Nedostatek sester ve zdravotnických zařízeních nesouvisí se systémem jejich vzdělávání ve školách. Ten je nyní nastavený správně a navrhovaná novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních nepřinese pacientům žádná pozitiva. Naopak hrozí, že sníží kvalitu zdravotnické péče. Vyplývá to z dnešního prohlášení Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v České republice (AVVNZP), která s tímto návrhem novely zásadně nesouhlasí.
Na vině současného stavu je celkové podfinancování zdravotnictví a zcela nevyhovující platové podmínky, které neodpovídají těžké a zodpovědné práci sester. Snížení nároků na vzdělávání nepřivede do nemocnic mladé sestry, protože jim schází motivace nastoupit hned po škole do tak náročné práce. „Skutečné příčiny nedostatku sester souvisí s jejich přetěžováním, stresujícím pracovním prostředím a c v nízkým finančním ohodnocením,“ uvedla předsedkyně asociace prof. Valérie Tóthová, která se na kvalifikační přípravě sester podílí již od roku 1982 a nyní je děkankou Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity.
Asociace důrazně odmítá návrat do hluboké minulosti a upozorňuje na vývoj medicíny, který si žádá mnohem kvalifikovanější členy zdravotnického týmu než dřív. Je třeba také počítat s tím, že klesla úroveň středoškolského vzdělání, ale naopak se postupem doby změnilo myšlení pacientů a narostla jejich zdravotní gramotnost, díky níž mají na sestry vyšší nároky. „Kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči může zajistit jen osobnostně zralá, vysoce odborně vzdělaná, kriticky myslící a empatická všeobecná sestra,“ zdůraznila místopředsedkyně asociace dr. Zdeňka Mikšová, která je proděkankou Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.
Cílem novely zákona č. 96/2004 Sb. je však přípravu všeobecných sester zkrátit. Od roku 2004 platí tato pravidla: plnohodnotná kvalifikace vzniká tříletým bakalářským studiem na vysoké škole, nebo tříletým studiem na Vyšší zdravotnické škole. Současné absolventky středních zdravotnických škol, které studují čtyři roky a po maturitě získávají titul zdravotnický asistent, plnou kvalifikaci nemají a mohou pracovat jen pod odborným dohledem. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček navrhuje zásadní změnu: vrátit se do minulosti, kdy základ zdravotnické kvalifikace sester tvořilo středoškolské studium na středních zdravotnických školách; absolventka SZŠ by nově měla titul praktická sestra. A pokud si čtyřleté studium doplní jedním rokem pomaturitního studia na Vyšší zdravotnické škole, získá plnou kvalifikaci k výkonu povolání a titul všeobecná sestra.
AVVNZP tzv. systém 4+1 odmítá, návrh nemá ani podporu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, České asociace sester – profesní organizace sester a Asociace vyšších odborných škol. Varianta 4+1 nesplňuje ani směrnice Evropské unie pro uznávání kvalifikací. „Tato česká třetí cesta k získání kvalifikace všeobecné sestry není solidním a dlouhodobým řešením velkého nedostatku sester ve zdravotnických zařízeních i v zařízeních sociální péče. Po věcné stránce obsahuje řadu závažných rizik. Pokud by byla navzdory odborným argumentům přijata, poškodí ve svých důsledcích kvalitu poskytované péče, vztahy mezi různými kategoriemi sester i uznávání odborné kvalifikace těchto nových sester mimo hranice ČR,“ varuje prof. Jiří Mareš z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Členům AVVNZP také vadí, že připravovaná úprava zákona se vůbec nezabývá kompetencemi sester a dalších pracovníků (nelékařů), kteří pracují ve zdravotnickém týmu, což je hlavní předpoklad pro změnu ve financování zdravotnické, eventuálně ošetřovatelské péče v ČR.
Upozorňují rovněž, že v nemocnicích chybějí také méně kvalifikovaní pracovníci, kteří mají odlišné kompetence od sester a vykonávají méně náročné ošetřovatelské úkony.
„Recept“ na řešení nedostatku sester podle AVVNZP:
- Vytvořit sestrám takové podmínky k výkonu povolání, které umožní vzdělaným nelékařským profesionálům uplatnit nové kompetence.
- Zohlednit náročnost výkonu při odměňování sester a ostatních členů ošetřovatelského týmu.
- Podpořit současné vzdělávání sester navýšením kapacit vzdělávacích institucí připravujících sestry – vyšších a vysokých škol.
- Promítnout pracovní činnosti sester do úhradové vyhlášky.
- Změnit nastavení minimálního personálního obsazení tak, aby byla poskytována kvalitní a bezpečná péče a nedocházelo k přetěžování sester.
- Nastavit systém smysluplného celoživotního vzdělávání.
Zdroj: TZ AVVNZP
Je mi velice líto a musím se ptát, proč AVVNZP „recept“ na řešení dává až nyní a nedal ho už před deseti lety, když zástupci vašich škol seděli v transformační skupině pro řešení nelékařských profesí. Pracovní skupina měla 16 členů, kteří byli jmenování ministrem. Byli to zástupci odboru vzdělávání a vědy MZČR, zástupci odborných společností (ČAS), zástupci managementu zdravotnických zařízení – fakultních, krajských i privátních, zástupci vysokých škol, zástupce středních a vyšších škol a zástupce lékařů. Jejich jména mám k dispozici. Kolik stál tento projekt? Co bylo psáno v médiích? „Smyslem a úkolem pracovní komise je příprava reformních kroků, které povedou k vytvoření nové koncepce ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a ke změně zákona č. 96/2004 Sb. a navazujících prováděcích předpisů. Komise bude vycházet ze 6-letých zkušeností získaných s aplikací zákona v praxi.“
Vím, že VOŠ a VŠ mají strach z úbytku studentů. Ale opakuji, že kdo bude chtít studovat, možnost bude mít stále. Tak proč zde vzniká taková panika? A co mě nejvíce mrzí? Že někdo napíše, že hrozí snížení kvality péče !!!!! To snad nemyslíte vážně.
Paní Pastuchová,plně s vámi souhlasím.Myslím si,že 4letá zdravotní škola by měla být základ a od toho se pak odvíjet další,např. VŠ,specializace,apod.Dnes studují kvalifikované zdravotní sestry ještě VŠ,v podstatě zase na zdravotní sestru ,ale s titulem.Ti co studují VŠ,ale nejsou z oboru zdravotnictví,nemají takovou kvalitní odbornou přípravu.Vím to z praxe a to té nejbližší.Moje dcera takhle studovala a kdyby ve zdravotnictví delší dobu nedělala jsko sanitárka,byla by ztracená.V praxi je nemá kdo školit,sestry nemají čas,takže dělají to co je potřeba.To sice není špatné/každý má poznat vše ve svém oboru/,ale měl by se také naučit praktické věci,jako např.odběry biolog. materiálu,přípravu na různá vyš. apod.To jsou všechno věci,které jsme se my na zdravotní škole učili,dělali jsme z toho zkoušky a také jsme potom prakticky odmaturovali.Ať mi nikdo neříká,že jsme měli horší kvalifikaci.Samozřejmě doba postupuje,je potřeba určité věci doplňovat a jiné zase odstraňovat,ale to je zcela normální běh života.A by každý měl vysoukou školu to nespasí.Je potřeba použí selský rozum.
Paní Brejchová, když pominu fakt, že SZŠ nedokáže splnit podmínky EU, přemýšlela jste nad tím, jak byste tu specializaci na VŠ organizovala?
Jakmile bude VŠ specializační, tak:
1. Podmínkou pro studium bude SZŠ – zamezíte tedy např. gymnazistkám nebo absolventkám lycea stát se sestrou.
2. VŠ budete muset podmínit nějakou dobou praxe – specializace bez praxe je velmi špatně, už teď je problém s mgr. specializacemi. A jít zpět do školy, notabene na VŠ např. po třech letech praxe je hodně nešikovné.
3. Zrušíte specializace v Brně, které se dokážou přizpůsobit tomu, že sestry je studují při práci? To VŠ umí jen velmi omezeně, studovat VŠ při práci je velmi namáhavé, to vám určitě potvrdí každá sestra, která to absolvovala – takže je velké riziko, že specialistky budou chybět.
4. Vysokoškolačky rázem budou mít nikoli kvalifikační, ale specializační studium,tzn. budeme je muset zaplatit více než sestry se „starou“ SZŠ. To budou určitě nadšené.
5.Chytří studenti si dnes vybírají školy i podle toho jaké mají uplatnění studovat VŠ po maturitě. Kolik kvalitních studentů si vybere SZŠ s vidinou, že na k VŠ si musí nejdříve něco odpracovat? Pak se taky může stát, že nenastoupí v 19 letech do práce, ale když nebudou moci jít na VŠ zdravotnickou, tak prostě půjdou na jinou VŠ – pedagogiku či sociální.
Máte pravdu, že dnes studují kvalifikované zdravotní sestry ještě VŠ, v podstatě zase na zdravotní sestru ,ale s titulem. Ale to je jejich rozhodnutí, ke studiu je nikdo nenutí (možná kromě specifické Plzně).
Vrátit studium na SZŠ se hodně lehko řekne, ale věřte mi, že bychom si nadrobili hromadu dalších problémů.
Kopíruji svoje posty z facebookové diskuse:
Ke kompatibilitě modelu 4+1: Dle směrnice EU členské státy mohou poskytnout částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. Členské státy zajišťují, aby instituce pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů odpovídaly za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu. Tzn. bude-li vzdělávací program na SZŠ v oboru zdravotnický asistent nebo praktická sestra částečně shodný se studijním programem všeobecná sestra na VOŠ, lze část studia ze SZŠ započítat.
Navrhovanou zkrácenou formou studia, nejméně jednoleté studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných školách, lze z hlediska stanovených podmínek ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací v platném znění prokázat jako kompatibilní pro automatické uznávání kvalifikace všeobecné sestry v zemích EU.
K AVV bych ráda dodala to, že jestliže si student ve 4+1 bude muset splnit de facto nároky VOŠ, tak se s mého pohledu nejedná o snížení vzdělání, ale jen o jeho časové zkrácení, což je pro mě akceptovatelné a o souladu se směrnicí EU už jsme tu psala. Sestry to podle mě ale nepřivede, protože tohle studium si budou moci dovolit buď výborní asistenti z praxe (kteří už vlastně tu sestru nelegálně stejně dělají) nebo výborní studenti SZŠ (a domnívám se, že výborní studenti SZŠ zamíří ve většině případů na VŠ).
Jsem zastáncem názoru, který v těchto věcech razí paní Pastuchová. Myslím si a vždy si budu myslet, že vzdělání na kvalitní SZŠ sestrám stačí. Studenti přece nestudují čtyři roky a neabsolvují odborné praxe proto, aby pak dělali nějakou „pomocnou práci“. To by byla naprostá devalvace jejich čtyřleté, mnohdy náročné, práce. Nebo myslíte, že se na zdravkách ty čtyři roky učí jen povlíkat postele či měřit teplotu? Ne, učí se tam daleko víc a v praxi chtějí být sestrami a ne nějakými asistenty. Proč by jim SZŠ nemohla dát kvalitní vzdělání? Připouštím, že problém SZŠ je ten, že berou každého. Ale to se snad může změnit.
A teď příklad z praxe – ačkoliv jsem se na SZŠ strašně těšila už odmala, byla jsem po čtyřech letech studia tak znechucena (přístupem většiny učitelů odb. výcviku), že jsem se rozhodla, že další tři roky to studovat nehodlám a šla jsem na jiný obor VŠ. Dnes připouštím, že kdybych mohla jít hned po škole jako plnohodnotná sestra do provozu, šla bych. V důsledku jsem ale, myslím, udělala lépe. Ačkoliv sehnat si práci jako sestra by pro mě bylo daleko snadnější, vlastně bych práci určitě měla.
Takže já si myslím, že navrhované zjednodušení kvalifikace může přinést více sester do praxe. Já bych v ní s velkou pravděpodobností byla.
Ještě jednou děkuji paní Pastuchové za její práci, myslím, že to, co prosazuje je správné a je jednou z mála odborníků s tímto racionálním pohledem na věc.
Dobrý den, vystudovala jsem gymnázium a neošetřovatelský obor na Univerzitě Karlově. O mnoho let později jsem dálkově při zaměstnání absolvovala SZŠ (zdrav. asistent) netušíc, jaké zvěrstvo se mezitím ve vzdělávání zdravotníků událo. Po jisté životní zkušenosti chci změnit životní směr a ráda bych pracovala jako sestra – bez odborného dohledu! Není mi na obtíž dělat pacientům taktéž hygienu a jiné méně populární činnosti. Kvalitu v ošetřovatelství osobně vnímám jako komplexní nikoli selektivní péči. Tři roky pro další vysokou školu (nebo VOŠ) z mnoha důvodů studovat nemohu a ani nechci. Roční studium na VOŠ je pro mne však realizovatelné. Navrhovanou novelu vítám. Když neprojde, bude o jednu sestru méně. A myslím si, že nejen o jednu.