Kromě známé canisterapie se v poslední době začíná objevovat také termín felinoterapie – léčba kočkou. O své zkušenosti s felinoterapií se s námi podělila zkušená terapeutka Eva Melzerová z chovatelské stanice Nový věk, která chová krásné kočičky plemene Neva Masquerade – Něvská Maškaráda.
Evo, můžete krátce přiblížit, co je felinoterapie a jaké jsou její benefity?
Jedná se o léčebný kontakt mezi člověkem a kočkou, neboli psychosociální a rehabilitační metodu podpory zdraví využívající pozitivního působení kontaktu člověka s kočkou, poskytující motivační podněty k uzdravení, odpočinku či stabilizaci organismu.
Léčba kočkou je ideální podpůrná metoda při léčbě závislostí, neuróz, stresů, neklidu, cílem terapie je korekce problémového chování, mírnění důsledků postižení. Všeobecně známé jsou účinky při snižování krevního tlaku, podpůrná léčba psychických potíží, stresu, pocitů úzkosti a fóbií formou bezprostředního kontaktu a doteku.
Kde všude je felinoterapie vhodná, je to možné třeba i v nemocnici?
Felinoterapie je vhodná ve všech stacionářích pro postižené lidi či děti, v domovech důchodců, v nemocnicích. 
Kočička bývá na lůžku klienta spokojená, vrnící, prohřívá tělo a klient při hlazení pocítí již výše uvedené blahodárné účinky. Pokud kočička pustí pár chloupků, což je normální, musí klient chloupky ze svého oblečení či povlečení odstraňovat, čímž si cvičí jemnou motoriku prstů. Je vhodné, aby byl majitel kočky obeznámen se základními metodami terapeutického působení u jednotlivých klientů. Jinak se zachází s kočkami u lidí např. po mrtvici, u lidí nepohyblivých či psychicky narušených, u dětí. Je třeba vědět, jak nejlépe blahodárné působení využít.
Jste-li senior žijící v instituci (dům pro seniory), kočka vás vytrhne ze stereotypu, přinese vám kousek vnějšího světa. Snáze se domluvíte s dalšími lidmi, protože budete mít stále téma k rozhovoru. Kočka vás přiměje zavzpomínat na vlastní zvířata, která jste měli, a na domov. Jste-li z vesnice, kočky vás provázely po celý život. A vůbec, pohlazení, pomazlení, hebkost a teplo jsou vždycky nedostatkovým zbožím.
Ležíte-li dlouhodobě v nemocnici, může pro vás být kočka milým vytržením ze stereotypu a sterility nemocničního prostředí. Odvede vaši pozornost od bolesti, zmírní stres z hospitalizace a přinese vám kousek normality. Motivuje vás, abyste přestali být rezignovaní. Dá vám zprávy o tom, že venku je normální svět, který na vás čeká a kam se chcete vrátit. Prohřeje vám zkřehlé ruce, při hlazení a česání si procvičíte jemnou motoriku, zasmějete se a budete se těšit, až přijde příště.
Jaká kritéria musí splňovat kočka?
Kočka, kterou chceme používat pro felinoterapii, musí splňovat řadu podmínek a její výběr není vůbec lehký. Samozřejmostí jsou všechna běžná očkování a výborný zdravotní stav. I kdyby kočka měla nemoc, která není přenosná na člověka, nemá práce s ní smysl, protože spokojené a zdravé zvíře ochotné ke spolupráci je základní a nezbytnou podmínkou naší práce. I tady platí, že ať se děje co se děje, zvíře pro nás musí být partnerem a ne jen nástrojem. A v žádném případě se nesmí stát, že budeme – byť s dobrým úmyslem – zvíře jakkoli přetěžovat nebo dokonce trápit. Základem dobře dělané felinoterapie je vynikající vztah člověka a kočky, vzájemná důvěra, respekt a výborná znalost toho druhého.
Kočka používaná k felinoterapii musí mít ráda lidi. Každá kočka se cizích lidí trochu bojí, ale u některé se strach po několika návštěvách prolomí. Aby měla dobrý vztah k lidem, musí být kočka dobře socializovaná. To znamená, že v kritickém období mezi 3. a 8. týdnem života musí kotě pobývat s lidmi a mít s nimi pozitivní zkušenosti. Každá kočka se může něčeho leknout, ale její reakce např. na hlasitý zvuk nesmí být agresivní a bezhlavé, aby některému klientovi neublížila.
S felinoterapií je ideální začít co nejdříve, tedy kolem tří měsíců věku kotěte. Jde spíše o to, abychom ho navykli na cestování, přítomnost cizích lidí a pobyt v cizím prostředí. To jsou základy, po jejichž zvládnutí máme napůl vyhráno. Výhodou je, chováte-li kočky a jezdíte s nimi na výstavy – víte, jak se kočka chová v cizím prostředí, jak reaguje, když se jí dotýkají cizí lidé.
V žádném případě to ale neznamená, že k felinoterapii se dají používat pouze čistokrevná zvířata! I jakákoliv kočka domácí, je-li zdravá a má ráda lidi, se může stát vynikající pomocnicí. Závisí hlavně na tom, jaký vztah máte se svou kočkou, zda jí důvěřujete a zda důvěřuje ona vám.
Když chceme v našem zařízení felinoterapii, jak najdeme terapeuta?
Oslovte chovatele, nemá-li ve své stanici příjemnou, klidnou kočičku a chuť s ní chodit na felinoterapii.
A jak vy sama jste se dostala k felinoterapii?
Začalo to tím, že jsem si pořídila kocourka z Estonska, který měl tak milou, příjemnou a super klidnou povahu, vydržel opravdu kdeco. Cestování, hodně výstav, osahávání na výstavách, a to všechno v absolutním klidu, bez jakéhokoliv protestu. Už jen jeho česání je zážitek, protože opravdu zvládá dlouhé vyčesávání, i když mu to není příjemné. Rozhodla jsem se tedy, že by bylo škoda jeho potenciál nevyužít a nabídla jsem se jako felinoterapeut v domově důchodců, kam pravidelně jednou týdně docházíme. Jednak na lůžkové oddělení a pak i do skupiny klientů. Kocour je tak citlivý a lidi milující, že když cítí, že třeba vedle sedící klient potřebuje jeho energii více, sám si přejde k němu a položí se mu na klín. S kocourem jsem absolvovala také felinoterapeutické zkoušky. Práci s klienty jsem se naučila v praxi své i v praxi přímo v domově důchodců pod dohledem ošetřujícího personálu.
foto: archiv Evy Melzerové
