Jak opravdu dopadly mimořádné odměny ve zdravotnictví a sociálních službách

0
1161

Zpráva OS zdravotnictví a sociální péče ČR k Mezinárodnímu dni veřejných služeb

23. červen je Mezinárodní den veřejných služeb a evropské odbory v této souvislosti zdůrazňují, že je třeba zachovat veřejné služby, rozvíjet je, nedopustit jejich privatizaci a komercionalizaci. Protože mezi nejdůležitější veřejné služby patří zdravotnictví a sociální služby, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR při této příležitosti udělal bilanci současné situace v těchto resortech, na jejichž zaměstnancích ležela hlavní tíže zvládnutí epidemie onemocnění COVID-19. Zaměstnanci epidemii zvládli, ovšem za cenu obrovské obětavosti a riskování vlastního zdraví či života.

Onemocnění COVID-19 v České republice zabilo 21 pečovatelů ze sociálních služeb a 88 zdravotníků.

Odborový svaz inicioval a vytrvale prosazoval, aby za toto nezměrné pracovní nasazení zaměstnanci dostali adekvátní finanční ocenění, a to jak za první loňskou jarní vlnu epidemie, tak za následující ještě daleko horší pokračování epidemie od loňského podzimu až přes letošní jaro.

Mimořádné odměny za první vlnu epidemie

Vstřícně se k mimořádným odměnám od počátku stavěla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, podporu se podařilo vyjednat u ministryně financí Aleny Schillerové, odměny však dlouho odmítalo Ministerstvo zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem, ten o nich s odbory odmítal jednat, odmítal dát jakékoliv odměny zaměstnancům, kteří nepracovali přímo na covidových jednotkách, přestože v ohrožení byli všichni zaměstnanci. Odměny se podařilo prosadit až přes premiéra Andreje Babiše.

Odměny v plné výši náleží zaměstnancům, kteří v určeném období pracovali, nemají se krátit kvůli nemoci COVID-19 nebo karanténě. Odměny se krátí při dovolené, ošetřovném a pracovní neschopnosti z jiného důvodu (zlomená noha) a jiných vyloučených dobách.

Nemocnice

Odbory: Prosadili jsme na jednání v červenci pro zdravotníky až 25 000 Kč za měsíc, souhrnně maximálně 75 000 Kč hrubého při plném pracovním úvazku, pro ostatní zaměstnance nemocnic až 10 000 Kč za měsíc, souhrnně maximálně 30 000 Kč.

Realita: odměny byly vyplaceny až v listopadu (!!!), navíc většinou nebyly zaměstnancům započítány do průměrných mezd a průměrných platů, z nichž se potom platí dovolené atd.

Ministerstvo zdravotnictví dalo do první úhradové vyhlášky: v případě nejvíce exponovaných zaměstnanců za hodinu práce s covid pozitivními pacienty příplatek v rozsahu 200 až 500 Kč.

Realita: jen zcela výjimečně vyšší částky z rozpětí, většinou nejnižší, ale i jen desetikoruny.

Záchranky

Odbory: Prosadili jsme odměny ve výši až 120 000 Kč na zaměstnance, protože tito zdravotníci na rozdíl od kolegů v nemocnicích nemají covidové příplatky.

Realita: odměny byly vyplaceny, ale většinou nebyly zaměstnancům započítány do průměrných platů.

Hygienická služba

Odbory: Prosadili jsme odměny pro zaměstnance hygienické služby ve výši až 50 000 Kč.

Realita: v této výši odměny nebyly vyplaceny téměř nikde, zaměstnavatelé peníze použili na proplácení přesčasů atd., zaměstnanci dostali jen několik tisíc.

Sociální služby

Odbory: Prosadili jsme v zařízeních, kde byla nákaza či karanténa, pro pracovníky v sociálních službách, sociální pracovníky odměny až ve výši 100 000 Kč hrubého, pro ostatní zaměstnance až 50 000 Kč, v zařízeních bez nákazy a karantény odměny celkově až 25 000 Kč.

Realita: Někteří ředitelé odmítali o dotaci na odměny pro své zaměstnance požádat!!! Ve všech zařízeních, kde působí odborové organizace, bylo o dotace požádáno a zaměstnanci odměny dostali.

Další zaměstnanci zdravotnictví

Další skupiny zaměstnanců, například z dialýz mimo nemocnice, mobilních hospiců, ambulancí či dopravní zdravotní služby, nedostaly za tuto práci žádné odměny. Přestože na těchto pracovištích odborový svaz nemá téměř žádné členy, rozhodl se vyjednat, aby za druhou vlnu tito zaměstnanci nejen dostali odměny, ale aby jim byly doplaceny odměny zpětně i za první vlnu.

Mimořádné odměny za další vlnu epidemie

Odborový svaz požadoval, aby za velmi krutou další vlnu epidemie obdrželi zaměstnanci mimořádné odměny v minimálně stejné výši jako za první vlnu a aby odměny dostali opravdu všichni. Jednání trvalo sedm měsíců! Vstřícná byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, vstřícné a rychlé bylo jednání ministryně financí Aleny Schillerové stejně jako premiéra Andreje Babiše. Komplikace a neochota ovšem znovu byly na straně Ministerstva zdravotnictví. Ministr Jan Blatný dlouho odsouval termín jednání s odbory a potom zásadně odmítal dát záchranářům vyšší odměny než jiným zdravotníkům. Podařilo se to prolomit až na jednání s ministrem Petrem Arenbergerem.

Odměny v plné výši náleží zaměstnancům, kteří v určeném období pracovali, nemají se krátit kvůli nemoci COVID-19 nebo karanténě či při dovolené, pokud byla adekvátní doba odpracována při přesčasech. Odměny se krátí při pracovní neschopnosti z jiného důvodu (zlomená noha), při ošetřování člena rodiny atd.

Nemocnice

Odbory: Prosadili jsme maximálně 75 000 Kč hrubého při plném pracovním úvazku pro každého zdravotníka, pro ostatní zaměstnance lůžkových zdravotnických zařízení souhrnně maximálně 30 000 Kč.

Realita: odměny v nemocnicích byly vyplaceny v květnu či červnu, většinou bez větších problémů.

Další zdravotníci v ambulantních zdravotnických zařízeních

Odbory: Prosadili jsme finanční částku na odměny ve výši 75 000 Kč hrubého při plném pracovním úvazku pro každého zdravotníka.

Realita: Odměny jsou alokované přes kompenzační vyhlášku a jsou navázané na smlouvy se zdravotními pojišťovnami a jejich přílohu č. 2, ve které mají zdravotnická zařízení prokázat zdravotním pojišťovnám, že splňují personální zabezpečení zdravotních služeb (uvést v nich počty svých zdravotníků). Teorie výborná, ale praxe velký problém. Ukázalo se, že velká část poskytovatelů zdravotní péče neplní své zákonné povinnosti a nehlásí zdravotním pojišťovnám všechny své zaměstnance. Bohužel selhaly i pojišťovny, povinnost uvádět do příloh smluv zdravotníky po poskytovatelích nevyžadují. Protože finance na odměny přicházejí podle počtu zaměstnanců, vznikly velké problémy a disproporce, které chtěl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyřešit tak, že by se tyto odměny vyplácely až na konci letošního roku (!!!). Ostrý nesouhlas odborového svazu a podpora premiéra vedly ke slibu, že finance na tyto odměny budou vyplaceny dříve, a to v červenci.

Dalším ještě větším problémem je, že mnozí zaměstnavatelé se rozhodli vyplatit jen část přijatých financí na odměny a většinu peněz, které účelově na odměny dostali, využít jinak, třeba na provoz, což považujeme za nepřijatelné. OS také odmítá vyjádření Ministerstva zdravotnictví, podle něhož je to sice neetické, ale není to protiprávní. Odborový svaz připomíná, že jde o peníze účelově určené na odměny zdravotníkům. Trváme na tom, že pokud zaměstnavatelé finance nevyplatí na odměnách, musí je vrátit zdravotním pojišťovnám.

Záchranky

Odbory: Prosadili jsme odměny ve výši až 120 000 Kč pro zdravotníky, protože tito zdravotníci na rozdíl od kolegů v nemocnicích nemají covidové příplatky.

Realita: zaměstnavatelé odmítli návrh odborů na společný postup a každý postupuje jinak. Odměny už vyplatily čtyři zdravotnické záchranné služby, částky jsou problematické, zdravotníci neví, jak a za co jim zaměstnavatel odměny krátil. Zaměstnavatelé údajně mají podporu krajů jako zřizovatelů, nevyplacené prostředky by prý mohly krajům ušetřit peníze na dotace pro záchranky. Na úkor zaměstnanců?! To odborový svaz považuje za zcela nepřijatelné.

Hygienická služba

Dohodli jsme s Ministerstvem zdravotnictví: odměny pro zaměstnance hygienické služby minimálně ve výši 50 000 Kč.

Realita: Ministerstvo zdravotnictví požádalo pouze o 30 000 Kč (!!!) na zaměstnance. Zcela absurdní, nevysvětlitelná a neobhajitelná situace, vzhledem k tomu, co již více než rok zaměstnanci personálně poddimenzované hygienické služby zvládají a zažívají! I přes opakovaná jednání na Ministerstvu zdravotnictví se opakuje situace z loňského roku. Ani v této nízké částce odměny nebyly vyplaceny téměř nikde, zaměstnavatelé prý mají peníze schované na horší časy. Zaměstnanci dostali jen několik tisíc.

Sociální služby

Odbory: Prosadili jsme zajištění odměn podle pracovního zařazení zaměstnanců v maximální celkové výši až 50 000 Kč, nebo 30 000 Kč, nebo 25 000 Kč, nebo 15 000 Kč hrubého.

Realita: Někteří ředitelé se rozhodli, že i když peníze na odměny dostali v dubnu, zaměstnancům je vyplatí postupně v několika měsících, případně najednou, ale až na samém konci roku. Na základě protestu odborového svazu vydalo MPSV opakované vyjádření, že v souladu se zákoníkem práce mají zaměstnavatelé odměny vyplatit v nejbližším výplatním termínu, což mnozí dál nerespektují.

Shrnutí

Epidemie COVID-19 má v České republice velmi tragickou bilanci, jednu z nejhorších na světě. A mohlo být ještě daleko hůř, nebýt mimořádně obětavého personálu a nemocnic v regionech, jejichž existenci se odborům a místním obyvatelům podařilo zachránit proti silným tlakům různých likvidátorů a privatizátorů.

Epidemie byla krutou prověrkou všech a zaměstnanci i odborový svaz v ní obstáli se ctí.

Zaměstnanci neopustili ani v nejtěžších chvílích své pacienty a klienty.

Odborový svaz neopustil své členy a další zaměstnance. Kromě vysilujícího prosazování mimořádných odměn se intenzivně staral o dostatek osobních ochranných pracovních prostředků, řešil uznání onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání, nyní řeší, aby se to v praxi skutečně dělo a aby v případě úmrtí na COVID-19 byli náležitě odškodněni pozůstalí. Stará se o to, aby zdravotníci z nemocnic dostali vyjednaných 8000 Kč na lázeňskou případně jinou rehabilitační léčbu, která by jim umožnila po prožitých stresech znovu načerpat fyzické a psychické síly k dalšímu výkonu svého povolání a k dalšímu setrvání v práci ve zdravotnictví.

Odborový svaz připomíná, že epidemie zdůraznila závažnost jeho dlouhodobého požadavku na zlepšení celkových pracovních podmínek zaměstnanců, což znamená především jejich dostatečný počet. Je skvělé, že současná situace vzbudila zájem o studium zdravotnických oborů, ale pokud budou ve zdravotnictví na pracovištích kvůli nedostatku personálu trvat podmínky, které jsou při kvalitní práci dlouhodobě nesnesitelné, budou tito absolventi časem hledat uplatnění jinde. Personální stabilita zdravotníků je prioritou č. 1.

Mimořádnou pozornost je potřeba věnovat také sociálním službám. Další zlepšení ohodnocení zaměstnanců je základní podmínkou pro jejich udržení v zařízeních sociálních služeb.

Je třeba napravit personální a finanční škody napáchané v minulých letech na hygienické službě jako zásadním a nenahraditelném orgánu ochrany veřejného zdraví.

Je třeba mít na paměti, že zdravotní péči poskytují lidé a ty je nutné za jejich práci adekvátně ocenit.

Je třeba rozvíjet a chránit zdravotnictví a sociální služby jako veřejné služby, bránit jejich širokou dostupnost a nedopustit jejich komercionalizaci a privatizaci. Nemoc COVID-19 toto jednoznačně potvrdila.

Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..