Tento týden ve čtvrtek se volila Sestra roku. Obvyklým bodem ve scénáři je zdravice aktuálního ministra zdravotnictví. Chodím na tuhle akci téměř každý rok a za 18 let jsem slyšela tolik zdravic ministrů zdravotnictví, že bych je z fleku mohla odříkat za ně. Jak jsou sestry důležité, nezastupitelné, jak je třeba si jich vážit a bla bla bla… prostě jako přes kopírák.
I pan ministr Adam Vojtěch vyjadřuje sestrám uznání za jejich práci a slibuje, že udělá všechno pro to, „abychom sestrám pomohli a ulehčili jim pracovní podmínky.“ (Poněkud v rozporu s tím je páteční zpráva, že slíbené 10% tabulkové navýšení platů příští rok nebude).
Tak si říkám, co tedy pan ministr, potažmo ministerstvo zdravotnictví, dělá pro to, aby sestrám (a také praktickým sestrám, ošetřovatelům, sanitářům a další pracovníkům ve zdravotnictví) ulehčilo pracovní podmínky.
Jsme v situaci, kdy chybí až 3000 sester. Do škol nastupují populačně slabší ročníky a stejně jako u lékařů se blíží doba, kdy do důchodu půjde více sester, než jich nastoupí. To není žádné překvapení. Tohle se vědělo – statistiky porodnosti jsou jasné a všem známé, ministerstvo zdravotnictví nevyjímaje. Sekundární školství od učilišť po střední školy o žáky bojuje. Střední zdravotnické školy soupeří s obory v současnosti lukrativnějšími – s gymnázii, ekonomickými školami, novými obory v podobě počítačového, právního či mediálního vzdělávání apod. Stejně tak zdravotnické VOŠ a vysoké školy nevyprodukují tolik absolventů, aby pokryly současný nedostatek. Ne všichni absolventi do zdravotnictví nastoupí. Od lůžek do ambulancí nebo do jiného sektoru odchází i sestry zkušené, v produktivním věku, protože nechtějí nebo nemohou celý život pracovat v nepravidelných směnách plných změn a přesčasů. Prostě a jednoduše povolání sestry není atraktivní.
Kraje, města i nemocnice poslední dobou vytvářejí benefity pro zdravotníky. Stipendia pro studenty, MHD zdarma, dopravu do zaměstnání a služební byty, náborové příspěvky, zaměřují se na propagaci zdravotnických škol. A co dělá samotné ministerstvo zdravotnictví pro to, aby sester přibývalo, kromě nesystémových a chaotických změn ve vzdělávání a loňského zvýšení příplatku „za směnnost“ o 2000 Kč, který překvapivě nebyl pro všechny sestry ve směnách?
Pan ministr řekl ve své zdravici jednu jedinou větu, kterou nezmiňovali jeho předchůdci: „Sestra odpracuje ne úplně viditelnou mediálně prezentovanou práci.“ Ví vůbec veřejnost a tedy i potenciální zájemci o tuto práci, co všechno sestra dělá? Každý den čtu články ze zdravotnictví a moc dobře vím, co se o sestrách píše.
- Excesy aneb sestry u soudu. Ze sestry z Rumburku udělala média „sestru smrt“ ještě předtím, než se vůbec její případ dostal k soudu. Současná mediálně známá kauza ošetřovatelky z Mladé Boleslavi ukazuje, že média nedokážou (možná záměrně) rozlišit sestru, zdravotnického asistenta a ošetřovatelku. Jak se v tom pak má vyznat chudák pacient, kdo je kdo a kdo mu může podat léky a píchnout injekci.
- Líný a neschopný personál. Ne že by se někde nevyskytoval nějaký líný či neschopný personál, a ne že by se o tom nemělo psát, ale každá mince má dvě strany. Péče dvou sester a 1 ošetřovatelky o 30 pacientů prostě rychlá a stoprocentně dokonalá nikdy nebude. Nebude, nebude a nebude. Kromě toho tam, kde je výhradně líný či neschopný personál, něco smrdí ve vedení, a o tom už se nepíše. Pak aby i slušné a pracovité sestry chodily kanálama.
- Vzdělávání sester. Povrchní, polopravdivé články plné nesmyslů. Výsledkem je, že už na střední školy se hlásí studenti s nerealistickou představou o budoucí práci a na Ošetřovatelství.info se obrací zoufalé maminky maturantek, co že to ta jejich holka vlastně bude, až dostuduje.
- Nedostatek sester a dalšího personálu. Články jsou obvykle zakončené vyjádřením, že kvalita péče nebude ohrožena. Pravda, nebude. Protože už ohrožena je.
Kde jsou v mainstreamových médiích články o sestrách roku? Články o sestrách, který celý svůj profesní život bojují za bezpečí a komfort nemocných? Dlužno říci, že moji nezdravotničtí přátelé zhusta neví, že vůbec nějaká taková soutěž tu je. Proč není povolání praktická sestra v Národní soustavě povolání? To opravdu trvá více než půl roku přepsat odstavec o zdravotnickém asistentovi na praktickou sestru? Kde je hlavní sestra MZ ČR, nebo správně ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání, když se v médiích hovoří o ošetřovatelském personálu? Dlužno říci, že ne všechny sestry vědí, kdo tuto funkci momentálně zastává. Dozvím se srozumitelně na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, jak se stát v Česku všeobecnou sestrou? Dlužno říci, že bych tuhle informaci čekala na webu sesterské profesní organizace. Taky marně.
Pracovní podmínky sester stanoví zákoník práce. Nepředpokládám, že ministerstvo zajistí, aby byl na pracovištích dodržován. Aby sestry nebyly tlačené do přesčasů, do práce nad rámec svých kompetencí, aby dostali platovou třídu, která jim náleží…
Tak co uděláte, pane ministře, abyste sestrám pomohli?
Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info
