Dobrý den,
Jsem studentka jedné tuzemské vysoké školy, studuji třetí ročník, obor všeobecná sestra a i když jsem byla pevně rozhodnuta, že povolání zdravotní sestry chci dělat po celý život, díky odborné praxi, kterou si musíme plnit během studia, se s původní myšlenkou neshoduji.
Vystudovala jsem střední zdravotnickou školu, obor zdravotnický asistent a následně pokračovala ve studiu na vysoké. Ze střední školy mám velice dobré základy, čerpala jsem z nich na začátku studia a ke zkouškám mi to stačilo. Ve studiu jsem dále pokračovala ze dvou prostých důvodů a to proto, že jako zdravotnický asistent bych v místě bydliště neměla uplatnění (ZA tu neberou) a v 19ti letech jsem se necítila na to vydat se do velkého města, kde bych začala pracovat. Kdyby byla ovšem možnost pracovat v okresní nemocnici, kde jsem chodila i na praxi na střední, rozhodně bych to brala. Druhým důvod byl ten, že jsem nechtěla celý život být „jen asistent“, ale chtěla jsem samostatně vykonávat práci, která mě baví. Ze střední školy jsem vycházela plná ideálů, že si doplním další vzdělání a práci, kterou mám ráda, budu moci konečně vykonávat.
Praxe na vysoké škole můj názor změnila. Stručně – chování některých sester ke studentkám je strašné!!!!!! KAŽDÁ sestra začínala, KAŽDÁ se musela všechno naučit. Na oddělení chodíme jako studentky proto, abychom se zdokonalily v tom, co nás ve škole naučily a také proto, abychom sestrám pomohly. Nechodíme tam, abychom byly někomu přítěží nebo abychom vytíraly poličky ve skladu či otíraly kolečka od postelí. Děje se to na odděleních, kde studentky až tolik nepotřebují a tudíž si jich neváží. Na oddělení typu interna, ldn by si sestry nikdy nedovolily být na studentky nepříjemné a znepříjemňovat jim praxi, protože si uvědomují, že jsme pro ně velkým pomocníkem. Ovšem sestry na jiných odděleních, kde jsme jako studentky dobré na pomocné práce, si nás buď nevšímají a ani nemají snahu nám něco vysvětlit, když se na něco zeptáme, jsme za hloupé, ale není naše vina, že na každém oddělení to chodí jinak. Zažila jsem bohužel i situaci, kdy chování sestry hraničilo s ponižováním. Proč? Vadí jim, že budeme vysokoškolsky vzdělané? Že nám je o 30 let méně? Já bych upřímně raději brala těch několik let praxe. Je sice hezké, že budu mít po škole titul a vzdělání, ale když nemám praxi, je mi to…….
Již nejsem pevně rozhodnuta, že chci tuto práci dělat. A to ne kvůli škole, kvůli špatným platům, rannímu vstávání…. Kvůli sestrám, co se ke mně na praxi chovaly tak, že mi to oddělení absolutně znechutily, domů jsem chodila s brekem a chtěla ze školy odejít. Bojím se toho, že až nastoupím do práce, bude tam také taková sestra, co se na mě bude vozit, místo aby byla ráda, že jich je na oddělení více. Samozřejmě chápu, že sestry si zodpovídají za svoji práci, za své pacienty a musí nás jako studentky kontrolovat, ale přeci to neznamená, že nás nepustí k odborné práci. Přebalovat a krmit umím již ze střední školy, ale obsluhovat lineomaty a infuzní pumpy do teď ne, protože nikdo nebyl ochoten mi to vysvětlit.
Závěrem snad jen to, že současná situace v republice je zapříčiněna tolik omílanými faktory typu špatné platy, špatné pracovní podmínky atd., ale vliv na to má určitě již stručně zmíněné chování NĚKTERÝCH sester. Snad by jen stačilo, kdyby se nad tím pracující sestry zamyslely, uvědomily si, že svým chováním nás odrazují od práce, na kterou studujeme tolik let a aby si hlavně vzpomněly na sebe, když jako mladé vycházely ze školy a musely se spoustu věcí naučit.
Je to myslím téma na velikou diskuzi. Pracující sestry mohou oponovat, že ony po škole vycházely na praxi připravené a dnešní sestry chtějí jen vyplňovat papíry a na pacienta nesáhnout. My jako studentky nemůžeme za to, že je vzdělávací systém nastaven špatně, tudíž proč by si to sestry měly vybíjet na nás? A ne všechny chceme sedět na hezkém křesle a papírovat, některé z nás chtějí jenom pomáhat lidem.
Sestry mohou mít se studentkami špatnou zkušenost, nevěří studentkám, co nemají střední zdravotní, ale jenom gymnázium či jinou školu. Je to pochopitelné, ale ne všechny jsme stejné. Stačí nás chvíli pozorovat při práci a poznají, jak šikovné jsme. Ne si říct studentka=přítěž, ale studentka=pomoc a předat svoje zkušenosti.
vloženo uživatelem stv11
Studentko, sestra ma zodpovednost predevsim za zdravi a zivot pacienta. Casto nestiha, protoze musi zvladnout jak peci o pacienta, tak zminovane papirovani. Takze kdyz jim pacienta prebalite, umyjete, otrete policky, je to velka pomoc. Kdyz se chcete mermomoci venovat pouze odborne praci, je to pro ne pritez a zdrzovani, ktere v krajnim pripade muze ohrozit zdravi i zivot pacienta. A to nemyslim nijak spatne, proste to tak je.
Je pěkné, že sestra má zodpovědnost a student je ten, co podle vás je schopný všechno akorát pokazit. Já osobně jsem momentálně taky student 2. ročníku Bc. studia, mám za sebou SŠ – obor zdravotnický asistent. A upřímně, neříkám, že bych to milovala, ale jdu a udělám to, když mi řeknou – jdi tamhle něco uklidit, někoho přebalit, něco ustlat atd… Vím, že to k tomu patří. Ale abych se celou praxi nedostala k ničemu jinému, než úklidu a přebalování? Řekněte mi, k čemu budu až dostuduji, když mě sestry nepustí k žádné odborné činnosti? Dostuduji, budu vědět „všechno“ teoreticky, ale pak nebudu umět ani odebrat glykémii, když mě to ty sestry dělat nenechají. Od toho se to nazývá praxe, abychom se naučili praktickým dovednostem sestry. A sestry by si měly uvědomit, že taky takto začínaly. My tam nechodíme, abychom je obtěžovali a zdržovali, my tam jdeme s tím, že se chceme něco naučit a něco si vyzkoušet.
A kde je Vaša pani profesorka, resp. mentorka, ktorá sprostredkováva prácu, kontroluje vaše výkony a na seba preberá zodpovednosť za vykonanú prácu? Prečo to má robiť zdravotná sestra, ktorá za to nie je platená a hlavne to nemá ani v náplni práce? To nestačí, že sa Vám bude venovať ako „novej“ kolegynke po doštudovaní a vtedy Vás zaúčať do práce? Čo všetko ešte sa dá dať na plecia sestry, ktorá nesie niekedy zodpovednosť za chod oddelenia, na kt. je aj 40 pacientov!? Vy sa ešte takej sestre čudujete, že má nervy? Ja nie!
Veta, že to nemá v popise práce nie je vôbec pravdivá. V katalógu činností sestry je aj formula, že sa podieľa na praktickej výuke študentov. A napriek hŕbe práce, nestíhaniu a bla bla bla (som sestra a viem, o čom sa hovorí) je len na ochote každej z nás, či si privolá študentku k výkonu a aspoň jej ho ukáže, keď už ju nenechá, aby si to vyskúšala. To nestojí ani minútu naviac.
To že to sestra má v katalógu činností, znamená, že to môže vykonávať. Neznamená to, že to musí robiť každá sestra. Sestra je povinná robiť to, čo má v Opise pracovných činností, ktoré sú súčasťou Pracovnej zmluvy. Nech si každá sestra pozre, že či tam má mentorskú činnosť. Na mentorskú činnosť treba zmluvu – mentorská činnosť je tiež práca, za ktorú sestre patrí odmena. Prečo za takú istú činnosť (nácvik výkonov) má dostávať plat pedagóg a prečo by za to nemala byť ohodnotená sestra. Sestry v Opise pracovných činností nemajú mentorstvo. Mentor okrem iného nemôže byť hocikto. Sestra , ktorá má mentorovať študentku musí mať patričné vzdelanie, primerané charakterové vlastnosti, primeranú komunikáciu, mala by mať absolvovaný mentorský kurz……. ak má byť študentka kvalitne pripravená pre prax, tak ju musí kvalitný mentor pripraviť. Má ju naučiť ako sa výkony majú robiť a nie ako ich na oddelení robia (v rámci šetrenia nie sú dodržiavané ošetrovateľské štandardizované postupy….). Ak má byť študentka kvalitne pripravená pre prax jej klinické cvičenia majú byť ohodnotené. Ako sú študentky ohodnotené, keď mentor neexistuje alebo študentov nevidí celý deň? Mentorstvo je aj o právnej problematike. Kto preberá zodpovednosť (omyl pri podávaní lieku, sterilita, pád pacienta z lôžka, udusenie pri kŕmení……) za výkony študentov? Sestra? Prečo by mala, keď nemá na to právny dokument – mentorskú zmluvu? Teda mentorstvo je aj právna problematika. Nemôže študenta učiť hocikto a hocičo, hocijakým spôsobom. A nemôže pacientovi podávať lieky hocikto, hocičo, hocijakým spôsobom. Pokiaľ sestra nemá v Opise pracovných činností mentorstvo, tak nie je zodpovedná za výučbu študentov, nemusí im nič vysvetľovať. Jediné čo musí na klinikách , odpovedať na otázky študentov – kde je čo, či niečo môžu, kde to nájdu, nezáväzným spôsobom (lebo nemajú mentorskú zmluvu a teda povinnosť) oboznámiť študentku čo ide sestra urobiť okoolo pacienta. Ale nie je povinná vysvetliť celý postup študentovi. Takže každá sestra nech si pozrie Opis pracovných činností – ten je pre ňu ako zamestnanca záväzný – sú to činnosti ktoré MUSÍ pre zamestnávateľa vykonávať. Katalóg pracovných činností hovorí len o výkonoch ktoré MôŽE sestra vykonávať – ak bude mať na to zmluvu, opis pracovných činností…).
Paní Evelíno, my jako studentky VŠ nemůžeme za to, že nám nedali mentory. Na to si musí potom u příslušné VŠ stěžovat vrchní či staniční sestra anebo studenty na oddělení vůbec nebrat. A ne si vybíjet zlost na studentkách.
A my za to taky nejsme placené, jen se chceme něčemu přiučit. Brzo slepice zapomene, že taky byla kuřetem… Vše je o lidech a já vím, že nechci být a nebudu, tou hnusnou sestrou, která nesnáší studentky!!! Znám sestry, které se chovají ke studentkám skvěle. Ale to proto, že jsou vyspělé a mají to v hlavě srovnané. V KAŽDÉM POVOLÁNÍ ZÁLEŽÍ NA TOM, JAKÝ ČLOVĚK HO VYKONÁVÁ.
Holky-studentky vydržte a nenechte se odradit kdejakou kravkou, né všechny jsme takové. V praxi narazíte i na dobré kolektivy, kde Vás nebudou považovat jen za šmucky. Neříkám, že jsem vždy jak mílijusové, jsme taky jen lidi, ale stále jsou tu sestry, který Vás mezi sebe rádi přijmou.
Slecno Natalie, nerada Vam beru iluze o nasem zdravotnictvi a o zaucovani zakynek na oddeleni. Ale z hlediska praxe si vubec neumim ptedstavit, ze budu mi cas pul hodinky stat u pumpy u pacienta a trpelive vysvetlovat. Rada bych, povahu na to mam. A co mi chybi, je ten cas… Mam na starosti 12 pacientu, z toho pulka jsou tezkotonazni lezaci. Sanitarka beha po vysetrenich a dela svou jinou praci, takze jsem na ne de facto sama. Papiry mi zabiraji nejvic casu. Prijmy nejvice… A kde jsou infuze, injekce, polohovani… Jsem rada, kdyz vecer v sest utahana a vyflusana psychicky i fyzicky skoncim. A bezne misto v sest koncim v sedm, protoze 12 lidi vcetne odchodu a prichodu proste za smenu nestihnu. Zakynka mi udela ve dve pa pa a po mne potopa. Kde vezmu tu deset minut, tam dvacet minut, tam deset minut k vysvetlovani? Na ukor sveho volna, kdy bych mela byt u sveho ditete? Vy byste byla ochotna tam se mnou zustat pres cas a plnit me pokyny ohledne prebalovani a krmeni? Pochybuji… Tohle preci umite ze stredni a ucit se to nemusite. Muj pohled je ciste realny z praxe. Na uceni studentek dneska zdravotni sestry nemaji prostor a cas. Jsou rady, ze vubec stihaji vlastni praci. Martina
tak ono obecně sestry jsou takové hromosvody, špatnou náladu si na nich vylévají jak pacienti, tak lékaři. autorka článku je ještě mladá a chybí jí tato zkušenost, tak i ona pouští blesky do sester, které holt jsou na ráně. zřejmě si neuvědomuje, a to je škoda, protože to by měla, že za špatnou kvalitu praktické výuky nemohou sestry z oddělení, na kterém praktikuje, ale její škola. ať už nevhodnou organizací praxe nebo nedostatkem nasmlouvaného personálu (sester – mentorek). pokud autorka chce dostat kvalitní vzdělání, měla by si v první řadě stěžovat u odpovědných osob na své škole, to oni jsou ti zodpovědní za praktickou výuku, to oni mohou kvalitu praxe změnit k lepšímu.
Vy jste blbá jak daleko vidíte 🙂 tohle je názor zamondrákované ženské,která má sklony k buzeraci…
no jistě studenti sou hrozná hrozba pro pacienty a vy jste paní dokonalá co přišla do nemocnice a všechno už uměla a žádná hrozba nebyla. Protože jste měla tu úžasnou zdrávku která byla na 4 roky a byla jste o proti dnešním studentkám mentálně vyspělá
Domnívám se, že problém je v lidech jako takových. Nedostatečné komunikaci, slušnosti a otevřenosti. Často i v nízkém sebevědomí, nezpracovaných traumatech, mnohdy vyhoření. Ve zdravotnictví zoufale chybí pravidelné psychologické supervize.
Bohužel v jiných oborech to není o moc lepší. Pro mladého člověka, plného nadšení a ideálů, to musí být dost drsné setkání s realitou.
Přesně tak je to v lidech….zacatky jsou vzdycky těžké
Jsem ze školy mnoho let,ale na praxi v nemocnici vzpomínám.Přesně jak píšete hygiena pacienta,stlaní postelí,utírání stolečků,koleček u postele atd. jsme též dělaly.To jsou prostě začátky praxe ve zdravotnictví.
Dobrý deň, po dlhoročnej skúsenosti so študentmi na klinickom oddelení, chcem povedať. Venovanie sa študentovi, vysvetlenie výkonu, predvedenie výkonu študentovi, vykonanie výkonu študentom a potom zhodnotenie vykonania výkonu študentom je nejaký proces, nejaká činnosť. Je to edukačný proces, je to mentorstvo. Študenti na prax nosia „Zápisníky mentora praxe“. Pýtam sa aké im tam mentor dá hodnotenie, keď systémovo nevykoná. K tomu patrí aby si mentor vytvoril: cieľ (kognitívny, afektívny, psychomotorický) – čo chce študenta naučiť, zvoliť metódy, formy, prostriedky a prostredie edukácie, Naplánovať, vykonať a zhodnotiť. Edukačné stretnutia, jednotky majú mať fázy: motivačná, expozičná, fixačná, vyhodnocovacia. Len za dodržania tohoto postupu je správne vedená študentská prax. Ak to nie je dodržané, prax je nedostatočná a chaotická. A aby bola správne vedená klinická prax, tak sú určení mentori študentskej praxe, ktorí sa majú opísaným spôsobom venovať študentom – samozrejme za patričnú finančnú odmenu- mentorstvo je činnosť, pedagogická práce – ako každá iná pedagogická práca. Naozaj sestra nemá kedy viesť študentov opísaným spôsobom. Treba sa ozvať na fakulte a pýtať sa, koho máte mentora a od toho potom vyžadovať adekvátne klinické vedenie, nácvik odborných výkonov, cvičenia – veď on má sa podpisovať do Vašich zápisníkov – aj napísať zhodnotenie Vás počas praxe. Práve tu vidím slabinu aj na niektorých VŠ na Slovensku – nedostatočné mentorstvo klinickej praxe. Inak študenti VŠ majú veľké plus v teórii, právnej problematike…, mnohé „veci“ aj oni naučia sestry. Pri vzájomnej ochote študent – sestra sa dá mnohé dosiahnuť aj mimo mentorstva. Prajem všetko dobré.
presne tak!
Vážená kolegyně studentko….
jsem v oboru krátce teprve 11let.Když si vzpomenu na moji sesterskou praxi, nezbývá mi nic jiného než s Vámi souhlasit. Má sesterská praxe se točila kolem umývaní podložní mís, praní obinadel, motání gumových zátek do bažantů a stlaní postelí. Jsem ARIPová sestra bez VŠ . pracuji na JIP a právě prožitky a zkušenosti z školní praxe mě přesvědčili , že já taková nebudu. Vždy je to jen o komunikaci a vůli chtít. Chtít předat znalosti , dovednosti , improvizace. A důvod proč si udělám čas, jsem trpělivá a snažím se podávat validní informace je prostý .V dnešní době jít studovat sestru …. je vážně jen pro odvážné a vytrvalé jedince 7 roků studia! ?
Sestrám jako jste Vy, patří VELKÉ díky!
Milá studentko! Držím vám palce, abyste VŠ dotáhla do konce a prosím Vás, nenechte se některými sestrami odradit. Je to těžké, ale chování některých sester se naučte nebrat si osobně. Věřím, že až budete později pracovat sama za sebe, bude lépe. Hodně věcí je o lidech a o komunikaci mezi nimi. Nevzdejte se svých ideálů kvůli nim! Přeji pevné nervy!
JAko studentka SZS jsem to na praxi nevnimala jako problem,proste to bylo soucast prace.Jako pracujici sestra sjem se vzdy snazila studentkam ukazat co nejvic.Setkala jsem se ale s pravym opakem. Studentka Bc oboru osetrovatelstvi mi na zadost,zda by mi pomohla s imobilnim pacientem,odpovedela s ledovym klidem,ze to je podradna prace a ona studuje Bc a ma se venovat odbornym cinnostem.Ano,take bych se rada venovala odbornym cinnostem.Mam proto snad nechat lezet pacienta spinaveho,protoze si nestihl vcas rict o misu.K tomuto povolani patri jak papirovani,aplikace injekci,tak i toaleta,myti stolku,podani bryli…atd….Pokud ho chce nekdo vykonavat,musi pocitat s tim,ze ani jednomu se nevyhne.
Podřadné práce k praxi taky patří, taky jsem si tím prošla na SZŠ i VŠ a nemám pocit, že by mi to nějak ublížilo. Zároveň jsem se dostala i k odborným činnostem. Je to hodně i o šikovnosti a zájmu studenta. Máme na oddělení praktikanty, kterým se nebojím svěřit odbornou práci a jedna studentka k nám chodila na směnu místo sestry a bezproblému jsme to zvládli. Pak jsou praktikanti, které děsně otravuje, když po nich něco chceme a neumí ani ustlat to lůžko. Pracuji na novorozencích a ptala jsem se jedné studentky SZŠ jestli se mnou chce jít k porodu a podívat se na ošetření novorozence a odpověď byla: `já to asi nechci vidět`.
A pak máme na oddělení mladou kolegyni, která ani po roce praxe ve zdravotnictví neví, že se lůžko po pacientovi samo neuklidí, že k lůžku patří stolek, že na každý den je určitý harmonogram atp…., protože to je přece práce ošetřovatelek (které na oddělení nemáme).
Velice děkuji Anonymous za označení ,,podřadné práce“ . Jako pracovnice v sociálních službách je právě tohle mou denní náplní a dosud nenastal jediný den, kdy bych si přišla podřadná. Se zdravotními sestrami pracujeme v symbioze a žádná z nich naši práci takto nevnímá.
Peťo, proto to označení té práce je v uvozovkách. Není důležité jak se nazývá ale důležitá je právě ta symbióza o které píšete. A ta je u Anonymous v naprostém pořádku 😉
Pracuji ve zdravotnictví také už několik let a když jsem pracovala na lůžkovém oddělení taky se mi přihodila se žákyňkou velmi negativní zkušenost.Když jsem dělala zdravku já a chodily jsme na praxi,praly jsme se o všechny práce kolem pacienta abysme si udělaly další čárku o splnění a soupeřily jsme mezi sebou kdo jich bude mít více.Pak když už jsem pracovala měla jsem na starosti žákyňku a když jsem jí řekla aby si nachystala injekci že jí půjdeme aplikovat odpověděla mi že už injekci píchala a tak má splněno a nená zájem,koukala jsem jako puk a nezmohla se na nějakou odpověď.Takže je to opravdu o lidech někdo tuhle práci chce dělat a někdo jde na zdravku jen proto aby měl maturitu.A když se dnes dozvídám že berou na zdravku i se čtyřkama aby naplnily třídu tak je mi z toho velmi smutno,protože za mě byly drsné přijímačky a třeba z 300 uchazeček nás vzali jen 28.
Musím s Vámi jen souhlasit.Také jsem se setkala s tím že ONA studuje bakalářku a ONA je tady od té odborné práce, ale naředit desinfekci neuměla.V dnešní době mám pocit, že některým mladým chybí trošku té pokory, mám pocit že oni vědí vše nejlépe a umí vše nejlíp ……. ale také zaleží člověk od člověku 🙂
Už jsem to tu psala v jiné diskusi. Na VŠ školách jsou studentky vyučujícími (které nemají moc potuchu o tom, co obnáší praxe, protože jsou teoretičky a teorie je sice krásná věc, ale praxe je poněkud jinde) neusátle masírovány v tom, že ony jsou sestry, které budou ve své práci používat metodu ošetřovatelského procesu. Tu ty studentky musí nadrtit jak otčenáš. Ty vyučující je zhusta masírují tak, že opravdu sestry nedělají práci ošetřovatelek apod. Například jedna naše vyučující nám tvrdila, že sestra nemá co převlékat, neřku-li mýt postel, protože prostě k tomu nemá kompetence. Jelikož jsme byly dálkové studentky 40+, tak jsme se jí kolektivně vysmály. Ale těm mladým a zdravotnictvím nedotčeným studntkám se vůbec nedivím. A je to opravdu jen o komunikaci!!!
Zdravotni sestra je komplexni prace….od podlozni misy az po pocitac…pri dnesnim minusu v poctu zdr.sester..se nedivim , ze sestra dokaze trosku mrucet….myslim , ze na to studenti prijdou ..napred bych ji pomohla s tou podradnejsi praci.. urcite v case kdy by vysel pro sestru volny cas ..rada urcite odpovi…znam to ..byla jsem na 35 pacientu sama…a jeste jsem hlidala asistentku…tak pak sorry, kdyz nemam naladu odpovidat ..ucit ..atd jsem rada , ze jsem uz v duchodu ..hlava cista…
psat o sestrach , ze jsou hnusne ..je samo o sobe HNUSNE….napiste to za 20 let damy studentky…
Pro Lencei,
tak nezapomeňte házet hned všechny Bc. studentky do jednoho pytle! Víte kolik já znám středoškolských sester, co nechtějí prebalovat pacienta?!
Některé sestry jsou takové, ale ne všechny. Naopak, třeba právě Vy máte možnost to změnit! Máte možnost stát se sestrou, která dalším mladým studentkám bude otevírat dveře, bude se s nimi dělit o zkušenosti a podporovat je! Když ustrneme na tom, že studentské praxe jsou šílené, tak to tak zůstane. Vytrvejte a dokažte, že to jde jinak! Držím palce!
Dobré ráno studentko- škoda, že není uvedeno alespoň jméno 🙁 nemuselo to oslovení být tak strohé. Já jako sestra z jipky chirurgie školím spolu se svými kolegyněmi jak nové absolventy, tak i studenty. Někdy je času méně, někdy více a od toho se odvíjí i klid na zaškolování a vůbec klid na práci. Jaká je dnes situace s personálem, každý cítí na svých bedrech, takže je jasné že trpělivosti ubývá. Někdy máme co dělat sami se sebou, natož se ještě plnohodnotně věnovat žákům. 🙁 Je to smutné ale je to tak. Někdy to prostě fakt nejde a prosíme studenty , aby šli chvilku stranou, protože jde o život. Kdyby ale byla na praxi se studenty tak jako dříve profesorka, která by se vám plnohodnotně věnovala, situace se rázem změní. Sestra by fungovala už jen jako jakási zpětná vazba v rozporuplných situacích, protože si nebudeme nalhávat, že se na školách učí vše tak, jak opravdu v praxi funguje. V tomhle vidím zásadní problém. Jste hozeni do vody a nuceni šlapat vodu. „Plavat“ vás totiž ještě neměl kdo naučit. 🙁 Nicméně se i tak snažíme studentům věnovat. Absolvent to má jednodušší, toho mám „nalepeného“ na sobě a pracujeme společně. Jinak musím pro objektivitu příspěvku napsat i to, že ne všichni studenti mají stejnou chuť se učit novým věcem jako Vy. Nebo se učit vůbec. Někteří chtějí hlavně proplout školou a do praxe se vůbec nechystají, nebo se prostě někde ulijí a chtějí jen podpis a razítko. Setkala jsem se i s názorem, který je dost často omílán v diskuzích, že se jim nelíbí „špinavá“ práce , na kterou dle jejich slov přeci nestudují na vysoké škole, ale která k té naší řeholi prostě patří a patřit bude. Ale naštěstí jich není mnoho. Přeji vám , kolegyně 🙂 aby Vás i přes některé špatné zkušenosti chuť vykonávat tohle povolání nepřešla. Doporučuji si po škole vybrat takové pracoviště, kde se dbá na kvalitní adaptační proces, protože ten je pro Vaši budoucnost fakt zásadní. Dana Krásová
Je to všude stejné…
Já mám za sebou praxe jako laborantka, i jako sestra a i jako radiologický asistent.
Setkala jsem se s ochotným personálem, i neochotným. Pravdou je, že na každém oddělení – pokud je tam fofr – není čas na studentky a vždy se jim dá práce, kterou je třeba udělat, ale zvládne jí každá samostatně. A když je klid, pak je možné se studentce věnovat.
No a nebudu lhát je to taky o přístupu samotného studenta. Pokud zájem o práci má, bude dělat všechno a bude otravovat, takže každou i tu neochotnou sestru či jiného zdravotnického pracovníka zlomí a i k té odborné práci se dostane. Vím to, protože jsem to zažila na vlastní kůži. Vím to i z jiných odvětví, kde jsem si vyzkoušela i tu mentorskou pozici. Neplatí to jen pro zdravotnictví.
Každopádně jsem ráda, že se sem sestřička vyjádřila, protože je to přínosný názor a je fajn, že se to nebojí napsat. Každý ať si sáhne do svědomí….
A propos ŽÁDNÁ práce není podřadná, protože každé je potřeba… 😉
Ano, to je přesně ono- pokud je tam fofr, není na studentky čas. U nás třeba píší studentku (ze SZŠ i více) místo jedné síly- ráno jsme ve dvou, takže jen jedna- to jsou pak fofry a kde jsou studentky??? Zcela oprávněně remcají, že se jim nevěnuju tak, jak má a co mne štve víc, tak, jak bych chtěla já.
Krásně napsané 🙂
To, ze jsou nektery sestry hnusny, je bohuzel tvrda realita. Ale musite si rict, ze tam nejste kvuli nim, ale KVULI SOBE A PACIENTUM. Ano, sice s Vami pracuji a zadavaji vetsinu prace, ale nac si kazit nervy a naladu nejakou „kozou“, ktera si tak zarizuje jen to, ze az budou mit malo personalu, tak studentky, ktery ji prosly pod rukama, se rozhodne neprihlasi. A ona bude ta, co bude makat jak mourovata 😉
Taky jsem byla (jak behem stredni, tak behem bakalare) na nekolika oddelenich, kde si sestry nevazily pracovni sily navic nebo toho, ze muzou studentky necemu priucit. A byly na me nekdy opravdu hnusny. Ale rekla jsem si, ze ony nejsou duvodem, proc jsem sla na zdravku, tak nac se tim vubec zabyvat? Pokud neco chci delat, tak to delat proste budu a nenecham se odradit chovanim nejaky sestry. To prece neni duvod prestat se studiem. Az studium skoncim, tak ze me bude taky sestra a jako takova sestra muzu bejt ke studentkam vstricna, mila, hodna. Nemusim bejt jako ty sestry byly ke mne.
Proste: Pristup nekterejch sester ke studentkam je otresnej a je to problem, ale rozhodne nema cenu se tim nechat odrazovat od vysnenyho povolani! 🙂
Myslím, že problém je úplně někde jinde, a to ve vzdělávacím procesu sester. Naše SZŠ a jejich systém byl k závidění všem ostatním, nejenom v Evropě. Proto jsme zavedli vyšší vzdělávání na VŠ a střední školy jsme degradovali. No, ale my musíme být jako ČR vždy „vražení“ do něčího zadku.
Já jsem ještě vystudovala klasickou SZŠ a jsem se sestrou již 20 let. Prošla jsem LDN, klasickým lůžkovým oddělením, JIP, ambulancí a Urg. příjmem. Z práce jsem vyhořelá, protože pacienti ví všechno nejlíp a budou Vás neustále poučovat, co a jak máte Vy dělat. To, že se některé sestry chovají tak, jak se chovají, pramení z povahy, ale i z toho, že fakt se někdy na odd. nestíhá a pacienti nejsou zrovna příjemní a je toho fakt hodně na službě. Nemůžete se proto studentky zlobit, že Vás používáme k podřadným pracím, jak to nazýváte, ale to je to, co ten pacient nejvíce vidí a sleduje. Pochopíte to samy po letech práce ve zdravotnictví. Věřím, že jsou sestřičky-studentky, které jsou zodpovědné a práce je baví a nebudou brblat nad ničím, pak jsou ale i takové, které dají najevo, že jsou Bc. A co jako? Tu mísu bude dávat tak či tak, a u mne by taková sestra kolegyně vyletěla ze služby! Já sama mám 2 vysoké školy, myslím si, že si na nic nehraji, a pokračuji dál tam, kde jsem před vystudováním skončila.
Přeji všem hodně štěstí a pevné nervy!
Ještě chci dodat, že jsem studovala při zaměstnání ve 3-směnném provozu, za své peníze, za svou dovolenou, protože mi zaměstnavatel odmítl platit studijní volno, a to jako samoživitelka. Taky mi někdy bylo ouvej, protože mi to některé kolegyně nepřály, ale zvládla jsem to.
Studovala jsme stejně, mám 2 VŠ a jsem tam, kde jsem byla před studiem. Kromě titulu, za který si nic nekoupím, žádná změny. A úplně klidně mi uklizečka řekne, že ona nesmí pracovat s infekčním materiálem (nesmí utírat krev, stolici, zvratky, moč nebo plodovou vodu), jelikož nemá infekční příplatek a jsem povinna to dělat já. (nejen já osobně, ale všechny). kdbych tak řekla studentce, ať jde vytřít, ta by mne hnala….
Pracuji ve zdravotnictví třicet let a rozhodně si nemyslím,že všechno umím a znám.Pracuji na onkologickém oddělení a i k nám studentky docházejí.Většinou jsou šikovné a milé a my s ostatníma sestřičkama nemáme problém je vzít mezi nás,všechno jim vysvětlit,ukázat i poradit.Vždyť jsme taky stály po škole na startu naší práce a mnohokrát jak telata.Teorie je důležitá,ale jen praxe doopravdy naučí.Pokud se Vám tato práce líbí,nenechte se,prosím,tímto odradit.
Ahoj,
chapu tve pocity taky jsem studovala a neni to tak dlouho. V praxi jsem 1, 5 roku a na některe veci jsem zmenila dost názor.
Je pravda ze jsem na své praxi potkala pár sester které mi dávali už od prvniho dne najevo že jsem vetřelec o ktereho nestojí. Takových sester jsem potkala minimum, vetsina nas brala jako pomoc za kterou nám byli vděční. Ja jsem se na praxi naucila strasne moc veci a plno veci jsem si mela tu moznost vyzkoušet.
Dnes to vidím i z druhé strany. Jsem sestra na neurologickem oddělení kde je prace požehnaně a sester a ošetřovatelek malo. Jsem rada když nám přijdou sestřičky studentky pomoct a snažím se jim venovat a dávat i odbornou praci. Bohužel se setkávám i s tím ze některé k nám nechtějí na praxi chodit protože u nás musí pracovat.
Je to složité a je pravda že sestry starsi generace nechapou ze studujeme Bc. Dis, proc asi? Aby jsme mohli pracovat samostatně bez dohledu. 😀
Sestři hodně štěstí a nevzdávejte to !
Dobrý den, již 4 roky už pracuji , mam vystudované DiS. Sama mám sve zkušenosti z praxí a jsou ruzné dle určitých oddělení. Mám také zkušenost s vytíráním poliček- nejlépe na souvislé praxi před maturitou, žádne odborné výkony jen práce za paní uklizečky, které si seděly s nožkama hore. Přes celou chodbu na nás sestry s uklizečkama volaly- ,,žááákyňky, na dvojce vylil pan bažanta- setřít!!!!!!“ no a podobně…. Mám však také výborné zkušenosti a to už ze studia na vyšší, kde jsem hoodně navštěvovala ARO a ruzné JIP – tam jsem se opradu nejvíce naučila,žadný stírání povrchů, ale ředení spoustu infuzí, injektomaty, infuzní pumpy, uměla plicni ventilace až i resuscitace a po takovéhle zkušnosti a přístupu sester, jsem si řekla, že nebudu jednou jiná. A tak se i stalo , začínala jsem na LDN a jak popisujete, tam si opravdu studentů váží a braly sme je jako kolegyně, kterým sme rády uvařily kafíčko a nabídly jakoukoliv dobrotu. Odborných výkonu bylo méňě, ale vždy na moji směně dostaly šanci se naučit. Dnes už již dělám na jednotce intenzivni péče ve fakultni nemocnici, kde nám tolik v práci studenti nepomůžou ( než jako na LDN hygieny atd), ale o to vice je tam zajímavé práce a odborné a pokud není zrovna frmol, je zde vice prostoru se studentovi věnovat a nechat si ho tak vyzkoušet nové věci, které v budoucnu určitě uplatní – vždyť to muže být jednou naše kolegyně :-). Takže zkusila jsem si dvě ruzné oddělení a na každém, se dá studentovi věnovat a nechat ho tak dělat práci jemu příslušnou a ne podřadnou. Jinak na každěm odděleni se vždy najde sestra, která se chová hnusně nejenom ke studentům, ale o co huř i ke svým kolegyním – no většinou pekelně zamindrákované dámy.
Na závěr- pokud Vás práce baví- dostudujte a jděte pracovat a snažte se být taková sestra, která bude pro studenty oporou no a hlavně samozřejmě pro pacienty. Cestička bude trnitá, ale věřte, že sme si stejným chováním prošly také. :-)) Hodně štěstí 🙂
Na SŠ jsem maturovala v roce 2009, jsem tedy 2. ročník ZA. Hned po maturitě jsem nastoupila do práce na plný úvazek a při něm dodělávála VOŠ – denní s studium. Musím říct, že tedy jsem v praxi dost dlouho na to, abych mohla posoudit úroveň vzdělání na SŚ, která poměrně klesá, ale také záleží na samotném nastavení jednolivých škol. První tři roky praxe v pracovním procesu co by ZA, jsem měla i spolu s kolegyní sestrou na starosti studenty SŠ, kterým se dalo svěřit cokoliv, proti ničemu se neofrňovali /ať už práce odborná nebo neodborná/ a s mnohými takovými studenty (dnes jsou již kvalifikované všeobecné sestry) jsem stálé v kontaktu. Tito studenti byli nadšení, že mají praxi u nás na interně a posléze byli vděční za to, že jsme jim pomáhali a podporovali při maturitě. Po té co jsem dokončila VOŠ jsem se rozhodla pro změnu pracoviště a odešla do nemocnice blíže svému novému bydlišti. A zde nastal problém. – Zdejší úroveň SŠ byla a je o proti předchozí /v krajském městě/ opravdu ubohá. Otrávení studenti už příjdou na začátku své praxe a otrávenější ještě víc, když je někdo o něco slušně poprosí, požádá. Upřímně pracujte pak s takovými studenty, byť jsou tam s učitelkou, která ač je má na starosti, tak je absolutně nesleduje a její hlavní náplň práce je více méně to „nějak“ přežít do konce praxe. I přesto, že se pak studentům věnujete, vysvětlujete, ukazujete, nevedete to ke slibným výsledkům, protože jste pak za ty, co toho po nich moc chtějí a oni pak musí pracovat!!! (Tohle si opravdu nevymýšlím, to jsem byla svědkem nespočetkrát, jak si posléze studenti stěžují mezi s sebou, ale i dozoru na praxi.) Zkoušíte je naučit vše, co by se jim mohlo hodit, stejně tak jako kdysi sestry učily mne na praxích i to co není v kompetenci ZA a já posléze v praci byla ráda, že to pro mne není nic nového. První roky to šlo, pak se ale úroveň snížila škol ještě níž a učte studenty něco navíc, když nezvládnout pochopit, jaký je rozdíl mezi hypo- a hyperglykemii. A co má tedy přednější jednání. Tito studenti odmaturují nějakým úspěchem a úspěšně složí přijimačky na VŠ a vy se po té s němi znovu setkáte a už je máte na krku i bez učitelky. Samozřejmě, že ne všechny studentky a studenti jsou takoví, ale bohužel, v našem kraji jich je asi převážná většina.
VY SESTRY, co máte dlouholetou praxi a co jste tady napsaly za příspěvky, že chyba není na vaší straně ,ale na naši ( studentů) tak se nad sebou zamyslete jaký jste! Vy se tady bránite tím, ze my studenti jsme neochotni,nechcem delat podřadný práce, nezajimame se, nesnazime se a blá blá blá, a že proto k nám mate takovej přístup…tak se prosím vás dívejte kolem sebe na studentky jak pracují a jak se chovaj k pacientům a pak se podle toho
chovejte individuálne.. Když bude studentka neochotna atd..pak. Budte vy nepříjemný,otrávený jak to umíte…ale když bude studentka míla,pracovita potom nechapu proč i vy by jste nemohly byt aspoň trochu prijemne. Jednou jste se na to povolání daly tak buďte takový jaký máte být!
Milá studentko. Já Vás chápu, že to na praxi vypadá tak, jak popisujete. Moc dobře si to pamatuji, ze své praxe. Ze školy jsem 7 let…. Ale taky už sedm let pracuji na resuscitačním oddělení a studentky také školím. Snažím se, aby ta praxe pro studenty, které mám na starosti já, byla k něčemu dobrá. Vše studentům vysvětluji a nechám je i odborné výkony pod dohledem vykonávat… Špatné ale je, jak tu již někdo popisoval, mám na starosti nejen studentky, ale hlavně pacienty, kteří jsou většinou v kritickém stavu a studenti v polovině případech neumí vůbec nic a taky většinu ta práce ani moc nebaví… Což mě docela mrzí, protože moje snažení je pak ničemu… A ještě, nemusíte mít strach, že když se něco na praxi nenaučíte, že máte smůlu… Mě praxe nedala skoro nic, všechno jsem se naučila až práci a teď dělám vedoucí oddělení. Všechno je to jen ve Vás, jestli to v sobě máte, dotáhnete to daleko…a školní praxe Vám v tom opravdu nepomůže…
Milá studentko, bohužel to co tu bráníš je trochu mimo. Já jsem byla na praxi na VŠ uplne stejně jako ty a stejně tak jsem si tímto prošla,ale právě tohle me nakoplo školu dodělat a byt jiná sestra ! Jenže pokud už chodíš domu s brekem teď nechci vidět,jak budeš chodit domu až začneš pracovat třeba na JIP nebo ARO!!! Až na tebe budou ve vypjatych situacích řvát jak tvé kolegyně tak doktoři!!! I já jsem se odborné věci jako infuzi pumpy atd. Naučila až v praxi tak to bylo a tak to i bude,protože na těchto odděleních opravdu neni čas jako třeba na interně apod. Všechny jsme myli kolečka a utirali poličky a budeš to dělat i v praxi o víkendech při nočních apod. Aspoň už neředite dnes persteril,který ti rozlepta sliznici při 4 hod umývání posteli! A přesně jak někdo výše psal od toho tam mate mít mentorku,která si vezme pacienta a bude s vámi dělat od hygieny až po odbornou praci! Takže bud se obrn nebo si to rozmysli až začneš pracovat a bude na tebe rvát doktor tak nevím co potom na slzy a litovani čas neni. A většinou to je i bezdůvodně! To je proste realita myslím,ze každá si to někdy za svou praxi zažila. Přeji hodně úspěchu a pevné nervy práce sestry je opravdu jen pro silné povahy a nebo si zvol oddělení,které je klidne. Já se sestrám co k nám chodili na praxi,vždy ochotně věnovala když byl čas,ale stejně když te něco naučí než odejdes ze školy vědět to už nebudeš pokud to nebudeš denně používat. Každé oddělení ma svoje specifické věci co jiné nemá. Vše se naučis až v praci to mi věř . A až začneš pracovat a uvidíš jaká je realita už budeš na ty nastvane a unavené sestry z tvé praxe koukat uplne jinak !
A kde tu mentorku mám jako asi tak nabrat, když ji naše VŠ nemá?
A opět chyba v systému- pokud nejsou učitelky, měly by být mentorky, které spolupracují se školou. Zájem by byl, ale zaměstnavatelé nenapíší do směny jednu sílu navíc, která by se věnovala studentkám, ale třeba u nás méně. Zhusta není mentorská činnost ohodnocena, pokud ano, tak jen symbolicky- neplatí ani zaměstnavatel, ani škola.
Už skoro 30 let ředím persteril
Ale já se tady nebavim o JIP a ARO a už vůbec jsem nenapsala že chodím s brekem to jste si tady pani katerino domyslela! Mentorku na praxi nemame,,.tak kdo nás má učit? Proč tam teda chodíme když se podle vás nic nenaucime? Zazila jsem sestricky na ktery vzpomínám doteď,co mě naučily a co ovladam výborne..Takže musim říct že pokud je sestra schopna a chce, tak dokaze naučit a byt prijemna.
Dobrý večer, vážení kolegové, pozorně jsem si pročetl jak článek, tak následnou diskusi a je to bohužel spíše k pláči. Sám jsem vysokoškolsky vzdělaný zdravotník – zdravotnický záchranář, ke dnešnímu dni se 4letou praxí. Na dobu praxe vzpomínám s dosti rozpačitými pocity. Vysoká škola mentory jednoduše nemá a o studenty, či stážisty se musí starat zaměstnanci oddělení. Střední školou nejsem ZA, nýbrž obyčejný průmyslovák, zdravotníkem jsem se stal až vysokou školou. Věřím, že nyní se na mou hlavu spustí lavina nesmyslů, které mne budou hanit a pomlouvat, že pouze po vysoké škole nejsem právoplatný zdravotník, ale pravdou je, že ve věku vysoké školy už se Vám studuje jinak, tak nějak odpovědněji, rychleji, lépe, neboť – a to ruku na srdce, i když střední „zdrávka“ může být pro někoho základním stavebním kamenem, tak množství času mají daní studenti češtinu, matiku, fyziku, chemie, dějepis, …… a podobné předměty a k tomu několik odborných a nějakou tu praxi. Během prvního semestru jsem se musel doučit všechny věci a vědomosti, které měli a uměli moji kolegové, zdravotničtí asistenti a docela to šlo, pokud se člověk snažil a u státnic jednoduše nešlo poznat, kdo je po „zdrávce“ a kdo po gymplu / průmyslovce. Prostě jsme všichni museli umět. Kdo neuměl, kdo nebyl ochoten se ve volném čase zdrávku doučit, ten nejpozději v druhém semestru skončil – prostě to jinak nešlo. V době praxí, či stáží jsme šli od oddělení nejnižšího typu – lůžkové interny, chiry, neurolky,….. přes JIP interní, chirurgickou, neurologickou, metabolickou, kardiologickou,…… na ARO jak dospělé, tak dětské a samozřejmě urgentní příjem a krevní centrum. Praxi si pamatuju přesně tak, jak studentka popisuje, umýval jsem mísy, utíral regály, psal expirace na krabičky, a odborné výkony? 😀 „pane kolego, možná příště / příští týden / příští rok / já mám za ty pacienty odpovědnost a tak raději nedělejte nic – nic potom nepokazíte“ a s tímto přístupem zaměstnanců jsem vážně těch odborných výkonu i když jsem chtěl, prostě moc neprovedl. V mém prvním zaměstnání (centrální a urgentní příjem) jsem první měsíc předstíral, že se přece musím naučit obsluhovat počítačový program (NIS) jen abych nemusel jít píchnout pacientovi kanylu, odběry, nebo injekci. Teoreticky jsem věděl jak na to, ale prakticky mne to i přes můj zájem nikdo nenechal dělat a tak jsem to neuměl a měl strach to dělat. Pamatuji si dodnes to prohlášení školitele když jsem byl ještě student – „Kanyla je za odměnu, takže běž popsat krabičky, vytřít regál a když to stihneš než přepíchám všechny kanyly, tak tě to MOŽNÁ nechám zkusit“.
Samozřejmě jsem se to brzy naučil, neb na mne v zaměstnání začali aplikovat metodu – buď to píchneš Ty, nebo ta kanyla / odběry prostě nebudou odebrané. Prostě jsem musel a dneska jsem za to rád. Protože jsem si pamatoval na ty roky utrpení na praxi, tak jsem si řekl, že já se studentům budu věnovat. Je pravda, že část studentů moc o práci zájem neměla, ale druhá část byla nadšená, když jsem se jim věnoval. To mi vydrželo asi týden – pak jsem šel na kobereček ke staniční sestře. Dozvěděl jsem se, že jsem mladý, nemám mentorský kurz a že studentům se budou věnovat jen oblíbenci staniční sestry, neb já na to prostě nemám. Snažil jsem se své nadřízené vysvětlit, že těm studentům se někdo věnovat musí a ostatní na ně serou (promiňte) a že jako vysokoškolák nepotřebuji mentorský kurz, ale jednoduše ihned mohu začít vést odborné praxe studentů a nevidím důvod, proč mi v tom brání. Jelikož má nadřízená vysokou školu neměla, brala to jako útok na její osobu a její lenost, či neschopnost a hádejte kdo měl na dva měsíce po osobním ohodnocení? 😀 Po nějaké době jsem změnil práci a začal jsem pracovat na AROu a světe div se, opět stejný scénář – středoškolačka vrchní sestra neunesla, že se chci věnovat studentům a že z titulu vysoké školy toto smím dělat a od té doby mne paní vrchní přestala mít ráda :-D. Naštestí dneska na novém pracovišti se za péči o studenty již chválí a né trestá.
Prostě je to o tom, vážení studenti, že starat se o studenty na praxi je trestné, promiňte :-(, možná až na správná místa budou dosazeni správní lidé, se Vám někdo začne věnovat.
Hawk, domluvil jsem (dopsal jsem)
Nielen pre kolegyňu MN: v prvom rade chcem oceniť vašu snahu a záujem o získanie čo najširšieho rozsahu praktických skúseností počas klinickej praxe. Vy ako študentka VŠ spadáte pod určitú VŠ, ktorá Vám zabezpečuje výučbu – teoretickú aj praktickú. Nespadáte pod nemocnicu, teda treba VŠ žiadať aby zabezpečila adekvátnych vyučujúcich, vrátane mentorov.
Proč některé sestry raději odborný výkon udělají samy než aby jej svěřili studentovi? Protože to je na kriminál – pozor, neříkám, že všechny studentky jsou stejné. Já jsem taky byl v pozici, že jsem se studentům věnoval, ovšem po jedné zkušenosti jsem již také skeptický. „běž připravit 20j Novorapidu panu XXX“, „Ano samozřejmě“….. po chvíli se z přípravny ozve studentka s dotazem „Máme ještě nějaké lahvičky s inzulínem?“ …..udiveně jsem se zeptal “ Proč?“ a v ruce studentky 3.ročníku Bc. studia spatřím 20ml stříkačku téměř celou naplněnou asi 3 lahvičkami Novorapidu…..Nemusím asi vysvětlovat co by se stalo.
OPĚT NA OBRANU TĚCH OSTATNÍCH, OPRAVDU NEJSOU VŠICHNI STEJNÍ, JSOU I STUDENTKY, KTERÉ MAJÍ JEŠTĚ PUD SEBEZÁCHOVY…… ale než tady psát článek o tom, jak jsou sestry na praxích ke studentům nespravedlivé tak bych doporučoval se zamyslet sám nad sebou. Navíc jak již bylo řečeno, sestry v provozu to nemají zaplacené a jsou rády, že stíhají svou práci, která mnohdy je odvedená tak, že si prostě řekne: Hlavně, že je napsaná dokumentace…..Studentky má vest mentor, odborná učitelka, ne sestra z provozu……. Všichni jsme začínali tak, že jsme myli pacienty, ředili dezinfekce, přebalovali pacienty – bohužel to jsou základy, které musí sestra ovládat !
Na závěr asi toto:
K čemu je mi sestra, která dokáže ovládat infuzní pumpu a přitom podá snídani pacientovi, který jde odpoledne na operační zákrok.
A jak studenti mají vědět jestli de pacient na operační zákrok ?? To si mají jako pomatovat všechny pacienty?? Od rozdávání jídla tam sou sanitáři a studenti jim s roznosem jídla POMÁHAJÍ !!
Dle žalostné úrovně češtiny soudím, že jste ta samá osoba, která se se stejně mizerným písemným projevem o kousek níž podepsala jako „studentka“. Takže ano, milá studentko, pokud z vás jednou bude sestra, tak vám nezbyde nic jiného, než si ty pacienty všechny pamatovat. MMCH ačkoli jídlo zpravidla rozdávají sanitáři nebo „kuchyňky“, tak sestry jsou ty zodpověné osoby, které mají mít nad rozdávaním stravy dohled. Mimo jiné právě proto, aby každý pacient dostal svoji dietu a nedocházelo k záměnám.
hahaha, u nás rozdávají jídlo normálně porodky, žádné ošetřovatelky
Dobrý den, také ráda přidám svou zkušenost. U nás se studentům snažím věnovat,nechávám je dělat odborné věci jako jsou nábery , EKG, vysvětlím problematiku našeho oddělení, ale také s nimi dělám osetrovatelkou péči u pacientů, to k tomu patří. Mnoho studentek mi podekovalo, také jsem začínala, vím jaké to je. Staniční sestra proti tomu nic nemá, vždy se dohodneme co můžu se studenty za výkony a co ne,jsou rozdíly u Za a u Bc.Sama si vzdělání doplňuji, věřte že za chodu práce a domácnosti to je těžké. Bohužel jsem se ale setkala i se studenty kteří přes mou snahu je něco naučit byli neochotni a příště nepřišli. Snažím se své zkušenosti za 19let praxe předat mladé generaci, vždyť jednou se oni budou starat o mě, mé blízké. Mým přáním je aby jsem mohla dělat jednou učitelku na praxi a věnovat se mladým více. Víte vše je o lidech, o komunikaci. Ne všude a ne vždy je ale čas se jim věnovat. Měli by mít více učitelů na praxi.o dochazce na praxi nemluvím, moc nechodí.některé se ani nic naučit nechtějí.
Jsem zdravotní sestra a pracuji na oddělení, kde studentky docházejí. Jako sestry (myslím, že mohu mluvit i za kolegyně), se ke studentkám snažíme chovat co nejlépe, pustit je k odborné práci, vysvětlit, co je třeba. Platí zásada, že pokud to není nezbytně nutné, studentka nedělá jinou než sesterskou práci – tzn. nepřestlává postele, nevytírá poličky apod. Tuto práci zastane ošetřovatelka. Ne vždy je ale možné, aby studentka dělala jen odbornou práci – potom ji slušně požádám, jestli by jí nevadilo, že půjde udělat i něco méně odborného. Myslím, že studentky vycítí, kdy je s nimi jednáno slušně, a kdy jsou naopak cíleně degradovány a ponižovány. Můžu říct, že se k nám studentky rády na praxi vracejí a některé zvažují, že k nám na oddělení po dokončení studia nastoupí. Milé kolegyně, co dáváte, co se vám vrátí.
Já si taky pamatuji na praxi jako studentka. Když na zdravce s námi chodila na praxi učitelka,tak jsem nic špatného ze stran sester nezaznamenala. Na VŠ, když s vámi učitelka nechodí (protože se máte postupně učit samostatnosti) byla zkušenost dost jiná… horsi. Sestry byly otrávené už jen, když jsme my studentky přišly na oddělení. Nebyly ani ochotné nám ukázat kam si máme dát své věci.
Já si myslím, že je to celé jen o lidech a jejích ochotě. Že jsou sestry zahlcené papíry je sice pravda, ale ten čas mají a není pravda, že ho nemají. Ta sestra se nemusí věnovat studentce po celou dobu její praxe. Ono by stačilo, když jde např. ráno sestra odebírat krev, aby si k sobě vzala tu studentku. Studentka se bude koukat, jak to sestra odebírá a třeba poslední tři pacienty si zkusí odebrat pod jejím dohledem. Pak může studentka odebírat krev u příjmů (sestra vkládá pacienta do PC a stačí,aby jen otočila hlavou a zkontrolovala si studentku, aby měla správné zkumavky) Dále chci, aby si sestry braly studentky k převazům. První den jen pozorují a druhý den už převazuji studentky a sestra jim podává sterilní materiál a případně radí. Pouštíme je i pod dohledem sestry, aby si zkusily udělat i příjem pacienta nebo odsát pacienta z tracheokanyly, péče o PICC, účast na velké vizite (když lékař sděluje primarovi Dg. a jde o oblast ORL, tak sama studentka si musí hlídat, aby primarovi podala baterku a nabídla mu špátle, odkrývala sekundární krytí u ran atd.) Primare jsem poprosila o trochu trpělivosti a on to toleruje a někdy i sám chce, aby se ty holky koukly s ním do DÚ a sděluje jim, co tam mají sledovat. A všechno jde! Studentky k nám moc rády chodí na praxi, a když mají školu hotovou, tak chodí za mnou jestli by k nám nemohly nastoupit. Sama hlavní sestra si mě pozvala, co je u nás tak výjimečného, že se sestry hlásí po vystudování hlavně na naše pracoviště? I vedoucí katedry z fakulty mi poslala v emailu podobný vzkaz. Má odpověď zněla, že se stačí studentkám na praxi věnovat a neposílat je jen převlékat postele. A stále mě těší, když chce sestra absolventka i sestra z jiného pracoviště u nás pracovat. A ještě větší radost mám, když se mě „mé“ sestry ptají jestli ještě přijde např. Lenka (studentka), protože je šikovná. Některé vrchní sestry o mně říkají, že já jim kradu sestry… já jim je nekradu, to ony odchází a asi mají důvod. Já, co vyžaduji po sestrách jsou dvě věci a to poctivost a slušnost a tím se řídím i já.
Mám plný stav, nechybí mi ani jedna sestra na AMB, ani na lůžkách. Jiná odděleni mají lůžka těsně před zavřením z důvodu nedostatku sester. A věřím, že jeden z důvodu určitě je… negativní až arogantní chování sester ke studentkám. A nevěřím, že ten čas pro ty studentky není. Jedna sestra to na mě zkoušela, a když jsem ji sledovala při práci, tak mi to došlo. Při práci spěchala, aby měla všechno hotové, aby si mohla sednout na denní místnosti, popíjet kávu, jít si zakouřit a nejlépe se vybavovat s lékařem nebo jinou sestrou. Tak taková sestra u mě nepochodí! Naštěstí se srovnala. A jak říkám… vše je jen o lidech.
A pak se hrozně sestry diví, že Bc.sestra, když nastoupí do práce nic praktického neumí a potom kolují na internetu zprávy jak jsou bakalářky neschopné. A kdo v podstatě za to může?
Kdo za to může? Vysoké školy. Pokud hodí studentku na krk nemocnici a nezajistí si v ní dostatek sester – mentorek, tak očividně nezvládly organizační zajištění praxe. Potom je potřeba, aby si studenti ve škole stěžovali na nekvalitní výuku a požadovali nápravu.
Přesně sou na nás hnusný a pak se diví, že na to oddělení nikdo nechce jít pracovat
Chyba je ve vzdělávacím systému. To, co se dříve naučila všeobecná sestra za čtyři roky studia musí dnes zvládnout zdrav. asistentka za sedm let. Dříve vyučovali odborné předměty lékaři. Dnes holky na škole nikdo pořádně neučí. O praxi nemluvě. Celý ten školský systém směřuje do kytiček. Vysoká zdrav. škola je na úrovni třetího a čtvrtého ročníku na střední škole v 80. letech minulého století. Hlavně, že se musí vše zaznamenávat do pc. Divná doba …
Minulý týden jsem se dověděla, že ZA chodí na praxi až od 3. ročníku. Proč? Všeobecné předměty pokulhávají a praxi mají jen 2 roky- podle mne je to špatně. A kde asistentka studuje 7 let? Asistentka 4 a pak 3 na sestru.
sestru s titulem Bc. Jak to pak vypadá v praxi víme. Sestra s titulem Bc. se k obyčejné práci zdrav. sestry moc nehrne. Bohatě bude stačit 4+1, a jak vědí už všude ve světě tak nejlepší teorie je praxe
Mne by strašně moc zajímalo, jak definujete obyčejnou práci. A kdo ji teda dělá, když na oddělení jsou pouze Bc sestry (bez ošetřovatelek a sanitářek).
V Brně Bohunicích ji dělá 50% personálu ze Slovenska. Jaké mají ty slovenské holky, bez kterých by to tam mohli zavřít, asi vzdělání ?
Vy jste mne asi nepochopil. Já jsem se ptala, jak definujete obyčejnou práci. A kdo ji dělá, pokud existuje oddělení, kde jsou pouze Bc sestry. U nás taková oddělení máme, proto bych ráda věděla, co je podle vás obyčejná práce.
Pokud Vám to nevadí, že musíte dělat i práci nižšího zdrav. personálu je vše v pořádku. České zdravotnictví není jen státní, ale z velké části i privátní. Neuvedla jste kde pracujete a ani to za kolik pracujete a zda děláte za plat či mzdu. Vše je o dohodě a o Vás, zda na podmínky dané zaměstnavatelem přistoupíte
Omyl Miroslave,
dovolte,abych Vás opravila. To, co se dříve učily sestry 4 roky se dnes musí sestra naučit za 3 roky a to více do hloubky a i s více předměty. Protože obor všeobecná sestra se na středních školách zrušil a přesunul se na vysoké školy a vyšší odborné. Taky nechápu, proč znehodnocujete VŠ? Píšete, že VŠ jsou na úrovni třetích a čtvrtých ročníků středních škol z 80. let minulého století. Myslíte, že se tam opravdu učí vyvářet jehly a háčky na nich narovnávat peanem??? Místo toho kritizování si zkuste třeba jen přijímací zkoušky na VŠ, natož celé studium! Kdyby ty staré zdravky byly tak dokonalé a učilo se na nich to, co se dnes na VŠ učíme my, tak by to pro sestry ze staré zdravky bylo jen opakování,ne? Ale, proč tedy většina těchto holek, co se mnou chodily dálkově do školy už odpadly v prvním semestru? Jen koulely očima, co po nás všechno chtějí třeba jen v chirurgii.
a kdo je to za ta tři roky naučí ? Kdo na dnešních středních školách vyučuje ? Určitě ne lékaři. Ty peany vyvařovat učili možná Vás… Nás učili malý a velký krevní oběh, který Vy jistě ovládáte do puntíku. Učili nás důkladně anatomii a další odborné předměty, a hlavně daleko víc praxi !
Pro Miroslava,
ano máte pravdu malý a velký krevní oběh umím i o půlnoci, kdyby jste mě probudil, protože to po nás na VŠ v chirurgii chtěli. A věřte,že i tu anatomii máme hotovou, která byla z celého studia nejtěžší a pan docent, co nás ji vyučoval, tak si na ni potrpěl. Všichni jsme na něj nadávali, ale jak nám pak ta anatomie přišla vhod u státnic 🙂 Píšete, kdo je to za 3 roky naučí? Podívejte se…jsou mezi námi tací, kteří studovali na sestru 2 roky (ale je si do pusy nikdo nebere, a proč? Protože nemají titul, tak je to v pořádku, ale my ho máme, tak to v pořádku není, že? Tak vytahujete proti nám vše možné i nemožné až nesmyslné) ,a abych se k nim vrátila… dnes jsou z nich výborné sestry i po dvou letech, tak nechápu, co furt máte proti tříletému studiu. Jsou to 3 roky na VŠ. A bakalář byl, je a bude stále na tři roky, v každém oboru, ne jen ve zdravotnictví. Znovu opakuji, že se tam učí to samé jako na starých zdravkach, ale s více předměty a více do hloubky, protože to je studium na VŠ, tak to prostě je. A co se týká praxe pane Miroslave, tak ač si asi budete vzteky rvát vlasy (protože vaše praxe, co jí tak rády používáte, proti titulovanym sestrám, které jí „zatím“ nemají) vám řeknu toto: vy sice máte 4 roky SZŠ a my 3 roky VŠ, ale během toho tříletého studia chodíme na praxi už od prvaku, hned jak máme hotovou zkoušku z ošetřovatelských postupů. To, co Vy jste se učil 2 roky, aby jste mohl chodit na praxi, tak na VOŠ/VŠ se to musí naučit za jeden semestr!!!! Nebo jste chodil od prváku na praxi? Nechodil. My máme 2300 hodin praxe, měl jste tolik hodin na 4LETÉM studiu Vy? Neměl. Takže, ač je to trochu paradox, tak my máme více praxe než sestry ze staré zdravky. Ale Vy, já i ostatní sestry by si měly uvědomit, že sestry ze staré zdravky jste byly vychovávány pro svoji dobu a dnešní doba vychovává sestry zase jinak. Asi se na vysokých školách opravdu dává přednost vzdělání než praxi, ale to proto, že všichni pochopili, že praxe nás jednou políbí všechny.
Proč v Motole shání slovenské a ukrajinské sestry ? Vzdělání Vám neberu, klidně at ho mají všechny sestry. Jen čekám kdo je potom i patřičně podle vzdělání zaplatí. Třeba pan Babiš …
Nejsem z Motola, takže nevím, jestli cíleně upřednostňují sestry ze Slovenska a z Ukrajiny- ale pokud shánějí sestry, pak jsou placené jako sestry a tudíž stejně, jako české. Pokud shánějí zdravotnické asistenty, pak samozřejmě za méně peněz, stejně, jako čeští ZA.
protože „západní“ sestry za české ceny pracovat nepůjdou, ale ty „východní“ třeba ještě ano? nebo třeba proto, že pro Slovenky není čeština problém a i pro Ukrajinky je relativně blízká? mmch na Slovensku se aktuálně všeobecná sestra kvalifikuje studiem bakalářského oboru, takže je to tam se vzděláním ještě přísnější, než u nás (u jsou pro dostatečnou kvalifikaci přípustné i vyšší odborné školy).
proto tak rády pracují na LDN. Bez Bc na LDN nelez. Zjistěte si za kolik pracují v českých fakultkách
Na vyšší a vysoké škole učí lékaři…pro Mirka
Ve 20. století učili lékaři odborné předměty na střední zdravotní škole. To, že dnes vyučují lékaři až na vysoké škole je opravdu znatelný pokrok
To, že dnes vyučují lékaři až na vysoké škole, je proto že na vysoké škole se kvalifikují sestry – a to je pokrok. Na střední škole kvalifikaci sestry nezískáte, není tedy důvod, aby tam lékaři vyučovali.
Víte, že mě to vůbec nezajímá. Nevím k čemu je zdrav. sestře vysoká škola. Tolik přiblblých vysokých škol, který má ten náš pidistát nemají nikde na světě. K čemu to vede vidíme na každém kroku. Střední škola dnes praktickou sestru nic nenaučí. Na praxi se studentkám nemá kdo věnovat, protože už tak na knop poddimenzovaný stav zdrav. sester je rád, že se může v práci občas aspon nadechnout.
Tu debatu o těch vysokoškolských sester jste tu rozpoutal Vy Mirku. A když Vám ty holky začnou argumentovat, tak Vás to najednou nezajímá??? Aspoň si za svým názorem stůjte a neskakejte jako blecha (nebo Vaše slovní zásoba je u konce?)
Přesně, skáče jako blecha. Ani si neuvědomuje, co píše a jak potom vypadá. Vysokou školu u sester neuznává (neví prý k čemu). Nadává na dnešní SZŠ, protože tam se nic nenaučí, protože tam už nevyučují lékaři (to chápu) a hned v dalším příspěvku systém 4+1podporuje. Bakalářské studium, kde holky mají celé tři roky samé odborné předměty neuznává a střední školu, kde odborné předměty nemají a mají mít pouhý jen jeden rok vyšší odborné školy, tak to uznává!??? NECHCETE KANDIDOVAT DO POLITIKY? Myslím, že by jste se tam hodil.
Přesné a výstižné!!!
kdybych mohl tak bych skákal … Za koho mám kandidovat ? Mně to připadá komický, že nějaká zdrav. sestra musí studovat sedm let jen proto, že je zřejmě tak blbá, že to nezvládne za podstatně kratší dobu. Blbá / ne z vlastní hlavy, ale z hlavy pomazaných na pseudovysokých zdrav. školách /. Po škole vleze do špitálu a čumí, jak vyoraná myš, protože se sice naučila spoustu nesmyslů na vysoké škole, ale nenaučila se komunikovat s pacientem a starat se o něj už vůbec ne
Nějak nemám možnost reagovat u příspěvku, na který bych reagovat chtěla, tak reakci přilípnu sem. Pane Pláte, máte to s těmi roky studia celkově tak trochu popletené. Všeobecná sestra opravdu nestuduje sedm let, stejně jako sedm let nestuduje zdravotnický asistent. Sestra studuje tři roky, asistent čtyři roky. Pokud chcete sestrám započítávat i předchozí vzdělávání (které se netýká jejich odbornosti), musel byste uvést, že ty blbé sestry studují sedmnáct let (nově rok povinné předškolní vzdělávání, dále devět let základní vzdělávání, následně čtyři roky středoškolské vzdělání a poté konečně tři roky odborné vzdělání). Jinak čistě teoreticky, sestry za dobu studia musí absolvovat minimálně 2300 hodin praxe, což je skoro stejně, jako mají zdravotničtí asistenti odborných předmětů i praxe dohromady. Samozřejmě, kvalita praxe závisí jednak na tom, jaké podmínky dokáže daná VŠ/VOŠ zajistit a na aktivitě samotné studentky. Jen tak mimochodem, to samé platí i o specializačním vzdělávání už hotových sester, znám holčiny, které praxe při studiu specializace realizovaly stylem „donesu flašku, dostanu razítko do logbooku“. Sama za sebe nemám pocit, že by s VŠ sestrami byly nějaké problémy, práci se rozhodně nevyhýbají, rozhodně ne u nás na oddělení. A že hned po škole nejsou dokonalé, no, kdo taky je. Pokud to někdo o sobě tvrdí, tak ho podezřívám z toho, že už zapomněl na své začátky anebo má sebevědomí hodně vysoko, až to neodpovídá realitě. MMCH od toho existuje adaptační proces (no, za mého mládí se říkalo nástupní praxe).
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Já nemám problém vzít si žákyňku k sobě, ukázat, nechat udělat (nejlíp se člověk učí tím, že si něco sám udělá, třeba připraví injekci, nebo např. vysvětlit obsluhu lineomatu nebo infúzní pumpy rozhodně není přednáška na půl hodiny, že by mě to nějak zásadně zdrželo od práce)… Ve snu by mě nenapadlo mít řeči, že za to nejsem placená. Buďme trochu kolegiální a lidské, dámy. I nás kdysi někdo zaučoval, vzpomeňme si na to.
Vy si pořád pletete pojem s průjmem! Kde jste vzal, že sestra studuje 7 let??? Už Vám to psala i Silver. Sestra studuje na VŠ/VOŠ 3 roky!!! A zdravotnický asistent je jiný obor na střední škole. To se sestrou nemá nic společného, když se kouknete na osnovy.
Nemůžete házet všechny titulované sestry do jednoho pytle. Víte kolik já znám netitulovaných sester, co mají třeba 20 let praxe a přitom jejich práce nic moc na to, že mají takovou praxi, kterou se tak rády chlubí? Když musím po ní o noční dodělávat dokumentaci, dezinfekce claveu na PŽK před podáním infuze je pro ní tabu nebo převaz rány bez rukavic nebo, když už si je nasadí, tak když sundá sekundární krytí, tak si nevezme nové atd. A taky vím, že je nemůžu házet do jednoho pytle.
zdravotní sestra neměla mít nikdy titul. To mohl vymyslet jen debil. Nástavbové studium by mělo být určené středoškolákům z jiných neperspektivních oborů, třeba po gymnaziu. To vše už tady ale dávno bylo. Nemůžu za to, že se v této republice ničí i to, co bylo zavedené a dobré
A proč by ten titul nemohla mít? Za sebe říkám, že je dobře, že naše profese vyžaduje už vysokou školu. Podívejte se jak se ošetřovatelství vyvíjí. Dřív si lékař svoji sestru (nebo spíše tenkrát pomocnici) vyškolil sám, potom přišel nějaký 3 měsíční kurz (v době Florence N.), potom přišly ošetřovatelské školy na 2 roky, později střední zdravotnická škola a dnes se to přesunulo na vysokou a vyšší školu. To by mělo sestrám spíše lichotit, ne? Aspoň si i lékaři uvědomí, že nejsme nějaký kus hadru, vždyť jde i o Vás. Fakt nechápu Váš postoj.
Podívejte se kolem sebe na to kolik všude chybí sester. Vysoká škola potřebné množství sester nedodá., Přibývá LDN , populace stárne. Pak jsou různá zařízení, která se plní jen sociálními pacienty, aby v tom zařízení byla patřičná obložnost. V těchto zařízeních nejsou tak velké teoretické nároky na sestry, protože tato zařízení nejsou ani dostatečně materiálově vybavena. Uznávám, že jsou zařízení a oddělení, která potřebují vysoce kvalifikované sestry, ale na druhou stranu tady sami vidíte, že jsou i zařízení kde pracují jen bakalářky / jiný personál není / na odděleních kde je využívají i k jiné nekvalifikované práci
Tak vysoce kvalifikované sestry samozřejmě nepracují všude, na spoustě míst pracují sestry se základní kvalifikací. Nicméně problém s nedostatkem sester bude v tom, co popisujete na konci příspěvku. Dokud si zodpovědní lidé budou myslet, že sestra je děvečka pro všechno a tomu přizpůsobí personální stav oddělení, tak logicky sestry prostě chybět budou. Protože buď (v lepším případě) mají sester zbytečně moc, ačkoli při plnohodnotném ošetřovatelském týmu by by jich stačilo míň, kdyby bylo patřičné množství i zdravotnických asistentů, ošetřovatelů a sanitářů. Anebo (v horším případě) šetří, kde se dá a sester je akorát, jenže musí zastat práci i za chybějící nižší personál. Obojí přístup vede maximálně tak k vyhoření a odchodu sester. Každopádně pokud na oddělení jsou jenom sestry a žádný jiný personál, tak to není o nedostatku sester, ale o nedostatku pomocného personálu. A ten vysokou školu fakt ani v současné době nepotřebuje, tak jak je tedy možné, že není, když původcem všeho zla a nedostatku je vysokoškolské studium?
Musím uznat, že „Studentka“ má pravdu… když se kouknu v naší nemocnici, kde jsou oddělení těsně před zavřením lůžek, protože tam chybí sestry, tak je to proto, že jsou profláklé tím, že se tam hnusně chovají ke studentkám a nikdo tam po škole nechce pracovat… a tam, kde se chovají ke studentkám slušně tam sestry vůbec, ale vůbec nechybí.
Já tedy teď mám první rok praxí, první oddělení- interna. Vede nás (8 studentek učitelka-která tedy, ale oddělení samotné nezná, ale kontroluje nás). Musím říct, že i ty nejpřísnější sestry nás většinou přizvou se kouknout na odbornější výkony. Ty hodné nám říkají sestřinky, mají s námi trpělivost. Asi to bude i tím že na oddělení je 30pacientů a na ně 2 sanitáři, několik ošetřovatelek, a asi 4 sestry+staniční….to je asi už dostatek jak tu čtu v porovnání. Samozřejmě zatím děláme postele, doléváme čaje, ale už i dáváme per os, glykémie, se sestřičkami děláme infuze, permanentní venózní katetry, atd. A to tam jsme po 5. dni praxe Nevím jak to mají nastavené jiné nemocnice a školy. Ale já jsem moc spokojená, nespěchají na nás, ale zároveň už teď vím, že nezůstaneme u stlaní postelí (i když to dělat budeme stále). Ale jde i o nasazení do práce, my máme po dvojicích jeden pokoj se třemi pacienty (u nich děláme převazy, staráme se o vše kolem vyprazdňování, podáváme jim jídlo, léky per os, semtam nějakou tu infuzi, vytahuje venózní katetry, mejeme je na lůžku, upravujeme kyslík, chodíme s nimi, dezinfikujeme)…a já konkrétně lítám od pokoje k pokoji a prebaluji pokálené pacienty, ani učitelka to nezvládne dělat (která je tu spíš aby za nás dělala dokumentaci, dělala na dětském tam je to asi úplně jiné. Podle mě ani moc neumí komunikovat s dospělými pacienty) ostatní na to zatím nemají žaludek…na mě pak nezbyde tolik odborných úkonů 🤷
„30pacientů a na ně 2 sanitáři, několik ošetřovatelek, a asi 4 sestry+staniční“ Tak na takovým oddělení bych chtěla dělat. Já dělám na špinavé chirurgii a u nás je 25 pacientů. Denně je cca osm odchodů, šest operantů a třetina oddělení jsou ležáci. Stav personálu je 2 sestry a 1 ošetřovatelka, sanitář má na starosti více pater a volá se jen kvůli odvozu na vyšetření. Sestry mají svojí práce až nad hlavu, přesto se snaží jít na nějaký zvonek, pomáhají krmit a běžně dělají i tu „podřadnou práci“ obvykle ani to nedostačuje a pravou rukou ošetřovatelky je uklízečka, která je vlastně takovou druhou ošetřovatelkou/sanitařkou… Na nějaké kompetence se vpodstatě kašle, všichni dělají všechno, jinak by se to v takovým malým počtu personálu nedalo zvládnout. Žákyně jsou u nás hotový zázrak, aspoň se ty lidi dostanou do koupelny.