Úterý, 3. prosince 2024

5 nejčastějších mýtů, kterými si sestry komplikují práci!

Zákon 96/2004 Sb. (o nelékařských zdravotnických povoláních) platí už 11. rok, a stále mu nerozumíme (nebo jsme ho ani nečetli). Některé z jeho paragrafů v praxi selhávají, je potřeba je změnit, komplikují sestrám a dalším zdravotníkům práci… Bohužel díky neznalosti vzniká řada mýtů  a nakonec si tu práci komplikujeme i sami!

Mýtus 1: Všechny sestry musí mít VŠ nebo VOŠ, jinak můžou pracovat jen jako zdravotnické asistentky či sanitářky.
Každá sestra, která začala studovat studijní obor všeobecná sestra na střední zdravotnické škole nejpozději ve školním roce 2003/2004 je všeobecnou sestrou! Žádnou další školu nemusí studovat. Sestra středoškolačka, která maturovala v roce 2007 a dříve, ani NEMÁ odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta, tudíž tak nemůže ani pracovat! Viz zde

Tvrdí-li vám např. vrchní sestra, že ačkoli jste maturovala jako sestra v roce 2007 nebo dříve, musíte vystudovat ještě VŠ či VOŠ, je buď

a) neznalá základního právního předpisu, kterým se řídí způsobilost k výkonu povolání (nejen) sester, a pak si kladu otázku, zda taková osoba může odpovědně vykonávat vedoucí pozici

b) znalá výše uvedeného předpisu, ale slepice, která chce ztrpčovat svým podřízeným práci, a opět si kladu otázku, zda taková osoba může odpovědně vykonávat vedoucí pozici

Mýtus 2: Sestra středoškolačka má nižší plat a menší kompetence než sestra vysokoškolačka
Všechny sestry, které získaly způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, ať již studiem na SZŠ nebo na VŠ či na VOŠ, jsou sestry. Čili mají stejné kompetence, a protože plat se řídí nejnáročnější činností vyžadovanou zaměstnavatelem, tak za stejnou práci mají dostávat stejný plat.  (Zaměstnavatel se samozřejmě může rozhodnout požadovat výkon méně náročných kompetencí, pak je plat nižší, ale to už je rozhodnutí zaměstnavatele, nikoli věc vzdělání).

V případě sestry středoškolačky se specializovanou způsobilostí je to dokonce naopak – ta má vyšší kompetence a v případě, že je vykonává, i vyšší platovou třídu než sestra bakalářka bez specializace.

Mýtus 3: Sestra studuje déle než lékař (7let)
Vzdělání sester trvá 3 roky. Na SZŠ se nyní studuje obor zdravotnický asistent, který, ať už se nám to líbí nebo nelíbí, nevzdělává sestry. Bakalářka  – maturantka z gymnázia – je po třech letech stejnou sestrou, jako bakalářka – maturantka oboru zdravotnický asistent. U lékařů se středoškolské vzdělání též nezapočítává do studia.

Mýtus 4: Sestry vysokoškolačky jsou vzdělávané pro vedoucí pozice, jsou povýšené a štítí se „utírat zadky“.
Sestry vysokoškolačky v bakalářském oboru jsou vzdělávané v ošetřovatelství, a jestliže se některé povýšeně štítí „utírat zadky“, pak to není problém vzdělání, ale osobnosti. Netřeba házet všechny do jednoho pytle. (Pomíjím osobní problém s tím, že stát z mých daní financuje drahé vysokoškolské studium, ba i středoškolské studium, k práci, pro kterou postačuje učňák!)

Kdokoli, kdo by bakalářkám tvrdil, že po studiu mají automaticky nárok na vedoucí pozici, uvádí sestry v omyl!  VŠ studium nezakládá žádný nárok na funkční místo.  (Zaměstnavatel  samozřejmě může preferovat pro vedoucí pozice sestry bakalářky či diplomované specialistky, ale to už je rozhodnutí zaměstnavatele, nikoli věc vzdělání).

Mýtus 5: Zdravotnický asistent se může po třech letech zaregistrovat a pracovat jako sestra
Nemůže. Fakt ne. A jestliže někde zaměstnají asistenta jako sestru, či po něm vyžadují práci sestry, je to špatně, a v případě pochybení na to asistent/ka dojede. Neznalost zákona neomlouvá!

Zákon 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních v aktuálním změní si stáhněte ZDE.

Milé sestry, ať už jsme ze SZŠ, z VOŠ či VŠ, nezapomínejme, že jsme kolegové. Buďme jedna na druhou (či jeden na druhého pro sestry muže) i sami na sebe hodní! Buďme kolegiální k lékařům i ke zdravotnickým asistentům, ošetřovatelkám i sanitářům. Amatéři soupeří, profesionálové spolupracují!

Lenka Šnajdrová

DALŠÍ ČLÁNKY

42 KOMENTÁŘE

  1. Plně souhlasím a propaguji stejné myšlenky. Nejhůře se vyvracejí fámy, nepravda a manipulace!!

  2. Zaráží mě mýtus č. 3. Jak může být bakalářka – maturantka gymnázia – po 3 letech stejnou sestrou jako maturantka oboru ZA??? Dyt to je prece blbost !!!

    • Markéto, proč myslíte, že je to blbost? Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním
      a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester,
      b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách,

      Tzn maturantka z gymnázia i ze SZŠ (nynější ZA) získají způsobilost k výkonu povolání po absolvování VOŠ či VŠ – naprosto stejně.

      • Je to tak, ale bod 3, je napsán tak, že trochu mate. Autorka zřetelně myslela, že je jedno, kde získáte maturitu. Třeba na stavební průmyslovce…Ale pokud pak vystudujete VOŠ či Bc. obor všeobecná sestra, jste všeobecná sestra. Pokud máte před tím maturitu na SZŠ, ještě k tomu zdravotnický asistent.

    • Bohužel není 🙂 Na vysokou školu i vyšší školu může jít kdokoli z jakéhokoliv oboru. Já jsem zdravotnická asistentka a na vyšší škole jsem měla spolužačky z ekonomické školy.

    • Je stejnou sestrou jako bakalarka – maturantka za. Chce to lepe cist. Autor tim rika ze nezalezi jakou mate ss. Pro profesi sestry je pouze a jen vs – bakalar

  3. Lenko, bezva. taky jsme nalítli – mýtus 1- smutné, že nás tím krmili osoby s VŠ vzděláním- ve vedoucích funkcích.I když je fakt, že nám to netvrdili tak, že můžeme, ale že kdo si nedoplní vzdělání, nebude pro něj časem jiné místo. hahaha

  4. K mýtu 4 bych ráda doplnila svoji zklušenost- na VŠ (asi jak kterých a jak intenzivně) jsou studentky tímto denně krmeny. jsou-li to studentky v denní formě, které praxi neznají, pak se nedivím, že tomu věří. Ty, co jsou z praxe, se tomu jen smějí. Bohužel praxe není o výzkumech a aplikaci poznatků EBP, ale o úplně jiných věcech a nebudu-li mít nikoho jiného, musím si udělat úplně všechno sama a třeba se dozvím, že mi ruce neupadnou, když si budu i vytírat podlahu.

    • vážená, zkuste si studovat obor Všeobecná sestra na VŠ, ať zjistíte, jak to s praxí těchto studentek a budoucích sestřiček skutečně je. K tomu, aby vám byl udělen diplom, budete muset absolvovat povinných 2300 hodin praxe na různých odděleních za 3 roky studia. Z této praxe budete většinu vykonávat v období letních prázdnin, kdy si studenti jiných škol vesele válí zadky na pláži. Veškerou praxi vykonáte zdarma, bez nároku na jakékoli úlevy a v horším případě pod dohledem lidí podobného smýšlení jako je to vaše. Sestry z VŠ jsou z mé zkušenosti chytré, vytrvalé a pokorné, jinak by nemohli takovou školu absolutně studovat. Tak zkuste přestat závidět, že vy sama byste něco takového nedokázala.

      • Paní kolegyně, myslím, že si nerozumíte. jirina myslela praxi, do které nastoupí studentky po škole – a ta se mnohdy dost liší od toho co se ve škole učíte.Její komentář není mířen proti studentkám, ale proti pedagogům, kteří ne vždy vědí, že zaměstnání vypadá o dost jinak než škola.
        (Jinak jirina je absolventka VŠ a vystudovala za velmi ztížených podmínek.)

        • Lenko, děkuji. já jsem se možná vyjádřila špatně, ale skutečně jsem měla na mysli, že vyučující na VŠ jsou opravdu trochu mimo realitu a ty studentky krmí tím, že ony budou ty, co budou jen rozdělovat práci. Setkávám se s tím často- nejen na školách, kde jsem studovala, ale i z úst studentek, které chodí na praxi k nám. Nelíbí se mi to, ty vyučující by se měly trochu zajímat, ale co nadělám. jen jsme tím chtěla říci, že když přijde na VŠ kolegyně ZA a nebo kolegyně, která už nějakou praxi má, tak má trochu povědomí, ale když je někdo třeba zrovna z gymnázia, tak se nedivím, že VŠ učiteli věří. Jinak máte pravdu, že studentky denní formy musí vykonávat praxi i o prázdninách (podle toho, jak si to zařídí) a že jsou hojně využívány jako pomocný personál, který má v té době dovolenou. A abyste byla úplně v obraze, jsou i nemocnice, kde si za praxi nechávají platit, což je podle mého už vrchol

          • Musím s Vámi nesouhlasit!!! Ani jednou, jsem na VŠ, po celou dobu studia, neslyšela od přednášejících větu o „rozdělování práce“!!!
            Můžete si to označit jako MÝTUS č.6.
            Kdo prosím hojně využívá studentky VŠ na praxi v nemocnici, jako pomocný personál ???
            Zřejmě my všechny, které v té nemocnici pracujeme a sami jim práci většinou ukládáme !!! Ruku na srdce… 🙂

        • maturoval jsem v roce 1983 a v roce 1984 jsem šla na Karlovu univerzitu studovat obor péče o nemocné. V nemocnicích nás nechali dělat úklidové práce a k odborné práci nás pustili až když jsme měli hotovo. Někdy nám to dělali naschvál, že když jsme přišli na odpolední tak byly z dopoledne neudělané mísy, odsávačka nevyčištěná atd.
          Celou dobu na VŠ nám říkala Doc. Staňková, že budeme ve vedoucích pozicích a zároveň i plat bude na úrovni vysokoškoláka. Končila jsem VŠ v roce 1990 a dodnes je to utopie. Dřeli jsme na 1. lékařské fakultě, měli jsme učení v prvních ročnících srovnatelné s mediky, teď všichni studují soukromé vysoké školy, které já neuznávám , dělají zkoušky v jeden týden – anatomii, fyziologii. My se učili na každou tři týdny. Myslím si, že kvalita šla co se týče vzdělání dolů a to právě díky soukromým školám, ty státní si drží kvalitu. Bakalářek je víc než by mělo být.

          • Naprosto souhlasím!! Jsem čerstvá Bc.všeobecná sestra na FZV Olomouc, v 45 letech. Na každou zkoušku typu anatomie, fyziologie, patofyziologie, interna….minimálně měsíc každodenního učení!! Na soukromých školách to opravdu mají v jednom týdnu a většinou zkoušku na poprvé!! ?? Ve výsledku to znamená, že VŠ má každý/dá, která ani tak nemá dostatek vytrvalosti, píle, odhodlání, snahy, ale stačí mít na zaplacení školy!!!! Také nepovažuji soukromé VŠ za rovnocenné těm státním!! Nikdy se nikdo pak neptá, kde jsi studovala, nicméně ten pocit zvládnout státní VŠ určitě stojí za to!!!

  5. Pěkné vysvětlení. Nejvíce se mi líbí věta: Amatéři soupeří, profesionálové spolupracují – tohle by se mělo tesat do kamene nejen ve zdravotnictví, ale všude. Někdy je to velmi těžké, protože sestry jsou na tom často jako otloukánkové (dělají nejtěžší práci, která je nejvíce potřeba a nejvíce vidět, ale její plody často sklízejí jiní, kteří to často berou jako samozřejmost a sestry pořádně ocenit neumí (a tím nemyslím lékaře …)). Kromě toho ten článek také poukazuje na takovou trochu absurdní změnu ve vzdělávání sester. Myslím si, že by možná bylo bývalo lepší ponechat středoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, protože bakalářské studium je už vysokoškolské vzdělání a tam ta forma je přeci jenom trochu jiná (nikdo moc nemá čas na to trénovat základní dovednosti a praxe v nemocnici to nenahradí, protože se budoucím sestrám není moc čas věnovat). Na střední byly prostě dříve sestry učitelky, které mohly trénovat v podstatě každý den se svými žákyněmi odběry krve, apod., takže ty holky pak přišly do praxe trochu lépe vybaveny než dnes po VŠ. Ale to je jen můj názor a dojem, třeba to někdo vidí jinak ….

    • Michale, já to vidím v podstatě stejně, jen s tím rozdílem, že místo navrácení studia sestry na SZŠ, bych hlasovala pro zlešení praxe na VŠ. Jak píšete – budoucím sestrám není moc čas věnovat! Takže aby měly svou učitelku či mentorku, která se bude věnovat výhradně jim a trénování základních dovedností!

  6. Milá Jiřino, nejdříve si zjistěte kolik praxe mají studentky VŠ na denním studiu, aby jste mohla říkat, že praxi neznají… 🙂

    • šmarjá a vy máte VŠ???? přečtěte si pořádně, co Jiřina napsala, to jsou komentáře pipinek, které vůbec nepochopily, co Jiřina napsala!!!!!!

    • Můžete si k zjišťování přidat i dálkové studium a budete se docela divit k čemu dospějete 🙁

    • Ze své praxe, můžu si to dovolit po 37 letech, jsem poznala, že některé sestry z VŠ jsou levé. Jsou zaměřené na papírování, ošetřovatelské diagnózy sypou z rukávu, u obyčejného cévkování jsou bezradné. Daleko šikovnější jsou studentky z VOŠ. Je poznat, že část praxe je pod dohledem učitelky na školních stanicích. Podotýkám, že některé studentky VŠ se už i na praxi chovají nadřazeně. Po škole nastupují jako kdyby snědly všechnu moudrost světa. Poradit si nechtějí dát. Časem vždycky narazí.

      • Znám kolegyně, které jsou levé a bezradné v základních věcech i po 30-ti letech praxe 😉 Zase jsem u toho pytlování ach jo :-/ Praxe myslím, že je na VŠ mraky, ale bohužel, je pravdou, že není čas se jim věnovat. Praxi jsem na VŠ absolvovala jako pracující VS s maturitou. Velice jsem uvítala možnost naučit a vyzkoušet si nové věci, se kterými jsem se na svém pracovišti nesetkala. Žel drtivá většina ,,odborné praxe“ se týkala mytí postelí a plnění harmonogramů. Samozřejmě, že mi taková práce nevadí (ani ji zrovna nemiluji – asi jako každý 🙂 ) Ale pokud se mají ty holčiny naučit výše zmíněné cévkování atd. musí je k tomu někdo pustit a řádně je zaučit (jako nás na zdrávkách).

  7. Zdravotnicky asistent neni vseobecna sestra, vzdelanim se rozhodne nevyrovna napriklad tříletému maturitnimu oboru pred x lety. Ten clanek je siiiilne nedomyslen…
    Sestra bakalarka pokud neni pred tim asistent je vetsinou absolutne mimo v praxi….vosky jsou narozdil od bakalarek prvni rok na vyssi skole vedeny ucitelkou i na praxi(pokud se teda stane, ze studuje stredoskolak ekonom nebo treba zahradník), jako se to dela na stredni…uroven je tedy jina!

    • A tady se někde píše, že zdravotnicky asistent je vseobecná sestra? Nebo co je nedomyšlené? Kromě toho to není moc o myšlení, ale o legislativních faktech, které se v praxi možná špatně uplatňují, ale pořád jsou to fakta.

    • Nesouhlasím s Vámi. Na VOŠ chodí v prvním ročníku učitelky, jak píšete, ale studentky si rozhodně nezkusí tolik věcí, co já na VŠ bez dozoru, jen pod vedením sestry. Když sestra vidí, že nedělám chyby a vím, co a jak, nechá mě dělat veškerou práci a nestojí u mě, jako učitelka. Navíc na VOŠ si studentky rozdělí pokoje a při větším počtu studentů se nedostanou ke všem výkonům. Já jdu na praxi sama nebo s kamarádkou a viděla jsem toho mnohem více, než kamarádky z VOŠ.

    • nevim, o jako VS ke rec, ale na te moji jsme meli praxi pod dohledem vyucujici 3 semestry (tedy polovinu studia). a ze mentorky, tedy sestry z praxe, nestoji za nic, to uz je vec jina.

  8. A bakalářky jsou zase celou svou praxí vedeny sestrou tzv. mentorkou, která na ně dohlíží. Za 3 roky mají 2300 hodin praxe, což je 200 hodin v každém semestru, plus 300 hodin praxe v létě a ve třetím ročníku 3 měsíce praxe v kuse, takže si myslím, že za tu dobu zjistí jaká je praxe i realita. Takže úroveň bych tady nesrovnávala!

  9. Nezalezi kolik hodin praxe kdo ma…nekdo ma ja nevim kolik hodin praxe,ale srdce malo ktery…to je podstatnejsi pro pacienta

  10. Tak to je samozřejmost! Jen jsem chtěla objasnit, že bakalář není pouze o teorii, ale taky hodně o praxi a nikdy není na oddělení sám, ale má tam svého mentora, takže se nějak v tomto neliší od VOŠ, jak tady byla zmíněna ta úroveň…

      • já jsem měla mentorky na VOŠ, na VŠ jsme neměli praxe ani minutu, ale myslím tím dálkové studium , tam už jsme měli všichni praxi pracovní 🙂 , a pokud mohu srovnat, tak mentorka je normální učitelka ošetřovatelství, jakou jsem kdysi měla na SZŠ , chodila s námi na praxi, zodpovídala za nás, buzerovala 😀 atd atd. Na starosti měla vždy celou skupinu, ne 1 studenta. A zjistit po 3 měsících, jaká je praxe? To se omlouvám, ale velmi mě to rozesmálo!!!!!!!!!! Někdo nepochopí praxi ani po 3 letech ….

        • My měli na VŠ dálkově praxi v každém semestru a ještě letní, ale jen 50+50 hodin- na Bc. Na Mgr chtějí 120 za semestr, ale letní ne

        • Dobrý den,
          Nikdo neříká, že to studenti VS za tři roky z praxe zjistí, jaká je práce v nemocnici. Nebo to, že když mají titul, tak že si hned na všechny vyskakují a rozdávají práci. To vůbec. Nikdy bych tohle nedělala, protože vím, že zkušenostmi nesahám ani po kotníky. Já to třeba beru tak, že jednou budu mít tu mnoho letitou praxi, jako ostatní sestřičky, které jsou ve své práci opravdu moc dobré. A mentorka není učitelka ze zdravky 🙂 Jen vím, že mentorku nemůže dělat sestra bez specializace či titulu. Mám mentorku Bc. a u všeho jí asistuji a když ví, že se na mě může spolehnout, nechá to na mě. Tohle je tvrzení proti tvrzení, a to že se někdo rozhodne jít na prezenční studium VS, snad není hřích a nebo neschopnost! Když máme teorii, tak nás vážně krmí blbostma, v praxi pak jen slyším, co vás to tam na VS učí za blbosti, at´ jdou sestry učitelky do terénu! A ještě víc mě děsí, jak si holky na oddělení závidí titul, když tady někdo napíše, že o titul vůbec nejde a že všechny co jdou z výšky jsou úplný telata 🙂 Je to o člověku, jako všechno 🙂

          • Proč by mentorka musela mít specializaci nebo titul? Není to nějaká nesrovnalost? Mentorka především musí mít mentorský kurz. Ale je pravda, že jsem slyšela, že Mgr. ho mít nemusí, ale to jsem slyšela jen p.o. a jen jednou. Víte někdo něco blíž?

      • mentor je sestra z praxe (ve FNKV je to zasadne stanicni, coz je zhovadilost), ktera bere priplatky za vyuku, ale jediny, co dela je, ze nas v lepsim pripade hodi na krk sestram (a ty nas posilaji delat mene odbornou praci, pac jim to ulevi), nebo nas nechaji bloumat po oddeleni. a biti za to budeme v praxi my…

  11. Všichni řeší asistent, vošky či bakalářky. Nás by zajímalo jak naloží se sestrami se spec. vzděláním, třeba chirurgickým. Nějak se o tom na našem pracovišti neumějí vyjádřit a platově zařadit.

  12. Tak se nám ta diskuse asi ubírá trochu jinam. K mentorům- podle mého názoru /nikomu ho nevnucuju). jsou pracoviště, kde se skutečně s mentory počítá a ty se studentům věnují. Mám na mysli studentky a studenty denního studia. To znamená, že skutečně dbají na to, aby se něco naučily. Je to správně. Ovšem jsou pracoviště, kde mentorka přijde do práce a pokud se věnuje studentovi, nestíhá svoji normální práci. protože počty personálu se stále snižují, a je jedno, jestli se to nazve honosně reorganizace nebo pravdivě- chceme ušetřit a nejlíp to jde na lidech. Má nějakou motivaci se pak mentorka studentovi věnovat? když dostává držkovou za to, že nestíhá svoji práci? Jsou také pracoviště, kde studentky chodí vždy jen na ranní, případně denní směny přes týden a to se honem odebere jedna síly za směny (aby se ušetřilo) a studentky dělají práce ošetřovatelek, sanitářek, sanitářů. Jakou mohou mít motivaci, když je to kýbl a hadr? Jistě, že i to je práce, ale na to studují VŠ? Za svoji osobu mohu říci, že já se studentkám snažím věnovat, ale také jsem ráda, že když se zdržím tím, že například připravuji pacientku k operaci a všechno vysvětluji, že mi pak studentka pomůže motat tampony

    • i já jsem maturovala v roce 1988/89 na 4 letém oboru .. 🙂

      A jinak, mentor??!! To je to jak po nás chtěli abychom si vzaly pod křídla ZA a odpovídaly za jejich práci???

  13. #3!! ja jsem sla na 8letej gympl a nezdrhla z nej na zdravku, pac jsem se pro karieru sestry rozhodla az po X letech studia jinych VS. jo, mohla jsem byt sestra uz davno (se SS), nicmene ted mi nezbyva nez studovat VS a doufat, ze v praxi se vsechno naucim. a pochybuju, ze SZS je tak zasadni vyhodou jak se casto prezentuje. vyhodou to mozna je, jelikoz na rozdil od gymplaka z cloveka uz neco je, nicmene na VS je fura dalsi praxe. a hlavne to neni na ostro ani na stredni, ani na vejsce, ale az po absolvovani a v provozu.

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

- Naše akce -spot_img

Další novinky