V souvislosti s novelou zákona 96/2004 Sb. se mluví o tom, že všeobecné sestry nepotřebují vysokou školu, že zdravotničtí asistenti se v oboru všeobecná sestra na VOŠ/VŠ učí zbytečně podruhé to samé a že vzdělávání zapříčinilo nedostatek sester v českých luzích a hájích. Podle poslance Rostislava Vyzuly chce jen malé procento sester vysokoškolské vzdělání (asi mi unikl nějaký průzkum nebo je pan poslanec jasnozřivec) a podle dalších poslanců i ministra Ludvíka zákonodárci předpokládají, že navržené úpravy přivedou do praxe více zdravotnických pracovníků, především všeobecných sester.
Návrh zákona si klade za cíl stabilizovat a zkvalitnit stávající systém kvalifikačního vzdělávání především ošetřovatelských profesí všeobecné sestry, dětské sestry, praktické sestry (zdravotnického asistenta) a to v souladu s aktuálními potřebami v oblasti zdravotnictví. Tohle jsem si nevycucala z prstu, tato věta je součástí důvodové zprávy k novele zákona. Tak se na tu stabilizaci a kvalitu podíváme, jak bude vypadat v praxi.
Stabilizaci můžeme definovat jako upevnění, ustálení, dosahování rovnováhy. Je pravda, že v roce 2004 přinesl zákon mnoho nerovností a bylo by dobře je nějak ujednotit, nastolit rovnováhu. Zřejmě z tohoto důvodu je výsledkem novely místo současných 4 hned 6 typů různě vzdělaných sester, které budou dělat totéž:
- Všeobecná sestra s maturitou ze SZŠ započaté nejpozději ve šk. roce 2003/2004
- Všeobecná sestra – absolventka VOŠ
- Všeobecná sestra absolventka SZŠ +1 rok VOŠ (tzv. 4+1)
- Všeobecná sestra – absolventka VŠ – Bc.
- Všeobecná sestra – absolventka VŠ – Mgr.
- Praktická sestra (dříve zdravotnický asistent)
Poslanec Svoboda hovořil ve sněmovně o nutnosti rozdělení kompetencí, nicméně sestry v bodech 1 – 4 absolvovaly KVALIFIKAČNÍ studium, čili jejich kompetence musí být už z principu stejné. Sestra magistra má zhusta vzdělání specializační, ale pokud nesežene práci v oboru specializace, dělá totéž, co sestry v bodech 1 – 4. Praktická sestra by měla mít kompetence nižší, ale dobře jsme si všimli, jak je snadné natlačit zdravotnického asistenta do pozice sestry, tak proč by to nešlo i u praktické sestry, že? No nevím… Když se těchto 6 typů sester sejde na jednom pracovišti, tak to bude zřejmě slušnej oddíl! 😀
Další paragrafy určené ke zkvalitnění a stabilizaci jsou např. tyto:
1. Sestra ano, laborant ne
Tomáš vystudoval obor zdravotnický asistent na SZŠ a Marek obor laboratorní asistent na SZŠ. Oba musí pracovat pod odborným dohledem, ale chtějí pracovat bez odborného dohledu. Takže oba musí pokračovat ve studiu na VOŠ/VŠ v oboru všeobecná sestra/zdravotní laborant.
Po schválení novely
Tomáš se automaticky stává praktickou sestrou bez odborného dohledu a stačí mu nejméně 1 rok na VOŠ ke kvalifikaci všeobecné sestry. Marek dále pracuje pod odborným dohledem a k výkonu povolání zdravotního laboranta potřebuje celé 3 roky VOŠ/VŠ.
2. Dětskou sestrou za rok
Alena chce být dětskou sestrou. Nyní musí vystudovat střední školu, kterou má v oboru zdravotnický asistent, a dále VŠ/VOŠ obor všeobecná sestra a potom specializaci jako dětská sestra. Ano, je to dlouhé!
Po schválení novely
Alena má štěstí, protože vystudovala obor zdravotnický asistent a nyní je automaticky praktickou sestrou. Jako praktické sestře jí stačí absolvovat nejméně roční studium na VOŠ, aby se mohla stát dětskou sestrou. Ty jo, není to krátké?
3. Sestra versus záchranář
Romana vystudovala všeobecnou sestru na VŠ, Radek je záchranář s VOŠ. Romana pracuje na interně, Radek na záchrance a vlastně by rádi dělali práci toho druhého. Romana tedy vystuduje Bc. obor záchranáře a Radek VŠ/VOŠ v oboru všeobecná sestra.
Po schválení novely
Radkovi bude stačit 1 rok VOŠ k pozici všeobecné sestry, ale Romana toužící po práci záchranářky musí vystudovat další Bc. – 3 roky v oboru záchranář. Takže jedním směrem to jde, ale opačně ne?
4. Sestra versus ošetřovatelka
Dana je zdravotnický asistent, Petr se vyučil ošetřovatelem. Nyní si chtějí zvýšit kvalifikaci, Dana jde studovat tříletou VOŠ – všeobecná sestra, Petr jde do pětiletého dálkového studia zdravotnický asistent na SZŠ.
Po schválení novely
Daně stačí 1 rok VOŠ k pozici všeobecné sestry, pro Petra se nic nemění – jde do pětiletého dálkového studia praktická sestra na SZŠ.
A to není všechno! Jako správný skeptik mám i ty nejčernější scénáře, ke kterým sice nemusí dojít, ale může, neb zákon je umožňuje! Viz klasik Murphy! Když se něco může pokazit, tak se to pokazí!
1. Zvýšení kvalifikace? Ano, ale za své!
Jana je zdravotnický asistent, pracuje pod odborným dohledem a ráda by si zvýšila kvalifikaci na všeobecnou sestru. V současné době, jestliže jí zaměstnavatel studium umožní, získá všeobecnou sestru, která je pro něj výhodnější. Všeobecná sestra pracuje bez odb. dohledu a zaměstnavatel se tak nemusí obávat případných problémů v obsazení směn. Zaměstnavatel má tedy nějaký zájem Janě studium umožnit.
Po schválení novely
Jana se automaticky stane praktickou sestrou a bude pracovat bez odborného dohledu. Její kompetence a plat jsou ale nižší než má všeobecná sestra, proto by si Jana ráda zvýšila kvalifikaci studiem na VOŠ. Jenže zaměstnavateli stačí praktická sestra – pracuje bez dohledu a může být na oddělení sama. Jaký zájem má zaměstnavatel na tom, aby se z Jany stala všeobecná sestra a umožnil jí další studium?
2. Praktická sestra bude pro systém levnější!
Tomáš po studiu oboru zdravotnický asistent vystudoval obor všeobecná sestra na VŠ. Má dvě kvalifikace – zdravotnický asistent a všeobecná sestra. Nyní pracuje jako všeobecná sestra – bez odborného dohledu. Jako asistent by pracoval pod dohledem a s tím jsou spojeny personální problémy.
Po schválení novely
Tomáš má opět dvě kvalifikace: praktická sestra (dříve zdravotnický asistent) a všeobecná sestra. Nebude pro zaměstnavatele výhodnější (rozuměj levnější) jako praktická sestra?
3. Bakalářem za 2 roky?
Andrea je zdravotnický asistent a dále vystudovala obor všeobecná sestra na VOŠ. Na VŠ se původně necítila, ale studium ji nakonec docela bavilo a ráda by v něm pokračovala. Chybí ji ovšem bakalářský stupeň vzdělání, protože v navazujícím vysokoškolském programu bez bakaláře studovat nelze. Naštěstí jsou VŠ, které jí (za peníze) uznají část studia a zkoušek z VOŠ a tak může Andrea získat bakalářské vzdělání za rok. Když uvážíme, že VOŠ a VŠ program je harmonizovaný dle směrnice EU, tak se to dá.
Po schválení novely
Andrea je nyní praktická sestra a dále vystudovala obor všeobecná sestra ročním studiem na VOŠ. Stejně jako dříve může mít jakožto absolventka VOŠ Andrea možnost získat bakalářské vzdělání za rok. Takže za 2 roky bakalářka? No sorry, jako…
Neupírám novele zákona pozitivní body, ale tohle je prostě haluz. Já jsem asi úplně blbá, ale pořád tam tu kvalitu a stabilizaci nevidím! Vy ano?
Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info
Já jsem teda taky asi úplně blbá, ale já taky ne. Podle mého názoru není problém ve vzdělávání, ale v ohodnocení!
Taky jsem si všimla, že se většina diskuzí točí okolo vzdělávání sester. Ale když zájemci o tento obor studují tolik let, samozřejmě, že také očekávají příslušné ohodnocení, které zkrátka stále ani zdaleka není dostačující. A za hranicemi se toho skutečného ohodnocení dočkají, tak ať se naši mocipáni nediví, že sestry nejsou a nebudou.
Boze, to to opravdu nikdo nevidi??? Byla chyba rusit klasicke SZS a zavadet do praxe model, ktery sice funguje v uvozovkach zapadnim svete, ale jak ho chcete napasovat na system ve statech postižených v minulosti totalitnim rezimem a tim padem i jinym systemem zdravotni pece a ktere se z te zmeny proste nemohlo vzpamatovat a hlavne… nebylo na ne pripravene? Desitky let tu byl nejaky system, nerikam, ze stopro spravny, ale fungoval, ale my to ted převratime. Najednou…vzdyt snad muselo byt jasne, ze nemuzou namontovat cizi system, mj. ktery prosel nejakym vyvojem, na ten nas? Sestry v zemich, ktere tento zdravotni system maji, chcete li primo „Koncepci pro 21.stoleti“, dle ktere ted jedeme, maji nejenom jine postavení ve spolecnosti ale i ohodnoceni a respekt. A to ohodnoceni bych chtela obvzlast vyzvednout, ve vsech smerech. Tudiz nechapu, jak to vlada vubec mohla schvalit! A pokud se to jiz stalo, tak mela ale zase na druhou stranu vydrzet a hodnotit to po dalsich padesati letech…a ne v tom udelat neporadek, jednou tak, podruhe jinak. Vytloukat klin klinem. A kdo je na tom ve vysledku nejhure? Sam pacient…takze nakonec bude milion skupin, ktere budou mit ovsem rozdilne kompetence a at mi nekdo vysvetli, kdo v beznem provozu bude hlidat, jestli na praci, kterou dela-zamerne pisi nlzp- ma anebo nema pozadovane vzdelani??? A to jsem generace, ktera zazila totalitu pouze v perince a mam vysokou skolu. Neprijdu si nicim vyjímecna a tudiz nechapu…copak tohle nikdo nevidi???