Originál byl uveřejněn v Medical Tribune 27. ledna 2010. Je to ještě aktuální?
- Odměňovat sestru minimální možnou mzdou. Od čeho by jinak ty tabulky byly?
- Než přeřadit sestru do vyšší platové třídy, raději jí ubrat náplň práce. Ona tu práci stejně udělá všechnu, když tam nikdo jiný není.
- Když už je opravdu nutné přeřadit sestru do vyšší platové třídy, je osobní ohodnocení nebo nějaké odměny zbytečný luxus.
- Nepořídit sestře pracovní oděv a obuv. Pobírá plat/mzdu, ať si koupí.
- Psát sestře dvojí rozpisy služeb. Co na tom sejde, že ten fiktivní nelze dodržet.
- Nevyhovovat naprosto žádným požadavkům sestry na služby. Má smůlu, směny určuje zaměstnavatel a zákoník práce se musí dodržovat. Alespoň v jednom bodě.
- Přidělit sestře co největší počet pacientů. Jak jinak, pacientů je mnoho a sester málo.
- Ponechat sestru samotnou na směně. Však ona si poradí.
- Odečíst sestře půlhodinovou přestávku, přestože slouží sama. Vždyť u papírů sedí.
- Neplatit sestře přesčasy. Zrušit směnu na poslední chvíli je přece levnější.
- Pověřovat sestru nekvalifikovanou prací. Téměř každá fyzická a psychická činnost lze při dobré vůli zahrnout do pojmu „poskytuje ošetřovatelskou péči“ a jakákoli administrativa znamená, že „vede ošetřovatelskou dokumentaci“.
- Kritizovat sestru za nedostatky v práci lékařů. Kdo jiný má připomenout panu doktorovi, aby psal Almiral místo Dolminy? A jak je možné, že pacient nepodepsal informovaný souhlas?
- Stanovit nejasné kompetence. O tom, co je prací sestry, rozhoduje lékař podle své momentální nálady. Nějaká SZP mu přece nebude odporovat tím, že něco nemá v náplni práce.
- Školení BOZP a provozní schůze zásadně nezapočítávat do pracovní doby. Nejlépe je pořádat je v době, kdy je sestra po noční směně, a nezapomenout zdůraznit, že účast je povinná.
- Vyhrožovat. Doporučuje se věta: „Když se vám to nelíbí…“
Lenka Šnajdrová pro www.osetrovatelstvi.info, originál ZDE
