Neplní jen funkci anonymního dozoru jako například kamerový systém. Pomůže, přinese a podá co je právě potřeba. Zároveň sice omezeně, ale přece jen komunikuje. Domácí „robůtek“ speciálně vyvinutý pro seniory by tak mohl sloužit osamělým starým lidem jako pomocník i společník. Na vývoji uživatelského rozhraní a dalších částí řešení právě pro takové využití se podíleli i brněnští vědci z centra IT4Innovations Vysokého učení technického v Brně.
Ne každý má v životě to štěstí, že se může spolehnout ve stáří či nemoci na stoprocentní pomoc blízkých. I ti nejvíce milující ale mívají často problém zajistit non-stop péči svým starým rodičům, kteří například bydlí sami. Nahradit je může robot. Robot, který dědečkovi nebo babičce pomůže, přátelsky jim připomene, aby si třeba nezapomněli vzít léky, a současně bude nepřetržitě monitorovat, zda se například člověku nepřitížilo nebo nemá nějaké zdravotní problémy… Řešení, které jak se stále více ukazuje, by nemuselo být jen z říše sci-fi. „Sociologické výzkumy totiž ukázaly, že právě podobně upravené roboty starší lidé snášejí ve své blízkosti mnohem lépe než jen dosavadní různé typy bezpečnostních systémů. Ty jsou většinou postavené na anonymních kamerách a člověk se tak obává ztráty soukromí,“ vysvětluje profesor Pavel Zemčík. „Některé zahraniční průzkumy sociálních vazeb dokonce ukazují, že staří lidé nevnímají rozdíl například mezi živým a robotickým psem nijak zásadně. Sociální vazba může vzniknout i se „strojem“, který nějak působí,“ doplnil další z členů týmu IT4Innovations doktor Vítězslav Beran, odborný asistent Ústavu počítačové grafiky a multimédií FIT VUT.
Uživatelské rozhraní, s nimiž přišli brněnští vědci, je postaveno tabletech. Uživatel může sedět v křesle nebo ležet v posteli a prostřednictvím tabletu dává robotovi příkazy. Zatím se jedná jen o jednoduché příkazy typu „přines vodu“, ale postupně se schopnosti robotů zlepšují. Konstrukčně by robot zřejmě měl jednu ovládací „paži“, namísto druhé by měl „ podnos“, aby požadované věci pohodlně přivezl třeba z ledničky nebo ze stolu apod.
Protože se počítá s tím, že samostatnost robota může „váznout“, je možné se přepojit na operátora-specialistu, s nímž se senior spojí a který naviguje robota ke splnění požadovaného úkonu.
Vzhledem k tomu, že robot by sloužil výhradně starým nebo nemocným lidem, pravděpodobně by byl schopen také monitorovat některé ukazatele zdravotního stavu, jako jsou například teplota či tlak. „Zajistit podobné požadavky není problém. Jediné, s čím se nepočítá, je, že by robot byl například schopen pomoci člověku z postele nebo že by mohl přesouvat věci řádově těžší než zhruba pět kilogramů. Nesmí existovat možnost, že by robot někomu ublížil,“ zdůraznil Zemčík.
Uživatelské rozhraní pro „sociálního robůtka“ či třeba „robotickou pečovatelku“ je díky brněnským expertům z IT4Innovations připraveno, základní funkce jsou ověřeny. Nyní záleží na výrobcích, zda se najde někdo, kdo se do jejich výroby pustí. Jednotlivě by se cena robota pohybovala v astronomických částkách, ale při běžné produkci by se mohla ustálit zhruba v hladině robotických vysavačů, s nimiž má robůtek technicky mnoho společného. „Podle orientačních průzkumů by v takovém případě zájem na trhu jednoznačně byl,“ soudí Zemčík.
Zdroj: Tisková zpráva, Vysoké učení technické v Brně
Obrázek: Freedigitalphotos.net by Boians Cho Joo Young
No, akorát si asi nepopovídá….
Já si právě říkám, že bych se toho snad nechtěla dožít, ale vyplývá to z logiky věci – lidé stárnou a mladí nejsou.
Dneska jsme měli v práci paní, co by si zasloužila hospitalizaci- odmítla jis tím, že má na interně 95 letou maminku, o kterou se musí postarat-denně. To je bída, co?
Tak to je fakt smutný… 🙁