Studenti SZŠ chtějí v 63 % případů hledat po ukončení jejich studia zaměstnání v České republice. Studenti zdravotnických VOŠ chtějí hledat práci v tuzemsku v 81 % případů a respondenti ze zdravotnických VŠ preferují vykonávat svou budoucí praxi v České republice v 76 % případů. Hlavní faktory, které studenty SŠ, VOŠ a VŠ ovlivňují při výběru místa vykonávání jejich budoucí praxe v České republice jsou plat, pracovní kolektiv a také lokalita nemocnice, včetně její dostupnosti a možnosti dopravy. Naproti tomu studenti, kteří jsou po ukončení studia rozhodnuti hledat zaměstnaní mimo segment zdravotnictví, uvádějí jako nejčastější příčiny jejich jednání nedostatečnost finančního ohodnocení nelékařského povolání, „špatnou volbu oboru“ (ve smyslu nepřipravenosti na práci s lidmi a ve směnách) a neadekvátní prestiž nelékařského zdravotnického povolání. Tyto závěry vyplynuly z průzkumu, který na přelomu roku 2016 realizovala nezisková organizace HealthCare Institute, o.p.s.
V rámci pilotního ročníku celostátního průzkumu „Barometr mezi studenty zdravotnických škol“ byli osloveni studenti z celkem 109 středních, vyšších odborných a vysokých zdravotnických škol v České republice. Celkově se do tohoto průzkumu, který byl primárně zaměřen na studenty 3. a 4. ročníku SŠ, 1. až 3. ročníku VOŠ a 1. až 3. ročníku VŠ zapojilo 1.583 respondentů.
Cílem tohoto unikátního celostátního průzkumu bylo, zjistit, jaké množství studentů zdravotnických škol plánuje po ukončení studia hledat zaměstnání v České republice a také identifikovat hlavní příčiny či důvody jejich jednání.
V reálu sestry stále chybí. Nemocnice Motol postrádá kolem 120 sester a Mgr. Jana Nováková, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice v Motole uvádí i další problém: „Nedostatek pomocného personálu nám zabraňuje postavit efektivně postavit ošetřovatelské týmy. příliš nám nepomůže nám ani připravovaná novela zákona. Je riziko, že velké množství maturantů ze SZŠ půjde zkusit 1 rok na VOŠ a nastane tak roční výpadek zdravotnických asistentů, který současnou krizi ještě prohloubí.“
Stejné obavy projevila i prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA. Navíc podle ČAS není pokrytí všech odborných předmětů teorie a praxe v jednoletém pomaturitním studiu dostatečné.
„Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků, jakožto spoluorganizátor projektu, si dala za cíl zjistit aktuální stav mezi budoucími všeobecnými sestrami v ČR. Primární zjištění a interpretaci výsledků jsme chtěli analyzovat, zda navrhovaná novela zákona 96/2004 Sb., má důvodné opodstatnění a zda mají studenti zájem v českém zdravotnictví pracovat a za jakých podmínek. Dle jednotlivých typů škol a studentů, kteří byli osloveni, nám vychází, že ani ne polovina všech studentů má zájem po dostudování nastoupit do nemocnic. Konkrétně do nemocnic má zájem nastoupit 42,5% vysokoškoláků, 35,5% studentů vyšších odborných škol zdravotnických a 33,5% studentů asistentského povolání, tedy studentů středních zdravotnických škol. Zbylá procenta studentů buď chtějí pracovat v ambulantním sektoru, farmacii, nebo do českého zdravotnictví nemají v plánu vstoupit vůbec. Důvody k nenastoupení do pracovního procesu v českém zdravotnictví jsou plánované vycestování nebo špatná volba povolání. Z této analýzy vyplývá, že připravovaná změna v pregraduálním vzdělávání všeobecných sester zřejmě nepřinese zvýšený počet absolventů do nemocnic, které se nejvíce potýkají s nedostatkem právě tohoto povolání, když už studenti nemají zájem do nemocnice nastoupit,“ doplňuje Bc. Tomáš Válek, DiS., předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků, z.s.
Průzkum ukázal že pro budoucí sestry není důležitý jen plat, ale i pracovní kolektiv a pracovní podmínky obecně. V souvislosti s tím prozradila náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, že MZ finišuje s přípravou novely vyhlášky o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků.
