Sobota, 27. července 2024

Rebo – snadná komunikace s cizojazyčným pacientem

Po několika úspěšných testech představuje Rebo-tým na úvod roku 2016 plně funkční aplikaci Rebo zdravotnické veřejnosti. Aplikace Rebo je určena pro rychlý překlad mezi zdravotnickým personálem a cizojazyčným pacientem. Nabízí efektivní řešení situace, kde jazyková bariéra znemožňuje základní komunikaci s nemocným.

Aplikace obsahuje 586 slov a frází tematicky seřazených do 25 souborů vycházejících z nemocniční praxe (bolest,spánek,jídlo, vyšetření, atd.) Každá tato položka obsahuje audio funkci, která umožní dané slovo či frázi přehrát přímo u nemocného. Velká většina dotazů v překladači jsou otázky uzavřené – to znamená, že nemocný na ně odpovídá ano nebo ne. U zbylých dotazů jsou uvedeny možné odpovědi. Aplikaci je možné používat na osobním počítači, tabletu a chytrém telefonu – zdarma a bez nutnosti registrace. Rebo obsahuje v současné době 5 aktivních řečí, 5 pasivních a 10 dalších je v přípravě. Zaměřuje se na jazyky málo rozšířené, u kterých je problém rychle zajistit tlumočníka.

Piktogramy
Nápad sestavit mluvící jednoduchou aplikaci vznikl před dvěma lety, právě u lůžka nemocného s akutními bolestmi a nemožností navázat jakoukoliv uspokojivou verbální komunikaci. Prvním krokem ve vývoji bylo sestavení souborů s nejčastějšími dotazy ze stran zdravotnického personálu. Následovalo hledání rodilých mluvčích ochotných soubory přeložit a posléze je i namluvit. Překladatelé, kteří se doposud na aplikaci podíleli, pracovali stejně jako autoři bez nároků na jakoukoliv mzdu. V tomto duchu bude Rebo i nadále pokračovat.
Pro další usnadnění komunikace připravuje Rebo-tým knihu, která bude obsahovat piktogramy a ilustrace spojené s komunikací v nemocničním prostředí. Využití najde nejen u cizojazyčného pacienta – stejně tak bude pomocná v komunikaci u osob s postižením sluchu či apoplexií.
Rebo-tým sestává ze třech zakládajících členů. Zdravotní sestra J. Druláková sestavila 25 tématických souborů , ilustrátor L. Hudec je doplnil o kresby a informatik M. Hlahůlek uvedl vše do chodu po stránce technické.
Více informací o projektu Rebo na www.rebomedic.cz
Aplikace: http://rebo.rebomedic.cz/
Kontakt: reboteam@rebomedic.cz

DALŠÍ ČLÁNKY

6 KOMENTÁŘE

  1. joo je to super,,pokud jde o nahodne pacienty ci turisty,,,ale dnes je situace vazna a my neustale ustupujeme od vaznych problemu ze lide zijici v zahranici se rec ucit nechteji a nebudou…..ci je to tedy problém,,,,,,zacinam nechapat cely svet,,,,

    • Paní Renato, úplně vám nerozumím. Píšete, že je problém, že lidé v zahraničí se řeč nechtějí učit a nebudou – a proč by měli, když žijí v zahraničí?

      • Já si myslím, že Renata chtěla napsat, že pokud žije nějaký cizinec u nás, nechce se učit česky s tím, že my jsme povinni rozumnět anglicky, německy atd…Samozřejmě, že se mohu mýlit a Renata to myslela jinak. A je pravda, že i s takovými lidmi se občas setkáváme. Já osobně se ale mnohem častěji setkávám s klientkami, jejichž jazyk je tak odlišný, že i když mají zájem, výslekdy jsou dost bídné. Naštěstí jsou to většinou lidé skromní, kteří si přivedou někoho, kdo jakž takž česky aspoň rozumí

        • Ach tak – no čeština prostě není světový jazyk:-) Kdybych jela do Turecka na dva roky, tak se taky nebudu učit turecky, ale anglicky. Myslím, že lidi, co tu chtějí opravdu žít (např. Vietnamci nebo Ukrajinci či Poláci) se česky učí.

          • Ano, já sice anglicky umím jedinou nepotřebnou větu, ale mladší kolegyně mne zastoupí- pochopila bych, že se pacienti aspoň snaží nějaké to anglické či nemecké slovo sehnat, aby se jakž takž dalo, ale jsou i pacienti, kteří opravdu se se drží striktně svého ( a to zde žijí, nemylsím náhodné návštěvníky). Naštětstí já jsem se s nimi ve své praxi setkala jen zřídka. Daleko častěji se setkávám s vietnamkami, které mají zájem, ale prostě jim to nejde. Ovšem ty si s sebou přivedou někoho, kdo jakž takž aspoň rozumí. A hlavně, ty si nevyskakují a když se snažíme rukama nohama obrázky, tak spolupracují. Musím ale říci, že opravdu zájem mají, třeba ke svým dětem si platí české chůvy, aby na ně od narození mluvil i někdo česky. Polkám já nerozumím, ale ony rozumí mně a tak se taky dohodneme a ukrajinky jsou taky naprosto bez problémů. Horší je to s pacientkami z Arábie, nebo třeba tady to Turecko, Mongolsko, ale při troše dobré vůle, pomocí tužky, papíru a pantomimy…..Osobně jakékoli pomocníky či pomůcky vítám

  2. Pacientka Turkyně jedoucí ve vozidle s SPZ DE z Holandska do Turecka neznalá ni NJ ani AJ v CZ na D8 u čerpací stanice. TO BYLA POTÍŽ !

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

- Naše akce -spot_img

Další novinky

%d bloggers like this: