Sobota, 2. listopadu 2024

Spalničky mohou ohrozit i očkované, hladiny protilátek v české populaci klesají

Případů nákazy spalničkami v posledních měsících výrazně přibývá. Dle aktuálních údajů Státního zdravotnického ústavu jich lékaři od začátku letošního roku do 10. března evidovali již 231, což je víc než za celý loňský rok. Během jarních měsíců by počet nakažených mohl ještě zásadně narůst – riziko nákazy se zvyšuje častějším kontaktem s lidmi. Důvodem stoupajícího výskytu spalniček je především nedostatečné vakcinační pokrytí u dětí a nedostatečná hladina protilátek u očkovaných lidí. Kromě jedinců, kteří spalničky v minulosti prokazatelně prodělali, jsou ohrožení jak lidi narození do roku 1969, kdy proti této nemoci plošná vakcinace neexistovala vůbec, tak ročníky 19691981, kdy se plošně očkovalo jednou vakcínou, i ti narození po roce 1982, kdy byla zavedena vakcinace dvoudávková. Nejlepší ochranou před nákazou je přesné zjištění hladiny IgG protilátek v těle pomocí krevního testu a přeočkování v případě jejich nedostatku. Povědomím o množství protilátek v těle lze navíc předcházet zbytečnému přeočkování.

„Jediným zdrojem infekce spalniček je nemocný člověk, a to zejména v období od prvních příznaků onemocnění do čtvrtého dne od výsevu vyrážky. Dle našich zkušeností více než jedna třetina lidí se zdokumentovanou vakcinací, aťjednou, nebo dvěma dávkami vakcíny, nemá v současné době dostatečnou hladinu protilátek,“ upozorňuje RNDr. Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB. Hladina postvakcinačních protilátek je mimo jiné ovlivněna stavem imunitního systému každého jednotlivce a v průběhu času může dojít k tzv. vyvanutí imunity neboli vymizení protilátek.

„Nákazou nejsou ohroženy pouze osoby, které spalničky v minulosti prokazatelně prodělaly. Všichni ostatní by si v rámci prevence a podpory kolektivního zdraví měli nechat krevním testem zjistit hladinu protilátek v těle,“ doporučuje RNDr. Aneta Medonosová. Dostatečná hladina IgG protilátek by měla v případě kontaktu s nemocným ochránit před nákazou. Pokud je hladina protilátek nízká nebo hraniční, je na místě podstoupit přeočkování. V laboratořích SYNLAB jsou výsledky testu známé v urgentních případech do 2 hodin, u ostatních nejpozději do druhého pracovního dne.

Spalničky zasahují ve vysoké míře celé území Evropy. Běžně se tato nemoc vyskytuje ve státech s nízkou mírou proočkovanosti jako Belgie, Bosna a Hercegovina, Francie, Gruzie, Itálie, Kazachstán, Rumunsko, Srbsko nebo Ukrajina. Optimální hranice proočkovanosti však v posledních letech nebylo dosaženo ani v České republice. Za podmínku spolehlivé kolektivní ochrany se považuje 95% proočkovanost populace 2 dávkami vakcíny. Tu aktuálně splňuje pouze 6 států Evropy: Chorvatsko, Island, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Česká republika sice z tohoto hlediska tradičně patří mezi země, kde se spalničky díky vysoké proočkovanosti obyvatel standardně nešíří, potřebné hranice proočkovanosti však u dětí dosáhla naposledy v roce 2014. Někteří rodiče totiž očkování v posledních letech z různých důvodů odmítají.

Onemocnění se projevuje slabostí, bolestí svalů, kloubů, teplotou, zánětem spojivek, nechutenstvím, rýmou a kašlem. Inkubační doba nemoci trvá až dva týdny, infikovaní jedinci se tak mohou volně pohybovat na veřejnosti. Za dva až čtyři dny od prvních projevů se na bukální sliznici (vnitřní strana tváří v oblasti stoliček) mohou objevit bělavé skvrny a následně dojde k výsevu vyrážky, která bývá doprovázena teplotami kolem 39 °C. Na léčbu spalniček dosud neexistuje lék, léčit lze pouze příznaky onemocnění, se samotnou infekcí se však tělo musí vyrovnat samo. To je pro organismus velice náročné, a ne vždy se s ní úspěšně vypořádá. Pacient by měl být v každém případě izolován, pít dostatečné množství tekutin a užívat léky pro srážení teploty.

Historie vakcinace:

•  Jednodávková vakcinace se začala poprvé pravidelně a plošně provádět v září 1969, a to u všech dětí narozených v roce 1968 starších 10 měsíců. O rok později se pak věková hranice posunula na 12 měsíců věku dítěte. Mimořádná vakcinace dětí k podchycení neočkovaných proběhla v letech 1975–1978 u všech žáků 1. tříd základních škol a následně v letech 1979–1981 u všech dětí 8. tříd ZŠ. Jedna vakcína však neobsahuje takové množství protilátek, které by bylo schopné bezpečně ochránit před nákazou spalničkami po celý život, i proto se přešlo na dvoudávkovou vakcinaci.

•  Dvoudávková vakcinace je zavedena od roku 1982. Věková hranice první dávky byla posunuta na 15. měsíc věku dítěte a druhá dávka se aplikovala 6–10 měsíců po 1. dávce. Tak tomu bylo až do roku 2018, kdy se změnilo podávání vakcíny: 1. dávka se aplikuje mezi 13. až 18. měsícem věku dítěte, 2. dávka mezi 5. až 6. rokem. Dvě vakcíny zajistí ochranu na zásadně delší dobu než v případě jedné dávky. Protilátky však mohou vyprchat i tak, a to například vlivem infekce jiným onemocněním.

Tisková zpráva

DALŠÍ ČLÁNKY

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

- Naše akce -spot_img

Další novinky