Není diskuse o nedostatku sester, kde by se neřešilo, že je třeba vrátit vzdělání všeobecných sester na SZŠ. Prostě vrátit a sester bude dost. Tak jsem to zkusila namalovat. Když odhlédneme od podmínek směrnice EU, máme tady 5 scénářů, co by se stalo, kdyby se vzdělání vrátilo. Bohužel jen 1 z 5 je optimistický, a jen za předpokladu, že rezignujeme na podmínky regulovaného povolání EU.
A na závěr pár šťouravých otázek
- Přesvědčíme dostatek žáků s dobrým/výborným prospěchem z 9. tříd, aby se přihlásili na SZŠ? (v době, kdy s dobrou přípravou lze dostat i žáka s průměrným prospěchem na gymnázium)
- Zvolí si žáci v současnosti střední školu, po které nebudou moci jít ve svém oboru bez problémů do zahraničí? (v době, kdy máme otevřené hranice a mladí lidé cestují zcela samozřejmě)
- Zvolí si žáci v současnosti střední školu, po které nebudou moci ihned po maturitě pokračovat ve svém oboru na VŠ? (kdyby se na VŠ studovala specializace, je třeba před ní mít určitou dobu praxe)
- Dokážeme dobré maturanty přesvědčit, aby v 19. letech nastoupili do zaměstnání? (v době, kdy 80 – 90 % maturantů ze všech typů středních škol studuje dál, případně cestují nebo hledají zaměstnání s volnější pracovní dobou)
- Chceme zamezit studentům gymnázií, aby se po maturitě rozhodli pro ošetřovatelství? (pokud nebude kvalifikace na VŠ, museli by znovu studovat střední školu)
- Chceme sestru středoškolačku oproti VŠ porodním asistentkám nebo nutričním terapeutům?
- Jsme si vědomi toho, že byť tarifní platy zohledňují především činnosti, tak i úroveň vzdělání hraje roli a středoškoláci nemohou mít platy jako vysokoškoláci?
Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info
Teď se sestry zlobí, když došlo k degradaci jejich vzdělání místo VŠ je umožněno 4+1. A kdyby se to vrátilo zpět na střední školu to už by bylo vysloveně trapné a nedůstojné. Už na fakultě nám říkali ,ať si uvědomíme, že ze všech nelékařských oborů toho sestra musí umět nejvíce a ona jediná by jako měla střední školu a ostatní pracovníci kolem ní DiS, Bc., Mgr. apod.? Ošetřovatelství se stalo vědním oborem a vědu dělá vysokoškolák a ne středoškolák. Tímto článkem se nechci dotknout žádné středoškolské sestry. Uvědomuji si, že oni byly vzdělávány podle legislativy v jejich době a vím, že dostat se tenkrát na zdravku nebylo vůbec jednoduché.
Díky Evropské Unii skončíme v totalní krizi. Začnou nám diktovat Němci a Francouzi. U nás se nenachází žádná Evropská instituce a jsme bráni jako Ukrajina. Sám mám zkušenost. Máte co jste chtěli.
Hlavně mezi sestrami jsu samé boje. Jedna uráží druhou-kdo je lepší. Jestli DiS. nebo Bc. a Mgr. a PhDr. Nejen že mezi tyto sestrami probíhají boje tak tady máme i personální krizi. Do 30 let skoro sedíme doma u rodiču a všichni chceme býti vysokoškoláci. Tak se tomuto sestému nedivme.
Nechápu, co by na tom bylo nedůstojného a trapného. Dřív sestrám stačily 4 roky zdravky a byly z nich všeobecné sestry. Stejně, ze sestry dělá sestru praxe. Toto, co se děje, je jen něčí populismus. Když srovnáte sestru se středoškolským vzděláním a sestru s DiS. nebo Bc., tak ty kolikrát neví ani polovinu toho, co sestra se střední zdrávkou a to se nechci nikoho dotknout. O ošetřování ani nemluvím. Všechno je to o lidech a o jejich přístupu k práci. Jinak souhlasím s Michaelem
Pro Petru,
já jsem, ale psala, že se nechci dotknout žádné středoškolacky a Vas se to asi dotklo. Dal se k tomu vyjadřovat nebudu, ale myslím si, že všem je jasné, že na studiu DiS nebo Bc., Mgr. bude mít ta holka učivo hlubší než na SZŠ. Jestli si ty informace ta holka pak v práci nepamatuje, tak věřte, že to je chyba v její osobě a ne, že za to může škola.
Dřív sestram stačili 4 roky píšete…. Uvedomujete si že to čo sa dnes sestry učia sa v minulosti x predmetov neučili? Doba, svet a hlavne nové poznatky, výskumy, technológie veď toto napreduje! V minulosti neexistovali kompetencie, sestry nemali priamu zodpovednosť, nepublikovali v takom množstve ako teraz, nerobili prieskumy, atd atd.. porovnávať minulosť a súčasnosť vzdelávania sestier je absolutny nezmysel, ako toto môže niekto napísať,,,,
Sestry z dřívější SZŠ uznávám, ale s panem XXXC taky souhlasím 🙂
K degradaci tady došlo k tomu, že jsme přijali Evropskou unii. Když nejsme schopni mít vlastní zdravotnictví. Musíme se opičit ze západu. Kdyby došlo k hlasování o czech exit z EU, to by jste koukali kolik zbohatlíků by utíkalo pryč. A teprve by se ukázalo kdo kradl ve velkém a kdo vydělal v tomto systému. Hlavně ty konta ve Švýcarsku .
Zdravím,
trochu jiná otázka, která jsem asi nepatří, ale to je jedno. Poslední dobou pozoruji, že si zdravotničtí záchranáři DiS dodělávají Bc. záchranáře, proč? Vždyť je to to samé, ne? Pořád z nich bude záchranář přeci. Nebo mi něco uteklo?
Neuteklo Vám nic, jenom si zase někde někdo vymyslel, že Voš nebude pro záchranáře, že bude lepší, když budou mít Vš…. toto je trapné a nedůstojné. Jak říkáte, je to jedno a to samé.
Přijde doba, kdy ani všeobecným sestrám nebude stačit Voška. Budou muset mít Vš a v tom případě, protože mají stejnou funci a kompetence, bych byl pro to, aby i dřívější všeobecné sestry se střední zdravkou si musely dostudovat vysokou školu!!!!!!!!!!!!!!!!! No ať je to teda spravedlivé pro všechny.
Petře,
taky jsem si říkala, že by to bylo fér, aby si teď středoškolské sestry dodělaly školu, že by to zahnalo zlou krev mezi sestrami a aspoň by viděly, co všechno po nás doktoři chtěli (a že to nebyly jen NANDA Dg. jak si myslí) + k tomu tolik praxe. Zase si, ale říkám, že oni byly vzdělávány ve své době, kdy na kvalifikaci sestry stačila SZŠ. Tak je jako sestry uznávám, tak oni by zase mohly uznat dnešní legislativu.
Pokud si zdravotničtí záchranáři DiS dodělávají Bc. záchranáře, je to jejich rozhodnutí. Zákon je k tomu rozhodně nenutí.
Nemyslím si, že sestra je nejtěžší ze všech n. povolání… jsou i zde jiné obory, které jsou krapet složitější, minimálně z hlediska teorie.
Degradace studia na SŠ si myslím, že není tak citelná, aby byl problém udělat z praktické všeobecnou – co třeba nějakou kvalifikační zkouškou?
Například u laborantů je řada zaměstnavatelů a laborantek (tedy přímo z praxe) přesvědčena, že LA plně dostačuje – dneska už je tolik metod, že ani VŠ neví, když nastoupí do práce a prostě se učí za pochodu, dneska už ani jinak nejde. Je blbost tvrdit, že kvalita studia je na nedostatečné úrovni.. Prostě ten zákon je nedomyšlený…
Když bych na tom hodně bazíroval, tak nástupní praxe rok, poté kvalifikační zkouška ze základních laboratorních oborů (poté práce bez dohledu jako ZL), následná možnost specializace. A tím by to haslo. Takový člověk je plnohodnotně připraven a to nemluvím o tom, že většina laborantů zůstane u jedné specializace celý život.
Nechápu, jak nikdo může tvrdit, že dneska už SŠ nestačí. Ano jsem LA, ale nesouhlasím s tím, protože já se o ten obor intenzivně zajímám, vím o tom dost a v práci dělám tutéž práci jako ostatní laborantky a za méně peněz a to nemluvím o tom, jak si PS teď může užít vyšší třídy, než mám já.
Jako laboranti máme výhodu, že nejsme zatím ovlivněni EU a tak je zde i tato možnost a že jí prosazují některé asociace. Pevně doufám, že se situace změní a to klidně i potom, co nastane opravdový nedostatek laborantů – to se jim budu smát.
Škola, ani SŠ ani vyšší nedělá dobrého pracovníka. To dělá on sám, svou pílí a svým zájmem. Samozřejmě základ je potřeba a na ten klidně postačuje SŠ.
Souhlasím s Vámi, je spousta jiných náročných oborů. Nevidím důvod, proč by to tak nemohlo být. Asi je za tím něčí alibismus
Pro Martina,
když se jednou přesune ze střední školy studium ( všeobecné sestry ) na VOŠ, VŠ, tak to tak má zůstat a né se postupně zpátky vracet. Vypadá to divně a degradovaně. Jak k tomu přijdou sestry, které si tou vysokou školou musely projít a teď po roce na VOŠ z té studentky bude taky všeobecná sestra se stejnými kompetencemi?
A jak k tomu přijdou záchranáři, kteří mají Vošku (stejné vzdělání) a teď si musejí dodělávat Vš??? To vám nepřijde jako divné a degradované??? Celý ten systém někde bohužel pokulhává, nemyslíte??
Proč by si záchranáři museli dodělávat VŠ? To po nich přeci zákon nechce.
Ale záchranáři si nemusí dodělávat Bc., když mají DiS. Něco jiného je, když si záchranář DiS dodělává Bc. sestru, ale Dis záchranář si nemusí dělat Bc. záchranáře.
V prvni rade se to vubec nemelo presouvat na VS. To ze to vypada degradovane, tak mozna pro nektere jedince. Pro me ne. Debil je debil at ma jen SS nebo i VS. Proste s tim nesouhlasim. K otazce studia… a co laboranti a jini, kteri museli pracovat pod dohledem nejaky cas? Ted nemusi a pracuji bez dohledu ihned. To taky neni fer :). Zmeny se deji porad a jsou obcas neferove, ale tak to je. Patrne budete asi student VS. A obecne si nemyslim, ze obecne by to studium degradovalo. Hlavni je, aby dany jedinec mel zajem ve svem oboru a dovzdelaval se sam, pripadne dotazy kolegu. Timto se ziska kvalitni personal, ne skolou. Jak rikam, ta poskytne zaklad. Ale navic nabizi u nekterych oboru i celkem o nicem omacku okolo – nase skolstvi – to je dalsi problem. Mne osobne je jedno zda-li dostanu peci od sestry, ktera je prakticka nebo vseobecna.
No vidíte Martine… je Vám jedno od jaké sestry dostanete péči (jestli od praktické nebo všeobecné) a přitom ve skutečnosti praktická sestra nemůže dělat to samé, co všeobecná…., a aby mohla, musela doteď studovat ještě 3 roky VŠ nebo 3 roky VOŠ. A najednou může jen 1 rok na VOŠ a bude z ní stejná sestra jako ta, co studovala 3 roky??? Nevím jak u laborantů, ale praktická sestra (nedávno ještě zdravotnický asistent) na střední škole už neměl odborné předměty vyučované lékaři, tolik praxe apod., proto se muselo pokračovat 3 roky dalším studiem a teď najednou stačí jeden rok? Kam se všechno to 3leté učivo poděje? Do jednoho roku se opravdu nenastrká. Takže neříkejte, že to degradace není.
Nenastrká to ano, proto říkám, že dá škola dobrý základ a následně je na každém, aby se sám dovzdělával. Nás doktoři učili – výhra to žádná není a nakonec je lepší, pokud to učí laborant s praxí. Takže né každý doktor je dobrý učitel :). A co se týká k praxi – ano měli jsme pouze 4 týdny praxe (plus celé roky každý týden ve školních laborkách – přístroje nemáme, jen pár – takže jsme se hezky naučili dělat věci po staru a pochopit ten kýžený základ), po škole proběhl adaptační proces – za dva měsíce už jsem stál u prvních přístrojů a jsou to analyzátory, které prostě jen tak škola nesežene, pokud to není nějaká velká univerzita. Takže škola v tomhle nedá nic a pak se stejně musíme učit na daném pracovišti. A i když je to velká univerzita, která má nějaké automaty, tak přesto nejsou unifikované a každá laborka má jiné = stejně se musí učit. A to nemluvím o tom, že absolventka VŠ neuměla měřit na Spekolu, protože to v životě neviděla a nikdo se o tom nezmínil – spektrofotometr, hodně starý – kdepak je ten základ?
Naučit se dá vše a nepotřebuji k tomu Bc., Dis. – je to jen prostě hloupě napsaný zákon.
Ano souhlasím, že jsme neměli samostatnou imunologii, toxikologii – jen jsme se k tomu dostali v jiných předmětech, ale kdyby se ubralo na těch předmětech obecných, který v životě nevyužiji, tak se to tam dá vměstnat. A hlavně zas tolik toho umět nemusíme. Nejsme klinici, abychom věděli co přesně a jak v těle probíhá, nehodnotíme nálezy.
A nepotřebuji VŠ školu na to, abych se naučil jak správně označovat zkumavky a další základní věci, které už dávno umím, nebo proč bych měl mít nad sebou dohled? Když nevím, tak se tam stejně ptáme každého.. A to nemluvím o finančním rozdílu…
A co se týká PS x VS – botu v práci udělá jak ona, tak ona a to se někdy jen divíte :). Pacient má glukosu 47 mmol/l a sestra vám poví, že ho odebírala, když dostával infuzi.. tak patrně se asi nikomu nedoneslo ve škole, že to zkreslí výsledky… A na tyhle chyby, bych mohl napsat román, kolik se jich stává.
A to nemluvím o tom, že asi všichni víme jak probíhají zkoušky na VŠ.
Tohle jsem přesně čekala,kdy tohle nějaký laborant napíše, že se bude házet vše na sestry. Já bych na toto a věřím, že i kolegyně mohla napsat také román. Vy si myslíte,že sestra je tak blbá a bude nabírat glykémii, když vidí,že pacientovi kape glukóza??? Řekne to doktorovi, že teď glykémii odebrat nemůže, protože mu kape glukóza a on odpoví, ať to stejně odeberu, že to potřebuje.Nebo pacient sbírá moč za 24 hodin (F+R) a nasbira 350 ml…jdu za lékařem a řeknu mu, že nasbíral málo, že musí sbírat znovu…on řekne, ať ten vzorek stejně pošlu. A mohla bych pokračovat dál a potom samozřejmě volá laborka, a kdo vezme telefón? Samozřejmě sestra a je to hned na ní. A to jak jste napsal, že všichni víme jak probíhají zkoušky na VŠ, tak to asi víte houby. Vy jste určitě VŠ nestudoval, když toto dokážete říct. Já vám řeknu jak to probíhá… každá pitomá ústní zkouška je jako maturita. Učíte se na ní týden někdy čtrnáct dní ( na anatomii měsíc), jedno ze 30 témat si vylosujete, jdete na potítko si to připravit a potom si to jdete obhájit před doktora a takhle jak říkám probíhá, každá ústní zkouška po celou dobu studia! A to nepočítám učení na státnice,dělat výzkum a jeho obhajobu do toho prezentovat apod. Neurážejte VŠ, VOŠ studium, když jste tam jak vidím nebyl. A jestli dáváte na řeči druhých, tak to o něčem vypovídá.
Ja byl na VS, sice dalkove, ale byl. Odesel jsem, protoze casove a vzdalenosti to neslo. Psychicky to bylo narocne a jak rikam system skolstvi je tu nastaven trosku na nic. Takze ted spise budu cekat jestli prijde jeste nejaky novy zakon, bojuji furt.
A nemam to z doslechu, ale videl jsem to na vlastni oci, dokonce jsem byl pozadan, abych nekomu pocital priklad, kdyz bude tem test probihat, ze mi ho vyfoti. A dalsi clovek, ktereho znam, to udelal taktez. Netvrdim, ze to dela valna vetsina, ale rikam tim, ze i takova je moznost a pak je to vzdelani zbytecne.
A nevim, jak u Vas, ale pochybuji, ze je chybou lekare, ze tu krev nabere pres kanylu, kterou tekl ten roztok. Ja to resim v klidu, ale zatim mi uznala chybu jen sestra, nikdy mi nikdo nic nerikal o doktorovi a presto muze :). On ten doktor pocka na vysledek, kdyz to neni statim.
Nebo se jednou stalo to, ze se sestra prihlasila, ze spatne prelepila zkumavku, prisla si to prelepit a nasledne ten pacient prisel za 20 min. znovu – vysli uplne jine vysledky a sestra potom byla jeste arogantni a kricela. Kvuli jeji chybe. Kdyz by to bylo na transfuzce, tak toho pacienta mohla klidne zabit.
Ale nerikam, ze za vsechno muze sestra a nebrecim, kvuli kazde kravine, jsme jen lide. Ale obcas se na tom v laborce pozastavime..
Aspoň vidíte,že VŠ vystudují jen silní jedinci… někdo skončí, protože to psychicky nedává, je to pro něj těžké, bydlí daleko, neví jak odchodi tolik praxe apod..Co k tomu všemu říct, že si při studiu někde pomáhají… nakonec těmi státnicemi musel každý projít,takže i kdyby studentovi při studiu někdo pomáhal,tak jak říkám,že státnice za něj stejně nikdo neudělá. Takže to,že mu někdo po celou dobu pomáhal je spíš na jeho škodu, protože na státnice se stejně musel všechno naučit on sám.
Ne to není pravda, u státnic jsou pouze odborné záležitosti. Jako mě by nevadilo studovat věci odborné, ale fakt předměty typu Fyzika apod., to fakt ne, zahlcují zbytečnými předměty, které u státnic nejsou.
Pro mně není problém klinická biochemie, hematologie a kmenové lab. obory, ale fakt se nehodlám stresovat kvůli fyzice, kde 90 % věcí jsou zbytečnosti v praxi nevyužitelné. To je věc, o které tu mluvím celou dobu. Náš systém školství je v tomhle na nízké úrovni.
Všichni jen naučte se všechno na slovo, naučte se milion vzorečků, které v životě nebudete potřebovat atd. atd. To je fakt. A to je už na střední až po vysokou.
V něčem musím souhlasit. Taky nechápu,proč sestra musí umět např., když se provádí resekce žaludku a tenkého střeva, kde v jakém místě se to ustřihne a v jakém místě se co s čím sešije dohromady atd. to po nás na zkoušce taky chtěli. Máte pravdu
Já nevěřím, že by sestra odebírala krev přes i.v. vstup (PŽK) odběr glykémie. A už vůbec ne, když tam kapala glukóza.To fakt nevěřím! Za prvé: většinou chce lékař kapilární glykémii a za druhé z obyčejné periferní kanyly jde odebrat krev při jejím zavedení a pár hodin po jejím zavedením. Potom z toho krev už nabrat nelze, prostě to nejde. Jsou to výmysly laborantů jak si vysvětlit,že se někde stala chyba. Neříkám,že všechny sestry jsou svaté,ale tohle Vaše tvrzení odmítám.
Chyba v laboratoři se většinou nestává. A pokud ano, tak laborant provede opětovnou analýzu a případně zkontroluje přístroj, zda-li měří správně. My si nemůžeme dovolit pustit výsledek, který by byl uvolněn z špatného přístroje. Pokud se někde stane chyba, tak začnou chodit takhle všichni pacienti, ne jen jeden.
Přímo s tou glykemií se to stalo mě. A zrovna přes kanylu to nebylo – bylo to z prstu, aby to bylo co nejdříve. Vyšla asi 47 mmol/l, tak jsem to dal zředit, kdyby náhodou špatně měřil přístroj. Vyšlo mi to 17 mmol/l, pak jsem vynásobil počtem ředění a vyšla mi opět kolem 40 mmol/l. Ten pacient měl předtím něco kolem 2,3 mmol/l, takže mi bylo jasné, že dostal infuzi, protože takhle vysoký nikdy nechodil… volám na oddělení a sestra mi řekla, že má infuzi.. takže si nevěřte, ale je to tak.
Přes kanylu hlavně chodí Na, Cl a to jsou takové hodnoty, kdy by ten pacient byl už mrtvej. A znova opakuji, že chyba na straně přístrojů je vyloučena.
A jestli píšete, že to lze ještě pár hodin po zavedení, tak to stačí. Na těch hadičkách je příměs roztoku, která stačí k tomu, aby ta hodnota těch výsledků byla patologicky zvýšená. Ono lze odebrat krev z kanyly, ale musí se nabrat minimálně tři zkumavky, aby se ty hadičky pořádně promyli.
Ok
Autorka článku zmiňuje několik verzí, ale všechny operují jednoznačně s tím, že by se vzdělávání všeobecných sester vrátilo na SZŠ a zrušilo by se vzdělávání sester na VOŠ a VŠ. Já zmíním ještě možnost, která v ČR fungovala od 90. let zhruba do roku 2004. Tehdy studovaly všeobecné sestry na SZŠ a zároveň existovalo i studium na vyšších a vysokých školách. Absolvent SZŠ mohl v případě zájmu pokračovat na VOŠ nebo VŠ. Také absolventi gymnázií se tam mohli hlásit. Ano, měli jsme tři různé úrovně vzdělání všeobecných sester, ale v praxi to podle mých zkušeností nehrálo a nehraje až takovou roli. Kdo měl zájem o obor, vypracoval se v praxi. A přesně tento systém vzdělávání by se podle mě mohl vrátil zpět; snad by to vyřešilo prohlubující se nedostatek sester. A kdo by chtěl, nic by mu nebránilo v dosažení vyššího nebo vysokoškolského vzdělání. Když budu mluvit o své dosavadní „profesní cestě“, před lety jsem vystudoval obor všeobecná sestra na SZŠ. Poté jsem vystudoval tentýž obor na Bc. úrovni a nastoupil jsem do práce. Během zaměstnání jsem později vystudoval magisterský obor ošetřovatelství. Umět pracovat s odbornou literaturou, rozumět výsledkům výzkumu, umět kriticky hodnotit problémy ve svém oboru apod. je moc fajn, ale pro každodenní výkon povolání sestry by mi opravdu stačila SZŠ plus zájem o obor plus roky praxe.
To, co píšete, jsme tu nikdy neměli. V době, kdy studovaly všeobecné sestry na SZŠ, existovalo i studium na vyšších a vysokých školách, ale to nebylo kvalifikační (kromě PA a dětských sester). Studoval se tam obor diplomovaná dětská sestra, diplomovaná sestra pro intenzívní péči, diplomovaná sestra pro psychiatrii, sestra pro psychiatrii nebo sestra pro intenzívní péči. V praxi se to neukázalo jako šťastné řešení, protože absolventi měli sice specializaci, ale bez praxe.
Dnes máme také více úrovní vzdělání všeobecných sester – staré zdrávky, DiS., balakářky, magistry + praktické sestry, které sice nejsou „sestry“, ale v reálu tu práci sestry často dělají. I kdyby to v praxi nehrálo až takovou roli (a já si myslím, že hraje), je to drahý duplictní systém – viz konkrétně vám se zaplatila 2x ta samá kvalifikace.
Systém, který popisujete, je zrovna tak duplicitní – student se vzdělá na SZŠ a pak půjde naprosto totéž studovat na VOŠ/VŠ? Proboha proč?
Pavle, když jste stihl sestru ještě na SZŠ, tak proč jste šel tento obor studovat ještě jednou na VŠ? Zbytečná ztráta času, ne?
Pro „Kati“ – každý má ke studiu určité motivace, podle kterých se řídí. Že někteří lidi vystudují obor na střední škole a pak vystudují tentýž obor na VŠ nebo VOŠ, je možná ztráta času, ale není to až tak neobvyklé.
Pro „Silver“ – asi jsem se nevyjádřil přesně, ale ve svém názoru jsem mluvil pouze o oboru všeobecná sestra, ne o specializacích (např. dětská sestra), protože k těm se neumím vyjádřit. Prostě poslední ročník oboru všeobecná sestra na SZŠ začal v roce 2003 (tedy přes vstupem ČR do EU). Od roku 2004 už na zdravkách začali studovat zdravotničtí asistenti a obor všeobecná sestra se studuje pouze na VŠ a VOŠ. Historicky vzato, všeobecné sestry na VŠ a VOŠ se začaly vzdělávat už v 90. letech a nějakou dobu tedy existovaly tři úrovně vzdělávání sester (SZŠ, VŠ a VOŠ). Absolventi oboru všeobecná sestra na SZŠ (ale i absolventi jiných středních škol) měli možnost vystudovat všeobecnou sestru na vyšší nebo vysoké škole, případně studovat specializaci na VOŠ. V praxi jsme měli a stále máme minimálně tři úrovně vzdělání všeobecných sester, ale zaměstnavatelé měli tehdy sester dostatek a velká většina sester mělo „pouze“ středoškolské vzdělání (říkám to nerad, ale stačilo to). Posledních deset let (od roku 2008) vycházejí všeobecné sestry pouze z VŠ a VOŠ, ze SZŠ vycházejí zdravotničtí asistenti (praktické sestry). A stále více se prohlubuje nedostatek všeobecných sester. Když se zamyslím, proč tomu tak je, před vstupem do EU byla ve většině okresních měst SZŠ, ze které každoročně vycházely všeobecné sestry. Teď nám vycházejí sestry pouze z VŠ a VOŠ a těch škol a absolventů je prostě podstatně méně než z těch středních škol. Pro potřeby zaměstnavatelů to nestačí. Kromě toho se ukazuje, že disky, bakaláři a magistři touží po „atraktivnějších pracovních místech“ a moc nechtějí nastupovat na oddělení do směnného provozu (největší nedostatek mají standartní oddělení typu všeobecná interna a plicní). Autorka článku píše o návratu vzdělávání sester na střední školy a zrušení VŠ a VOŠ. S tím se neztotožňuji. Abychom zmírnili nedostatek sester, řešením by podle mě byl návrat vzdělávání na SZŠ, ale vedle toho bych určitě ponechal vzdělávání na VŠ a VOŠ, protože by se našlo dost zájemců a kromě toho VŠ i VOŠ prostě mají svůj smysl. Na závěr mě napadá ještě jedna provokativní úvaha: mohli bychom se vykašlat na návrat ke středoškolskému vzdělávání a navýšit počet míst v oboru všeobecná sestra na VŠ a VOŠ. Pak by těch absolventů bylo víc, ale chtěli by nastoupit na standartní oddělení do směn?
Tak znova – možnost studovat obor všeobecná sestra na vysokých školách byla před rokem 2004 značně omezená. Studovaly se obory pedagogika – ošetřovatelství a psychologie -péče o nemocné a podmínkou bylo někde 5 let předchozí praxe ve zdravotnictví. Absolventy těchto oborů se uplatily ve vedoucí pozici nebo jako učitelky na SZŠ. Máte pravdu, že nějakou dobu tedy existovaly tři úrovně vzdělávání sester (SZŠ, VŠ a VOŠ), ale de facto nebyly rovnocenné. VOŠ byly specialistky, VŠ byly „vedoucí či učitelky“ a ze SZŠ byly běžné sestry. Jestliže chcete nějakou vstupní úroveň sestry, nemůže to jít tak, že se bude studovat zároveň v sekundárním a zároveň v terciárním školství. Pak postavíte vedle sebe sestru maturantku a sestru bakalářku a obě budou dělat stejnou práci za stejné peníze? Do toho vám žádný normální student a žádný normální předkladatel zákona nepůjde (i když u nás jsou na to kádři). Teď to tu máme u VOŠ a VŠ, a je to problém. Stává se to , co u vás, jen o vyšší patro – že někteří lidi vystudují obor na VOŠ a pak vystudují tentýž obor na VŠ. Kromě toho, že to je ztráta času, je to zbytečně drahé. Platíme lidem naprosto stejnou kvalifikaci, vč. zdrav. a sociálního pojištění, zatímco oni už by mohli pracovat a naopak odvádět daně do systému.
Zaměstnavatelé měli dříve sester dostatek a velká většina sester mělo „pouze“ středoškolské vzdělání a ano, stačilo to, proč by ne? Jenže my neřešíme minulost, ale současnost. Před válkou sestrám stačilo dvouleté vzdělání a také jsme to změnili. Kromě toho, zaměstnavatelé měli dříve lidí dostatek, dneska zoufale shánějí! Školy byly plné, a mohly se studenty vybírat, dnes jsou tři kola přijímaček vezmou každého zoufalce. Kde chcete ty lidi (sestry) vzít, když se jich rodí o 100 000 méně?
Vaše provokativní úvaha – navýšit počet míst v oboru všeobecná sestra na VŠ a VOŠ – není nová. Volají po tom i vysoké školy. Ano, absolventů by bylo víc, ale správně se ptáte, zda by chtěli nastoupit na standardní oddělení do směn? Pokud ne, dostáváme se k meritu věci – chyba není ve vzdělání, ale v praxi, která nedokáže nabídnout dostatečně atraktivní prostředí.
Že titulované sestry nechtějí pracovat na standardu, že touží po atraktivnějších místech? Ano, našly by se i takové,ale většina z nich právě jde pracovat k lůžku. U nás na oddělení máme už skoro samé titulované sestry, a když naše staniční sestra šla do důchodu, tak jsem byl osloven já i některé mé kolegyně jestli nechceme jít do funkce, a každý se jim na to vyprdnul. Všichni chceme být u lůžka a né být zahrabaný v papírech a telefonní sluchátko mít přirostlé k uchu… takže nevěřím,že titulované sestry touží po funkcích a jiných atraktivnějších místech.
Pokud na vašem pracovišti titulované sestry rády nastupují na standardní oddělení do směn, je to jen dobře a docela vám to závidím. V nemocnici, kde pracuji, se opakovaně setkáváme s problémem, kdy potřebujeme přijmout sestru na standard, ale zájemci (DiS. a Bc.) chtějí být přijati na pracoviště intenzivní péče nebo na urgentní příjem. Je tam jistě více důvodů, ale standardní oddělení pro ně zřejmě není dost dobré. Takže na standardních odděleních nejčastěji pracují sestry, které vystudovaly obor ještě postaru na střední škole nebo mají titul, ale ten si dodělaly až při práci. Ale tady mluvím jen za oddělení typu všeobecná interna nebo plicní, protože jiná standardní oddělení jsou možná „atraktivnější“. Kromě toho slýchám názory, že obecně práce na směny mladým absolventům moc nevoní a že raději nastoupí do ambulantního provozu na denní směny. Podle mě to může být pravda, ovšem to nejsem schopen dobře posoudit. A jak píšete, že máte problém obsadit funkci staniční, tak to můžu ze zkušenosti potvrdit – na takové místo se zájemci nehrnou.
Co se týká staničních, ani se nedivím. S platem dolů, být neustále mezi mlýnskými koly- kolegyně x vedení, pravomoci veškeré žádné a hromosvod pro lékaře……
Neviem, ale keď čítam niektoré komentáre, tak absolutne nechápu význam a potrebu vyššieho vzdelania… a už absolutne nie, prečo je štúdium sestier na vyššom stupni – prečítajte si prístupové dokumenty EU, a hlavne WHO… Svet sa borí so situáciou kedy prevencia a komunitné oše absolutne zaostavajú.. su programy a ciele – ale kto ich má náplnať? no predsa sestry! a na toto potrebujú vyššie vzdelanie – toto je len zlom prečo je potreba vyššieho vzdelnia….
Pro XXX,
studium sestry se přesunulo na VŠ a VOŠ kvůli tomu, že se tolik odborne teorie a praxe na stredni školy nevejde. Stredoskolak konci studium maturitou a ta nemůže být složena pouze z odborných předmětů jako to je na VOŠ a VŠ. Jsou tam i neodborné předměty jako matematika,český jazyk atd. a prave kvůli nim se tam 2300 hodin odborných předmětů a dalších 2300 hodin praxe nevejde. A na VOS, VS není nic jiného než odborne předměty a praxe, tak se to tam vejde
Zdravím všechny zúčastněné, vystudovala jsem gymnázium, bohužel po pěti letech na VŠ mě vyhodili od státnic. Rozhodla jsem se pro VOŠ obor všeobecná sestra, to byl rok 2015. A něco vám tedy povím, to je tedy hnus, co se vzděláváním sester udělali. Na začátku nás bylo 20. Nyní 9. Proč? Protože holky ze střední zdrávky odmítli pracovat ještě další 3 roky ZADARMO!!! A já se jim tedy vůbec nedivím. A jestli je VOŠka odbornější? Tak to leda ve snu. Všichni ve finále utírají zadky. I ty co studují na VŠ. Takže jaká pak odbornost? To si snad děláte legraci? Mělo by se to vrátit. Ty holky po střední zdrávce se nic nového na VOŠ nenaučí, měly by mít po maturitě možnost pracovat jako všeobecné sestry. Potkávám se s nima na praxích a není nic co by ta děvčata nezvládla už v 19.
Katko,
Vy se pletete. Když se dnes kouknete do kompetenci všeobecných sester, tak zjistíte,že už tam není to, co tam bylo jeste před 15 lety, že provádí hygienickou péči, že rozdává stravu dle diet a dalsi. V kompetencich už má jen odbornou činnost a ty neodborne činnosti zustaly paním sanitarkam, osetrovatelkam (praktická sestra má myslím také nastarost hygienu…). Jenže realita je taková,že v nemocnicích chybí personál ,tak tyto a mnoho dalších činností provádějí sestry i s vysokoškolským diplomem. A to je také jeden z důvodů, proč sestry odchází mimo zdravotnictví. Není to jen kvůli platu. Takže tu sesterskou odbornost, kterou zminujete sestry maji a né že ne.
Plně s Vámi souhlasím, úplně mi to berete z hlavy
S Katkou Sedláčkovou
Před přibližně 20 lety se moje matka zdravotní sestra ve fakultní nemocnici, musela proškolit ve vedení ošetřovatelské dokumentace Heinz. Když se při pohledu na množství tiskopisů zeptala kdo a kdy to bude dělat, odpověděla jí přednášející, že sestra, protože bude mít na směně na starosti pouze 4 – 5 pacientů a pak to nebude problém. Moje matka jí odpověděla, že dříve bude v důchodu, než toto bude realitou. A opravdu již přes 10 let je v důchodu a popravdě, okolik pacientů, že se sestra na směně stará? A kolik té dokumentace k tomu musí zvládnout?
Za nedostatkem sester pořád většina lidí vidí špatně nastavené vzdělávání – požadované VŠ či VOŠ, namísto dřívější střední školy. Souhlasím s tím, že dnes sestře pouze střední škola nestačí a je pravda, že snad veškeré jiné odbornosti /fyzioterapeut, nutriční pracovník, ženská sestra …/ mají vysokoškolské vzdělání a ta, která by měla být základem zdravotnictví /pro nelékaře/ by měla vystačit pouze se střední školou?
Problémem je i slavná „minimalistická vyhláška“ o počtu pracovníků ve zdravotnictví, kde se nerozlišoval registrovaný a neregistrovaný NLZP – zdravotnický asistent.
O platových poměrech zdravotníků asi není ani potřeba mluvit, když jsem četla inzerát, který jsem obdržela do mobilu, že v našem městečku hledají všeobecnou sestru na plný úvazek k PL a neuroložce a že nabízí 19 000,- Kč hrubého měsíčně a stačilo mi pozvednout hlavu na reklamní pouteč, kde do jistého supermarketu hledají prodavačky a heleďme se nabízí 28 000,- Kč hrubého a jiné bonusy, které u lékaře nedostanu. No myslíte, že je to těžké rozhodování? Ano vím, že nikde to není jednoduché, všude je nějaký problém, ale jak se říká byla by zde čistá hlava i méně stresu.
Dnes to jsou hlavně pracovní podmínky, které odrazují od práce ve zdravotnictví – chybí nám mnoho kolegyň NLZP, ale i sanitářů a sanitářek. Sestry mají mnoho přesčasů, žádný osobní život, v práci vykonávají nejen své činnosti, ale i práci za sanitáře na oddělení, vozí si pacienty a vyšetření, … Naši práci sester ovlivňuje mnoho legislativy, které nám mnoho přikazují mnoho zakazují, snad jen na okraj pro dívky a ženy např. úprava nehtů – přírodní, nenalakované a již vůbec ne gelové, nšení šperků … Jsme pod neustálou kontrolou hygieniků, SÚKL, audity, BOZP atd.
A stále další a další sestry odchází, oddělení se zavírají pro nedostatek personálu.
Držme si palce a věřme v zázrak pro zdravotnicví!!!!