Sestra nemůže být levná pracovní síla!

5
845

Přiznám se, že z komentáře Mgr. Ivany Dvořáčkové, Ph.D. Proč potřebujeme sestry bakalářky (zdn.cz) jsem trochu rozpačitá. V úvodu podivení nad tím, jak je možné, že každý ví, jak neschopné a podstatně méně vzdělané sestry máme po vystudování bakalářského studia a jak vynikající byly sestry ze čtyřletých škol. Na závěr jednoznačné stanovisko, že sestra ze čtyřleté zdravotnické školy nemohla a nemůže ošetřovatelskou péči naplánovat, organizovat, a být za ni odpovědná. Tím chce paní magistra říct, jak neschopné a podstatně méně vzdělané sestry vycházely po desetiletí ze středních škol a jak vynikající jsou sestry po vystudování bakalářského studia?

Já zase vím, jak nebezpečné může být zevšeobecňování a jak zbytečné je porovnávání něčeho, co porovnat nelze. Jak můžu obecně porovnat, zda je lepší sestra absolventka SZŠ nebo sestra absolventka VŠ? Když se každá z nich narodila v jiném roce, školu dokončila v jiném věku, studovala podle poněkud jiných osnov, skládala jiné zkoušky, nastoupila do poněkud jinak organizovaného systému zdravotnictví a v době, kdy se používaly jiné pomůcky a postupy než dnes, a má za sebou různou délku praxe?

Je rozdíl mezi sestrou středoškolačkou a sestrou vysokoškolačkou tím zásadním, co bychom měli řešit? Dnešní sestry nastupují do zdravotnictví, kde pracují po boku kolegyň z VOŠ/VŠ, sester s maturitou a zdravotnických asistentů. A všichni dělají všechno… Nedostatek personálu vytváří enormní tlaky na výkon, v práci sester nastává mnoho situací, které sestra sama nemůže ovlivnit a je po ní požadováno téměř okamžité řešení a odpovědnost za ně.
Tyhle sestry nastupují do zdravotnictví, kde se od nich očekává, že budou pracovat povětšinou v nepřetržitém provozu, že budou pracovat bez chyb. Očekává se od nich, že udělají téměř jakoukoli práci – od zavedení PMK po umytí znečištěné podlahy, že se budou věnovat práci ve svém volnu (semináře, provozní schůze…), že budou akceptovat změny služeb z hodiny na hodinu, že budou vyplňovat tuny smysluplných i naprosto nesmyslných papírů, že budou za každých okolností vlídné, laskavé (taky poslušné), a kde pro ně není připravena žádná psychologická pomoc (čest výjimkám) ani nijak zvlášť dobré finanční ohodnocení.

Vážně někdo očekává, že tohle sestra vydrží? Že ji to bude bavit a nikdy se nevyčerpá, protože to je přece „poslání“? No některá možná, ale určitě ne všechny. Vážně někdo očekává, že o takovouhle práci bude masivní zájem? A vážně někdo očekává, že o takovouhle práci budou mít masivní zájem současní absolventi SZŠ v případě, že se vzdělání sestry vrátí na střední školy?

Sester (a nejen jich) je opravdu nedostatek. A protože dříve jich takový nedostatek nebyl, tak hup, vrátíme to zpět. To, že před 30 lety šly všechny absolventky SZŠ do praxe znamená, že i dnes devatenácti-dvacetileté slečny nastoupí s nadšením do práce! Opravdu si myslíte, že se ty slečny nejdřív nepoohlédnou po tom, jestli po maturitě nemají ještě jiné možnosti v podobě dalšího studia nebo cestování? A když ne ty slečny, tak jejich rodiče? Doporučili byste své dceři stát se zdravotní sestrou?

Argument, že po desetiletí sestrám stačila k práci maturita je jistě silný, nicméně ošetřovatelská škola byla po desetiletí jen dvouletá, ještě i po roce 1945. Až časem se změnilo studium na čtyřleté, maturitní, a vzniklo také specializační studium. Tak jako sekretářky kdysi chodily do večerní školy na těsnopis a psaní na stroji, a nyní mají asistentky ředitelů větších podniků běžně školu vysokou. Svět se mění a my se prostě musíme posunout taky. Zatímco ještě někdy v roce 1990 neměl maturitu každý, dnes je maturita standardem, a profese, které kromě praktických dovedností pracují i hlavou, mají vysokoškolské vzdělání. Opravdu chceme zůstat středoškolačkami v době, kdy sociální pracovník, fyzioterapeut či porodní asistentka jsou vysokoškoláci? Proč se neustále pitvá, zda sestra potřebuje či nepotřebuje titul? Sestra je odborník a potřebuje vzdělání odpovídající současné době. To je vzdělání na VŠ a k tomu ten titul patří.

Sestry z dřívějších SZŠ mají vzdělání odpovídající své době. Nelze jim ho brát a označovat za nedostatečné. Stejně tak dnešním vysokoškolačkám není třeba předhazovat, na co mají titul. Když někomu ty tituly tak vadí, ať si je odmyslí. Já pracuju v organizaci, kde tituly při komunikaci vůbec nepoužíváme ani si jimi nezdobíme dveře v kanceláři. Možná stačí z obou stran trochu tolerance a vzájemné spolupráce. Nad nikoho se nepovyšovat a nenechat se ponižovat. Jediní, kdo na tenhle nový systém skutečně doplatili, jsou zdravotničtí asistenti. Ten obor neměl nikdy vzniknout a moc bych si přála, aby se zrušil a současní asistenti v praxi dostali možnost zkráceného studia pro sestry.

A na závěr otázku. Nejsou snahy navrátit studium sester na SZŠ jen snahou získat levnou pracovní sílu? Tou by sestra skutečně být neměla!

Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info

5 KOMENTÁŘE

  1. Tak ako málokedy sa stotožňujem s časťou tohoto článku. Naozaj je potrebné posunuť sa ďalej. Sestry by nemali byť lacná pracovná sila. Tempo, ktoré naša práca vyžaduje nie je lákadlom pre mladých ľudí. Ak k tomu prirátame čoraz častejší mobbing a bossing toto povolanie skutočne neposkytuje to, čo mladý človek chce,respektíve čo rodičia chcú a očakávajú od svojích detí. Naozaj žiaden karierny rast, žiadne benefity v podobe výmenných pobytov, aj keby to malo byť iba medzi Českou a Slovenskou republikou, žiaden slušný plat a ani žiadné slušné jednanie,ani zo strany lekárov, ale už ani zo strany pacientov. Naozaj prispôsobovať svoj život zmeneným službám, či povinným vzdelávacím aktivitám,ktoré sú často stiahnuté z internetu. Žiadna tolerancia a úplne najhoršie je, ak Váš vedúci,či vedúca skôr ako sestre, je jedno aké má vzdelanie, či SZŠ, alebo VŠ (mimochodom na našom oddelení sa s kolegyňami dopĺňame) verí a riadi sa názorom sanitárky, ktorá pôvodné vzdelanie má ako krajčírka. Je absurdné sa handrkovať o téme vzdelanie, ak existujú i takéto odelenia a inštitúcie. Je potrebné pozrieť sa vpred. Progres ošetrovateľstva žiada vysokoškolské vzdelanie, nie deptanie, ale žiada i uznanie,že sme si rovné,či teoretickými, či praktickými skúsenosťami, vedomosťami.

  2. levná pracovní síla už je získána…asistentky dělají práci sester bez odborného dohledu, jen se o tom nemluví…pro ředitele velmi levná pracovní síla 🙁

  3. U nás by bolo aspoň dobré to keby robili,lenže oni iba zavadzajú pri práci.Respektíve chodia častejšie fajčiť do šatne a to mi príde, že každú chvíľu k nemocnici budú musieť pristavať komín ako v Mochovciach, či Temelíne.

    • Patřím k té staré generaci sester, která studovala 4 roky. O své práci jsem snila od 10 let a pozorovala, jak to ve zdravotnictví chodí. Věděla jsem tedy, do čeho asi jdu a že to nebude práce lehká.V prvním ročníku jsme měly praxi jako pomocné síly “s koštem” nebo čištění mís..slušně řečeno. NAŠI UČITELÉ BYLI VELMI PŘÍSNÍ, ale nikdo si nedovolil ani z rodičů jim něco vytknout, přesto, že mnohdy omezovaly naši mladistvou svobodu. Později jsme všichni pochopili, že to mělo svůj význam. A ta nejpřísnější učitelka se po létech stala naší nejoblíbenější, protože nás nekompromisně, ale nejlépe připravila na těžkou práci ve zdravotnictví. Samozřejmě vydržely jen ty absolventky, které o povolání opravdu zájem měly. Tato “stará škola” nás naučila hlavně zdravotnické psychologii, umět se vžít do bolesti a stavu pacienta.Být mu oporou.Empatie dnes mnohým sestrám chybí. Není to jen o ní, je třeba mít chuť udělat něco nad rámec a to i ve snaze vědět víc ve svém oboru. Myslím i nižší vzdělání není překážkou pro dobrou sestru, která si potřebné vzdělání ráda dodělá, pokud má opravdu o práci zájem.Ovšem zvýhodnění sester s potvrzeným papírem, či titulem ještě neznamená, že zdravotnictví pokvete. Ovšem na druhé straně chápu i dnešní mladé sestry – matky. Doba je ekonomicky velmi těžká a je třeba mít čas i na své děti a rodinu vůbec. Mnoho dobrých sester je bohužel rozvedených pro nemožnost plánovat čas s rodinou. Zdravotnictví je oběť, poslání, ale někdy k posr…a hlavně nedoceněné povolání.
      Vždyť zdraví je základ života, práce a ekonomiky státu. Na to se u nás v republice zapomíná.Zdá se, že za základ považují úřednické posty, neboť mají stále větší platy a postupně jim přidávají. Copak zdraví a život dnes nikomu nestojí za ocenění odpovědnosti platem? Pak to zdravotnictví vypadá jako ve fabrice. Člověk je něco na běžícím páse a ať neotravuje, nebo pokud má víc, jak 70 let, tak ať je rád, že ještě žije.
      Ještě možná závěrem uvedu, že jsem ve zdravotnictví prožila 50 let. A stále jsem si doplňovala specializace a jsem činná ve zdravotnictví stále. Snažím se předávat své vědomosti i dále… Faktem je, že nyní má republika, vláda i občané velmi závažné starosti i politické.

  4. Jistě,mohu pouze říci, že dříve vycházely ze SZŠ sestry, které byly opravdu připravené po všech stránkách. Také byly považovány za jedny z nejlepších. To ovšem neznamená, že další vzdělávání se jich netýká. Proč by sestra maturující v 85tém roce a se specializací z roku 89 nemohla v roce 2015 získat Bc.Myslím, že jsem tím získala nové zkušenosti, vědomosti a hlavně dobrý pocit, že jsem něco dokázala.
    Myslím, že o to, jaké sestry dnes vychází ze škol se postaralo ministerstvo školství a zdravotnictví úžasnou reformou.
    Rozhodně si nemyslím, že by návrat k SZŠ byl špatný. Problém vidím pouze ve věku začínajících studentek.

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..