Tisková zpráva: Studentská rada Univerzity Pardubice (SRUPa) na svém zasedání vyjádřila řadu připomínek k článku „Přibude zdravotních sester, které se starají o pacienta“ autorky Lenky Petrášové uveřejněného v deníku MF DNES dne 11. června 2015.
Zástupci studentů považují zmíněný článek za záměrně negativně laděný, obsahující mnoho nepřesností. Samotný obsah považují za urážlivý a ponižující pro studenty i absolventy vysokoškolského (VŠ) studijního oboru Všeobecná sestra, ale i jejich kolegů z vyšších odborných škol zdravotnických (VOŠZ).
Jde už o několikátý článek této reportérky, který se vyjadřuje ke zdravotním sestrám dehonestujícím způsobem. Studentská rada proto cítí potřebu vyjádřit ke zmíněnému článku připomínky a chránit tak studenty i absolventy VŠ nelékařských zdravotnických oborů.
Například již v úvodu autorka uvádí:
Víc „bojových“ sester, které běhají kolem pacienta a méně těch vysoce vzdělaných, které chtějí spíš jen řídit oddělení. Takový dopad má mít nový zákon o vzdělávání sester.
Z obsahu této citované části je zřejmá opatrná snaha autorky přesvědčit čtenáře, že sestry s vyšším než středoškolským vzděláním se snaží pouze „řídit a nestarají se o pacienty“. Samotní studenti však při nástupu do praxe nepředpokládají okamžitý kariérní růst. V praxi je v současné době takové množství absolventů VŠ či VOŠZ, že je každému z nich jasné, že absolvování vysokoškolského studia se stává pro sestry standardem a nepředurčuje nikoho do vedoucích pozic.
Nemocnice potřebují sestry k lůžku, které pacienta obhospodaří a utřou mu zadek, a ne magistry s vysokou školou.
Citovaná věta je poutavě formulovaná a jistě „přesvědčí“ čtenáře k dalšímu čtení článku. Zvídaví čtenáři, kteří byli někdy hospitalizování ve zdravotnickém zařízení, však jistě vědí, že hygienickou péči provádí všechny sestry bez ohledu na vzdělání. Nezřídka pomáhají i staniční sestry. Podle §43, vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků se, mimo jiné, na hygienické péči podílí také absolventi Akreditovaného kvalifikačního kurzu pro sanitáře (Vyhláška č 55/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, 2011).
…Podle něj se ukázalo, že lze problém vyřešit jednoduše, ke čtyřem letům střední zdravotnické školy přidat rok navíc, aby ze školy vyšla plnohodnotná samostatná sestra s nutnou délkou vzdělání…
Pokud ji poslanci odsouhlasí, tak se do Česka po deseti letech vrátí model klasické sestřičky se střední zdravotnickou školou. A nemocnice si snad už nebudou stýskat, že jim sestry zoufale chybějí.
V těchto dvou citovaných odstavcích je řeč o novele zákona o vzdělání sester. Jejími hlavními body by bylo prodloužení studia na středních zdravotnických školách (SZŠ) o jeden rok a současně zvýšit jejich kompetence na úroveň absolventů bakalářských a magisterských VŠ a také absolventů VOŠZ. První citovaná věta prezentuje názor pana náměstka ministra zdravotnictví prof. Josefa Vymazala. Podle SRUPa je však problém daleko komplexnější a „jednoduché“ prodloužení studia o rok k navýšení počtu zdravotních sester nestačí. Pokud bude studium na SZŠ o rok prodlouženo, dojde ke snížení zájmu studentů o „pětiletou střední školu“ a budou raději volit jiné obory čtyřleté. Pravděpodobně potom na SZŠ dojde k přesunu studentů ze studijního oboru Zdravotnický asistent do oboru Zdravotnické lyceum, které bude čtyřleté a studenti budou jako dosud pokračovat ve studiu na VŠ nebo VOŠZ. Navíc není jasné, co by se stalo po přijetí novely s množstvím absolventů oboru Zdravotnický asistent. Byli by propuštěni ze zaměstnání? Museli by všichni honem rychle dostudovat jeden rok školy? Co by bylo náplní tohoto roku?
S tím souvisí i další citace, která se týká prestiže sester se střední zdravotnickou školou:
<blockquote“…je důležité vrátit prestiž sestrám se střední zdravotnickou školou,“ dodává Vymazal
Zmiňované „vrácení“ prestiže má několik úskalí. V žádném případě ho nebude dosaženo touto, ani podobnou změnou v zákoně. Každé povolání a každý obor může dosáhnout zvýšení prestiže pouze kvalitní smysluplnou činností, samostatností, zodpovědností a svědomitým chováním.
Navíc nelze zvyšovat prestiž absolventů SZŠ v případě, že celková prestiž povolání všeobecné sestry není vysoká. Toto povolání bez ohledu na vzdělávací systém volí poměrně málo mladých lidí. Práce ve zdravotnických zařízeních je náročná. Zaměstnanci se na řadě lůžkových oddělení potýkají s dvousměnným provozem v průběhu dne, noci, víkendů i svátků. I přes únavu musí být sestry vždy 100% koncentrované. Nesmí dojít k žádnému pochybení. Oproti tomu je finanční ohodnocení a společenská prestiž poměrně nízká.
Dnes je nutné po maturitě vystudovat tříletý obor všeobecná sestra, v němž lze pokračovat i v magisterském studiu. Nevýhodou je, že absolventi už často do nemocnic pracovat nejdou, protože mnohem více peněz dostanou třeba od farmaceutických firem.
Citovaná pasáž se věnuje problému uplatnění absolventů. Je zde psáno, že absolventi VŠ už často do nemocnice pracovat nejdou. Když pomineme myšlenku zaměstnání ve farmaceutických firmách, do kterých jde mizivé procento absolventů, musíme si říct: „Kdo bude následovat práci ve studovaném oboru? Absolvent SZŠ, který má díky maturitě otevřeny dveře do mnohých zaměstnání, nebo absolvent VŠ, který vystudoval náročný, úzce specializovaný obor?“ Podle Šnajdrové (2015) jde do praxe jen asi 25 % absolventů SZŠ studia oboru Zdravotnický asistent.
Nabízí se nám tedy myšlenka: „Zvýší se počet absolventů SZŠ, kteří půjdou do praxe, když dáme jejich oboru nové jméno a rok studia navíc?“
Samostatnost sester ze středních zdravotnických škol mimo jiné znamená, že zřejmě postupně zanikne obor Zdravotnický asistent. Jeho absolventi sice strávili čtyři roky na „zdrávce“, mohou však pracovat pouze pdo dohledem kolegů s vyšším vzděláním, což nemocnice příliš neocení.
Stále diskutovaný a dokola omílaný problém odborného dohledu nad absolventy oboru Zdravotnický asistent je nešťastný. V očích běžné veřejnosti to vypadá, že zdravotnický asistent nemůže sám vůbec nic dělat. Až na několik výjimek jsou však jeho kompetence velmi podobné všeobecné sestře (Vyhláška č. 55/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, 2011). V rámci svých kompetencí může zdravotnický asistent pracovat sám. Zmíněný odborný dohled neznamená, že mu někdo stále stojí za zády, ale znamená to, že vykonává činnosti po pověření všeobecnou sestrou, stejně tak, jako všeobecná sestra, mimo jiné, vykonává ordinace lékaře.
Dalším úskalím navrhovaných změn je to, že i když bude studium oboru Zdravotnický asistent prodlouženo a přejmenováno neznamená to automaticky, že absolventi smí pracovat bez odborného dohledu. To je možné až po získání „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ udělené Ministerstvem zdravotnictví dle zákona 105/2011 Sb., a zákona č. 96/2004 Sb. (Zákon č. 105/2011 Sb., 2011). Podmínkou získání osvědčení je získání dostatku kreditů v rámci celoživotního vzdělávání. V současné době absolventi VŠ a VOŠZ získají dostatek kreditů v průběhu celého svého studia. Jsou tedy oprávněni pracovat bez odborného dohledu po proběhnutí adaptačního procesu či zkušební doby na konkrétním pracovišti.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že když bude zavedena novelizace, první absolventi ukončí studium po pěti letech a nejméně jeden další rok bude trvat získání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Druhou možností je, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy umožnilo vysokým školám navýšit počet studentů bakalářského studijního oboru Všeobecná sestra. Díky tomu by první absolventi ukončili studium již po třech letech a mohli by začít pracovat ve zdravotnických zařízeních.
Podíváme-li se do statistického vývoje počtu absolventů oboru Všeobecná sestra, je zřejmé, že pokles počtu sester v praxi započal již v roce 1995, tedy celých 9 let před zavedením studijního oboru Zdravotnický asistent. Podle Šnajdrové (2015) ukončilo studium v oboru Všeobecná sestra v roce 1994 asi 5500 sester, ale do té doby měly jejich počty klesající tendenci. Například v roce 2005 to již bylo 3500 včetně vysokých, vyšších i středních škol.
Zásadní změnou oproti uplynulým desetiletím je ta, že v medicíně i v ošetřovatelství se významně zvýšilo množství informací, které by měla každá sestra znát. V praxi jsou používány stále nové a nové přístroje, léčivé postupy i léčiva. Velice zajímavý článek o potřebě vysokoškolského vzdělání pro sestry napsala prof. Valérie Tóthová (2014). Viz: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/20140926083955953863.pdf
Studentská rada Univerzity Pardubice by ráda do budoucna poprosila autorku citovaného článku, Lenku Petrášovou, o důslednější nastudování legislativy a statistických údajů namísto publikace zavádějících neověřených faktů. Všechny zdroje, které jsme použili v tomto textu, jsou veřejně dostupné a dle našeho názoru by reportérka seriózního deníku měla být také schopna podklady k řešenému tématu vyhledat. SRUPa tímto dále prosí šéfredaktora deníku MF DNES Jaroslava Plesla o nápravu.
Na vašich vlastních internetových stránkách (http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portret-spolecnosti.htm) představujete deník MF DNES jako „vlajkovou loď a nejčtenější seriózní deník.“ A přitom z vaší redakce opakovaně vychází články nekorektní s řadou připomínek a negativních reakcí. Viz.:
Vyjádření MUDr. Víta Bureše: http://www.dent.cz/detail-novinky.php?id_polozka=518&id_strana=4
Vyjádření prezidenta České stomatologické komory MUDr. Pavla Chrze: http://dentforum.cz/clanek-redaktorky-petrasove-konecne-vysel/
Reakce SÚKL: http://www.sukl.cz/sukl/reakce-sukl-na-clanek-mf-dnes-ze-dne-19-3-2015
Stanovisko Sekce farmaceutických asistentů České asociace sester: http://farmaceutickyasistent.cz/?p=819
Výše uvedené informace považují členové Studentské rady Univerzity Pardubice za důležité a považují toto téma za celospolečenský problém, kterým by se měla jak odborná, tak i politická veřejnost zabývat.
Za Studentskou radu Univerzity Pardubice:
Mgr. Vít Blanař, student oboru ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií
Mgr. Petra Pavlová, studentka oboru ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií
Ing. Martin Šanda, předseda Studentské rady Univerzity Pardubice
Helena Rajtrová, 1. místopředsedkyně Studentské rady Univerzity Pardubice
Michael Vávra, 2. místopředseda Studentské rady Univerzity Pardubice
Bc. Markéta Kolínová, členka předsednictva Studentské rady Univerzity Pardubice
Citované zdroje:
PETRÁŠOVÁ, L. Přibude zdravotních sester, které se starají o pacienta. Mladá fronta DNES. 2015: A3.
ŠNAJDROVÁ, L. Kolik sester a ZA jde do praxe? Osetrovatelstvi.info. 2015. Dostupné také z: https://www.osetrovatelstvi.info/info/kolik-sester-a-za-jde-do-praxe/
Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 55. 2011. Dostupné také z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/informace-k-vyhlasce-c-sb-kterou-se-stanovi-cinnosti-zdravotnickych-pracovniku-a-jinych-odbornych-pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-c-sb_4763_3120_3.html
Zákon č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 105/2011. 2011.
Zdroj: Tisková zpráva
