního bakalářského oboru všeobecná sestra cca 5000 (jen české vysoké školy), přitom v registru zdravotnických pracovníků máme registrováno cca 103 000 sester.
  4. Potřebujeme zdravotní sestry, které umí být profesionálními ošetřovatelkami, dokáží být pacientovi na blízku a zároveň umí interpretovat výsledky posouzení i vyšetření pacienta, v naléhavých případech adekvátně reagovat dříve, než lékař doběhne. A toto spatřuji právě ve vzdělaných sestrách, které rozumí nejen svému oboru, ale umí též komunikovat s pacientem i členy týmu, v němž pracují.
  5. Je potřebné zajistit ošetřovatelskou péči několika kategoriemi zdravotnického ošetřovatelského personálu (sestra s rozšířenými kompetencemi, sestra specialistka, zdravotní sestra, zdravotnický asistent i sanitář) v dostatečném počtu podle druhu a náročnosti péče, aby byl na odděleních jejich dostatek s odstupňovanými kompetencemi. Bohužel v současné době dochází nejčastěji z ekonomických důvodu ke snižování počtu ošetřovatelského personálu na minimální počty, které jsou dány personální vyhláškou. Není to v pořádku, dochází k přetěžování těchto pracovníků a obávám se snížené kvality a bezpečnosti poskytované péče. Je potřebné provést změny této legislativy a ekonomicky podpořit tyto kategorie a ne jejich počty snižovat, aby se ušetřilo. Vrcholové managementy poskytovatelů zdravotních služeb odpovídají za kvalitu poskytované péče a jejich rozhodnutí o personálním obsazení ovlivňuje i poskytovanou ošetřovatelskou péči.
  6. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je současné vzdělávání zdravotní sestry v České republice srovnatelné. I v ostatních zemích EU jsou činnosti zdravotnického asistenta jasně odlišeny od činnosti sestry. Jsem přesvědčena o tom, že není možné v současné době připravit zdravotní sestru na středoškolské úrovni, kde není možné zajistit dostatečný rozsah odborného vzdělání s individuální odpovědností za poskytovanou péči. V dubnu tohoto roku byl předložen poradě vedení materiál s hlavními tezemi připravovaného zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. a touto poradou Ministerstva zdravotnictví byla schválena koncepce bakalářského vzdělání pro zdravotní sestru. Na celé koncepci vzdělávání „nelékařských“ zdravotnických pracovníků pracovala dlouhodobě pracovní komise k transformaci nelékařských zdravotnických povolání jmenovaná panem ministrem a bylo by nešťastné, aby se návrhy a výsledky její práce zašlapaly do země ještě dříve než nabydou platnosti.

Mgr. Alena Šmídová, hlavní sestra ČR

Zdroj: mzcr.cz

32 KOMENTÁŘE

  1. Myslím že motivace studentů už značně poklesla hlavně kvůli finančnímu ohodnocení. V dnešní době už o toto povolání není takový zájem. Většina mladých zdravotníků mají zájem o vycestování za prací ze země. Myslím že za “X” let se bude řešit problém s nedostatkem personálu a nezájmem o tento obor.

    • Já se ani nedivím… nejsem ani motivovaný k praxi. V Německu dostávají studenti za praxi nějaké ty Eura. U nás si studenti musí vše platit. Zachází se s nimi jak s onucemi a levnou pracovní sílou, kde vyšší kompetence má i uklízečka….

    • Rozhodně. Plat tady u nás a v zahraničí, konkrétně porodních asistentek, se nedá srovnávat.

      • To se nedá, mají úplně jiné ceny. Mám spolužačky ze zdrávky provdané do Švýcarska a Itálie. Pokud se bavíme o zdravotnictví tak např. ve Švýcarsku nemáte pojištění za zubaře a platíte vždy hotově, v Itálii máte na kde co u lékaře spoluúčast,….Je fakt, že před několika lety jsme porovnávaly za kolik si kdo koupí malé auto a ve Švýcarsku to za 3 platy sestry šlo.

        • Izalko, my sice máme pojištění, které by mělo pokrýt i péči u zubaře, ale ani se neptej, kolik jsme teď dala za 2 zadní zuby- nejlevnější doplatky. Máme tady zubaře, kteří vypověděli smlouvu s pojišťovnami a jednou jen za hotové- bohužel je jich většina alidé opravdu prostě musí platit i za chycení za kliku. Pojišťovna ti pošle odkazy na zubaře, ale ti tě nevezmou, protože mají plno jiných pacientů.

  2. Myslí, že sestry s vysokoškolským vzděláním to mají pod nevzdělanými staničními a vrchními sestrami opravdu dosti těžké. Platové zařazení je směšné za práci, kterou poskytují.Kvantum administrativní práce, které sestra musí při příjmu, překladu a propuštění zpracovat při 10 – 12 pacientech na směně, je opravdu brutální.

    • Souhlasím, že vysokoškolsky vzdělané sestry nejsou dostatečně finančně ohodnoceny, ale říkat, že to mají pod nevzdělanými staničními a vrchními sestrami opravdu dosti těžké, se mi zdá poněkud troufalé. Tyto nevzdělané sestry absolvovaly vzdělání, které vyžadovala legislativa v dané době. A nemyslím , že to bylo vzdělání špatné. Je pochopitelné a zajisté naprosto správné, že v nejbližší době funkci liniového manažera bude vykonávat sestra s VŠ vzděláním. Nestane se tak ale bohužel ze dne na den.

      • podle mě je jedno jestli sestra má vysokou školu či nikoli, ze své praxe vím, že sestra se střední školou hravě předčí sestru magistru jak vědomostně tak i manuálně a hlavňe manualnost a chtění je více jak deset titulu a to uz titul mam, Michal aro

        • Souhlasím s Michalem i Janou … A myslím, že je dost urážlivé neustále nadhazovat termín “nevzdělané” …. Ty lidi vystudovali střední školu a ve své době získali řádnou kvalifikaci (tedy VZDĚLÁNÍ) pro práci zdravotní sestry. Navíc spousta z nich má mnohaleté zkušenosti z praxe, což je mnohem cenější než třeba 5 titulů. Není pěkné je shazovat jen proto, že se změnil systém vzdělávání a že současnost se nese ve znamení “kdo nemá VŠ jako by nebyl” .
          Jak už tady padlo, není to o titulech, ale především o lidech … Pravdou ale je, že často se dává přednost titulům před skutečnými kvalitami, zušenostmi a dovednostmi … a podle toho to bohužel také vypadá 🙁

        • A já zase znám sestry se střední, co raději utekly z VŠ, protože to nedávaly….tím chci říct, že je to o lidech a není možné házet všechny SZŠ sestry do jednoho pytle a titulované sestry taky.

    • Já myslím, že je to o lidech. Například já osobně úpím pod nevzdělanou vrchní a v pohodě vycházím s nevzdělanými staničními

  3. Myslím,že to mají dost těžké i sestry které mají nižší vzdělání než vysokoškolské,protože kvantum administrativní práce mají také při všech těchto úkonech ale plat mají ještě nižší a pacientů nééé 10-12, ale až 20 a myslím že leckde je to ještě brutálnější… Takže keep smile a hurá do škol ať je nám 20 nebo 60 let.

    • Já si první VŠ začala dělat ve 42 letech, dětem bylo 11,10 a 8 let. Dověděla jsme se spoustu zajímavých věcí, ale strašně mne štvalo, že nám pořád v práci předhazovali, že jsme povinny dodělat si VŠ ze zákona (jsem porodka), ale akorát nám házejí klacky pod nohy- žádné volno, neřkuli nějaký penízek. A že nové poznatky nesmíme v práci využít, ba ani s nimi seznámit kolegyně (oficiálně). A děláme všichni všechno, ať má vzdělání kdo chce a jaké chce a všichni za stejné peníze

      • Myslím, že celý systém v naší republice je postavený na hlavu. Mám zatím pouze SŠ, v současné době si dodělávám specializaci a jsem přijata na VŠ. Vše v mém volném čase, za moje peníze při HPP a vzhledem k finanční situaci ještě VPP. Mám 6-leté dítě a občas je to celkem náročné. A co za to? U kolegyň jsem já špatná a přehnaně aktivní (ale to je o lidech)… ano půjdu o platovou třídu víš, ale v závěru mi za mojí snahu odečtou odpracované roky, proč?

        Ohledně vyjádření hlavní sestry
        U sester je vyšší vzdělání třeba, mají vyšší kompetence, k dispozici méně kvalifikovaný personál, na který ale má dohlížet a zodpovídá i za jeho práci. Kdy byla naposledy v praxi? V závěru to vypadá tak že všichni stejně dělají všechno, pokud ovšem můžu asistentovi důvěřovat a nebo si práci radši udělám sama, protože čekat až někdo něco udělá pak to po něm kontrolovat, protože pracuje pod mým dohledem mě akorát zdržuje. A asistent se má fajn…cigárko, kafíčko, nohy na horu, občas zvonek, nebo mísa a jsem zas u peněz…finanční ohodnocení- rozdíl až směšně minimální – vzhledem k zodpovědnosti a možné postižitelnosti

        • Moc ti přeju, abys šla o platovou třídu výš- my ani korunu a přesně, jak píšeš- ve svém volnu, za svoje a ještě ti to leckdo nepřející v práci vyčte.

        • Nelze přeci asistentovi důvěřovat či ne důvěřovat, každy ma nést zodpovědnost za svou práci. Kontrolovat práci druhých by snad měla sestra staniční.
          To bych si potom opravdu mohla všechno dělat sama, s tím kafickem a cigarkem je to rovněž trefně, tvrdá realita.

          • Ano nemělo by to tak být, ale bohužel…s počtem personálu 1 kvalifikovaná sestra a třeba 2 asistenti…asistent dostane své pokoje a buď je to o tom že vím že tu práci udělá tak jak má a max mu kouknu přeš rameno že správně ředí správný lék anebo věčné pojď se mnou musím podat to či ono, nebo běž mi tam či onam podat tomu a tomu léčiva…já nemůžu…takže si opravdu vše můžu dělat sama. V tu chvíli má sestra na starosti celé oddělení…smutné, ale nemyslím že ojedinělé

          • Zdravotnický asistent? Kdo toto vymyslel! Realita je taková,že dnes i když máte vzdělání, praxi apod., ucházíte se o místo a vedení se nestydí vím říci ano, vezmeme vás ale jako asistenta a za plat asistenta. A to máte třeba 20let praxi a VŠ. Pak v zaměstnání zjistíte že na oddělení kde by měli pracovat sestry s ARIPEM a praxí pracují sestry asistentky. A tyto asistentky bez dalšího vzdělání obsluhují dýchací přístroje apod. A slova prim. všichni jste si tu rovni. To je nádhera. Ale ouha, jakmile udělá asistentka botu není potrestaná ona ale sestra která má registraci a ani nemůže vědět co se na druhé straně oddělení děje. Takže toto je praxe a odpovědnost. Myslím si, že hlavní sestra ČR by se už měla zamyslet a ne jen mluvit o tom jaké jsou sestry. Že máme vzdělání na úrovni? To máme ale za jaký plat a co vše musí sestra dělat!!! To snad jinde ve světě. není.

        • Milá Markéto (také pro autorku článku – hlavní sestru): všichni by si měli vydělávat tak, jak zaslouží. Ty studuješ a až dostuduješ, snad se dočkáš vyšší platové třídy (tedy půjdeš o platovou třídu VÝŠ), ale chtěla bych tě ujistit, že někteří na zvýšení platové třídy nemohou pomyslet ani po létech praxe, prostě třeba takový asistent dosáhne stropu 14ti tis. a dost!!!! Já jsem šla na zdrávku, abych se stala sestrou. Ve škole nám řekli, že se obor nyní přejmenoval na “Zdravotnický asistent”, ale nikdo nám nebyl schopen předložit naše umístění v praxi. Bylo nám pouze řečeno, že je to nové pojmenování pro zdravotní sestry. Kdybych bývala věděla, do čeho lezu, tak tu školu obejdu obloukem!!!! Studovala jsem také při zaměstnání, práce i studium mě tak vyčerpávaly (12ti hod. služby + noční směny…..), že jsem to mockrát chtěla vzdát.Nevzdala jsem to a dřela jsem jako mezek, abych složila státní maturitu vč.cizího jazyka (němčiny, přesto-že jsem dříve studovala pouze ruštinu). Mentálně jsem zcela v pořádku – pro Hlavní sestru, ale nakonec asi nejsem, jelikož jsem jen asistent 🙁 V práci vykonávám s kolegyní sesterskou činnost, za kterou ona dostává plat ve výši caa 18 tis.Kč a já jen caa 14 tis. Kč. Obě pracujeme stejně, jen ona může však podat lék i.v..Zodpovědnost za svoji činnost si musím obhájit však sama na nikoho se nespoléhám a ani nenechám kolegyni makat, abych já sama měla nohy na stole! Když jsem se nakonec rozhodla ve svém věku (50 let) podstoupit zvýšení vzdělání na VŠ, tak jsem nebyla přijata z důvodu “nedostatečné kapacity volných stud. míst” a nikoho nezajímá, že jsem zůstala pouhým asistentem…Chtěla jsem být sestrou a nejsem NIC. Proč??? K pacientů jsem nesmírně empatická, snažím se jak nejlépe umím svoji práci vykonávat na co nejvyšší úrovni, ale bohužel je mi nepřímo dáváno na vědomí, že jsem jen asistent. Navíc, když jsem s ostatními děvčaty studovala, nebylo nám prominuto vůbec nic. Naši učitelé nám mockrát prozradili, že se sice malinko změnila koncepce předmětů, ale v podstatě jsme se učily vše to, co se před námi učily sestry (v hodinách ošetřovatelství jsme měly obsaženy obory chirurgické,interní, urologické, ženské, dětské atd.)Jsem z toho všeho zhnusena a vážně uvažuji, že ze zdravotnictví úplně odejdu, přesto-že mě práce opravdu moc baví, ale odmítám dělat někomu šaška!!!!!!!

          • Tak tady mi něco nehraje. Tys dělala toho asistenta dálkově? Protože ten obor není tak starý, abys ho šla dělat po ZDŠ a zároveň ti byo 50 let

          • Vím, je to smutné, jak už jsem psala celý systém je dost podivný a omlouvám se pokud jsem se Tě nějak dotkla…jako všude tak i v naší práci je rozdíl mezi lidmi a jejich přístupem. Ano jsou výborní asistenti kteří jak vědomostmi, tak i prací předčí leckteré sestry, a v tom případě jsou velice nedocenění, ale na druhou stranu potkáš personál, ať už je to asistent, nebo sestra u kterých máš problém poslat je byť jen změřit tlak. Myslím, že případné rozdíly by mohla dorovnávat nadřízená výší osobního příplatku. Bohužel i to je jen přání, vzhledem k tomu že permanentně poslouchám jak na nic nejsou peníze.
            Jenže co s tím? Po diskuzi s kolegyněmi jsem došla k závěru, že mi sestry a asistenti jsme opravdu ovce a ani kdyby jsme měli odbory, tak nejsme schopny se domluvit na akci jako lékaři (děkujeme odcházíme – a ani oni nebyli tak úspěšní, jak si představovali.) Ale myslím, že pokud v tomto směru nebudeme aktivnější tak se situace těžko změní.

          • GAbo,Váš komentář je jako byste ho psala o mně.Jsem na to úplně stejně.Je mi neskutečně smutno,když čtu,jak asistenti mají jednodušší učivo,jak mají všechno jinak,že nemohou být sestrou,protože se to ani neučily. Jak to je,vědí ti kteří si tím prošly a vědí co museli umět a co se museli naučit.Ona ani ta státní maturita není tak úplně jednoduchá,jak si mnozí představují.A když vím co se učily sestry těsně před zdravotnickým asistentem,protože to studovala moje dcera,a co jsme měly my,tak v tom rozdíl není.Jen to slovo asistent to nějak degradovalo. Jinak je pravda i to co píšete dál,že vlastně děláte práci sestry,to já také,ono to všechno není o VŠ a nevím jakých dalších školách,ale o tom,jestli tu práci děláte srdcem a používáte u toho mozek. A jak uvádíte nakonec,že jste znechucena ,nedivím se Vám , a souhlasím s Vámi. I když mám tuto práci ráda,pokud se situace nevyřeší rozumě,protože i když jsem JEN asistent,tak už mám nějakou praxi, Zvažuji odchod ze zdravotnictví,protože proč mám snášet paskvil,kdy z jedné strany je pohrdání a z druhé strany sesterská práce za ošetřovatelský plat.

  4. Jsem stredoskolska sestra s registraci a praxí 15 let. Toho casu v oboru jiz nepracuji temer 5 let. Prace me bavila jak u luzka, tak posledni roky po materske v ambulatni sfere. Ale jelikoz je tato profese spatne financne ohodnocena, nyni i s doplňováním vzdělávání,coz s malymi detmi – ježdění po seminářích moc nejde, pracuji mimo zdravotnictvi. Je mi to moc lito, prace me opravdu bavila, ale uz to bylo casove i financne neunosne. Tak drzim moc palce, aby sester, ktere maji opravdu zajem o pacienta bylo vic a vic .

  5. Příjde mi,že reakce psaly ty tzv.vzdělané sestry,protože jinak nechápu tyto reakce kastování sester podle studia.Já jsem ta nevzdělaná staniční sestra,pracující 35 let ve zdravotnictví,pouze s doškolovákem v Brně.Pracuji pode mnou sanitáři,asistenti,všeobecné sestry i bakalářky.Z mých zkušeností mohu potvrdit,že škola je velmi důležitá a jsem ráda,kam se vzdělávání sester posouvá,ale není zárukou výborné sestry.Mám vynikající sestru a bakalářku,která je jen na puse.Ale také naopak.Sestra,která bez vedení není schopna pořádné práce a vynikající bakalářku,která s krátkou praxí vykazuje výbornou práci.A ať je to sestra nebo bakalářka,musí za 12-hodinovou směnu splnit administrativu pro 40 ležících pacientů+ splnit ordinace lékaře,další(1sestra,2sanitářky)provádí u těchto lidí veškerou ošetřovatelskou činnost.

  6. Já si myslím, že koncepce vzdělání by se měnit nemusela. Ale ať sestra nesupluje práci sanitárek a ošetřovatelek ( tedy i mužského pohlaví )a dělá si svoji. Myslím, že změřit TT a TF, dát podložní mísu, umýt a nakrmit pacienta apod. nemusí sestra ( ať už má VŠ ČI SŠ). Tyto kategorie pracovníků hodně chybí.

    • Izalko, u nás je na směněn jedna osoba, takže stejně dělá všechno. A díky optimalizaci často slouiží na operačním oddělení staniční s ošetřovatelkou-to je taky síla. Běžně děláme práci za ošetřovatelky, sanitáře, uklizečky, sekretářkua co mne štve nejvíce, že i za lékaře a ještě z toho máme držkovou.

  7. Vážení, tak jsem pročetla diskuzi a musím reagovat…ve svém důch. věku jsem v nemocnici ležela několikrát a jediné, co mohu říci, že ten, kdo se o mě staral, tak to byly sestry a je jedno, jaké měly vzdělání, ale doktoři jen občas mrkli, ale sestřičky byly vždy po ruce a pomohly. Všem sestřičkám přeji jen to nejnej… a děkuji za pomoc a péči!!! Dcera je na Jipu a je Mgr. a asi vím, že dělá víc než kdejaký lékař. Podle mě, jsou nedoceněné sestry s maturitním a nebo vysokolškolským vzděláním a třeba i sanitáři – všichni odvádějí spoustu práce a oceněni nejsou – peníze berou jen doktoři.. Tak co s tím dělat?? Jako pacient mohu jen nadávat, ale asi nic víc – když je člověku zle, tak sklopí hlavu ….

  8. Vite, co me mrzi nejvic? Ze ma autorka clanku pravdu 🙁 Na zdravkach ted studujou prevazne individua, ktery o to povolani nemaj vubec zajem. Kdyz se nas v prvaku ptali, proc jsme sli na zdravku, tak se z nas zvedli jenom 4 ze 30, a rekli, ze proto, ze chceme delat sestru. Zbytek mel duvody typu “rekli mi, ze se tady nemusim ucit” nebo “prej tady neni matika”. A pak se muzem divit, ze sester je za prve malo a za druhy, ze nektery jsou s prominutim telata. (Jeden priklad za vsechny – jedna z mych spoluzacek mi v poslednim rocniku na stredni pomahala oblict pana, kterej mel frakturu krcku a kvuli urcitejme duvodum ho nemohli operovat. Davali jsme mu trenky. A ona ho vzala za tu zlomenou nohu – dost drsne – a divila se, ze pan krici bolesti. Kdyby nevedela, kteoru nohu ma vlastne zlomenou, tak bych to jeste chapala, ale ona to vedela. A jeste se divit, ze zlomenina boli…)

    Kazdopadne ten puvodni clanek mi pekne zvednul mandle…

  9. Zpět ke článku. Vyjádření hlavní sestry je stranické, ona se vyjadřuje výhradně ve prospěch všeobecných zdravotních sester s minimálně Bc. titulem. Její argumenty a tvrzení na adresu vzdělávání a poté pracovní náplně zdravotnických asistentů jsou směšná, ona pouze střílí lacinými argumenty, kterými možná může přesvědčit laickou veřejnost, ovšem ne zdravotníky v oboru. Studijní obory zdravotnických asistentů a všeobecných sester jsou téměř shodné, jediné čím se liší je to, že asistenti pracují s dozorem a sestry bez dozoru. Protože bylo velmi těžké, nějak tyto dva obory odlišit, MZ si vymyslelo diskriminační vsuvku, že asistenti budou pracovat pod dozorem a tím z absolventů těchto škol udělali totální nesvéprávné pracovníky, kteří nejsou schopni provádět úkony samostatně. Zdravotní asistenti jsou pouze dobré nato, aby bez dozoru vynášeli mísy, stlali postele, přebalovali pacienty, krmili pacienty, ale v žádném případě nic víc, na to už jejich kapacity nestačí. Je pravda, že v cizině, sestry musí vystudovat postgraduální vyšší školy, obory se vyučují na univerzitách, ale tomu nepředchází studium na středních zdravotnických školách jako je u nás. V cizině se téměř všichni na středních školách vzdělávají všeobecně a teprve poté se profilují na univerzitách. U nás je vzdělávací systém úplně jiný. Studovat 7 let na všeobecnou sestru je směšné. Ještě by mě zajímalo, které konkrétní pracovní povinnosti převzali sestry od lékařů?

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..