V dobách dávno minulých nebyly žádné sestry, pouze laičtí pečující. Počátky organizovaného ošetřovatelství jsou spojeny s charitativní činností a s činností náboženských řádů a kongregací. Ošetřovatelství bylo zaměřeno na laickou službu trpícímu a prováděly jej osoby bez jakéhokoliv odborného vzdělání. Práce u nemocného se skládala z jednoduchých úkonů – mytí, stravování, úprava polohy nemocného, převazování ran, podávání léků ústy. Historické ošetřovatelky se staraly o nemocného se vším všudy – uklízely pokoje nemocných, praly, sušily skládaly obvazy i nemocniční prádlo.
S rozvojem medicíny začali lékaři postrádat pomocníky, kteří by plnili jejich pokyny a dohlíželi na nemocné v době jejich nepřítomnosti. Sestry se začaly vzdělávat v kurzech a v ošetřovatelských školách od původně dvouletých až po nám známé čtyřleté střední zdravotnické školy. Práce sestry se stávala více náročnou. Jakmile se objevila nějaká práce u pacientů, kterou už nezvládali pro časovou vytíženost lékaři, byla svěřena sestrám. A sestry se jí nadšeně chopily. Ještě já pamatuju dobu, kdy na standardním oddělení podával i.v. injekce pouze lékař – ale ty injekce byly zhruba 3 ráno a 3 večer a aplikovaly se jednorázově kovovou jehlou. Pak přišla doba, kdy ordinace i.v. léčiv byla úplně běžná u každého druhého pacienta a bylo možné je aplikovat daleko pohodlněji intravenózní kanylou, kompetence byla tedy předána sestrám. A sestry se nebránily. Která nebyla ráda, když jí bylo umožněno udělat náročnější práci – podání transfúze, vytažení drénu…
Takže sestrám postupně přibývala práce odborná, ale ta „méně odborná“ jim jaksi stále zůstávala, protože lidí, kteří by ji dělali, nikdy nebyl nadbytek. Sestrám sice pomáhají ošetřovatelky, sanitářky a sanitáři s nižší kompetencí, ale pořád to je sestra, kdo je schopen plnohodnotně zastoupit pomocný personál. Zkrátka – sestra zvládne práci sanitáře, opačně to nejde. Pro každé zdravotnické zařízení je výhodnější přijmout jednu sestru než dvě ošetřovatelky, protože sestra udělá práci sestry a ještě práci ošetřovatelky. Dnes sice máme moderní pomůcky, ale hádejte, co by se stalo, kdyby vypadla dodávka balených sterilních mulových čtverců? Vsadím se, že sestry by vyfasovaly balík mulu s rozkazem, ať ho nastříhají a složí čtverce ke sterilizaci. Pořád platí, že jakmile se objeví nějaká práce, která je třeba udělat, přisune se k sestrám. Všichni si na to zvykli – že sestra dělá to, co je potřeba, od počítání špinavého prádla přes měření teplot v lednicích až po výměnu tracheostomické kanyly za jeden plat. Všichni si na to zvykli, že sestra poslouchá, co se jí řekne, že přijde do práce v sobotu za nemocnou kolegyni, že se v poledne sebere a jde ze směny domů, protože je méně pacientů a je třeba stáhnout přesčasy. Všichni si na to zvykli,že sestra přijde v době volna na provozní schůzi či na transfuzní školení. Všichni si na to zvykli, že není-li k dispozici sanitář, sestra odtlačí lůžko se stokilovým pacientem na rentgen. Všichni si zvykli, že odejde-li v průběhu roku pár sester na mateřskou či jinam, nic se neděje, protože nastoupí absolventky.
Jenže ono to najednou nefunguje… Absolventky k lůžku nepřicházejí a „staré“ sestry toho mají plné zuby a odcházejí. Ty, co zůstávají, jsou unavené, vyčerpané, možná vyhořelé a mnohé nechápou, že to, na co ony jsou zvyklé – tedy dělat všechno, ty mladé sestry už dělat nechtějí. Proč taky? Ze zvyku? Mladé sestry na to zvyklé nejsou. Pro peníze? Výplata kolem 15 000 ve směnném provozu není žádné terno. Z lásky k lidem? To samozřejmě lze, ale jen do té doby, pokud se ta „láska“ z druhé strany vrací. A tím nemyslím jenom od pacientů. Představte si sestřičku, která celý den jezdí jako motorová myš a odpoledne dostane kartáč od vrchní či staniční, že nemá razítko v dokumentaci.
Neochota mladých nastupovat k lůžku se přičítá nutnosti studovat vysokou školu, přičemž někteří lidé předpokládají, že sestra vysokou školu nepotřebuje. A já se ptám, která?
Ta, co uklízí skříně, počítá špinavé prádlo, převléká prázdná lůžka po odchodech pacientů, běhá se zkumavkami do laboratoře a s výsledky z laboratoře, roznáší po pokojích čaje, umyvadla, otírá stolky, desinfikuje mísy a bažanty, chystá nástroje k odeslání na sterilizaci, krmí pacienty bez poruchy polykání, kontroluje teplotu v lékárně, ukládá svršky pacientů do šatny, půjčuje si po ostatních odděleních čisté prádlo či berle, vytírá pacientem vytopenou koupelnu, vozí kompenzované pacienty na vyšetření a pomáhá jim s hygienou, tiskne či kopíruje řád oddělení a edukační materiály, doplňuje pomůcky ze skladu?
Nebo ta, která je respektovaným odborníkem v ošetřovatelství a kromě řady odborných znalostí a činností zvládá holistický přístup k pacientovi a k jeho potřebám, dokáže pacienty a jejich příbuzné srozumitelně edukovat, má na výši komunikační dovednosti, a svým vzděláním, kultivovaným chováním a osobností posiluje prestiž svého povolání a je kvalitním partnerem lékařům?
Ta první sestra vysokou školu opravdu nepotřebuje. A taky je potřeba říci, že výše zmíněné činnosti by vůbec neměla dělat sestra! To je práce pro písařku, uklízečku, sanitáře a ošetřovatelku. Naopak sestra jako odborník v ošetřovatelství by měla mít nejvyšší standardní vzdělání současnosti. Tak jako ho má třeba porodní asistentka jakožto odborník v péči o ženu nebo učitel, jakožto odborník ve vzdělávání.
Ještě ke konci minulého tisíciletí byla nejvyšším standardním vzděláním maturita, a máme řadu vynikajících sester s maturitou ze starých zdrávek. V jejich případě je samozřejmě hloupost je nutit, aby si dodělávaly vysokou školu, pokud samy nechtějí. Ale svět se mění, a to, co dříve byla maturita, je dnes bakalářský stupeň VŠ (případně absolutorium na VOŠ). Nezabráníme maturantům pokračovat ve studiu na VŠ/VOŠ! Jsem přesvědčená, že i kdyby nebylo terciární vzdělání pro sestry povinné, stejně by ho v dnešní době většina sester absolvovala, a to nejlépe hned maturitě, kdy je člověk nezatížen rodinou či jinými závazky. Vzdělání je investice do budoucnosti, a i průměrně chytrý člověk ví, že s VŠ/VOŠ bude mít šanci na lepší, zajímavější, či lépe placenou práci i v jiném oboru než vystudoval. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat. Pokud bychom chtěli, aby středoškoláci nastupovali v 19 letech do práce, museli bychom vysoké školy zavřít. To chceme?
Chceme, aby absolventky nastupovaly do zdravotnictví? Pak se musíme starat, aby ta práce byla co nejatraktivnější. Financemi, pracovní náplní, možností osobního rozvoje a benefity. Je mi jasné, že některá povolání budou vždy atraktivnější, ale určitě máme co zlepšovat.
Jaké chceme sestry? Chceme sestry, které dělají práci sestry a delegují některé úkoly na sanitáře a ošetřovatelky, kteří dělají činnosti sanitářů a ošetřovatelek? Chceme sestry, které dělají práci sestry a mají dostatek času nejen na pacienta, ale i na výchovu mladých kolegyň? Chceme sestry, které dělají práci sestry a mají dostatek času samy na sebe, na odpočinek a na rodinu? Chceme sestry, které se nenechají zneužívat a dokážou si obhájit svoji práci? Nebo chceme sestry, které dělají všechno?
Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info
Dříve měla zdravotní sestra 4 roky střední zdravotnické školy, tedy 4 roky odborného vzdělání. Nyní zabije 4 roky na gymplu, aby pak studovala na VŠ 3 letý bakalářský obor. To je jako pokrok? Takže po absolvování VŠ má 3 roky odborného vzdělání, zatímco dříve ve stejném věku měla 4 roky odborného vzdělání a 3 roky praxe. Nějak mi ten starý systém přijde lepší.
Nevím jaké znáte gymnazisty vy ale já nevím o nikom, kdo by z gymnázia šel na ošetřovatelství. To je hodně pod úroveň slušných gymnazistů. Má pocit, že žijete v nějaké iluzi.
Nastoupila jsme letos na ošetřovatelství na VŠ a z osmdesáti studentek je větší polovina gymnazistek…práce zdravotní sestry tedy rozhodně není pod jejich úroveň 🙂
Nevím kde žijete, ale když já jsem studovala na VŠ, tak jsem měla několik dívek v ročníku, které měly gymnázium.. Nejinak tomu bylo u kolegyň studujících porodní asistenci, tam jich bylo dokonce více..
Když jsem já dělala nástavbu na porodní asistentku (před 30 lety), tak nesměla !!!být přijata studentka jiné školy, než gymnázia. Protože holky ze SZŠ měly úplně střední odborné vzdělání, takže žádné další studium a hezky do práce.
V nějaké iluzi žijete asi Vy. Píšete naprostý nesmysl!!! Běžte si zkusit studovat zdr. školu, a pak pište ;D!!!
Napřed Vy si zkuste studovat nějakou školu, co má smysl. Kde se neučí nesmysly odtržené od reality např. ošetřovatelské modely od vznešených dam z USA, které v našem prostředí jsou prostě sci-fi. Stejné bludy jsou ošetřovatelské diagnózy atd atd. Fakt je to celé jen kulisa, aby to vypadalo jako naplněný studijní obor.
Nerozumím tomu, proč by ošetřovatelství mělo být pod úroveň slušných gymnazistů. Samozřejmě, že oproti např. medicíně je to studium jednodušší, ale úplně snadné taky není a práce sestry je náročná a i přes všechny negativa krásná a odborně velmi zajímavá.
Jsem zvexava Jane az budete lezet nemohouci v nemocnici s bolestmi, zda vam i potom, kdy vam sestra ulevi od bolesti a pomuze se vsim, budete dale myslet ze jejich prace jw potradna. Ja pracuji jako sestra na ARU a necitim svou praci podradnou. Kdyz zachranime mlady zivot a vratime ho zpet do zivota… chtela bych znat vasi praci…
Já se setkávám denně se sestrami, které si nechají vedením srát na hlavu. ztrácí čas nesmysly, pacient je vesměs na obtíž. A honosí se s Příbramskými tituly. Jejich „zajímavá a důležitá práce“ je směs byrokracie na úrovni sekretářky a uklízečky.
Např. naše staniční sestra je absolventka gymnázia,následně si dodělala zdravotní vzdělání a nemám pocit,že by byla jakkoli neslušná a tento obor by jí byl pod úroveň…. současně jsme studentem VOŠZ , ve třídě máme spolužáky z gymnázií a jsou také slušní.
prominte pane Hus, to myslite, že studium na VŠ obor ošetřovatelstvi,je pro absolventy gymnazia pod úroven???No teda….
myslím , že tzv. starý system byl dobrý a meli jsme i dobré jméno ve- svete .. a i když budpu studovat jakože vyšku trak to nemění nic na tom že není praxe já mela praxi do druhé ročníku , mám ,,tzv.jenom maturita .. a nemyslím si že bych byla nejak ménecenná anebo přímo ,,blbá,, sestra.. mám široký rozhled a i se vzdelávám . a vyška dle mého by mela být pro vedoucí sestry jako staniční , vrchní apod. a co se týká tzv papírů? hm no vec názoru dříve stačily teplotky a plnení ordinace lékaře i ta práce za nynější sanitářku nikoho nezabila a byly jsme tím blíž i k lidem a stejne to i tak nektere sestry-staré gardy- tuto práci vykonavají a nevidí v tom problém.. ano terorie je fajn ale praxe která byla naplno byla lepší než ted .. a co je hlavní tuhle práci by meli delat hlavne i srdcem a chtít být dobrou sestrou a je jedno jestli je Bc nebo jenom maturita .. zatím vidím samé DiS , Bc a ty jsou nejvíce otrávené .. nebaví je to mylseli si že holt tu tzv. spinavou práci díky svému titulu nemají delat.. skoda asi by jim prospelo více té praxi aby videly realitu .. že je tady hlavne clovek a nejvíce ona sestra je ten andel který vždy bude nablízku a pomůže ..a myslím , že sestra co to chce delat z celeho srdce bude delat svou práci s nasazením a vždy bude i s usmevem brát nelehké ukoly ktere jsou na ni kladeny i když ji samotné do veselosti zrovna není .. ten človíček předse nemůže za to co se deje v rámci legislativy .. chce sestru která tu bude pro nej a a vyslechne pomuže a na tom nejaký titul nehraje roli .. tedy dle me .. arto jsme již nejaký pátek v tomhle kolotoči ..Jiřka
prace za sanitářky…..to znám.Na našem odděleni pani stanični s klidem postavi do služby za sanitářku i sestru Bc,nebo MGr…..to se pak není čemu divit ,že jsou ,,otravené…Nikdo přece nestuduje VS aby pak dělal neodbornou praci….A nneí tak celkem pravdou, že to dělali i sestry starší gardy…Ja pracuji 37 let jako sestra.V minulosti jsem měla více času n apacienta, nebylo tolik administratívy…a na 9 lidi na JIPu naá bylo 5 sester…..Nemám VŠ,mám PSS z geriatrie.2x registrovaná…..a zastupuji asi tak 2x měsične oficialně i PZP….no, to je proto,že nejsou lidi…..a když se PZP nevyjde v ustrety…tak vyhrožuje výpovědi,,……Uvítala by jsem ve službě alespon 1x zdr.asistentku..
Mluvíte mi z duše. …..
Na střední škole není jen 4 roky odborneho vzdělávání ale spoustu času zabere povinen vseobecne vzdělávání. Na vš či vos je již odborne vzdělávání jen a pouze.tj.daleko intenzivnější pro vyzrálejší osobnost.
Na SZŠ probíhá výuka odborných a všeobecných předmětů..za to na VŠ je intwnzivní 3letá výuka odborných předmětů. Takže to není žádný krok zpět 🙂
Pro PATRIKA CHRZ,
už tomu začínám asi rozumět… Vy a spousta dalších SZŠ sester si myslí, že když máte 4 roky studia na SZŠ a Bc. 3 roky, že jste toho ve škole probrali více než bakalářky, že? Musím Vám, ale oponovat. Na 3 letém Bc. studiu proberou vše, co se učilo dříve na SZŠ a to ještě více do hloubky + další odborné předměty, které Vy na SZŠ jste už neměl. A na praxi chodí už od prvního ročníku. Praxe činí 2300 hodin a nezlobte se, ale tolik hodin praxe jste neměl ani na 4 letém studiu. Takže napřed trochu informovanosti by neuškodilo 🙂
Já mám také gymnázium a je mi 49 a mám 14 dceru teď končím VOŠ. Pracuji na chirurgickém oddělení zatím jako sanitář. Na oddělení celé 3 roky dělám všechno, co je potřeba, stelu, myji pacienty a někdy se dostanu i k odborným činnostem. Moc se těším, až studium dokončím. Musím říct, že když vidí sestřičky se starou zdrávkou, co všechno bereme, jaké máme předměty a kolik máme praxe, řeknou, že to vůbec neměly ten předmět a na některých odděleních také praxi vůbec neměly.
Prosím Vás – sestry „socialistické“, ty s původní zdravkou byly kvalitní a ryzí. Měly daleko těžší práci, protože nebylo tolik „zlepšováků“ – polohovatelné postele, jednorázové pomůcky atd., všichni známe. I přesto práci dělaly srdcem a mě dnes děsí, že tyto sestry pomalu odchází do důchodu (i když jsem mladá, mám mnohem raději „staré“ srdečné sestry z klasické školy). Těmto sestrám stačily 4 roky, i když náročného studia na SŠ.
Mladé bakalářky mají práci x-krát lehčí, viz výše, a také mají víc tzv. pomocného personálu. Nástupní plat není dobrý ani u jiných VŠ pracovníků – pedagogů, soc. pracovníků, tedy nejen u sester. Po zapracování, zvl. ve fakultních nemocnicích platy dle mého skromného názoru nejsou špatné. Sestra i s těmi 20 000 není špatně placená (teď to schytám, vím). Zajímalo by mě ale, co by říkala, kdyby brala 12 -13 000 jako někteří jiní VŠ pracovníci. A přesto všechno by chtěla některé činnosti u lůžka vypustit? Proč? Není to jen o odborných výkonech a praci u počítače.
Ale zpět k podstatě věci. Nepřehánějme to s kvalifikací, raději se zamysleme a uzpůsobme čtyřleté studium na SŠ tak, aby odpovídalo dnešním požadavkům (což myslím, že to studium i odpovídá – soudím podle sebe, když jsem sama studovala a vystudovala jsem si potupné označení „zdravotnický asistent“, přitom odběry, převazy, injekce atd. na praxi béžné. V tom smyslu jsem ráda za budoucí náhradu označení ZA za Praktickou sestru). Bohatě to stačí. Na VŠ by pak mohly být budoucí pedagožky a sestry specialistky.
Pokud to nevrátíme zpět na SŠ, spousta zájemců si to dvakrát rozmyslí, protože studovat sedm let na sestru není žádný med, zvl. při vědomí toho, že spousta věcí ze SŠ se na VŠ jen opakuje. Prostudujme mládí, že… Používejme zdravý rozum!
Děkuji za přečtení.
Nevím, kde jste vzala těch 20 000.. Já pracuji 5,5 let a 20 000 Kč čisté mzdy jsem měla jednou jedinkrát!!! A to jsem absolvovala střední zdravotnickou školu ještě jako všeobecná sestra a mám bakaláře všeobecnou sestru..
Dobrý den, nemohu přehlédnout plat 20 000. Já jsem ve stejných tabulkách jako zdravotní sestra. Mám poctivou starou střední školu, VOŠ v oboru a ještě jsem si dodělávala specializační studium. Mám téměř 8let praxe a můj plat je cca 15 000. Po zaplacení nájmu a inkasa se můžu modlit, abych náhodou nepotřebovala nové zimní boty. Myslím, že vzhledem k povinnosti vzdělávání a sbírání kreditů (pro práci bez odborného dohledu) – které také stojí peníze a dovolenou jsme na tom dost špatně.
Já pracuju 30 let, mám 2 VŠ a těch 20 beru- když mám 3 víkendy. když je k tomu ještě svátek, tak i 21. Že jsme placené mizerně, snad nikdo nezpochybňuje, že děláme práci za kdekoho jiného, to snad taky ne. Ale dohadovat se tady nebo jinde, kdo je na tom hůře či lépe, kde mají či nemají jednorázové pomůcky (já například také ještě loni motala na nočních tampony- kdo to dneska umí? a pamatuju dobu, kdy se skládaly stříkačky do bubnů a jehly do kazet) či něco podobného, je to poslední, co potřebujeme. Samozřejmě, že fórum je na to, aby každý řekl svůj názor, ale shazovat se navzájem za různě absolvované školy mi připadá trochu nedůstojné.
Nedá mi to a chtěla bych reagovat na Váš komentář,je mi tak nějak nejblíž.Sama pracuji ve zdravotnictví 21 let.Mám 3-letý učební obor ošetřovatelka ,tenkrát existoval na Střední zdravotní škole a z odborných předmětů nás vyučovali lékaři stejně jako sestry (chtěla bych zdůraznit ten obor,jsem na něj pyšná) a momentálně si večerně dodělávám ten“ potupný“-zdravotnického asistenta,a délka studia?Pouhých 5 let(taková soukromá obchodní škola večerně má totiž studium na tři roky).Nějak nechápu,jak někteří můžou toto vzdělání považovat za o tolik méněcennější než všeobecná sestra.Vzhledem k tomu,že nás na škole učí od anatomie,přes ošetřovatelství,léky a jejich skupiny až po aplikace injekcí téměř totožné věci.Nehledě na to ,že obtížnost státních maturit také nepatří do nižší kategorie,ba právě naopak.Vidím jediný řádný rozdíl-už neučí lékaři .Pak ten finanční. Osobně vidím problém v lidech. Pracovala jsem s kolegyněmi,které i jako sestry nepovažovaly určité úkony v práci za podřadné jen proto ,že nebyly dost odborné.Braly jsme to tak,že kdyby tam ležel někdo náš blízký nebo my,chtěly bychom také dobrou péči.V současné době,mohu- li porovnat,pracuji i s Bc.(její vzdělání předtím je gympl a dva roky nástavby na zdravce),kterou udivují např.základní odběry před operací,prý na co!Tak nevím co je na výšce učili a hlavně“naučili“!Pak také s kolegyněmi ošetřovatelkami,které mají kurz.Bohužel víc než často dávají najevo svou nechuť k práci a k lidem.Podotýkám,že to není o jejich přetížení,na jedné směně jsou 3 a někdy i více-o to hůř.Prostě nechápu proč lezly do zdravotnictví a nezůstaly někde jinde. Podle mého názoru dokud se do zdravotnictví budou cpát lidé bez zájmu o tuto práci a o lidi,jen v rámci toho,že sestra by měla být na úrovni(pro ně stejně spíš jen společenské)je to bez šance na zlepšení.
Soňo, prosím, na které zdrávce se dělá to bakalářské studium formou dvouleté nástavby po gymnáziu? Děkuji.
Prosim vás kde jsou ty Stare srdečne sestry…Já dělala 3 roky v nemocnici a právě tyto ss sestry to byla jedna me Gera za druhou.postavit pacienta do latě se řvát ho na druhou a dóm. …ty mladší byly lepší.
Přejí hezký den….Ja pracuji ve zdravotníctví 37 let….Mám SZŠ, PSS z geriatrie, doplnila jsem si vzděláni kvalifikačním kurzem.a můj plat přesahuje 20 000 Kč….pochopitelně i s příplatky jako je smennost, nebo rizikový příplatek.Pracuji na psychiatrii-oddělení muží-senioři.Za 37 let jsem se dopracovala k výše uvedenému platu…..PSS a kvalifikační certifikovaný kurz jsem si hradila sama. Je jenom pochopitelné, že při dnešních cenách,.je i plat 20 000 Kč mnohdy málo.Pracuji ve štátni nemocnici, plat je dle tabulek… V soukromné nmeocnici jsem na pozici vrchní sestry, brála ten stejný plat jako ted-sestra u lůžka….Je jasné, že platy, nebo mzdy jsou stejné.Dnes již nikdo nebude ,,makat,, 37 let aby dosáhol plat 20 000 Kč.
Já jsem zastáncem studila na VOŠ nebo VŠ, dříve dietní i rehabilitační i dětské sestry také studovaly na SZŠ, ale posun ve vzdělání je obrovský. Dříve na tyto školy byl velký výběr (od vyznamenání po náročné přijímací zkoušky), dnes na tyto školy jde kdokoliv, kdo už na základní škole má čtyřky. Jak po takovémto studentu chceme, aby se naučil a pochopil od všeobecného vzdělání po odborné. Dříve prostě střední škola s maturitou to bylo něco!
To prostě nejde. I střední škola musí mít nějakou úroveň, dříve žáci s takovýmto prospěchem končili na učilištích. Dnes mají všichni maturitu a nikdo nic neumí.
Proč nejít ve šlépějích jako další obory (PA, fyzioterapeut, nutriční terapeut a další) v odborném vzdělávání na VOŠ či VŠ (DiS., Bc.), kde bude pouze odborné vzdělání (hlavně praxe pod dohledem učitele –mentora) a hlavně u lidí, kteří mají předpoklady pro studium. Následně do praxe a po určité době v daném oboru specializační vzdělávání (PSS-Brno) či eventuálně dál Mgr. pro specifikované obory (učitelství, management a další).
Chápu, že v dnešní době mnoho rodičů nemá finance na to, aby podporovali děti na studiích, ale doba si to žádá takto. Dříve nic nebylo, všichni hned po studiu nastoupili do práce a pracovali do nástupu na mateřskou. Dnes jsou jiné možnosti. A většina si užívá bezstarostný život bez závazků.
Odborná práce přibývá, proto v týmu jsou nepostradatelní další členové (ošetřovatelky, pečovatelky, sanitáři a další personál a k nim vzdělané sestry s kompetencemi na odbornou činnost.
Důležité je posílit počty personálu – celého týmu, vzájemně spolupracovat a negradovat se. Potřebujeme se navzájem. Peníze jsou důležité, ale momentálně v tom našem srabu nejdůležitější jsou dobré vztahy. To je, nyní hlavní důvod proč velmi mnoho zdravotníků odchází. Nejen, že práce přibývá, ale jak se s nimi jedná, zachází. Je to těžké, ale musíme zvednout hlavu, nechovat se jako stádo ovcí a trvat na základních pravidlech (dodržování zákoníku práce, platné legislativy) – VŠICHNI! A ne, se vzájemně podrážet, abych se zalíbila vedení. Podřezáváme si větev sami sobě.
Základem je zrušit slavnou minimální personální vyhlášku. Chápu, že není personál, tak se ty počty jen tak nenavýší, ale nějak začít musíme. Opakovaně hlásit vedení, že nelze zajistit kvalitní a bezpečnou péči pokud máte ten pocit, že to nelze zvládnout. Je to stejně do prvního průšvihu a nikdo se za vás nepostaví. Docílit, aby pojišťovny, které platí poskytovanou péči, kontrolovaly, zda poskytovatel zdravotní péče má dostatek vzdělaného personálu. A ne jako dnes, kdy se všechno falšuje.
Dál zvednout staniční ze svých židlí (neříkám, že je to všude, ale mám signály ze svého okolí, kde staniční krom výkazů a fasování nic nedělají!). Pamatuji doby a oddělení, kde staniční ráno dělala komplet vizitu s lékařem – věděla o těch lidech nejvíc, když tam byla každý den. Byla to ona, kdo poradila, pomohla, udělala. Zkuste popřemýšlet o svých vedoucích. Jsou na správném místě správní lidé? Rozumí své práci? Nebo jen dostali funkci a teď hlava nehlava rozhodují, nediskutují, přikazují?
Finance jsou také důležité, ale jako nejvíce podstatné bych viděla srovnání platů a mezd a pak také u poskytovatelů zdravotní i sociální péče. Většina děla shodnou práci za velmi rozdílné peníze. Další benefity by také byly fajn, ale tak daleko ještě nejsme.
Dle mého názoru, by se zdravotní sestry měly učit na zdravotnické škole. Jsem vystudovaný zdravotnický asistent. Na zdravce jsme se učili všechno, co sestra a na praxích jsem všechno co sestra dělali. Uměli jsme to i když jsme byli jen zdravotní asistent. A v práci opět pod dohledem. Nejlepší řešení by bylo mít to jako doktor. 4 roky na zdravce a pak při zaměstnání být nějakou dobu pod dohledem udělat zkoušku (něco jako atestace u lékařů) a pak už jen práce samostatně. Pokud by potřebovala specializaci jako dětská sestra, dialyzační či jiná speciální sestra tak další nástavba a opět závěr zkouška (atestace II u lékaře) s tím rozdílem že by to netrvalo tak dlouho jako u lékaře max na vše 3 roky a to je i tak dost. Jak tady bylo zmíněno mnoho sester Bc nebo Mgr. si myslí že práce u lůžka je velice podřadná a nechce ji dělat Proč taky… studovala na ten titul tolik let tak proč by vytírala zadek pacientovy a ještě za tak mizerný plat?? Nemá to zapotřebí. Takhle by si setry byly rovné jen s tím rozdílem že některé by šly na specializaci ale nebyly by o nic víc než normální sestry. Zrušila bych titul Dis. A vysoké jak tady byl názor bych nechala pro vrchní a staniční ty mají být v oboru kované to je pravda.
A rozhodně by se mělo přidat na platu. Pač sice teď ti kteří nechtějí přidávat sestrám plat, jsou zdraví a nic nepotřebují, ale většina dojde ke stáří a bude potřebovat sestry péči a pak může plakat že jim předtím nepřidal…..ale to už bude pozdě pač už jim přidat nebude moct…..:(
Nejhorší na tom je že České zdravotnictví bylo po Evropě to nejlepší a vše se teď hroutí…..:(
Fajn třeba já jsem DiS. – to jsou 3 roky studia a nebylo to zadarmo!!!! Když by jste tento obor zrušila, tak my, co již toto studium máme, tak zavřeme pusu a budeme na úrovní středních škol? Nebo by jste nás hnala zase do školy??? Co já vím, tak mnoho DiS bylo dříve, než se vůbec tyto obory otevřely na vysokých školách.
Ale já tu netvrdím, že ty kdo mají DiS nebo to studují, že se mají rekvalifikovat nebo ztratit titul to vůbec. Prostě ho máte a šmitec. Spíš to byl návrh do budoucna to konečně nějak sjednotit a netrápit sestry tolik let učením. To je vše. Protože z vlastní zkušenosti nejvíce vás naučí praxe než vysedávání v levicích. V porovnání studium medicíny (pokud vynechám gymnáziu) studují 6 let medicínu z toho od třetího roku mají praxe v nemocnicích (a dle mého názoru absolutně neadekvátní to i na zdravotním asistentovi jsme se více naučili na praxi praktické dovednosti než na medicíně a to nepřeháním…:( ) a po 6 letech by měli řádně léčit. Ale většina při poslední státnici stejně vůbec neví…..a až v praxi se to vše doženou. Takže to samé se sestrami 4 roky trápit na zdravce a pak vše při práci tak jak to pak mají lékaři (ti mají vzdělávací program, nejkratší na praktického lékaře 3 roky a nejdelší na neurochirurga 7 let). Nevidím důvod proč by sestry měly tvrdnout v lavicích déle než lékaři….toť můj názor 🙂
Je pravdou, že dříve byly mnohem větší nároky na vzdělání. Čtrnáctiletá děvčata musela na SZŠ v prvním ročníku zvládnout např. celou somatologii, biologii.., což dnešní bakalářky studují až po maturitě.
Mentalita současné generace je zcela jinde- žijí přítomností, minulost je nezajímá, proto se stále dokola vracíme k již postupům dávno vyzkoušeným a dříve nefunkčním. Do manažerských postů se dostávají lidé přímo ze škol tedy bez praxe. Jejich vysoké sebevědomí nemá nic společného s empatií a pokorou zdravotnického personálu. Také by si měli uvědomit, že Česká republika nerovná se Amerika či Anglie, jejich ošetřovatelská péče čítá jiné počty pracovníků.
Celou somatologii musí umět studentka i nadále v prvním ročníku na SZŠ . Měla to tak studentka na staré zdravce a má to i dnešní zdr. asistent. A Bc. musí zase v prvnim ročníku udělat celou anatomii, která na SZŠ není.
Systém by mohl fungovat, tak jak byl myšlen, ale pouze za předpokladu, že bude personál a ten bude i zpalacen. Zatím x let žijeme v tom, že se šetří na personálu, nejsou ošetřovatelky, jejich práci dělají sestry a tím ušetříme.
A co si budeme povídat… Konkrétně na interních odd, kde jsem pracovala, pracuji, tak není rozdíl, mezi prací ve dne a prací v noci. Polohování, monitorig, zavodňování, strava kontinuální a stolice z ní kontinuální také, spousta ředění roztoků pro různé krabičky, kyblíčky pro zvýšené hyg. režimy, tracheostomie…. A vedení řekne, že na noční není práce pro ošetřovatelku, dokonce i odpolední je zkrácená do 20 hod., protože co tam pak dělá do desíti???
Takže dokud se nepřestane šetřit na presonálu, sestry budou uklízečky stále.V noci jsme uklízečky vždy, když se někdo pozvrací, příjem, který krvácí a na zemi špína, tak stejně vezmu ten mop a jdu si to umýt na boxe. 😀
Jdete do háje všichni s těmi starými dobrými sestrami.Ktera sestra s dětmi nebo stářsi paní zvládne dlouhodobe práci takové sestry na klasické interne, chirurgii? Vždyť se tam ty holky mužou šedřít, jsou tam skoro pořád, vysokoškolačky dělají práci pro uklízečky to jsme to dopracovali !!! Same mláde šikovne holky, i ty s VS mile pokorne, co tu do nich porad ryjete? něco dokázaly, dřou jak kone, tak je sakrá zaplatte a dejte jim k ruce pomocný personál.Mela jsem možnost ošetřovat doma člena rodiny a to byl jeden jediny „pacient“co teprve třicet takových na jednu sestru? stydte se ti co tu plivete na sestřičky, stydte se sestry které se tu navzájem pomlouvate které z vás jsou lepší.
Jsem zastánce „starých pořádků,“ tzn. vystudovat SZŠ, potom do praxe, absolvovat nástupní praxi (býval to půlrok práce pod dohledem a série pravidelných přezkoušení) a potom jsi všeobecná sestra a můžeš pracovat samostatně… Jen by se měla neustále aktualizovat a modernizovat náplň studia, držet krok z dobou a s vývojem ošetřovatelství a medicíny. Ale dělat z těch holek skutečně schopné a použitelné sestry, ne teoretiky ošetřovatelství!
Jako absolventka SZŠ a momentálně sestra u lůžka nemám pocit, že by mi v praxi chybělo vyšší vzdělání. Veškeré novinky (přístroje, metody) v praxi vstřebávám za pochodu, průběžně si oživuji znalosti medicínské… Je v mém zájmu nebýt za blbku 🙂 U nás na oddělení (specializovaná klinika) vlastně není nikdo s VŠ, snad jen kromě vedoucích sester a sester na JIRP. A když se někdy dáme do řeči se studentkami nebo studenty, kteří k nám chodí na praxi, nebo nahlédneme do jejich učebních materiálů, jen žasneme, jakou vatou jsou ty studijní obory naplněny nebo z jak nekvalitních textů se učí. Troufám si tvrdit, že se nenaučí víc, než co umí sestra v praxi, nýbrž jen spoustu jalové teorie, která se dá použít nanejvýš při vypisování obsáhlé ošetřovatelské dokumentace. A to z nikoho dobrou sestru neudělá.
Čili vraťme obor všeobecná sestra na SZŠ a zkvalitněme jeho náplň.
A hlavně zgruntu přehodnoťme finanční hodnocení sester. Je to těžká a po všech stránkách náročná práce a v praxi dnes sami vidíme, kolik absolventů se po sedmi letech studia hrne do zaměstnání, kde si nevydělá ani dvacku… Chceme-li víc sester, zadarmo to prostě nebude.
Podle mne by ale v případě SŠ studia bylo základní otázkou, pro jaké studenty by obor byl zajímavý. Když jsem před mnoha lety na SZŠ nastupovala já, byla to výběrová škola. Troufám si tvrdit, že vybírat znova školu v dnešní školské situaci, považovala bych za samozřejmost, že maturita je jenom odrazovým můstkem k dalšímu studiu a obor, který by nenabízel VŠ návaznost, by pro mne nebyl zajímavý. Mám děti ve věku, kdy si i ony vybíraly a vybírají SŠ, takže vidím, že otázka na návaznost VŠ studia z řad rodičů přicházela i na školách, které moje děti volily jako jistotu, kdyby se jim na vybrané škole nezadařilo u přijímaček, protože o ně není až takový zájem a je snažší se tam dostat i s horšími školními výsledky. A jak mi řekl ředitel jedné ze škol, kde jsme se byli podívat – škola je to odborná, původně zamýšleli vychovávat středoškolské odborníky do terénu. Protože se však snaží nabízet výbornou úroveň a vybírat si ty lepší žáky, museli časem upravit školní vzdělávací program, aby to bylo spíš „lyceum s praxí“, protože ti lepší studenti logicky kromě zájmu o obor chtějí být také připravení k dalšímu studiu, kde ten zájem mohou ještě víc rozvíjet. Dneska mít maturitu nic neznamená, co dřív byla maturita, to je dneska bakalář. Střední škola si nemůže dovolit požadovat náročné studium (a studium za nás bylo náročnější, než co mají dneska zdravotničtí asistenti) a zároveň předpokládat, že hned po maturitě studenti nastoupí do práce. Ten první požadavek totiž míří na ty studijně zdatnější, ten druhý naopak na ty studijně slabší.
Přečetla jsem všechny vaše komentáře k tématu, ale souhlasím s p. Lenkou Šnajdrovou.Já sama osobně mám to tolik zatracované gymnázium 🙂 Po mateřských jsem si udělala ten ošetřovatelský rychlokurz :), pak tu školu s titulem DiS., která je podle poloviny sesterské populace na nic, pak jen nějakou specializaci a nakonec VŠ. Vše při zaměstnání, pracovala jsem na všech pozicích od ošetřovatelky, nyní jsem vrchní sestra. Vedu studenty jak z VOŠ i VŠ, u mě na oddělení pracují holky s různým stupněm vzdělání a musím říct, že pro kvalitní a erudovanou sestru je VŠ nutností. Je to ta sestra, která je oporou a spolupracovníci lékaře, ne jen vykonavatelkou ordinací, ta, která s pacienty aktivně pracuje, ne jen pasivně poskytuje péči, ta, která je mu nablízku a umí poradit, ne jen odkáže na lékaře. A i když mám několik titulů, klidně zastoupím jakoukoliv mou podřízenou na jakékoli pozici, když třeba onemocní nebo má té práce hodně. A udělají to všechna děvčata na mém oddělení a nepřijde jim to divné, i když jsou třeba magistrami. Pak názor, že se na VŠ studuje „jalová teorie“? Jak dotyčná paní by chtěla pochopit podstatu onemocnění, když nebude znát anatomii, fyziologii, patologii a spoustu dalšího? Jak to vysvětlí pacientovi, který se jí bude ptát, proč je mu zrovna to či ono? Odkáže opět na lékaře, který mu sice diagnózu sdělí, ale pochopit podstatu věci by mu měla právě pomoci sestra. Je to prostě osoba, která s ním nakonec stráví nejvíce času. A rozvržení práce? Personální vyhláška? To přece záleží především na vrchní. Takže z pozice vrchní radím: diskutujte se svou vrchní (staniční), pokud to nepůjde, i ona má svého nadřízeného. Vyhláška určuje nepodkročitelné minimum, neurčuje, jak budou rozvrženy služby, kolik bude personálu na ranní či noční službě. A finanční hodnocení? Neříkám, že by nemělo být lepší, ale situace je podobná i v jiných oborech. Hasiči, policisté, záchranáři nasazují krky mnohem víc a výplaty nemají o moc lepší než sestry. Nevím, zda někdo z těch, co tu píši, byli někdy někde jednat o výši mzdy. Jestli třeba podpořili nějak p. Dagmar Žitníkovou, která za nás všechny bojuje, abychom se měli lépe (myslím, že polovina z vás ani neví, kdo to je). Takže pokud chceme (chcete) něco zlepšit, nestačí jen sedět a psát komentáře, ale také aktivně pracovat.
Jo a k těm staniční a vrchním, co jen sedí – já nevím, ale každý den mám nohy uchozené až k zadku a všechny pacienty znám nejen diagnózou, ale také jménem, pokud není dostatek sester, normálně sloužím a slouží i moje staniční a nevidí v tom problém.
Takže sestry, hlavu vzhůru a nevzdávejme se.
Mohu se zeptat, na kterém oddělení pracujete?
rada diskutujte se svou nadřízenou je jistě dobře míněná, ale v praxi to většinou dost dobře nejde. Staniční je tlačena za dvou stran, vrchní je tlačena ze dvou stran a náměstkyně ošetřovatelské péče vidí jen peníze, té už nejde o lidi (čest výjimkám).
super přístup. Bohužel je, ale příliš mnoho oddělení, kde opravdu staniční o pracovní dobu jsou zalezlé ve své kanceláři a „dělají resty“, fasování, služby….internet………co já vím. Práce s pacienty je sprosté slovo ! Vážně! Nechápu. Já v mých počátcích po SZŠ také měla úžasné vrchní a staniční, které věděly o svých pacientech všechno a minimálně celé dopoledne se podílely na pracovním procesu.
Nyní maximálně když se něco děje, ale spíš ani to…………
Tak u nás jsou staniční na oddělení, ale je pravda, že většinou dělají papírovou práci. Ovšem i ta je potřeba. Problém je spíš v tom, že staniční ví, co potřebuje oddělení- třeba více personálu, ale mluvit se s nimi o tom dá těžko- nám odsouhlasí a tím to končí. Vrchní ví, že je třeba například víc personálu, ale hlavní striktně řekne, že nejsou peníze. Já osobně bych třeba ten nedostatek personálu řešila tak, že bych psala do služeb opravdu tolik lidí, kolik je jich potřeba (a ne, že se to nějak udělá s menším počtem), tím pádem by narostly přesčasy a hned mám něco v ruce, zrovna tak by se nedal dodržet zákoník práce- příliš mnoho služeb v týdnu a hned mám něco v ruce a můžu to hlavní otlouct o hlavu a hlavně napsat do zápisu na poradě vrchních a když se nic neděje, tak na kraj. Ovšem já nejsem vrchní a protože jsem závislá na platu, holt tahám jako ostatní služby v jedné bez ošetřovatelky, uklízečky apod. A kolikrát i 6 dvanáctek za týden (to není pravidlo, ale občas to tak vyjde). A mohu být ráda, že mám 1 den volna v týdnu na školu.