Opět chodí dotazy na to, zda se má sestra vzdělávat ve svém volnu…
Milé sestry, ošetřovatelky, sanitáři a další, zapamatujte si, že:
- Neexistuje žádný zákon, který by zaměstnavateli umožňoval sledovat, co děláte ve svém volném čase, nebo vám dokonce nařizovat, co ve svém volném čase dělat máte. Zaměstnavatel má oprávněný zájem, abyste nepoškozovali jeho dobré jméno, takže když budete ve svém volnu prodávat drogy školákům nebo organizovat ve sklepě nemocnice alkoholové dýchánky, tak máte rozhodně problém. Jinak se můžete ve svém volnu válet doma s nohama na stole, chodit do hospody, můžete se dívat na porno, nebo si ušít novou sukni. Taky se můžete dobrovolně vzdělávat – chodit na zdravotnické semináře a školení, ovšem to se vzděláváte ve svém volném čase.
- Neexistuje žádný zákon, který by vám nařizoval sdělovat v zaměstnání, co děláte ve svém volnu. Rozhodně nejste povinni předkládat v zaměstnání doklad o účasti na semináři, na kterém jste byli ve svém volnu a za své peníze. Stejně tak jako nepředkládáte potvrzení, že jste o volném víkendu jezdili na kajaku po Lužnici.
Podle § 53 zákona č. 96/2004 Sb. je celoživotní vzdělávání povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky. Podle stejného zákona se účast na celoživotním vzdělávání (až na drobné výjimky typu e-learningu nebo četby odborné literatury) považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu, kterým se míní Zákoník práce.
Zákoník práce stanoví v § 230, že zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Dále se stanoví, že účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat a náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel. Výjimka je u prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, kde se může na nákladech prohlubování kvalifikace zaměstnanec sám podílet (to je obvykle u specializačního studia).
Takže, chce-li po vás zaměstnavatel vzdělávání v oboru, tak se samozřejmě vzdělávat musíte, ale normálně v pracovní době. Je-li to mimo běžnou pracovní dobu, tak už nemáte volno, ale pracujete přesčas. Oboje vám musí být proplaceno, stejně jako další náklady – cestovné, konferenční poplatek apod. Pak pochopitelně musíte v práci předložit doklad (doporučuji si ho okopírovat), že jste se vzdělávání účastnili. To samé se týká „povinných“ provozních porad a podobně. Jste-li na poradě, jste v práci a za práci máte dostat zaplaceno.
To je celé. Vzděláváte-li se v oboru ve svém volném čase a za své peníze, je to obdivuhodné. Pokud pak ještě dobrovolně nosíte do práce potvrzení, zbytečně se připravujete o peníze. Řada zařízení má téma vzdělávání zahrnuto do kolektivní smlouvy. Moudré vedení svým zaměstnancům školení proplácí, protože si tím mimo jiné také zajistí, že se budete vzdělávat v tom, v čem zaměstnavatel potřebuje.
Nemoudré vedení neplatí nic a ještě prudí. Je jen na vás, jestli si to necháte líbit.
Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info
Paní Lenko, to je Super článek !!! Čtete myšlenky na dálku?…
Jsem ze staré školy a všechno jsme si platily samy..
1/ platila jsem, co jsem chtěla vědět navíc a zaměstnavateli to bylo putna
2/ platila jsem i co chtěl zaměstnavatel, ALE nemám ráda být někomu zavázána a vděčná za pár zaplacených seminářů či kursů