Sobota, 27. července 2024

Uzavřeme sestru v kleci?

Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků z.s. (POUZP) předkládá své vyjádření a stanovisko ke stále hlasitěji diskutovanému tématu vzdělávání zdravotnických pracovníků, především všeobecných sester. Toto stanovisko navazuje na vyjádření Prezidia České asociace sester.

POUZP, organizace která byla založena v roce 1991, celou svou dobu existence spolupracuje v rámci připomínkových řízení, hájí zájmy zdravotnických pracovníků a to nejen z pohledu vzdělávání, ale snaží se bránit i prestiž zdravotnických pracovníků. Ona prestiž povolání sestry se poslední dobou vytrácí. O povolání sestry, její náplně práce, odborných činnostech stále častěji nerozhodují právě sestry, nýbrž lékaři, poslanci a senátoři. Řada z nich však ošetřovatelství nestudovala a o výkonu povolání sestry, jak se domníváme, ví velmi málo. V současné době, kdy se požadavky na toto extrémně náročné povolání neustále zvyšují, se setkáváme se snahou povolání sestry degradovat do doby před 20 lety. Za tu dobu se toto regulované povolání dostalo na špičkovou úroveň, české sestry a nejen ony ale i ostatní zdravotničtí pracovníci, jsou velmi žádáni v okolních státech EU i mimo ni. A to z důvodu své vysoké odborné kvalifikace. A proto jako poděkování zdevalvujeme jejich vzdělávání oproti jiným zemím EU? Vždyť nesplněním adekvátního kvalifikačního vzdělání, které nám určuje Směrnice 2013/55EU, uzavřeme českou sestru do klece, bez možnosti svobodného vycestování za prací.

Tak často diskutované téma vzdělávání sester systémem 4+1 na středoškolské úrovni do systému zdravotnictví zajisté nepřivede ony masy sester, o kterých tak často slýcháme. POUZP zásadně nesouhlasí s tímto návrhem, neboť přinese opačný efekt.

Již jen při myšlence středoškolského vzdělávání sester nám musí být zcela jasný platový posun směrem k nižším platovým třídám. A tento krok opravdu přivede sestry do českého zdravotnictví? Obáváme se spíše odlivu, neboť již v této době je práce zdravotnických pracovníků podfinancovaná a všechny vlády ČR opětovně hledají, nebo se snaží najít prostředky jak tuto práci se zdravím obyvatel České republiky lépe ohodnotit.

Vysokoškolské, či vyšší odborné vzdělání všeobecných sester nelze nahradit jedním rokem odborné přípravy. Nyní se sestry odborně připravují 3 roky, aby získaly potřebnou dávku znalostí a mohly kvalifikovaně pracovat ve zdravotnických zařízeních. Zkrácení doby odborné přípravy je z našeho pohledu nesystematické, nelogické a plyne z něj pouze snížení kvality poskytované zdravotní péče občanům státu.

Návrh řešit nedostatek lékařů navýšením kompetencí sester a převzetím části jejich práce je myšlenka budoucnosti, která je ovšem naplnitelná pouze v případě, že bude sestra adekvátně vzdělaná. Komplexní tým pracovníků ošetřovatelské péče se neskládá pouze ze sester, máme zde další povolání, ať již zdravotnického asistenta, ošetřovatele či sanitáře. Všichni tito pracovníci patří do týmu, kde má každý své kompetence, postavení, i místo v systému ošetřovatelské péče. Nelze je nahradit univerzální sestrou 4+1.

Nedostatek sester nelze řešit přesunem kvalifikačního vzdělávání, ale adekvátním finančním ohodnocením, které bude odpovídat náročnosti povolání. Povoláním, které pracuje se zdravím a tím i blahobytem a spokojeností. V rozhodujícím období života, tedy volby svého povolání, se jen velmi vyzrálý jedinec dokáže rozhodnout a zodpovědně připravit na tak náročné povolání byť by studium bylo o rok delší. Takto mladí lidé nejsou dostatečně připraveni na realitu svého povolání, až zralejší dospělý člověk je schopen posoudit zda má vlastnosti, které mu pomohou stát se sestrou a pečovat o druhé, vždyť i z historického hlediska chodily řádové sestry do špitálu ošetřovat potřebné až po dosažení opravdové dospělosti v 21. letech.

Snad jen pár dotazů na které bychom si měli všichni zodpovědně odpovědět.

  1. Který rodič dá studovat své dítě povolání, o kterém bude vědět, že mu neumožní vycestovat za hranice svého státu, aby mohlo toto povolání vykonávat?
  2. Kdo z nás si přeje snížení odborných znalostí sester, tím i snížení poskytované péče?
  3. Kdo z nás si přeje snížení finančního ohodnocení sester?
  4. Kdo je připraven řešit situaci, které povede k dalšímu odlivu kvalifikovaného zdravotnického personálu mimo resort?
  5. Kdo se pak o nás v době nemoci postará?

 

POUZP zcela zásadně odmítá degradaci a znevažování postavení a práce sester.

Jsme o problematice připraveni dále diskutovat s odbornou veřejností a politickými stranami.

 

Rada POUZP

DALŠÍ ČLÁNKY

5 KOMENTÁŘE

  1. Ja bych to udelala nasledovne: Nynejsi sestry by vysokou skolu mit mely. Ale melo by se jasne rozdelit, co jsou jejich kompetence, co jsou kompetence osetrovatele, popr. sanitare. Zdravotnicke asistenty bych zasadila na misto „lepsich“ osetrovatelu s rozsirenymi kompetencemi (mereni FF, glykemie) a dale s kompetencemi osetrovatele. Zadny odborny dohled ci odborne vedeni. Stejne na to neni cas.
    Sestra by mela na starosti odborne cinnosti – odebirani biologickeho materialu, podavani leciv, atd.
    A samozrejme nalezite platove ohodnoceni odpovidajici absolventovi vysoke skoly.

    V tomto pripade nemluvim o stredoskolsky vzdelanych SESTRACH. Ty nikdo je do vysoke skoly nenuti.

    • Pročítám různé články a diskuze na toto téma, protože jsem uvažovala o změně profese na zdravotnického asistenta. Myslím si, že by nás bylo více kdyby zdravotnický asistent po maturitě nevykonával (dle zákona)
      jen jakousi funkci vyššího sanitáře. Podle zákona musí ZA dělat skoro všechno pod dohledem. To působí jako by se ve škole nic nenaučil a byl tedy nesvéprávný svoje povolání vykonávat. Jako kdyby ekonomický maturant vykonával pod dohledem třeba účtování nebo jiné práce. Je to absolutně demotivující pro nové studenty. Navíc třeba maturant
      jakéhokoli jiného oboru po vystudování VOŠ zdravotní bude po třech letech studia více než student SZŠ po čtyřech letech. Přitom od studentů VOŠ vím, že se zde v prvním ročníku učí to samé jako v prvním ročníku SZŠ. Je to z toho důvodu, že studenti bez zdravotního vzdělání to neumí.
      Vypadá to, že systémem 4+1 vzdělání ve zdravotnictví ještě zkomplikuje. Máme tady VOŠ a VŠ a teď ještě poloviční VOŠ, ale na druhé straně si myslím, že to může pomoci v degradaci ZA. U ZA bylo už špatné to, že studují čtyři roky, mají maturitu a jsou degradovány na zdravotníka, který bez dohledu, není schopný skoro nic. Možná by jenom stačilo odbourat dohled aby to ZA nedegradovalo na neschopné pracovníky. A co je dohled? Pokud na ZA má dohlížet sestra tak to si to rovnou může jít udělat sama, ne? Nějak jsem tento systém nepochopila. Navíc dříve vystudované sestry (myslím poslední rok 2003/2004) jsou brány jako plnohodnotné sestry s registrací. To je vůči ZA kteří studují totéž něco nemyslitelného….Četla jsem tady, že se ZA učí něco jiného než sestry studující dříve. Podle informací studentů se učí to samé. Takže dle mého 4+1 by mohlo alespoň nějak kompenzovat tuto nespravedlnost vůči ZA. Za podmínek, které jsou dnes nastaveny, nebude nikdo studovat čtyři roky a potom bude placený a braný jako pomocná síla, která musí vše dělat pod dohledem. A vlastně ani za deset let praxe z dohledu nevyjde. Pokud si raději nedodělá VOŠ. Tím už zase nebude ZA.
      Vím, že v praxi to chodí asi jinak. ZA dělají vše, ale jsou placeny méně, a jsou jakási děvečka pro všechno za malé peníze. Myslíte, že toto povolání je motivující??? Já osobně bych chtěla pomáhat lidem a něco se o tom naučit, ale
      nejsem přesvědčena, že bych to chtěla vykonávat v pozici ZA jak je to nastavené dnes…… Tak to vidím já, člověk který přemýšlí o studiu možná praktické sestry a 4+1……. nebo VOŠ, protože maturitu už mám v jiném oboru.

  2. Kdybych se dnes měla rozhodovat ve volbě povolaní tak bych asi do zdravotnictví nešla kvůli tomu,že ze zdravotnických asistentů dělají ošetřovatel,a když se jim to hodí tak z nich udělají levné sestry a dělají stejnou práci jako ony vědomostně jsou na tom vlastně stejně, ale musejí se degradovat na funkci ošetrovatele. já jen doufám že už konečne příjdou na to, že udělali chybu a vrátí to zpět jak to bylo. JÁ jsem zdravotnický asistent a nechci být vedena jako podřadné povoláni!

  3. Zasvěcený i laik vnímá, že novinky ve vzdělávání sester nadělaly zřejmě více škody než užitku. Pokud sestra ze SZŠ = sestra z VŠ (tak praví zákon) logicky vznikne otázka, co je kromě dvou písmenek před jménem přidanou hodnotou ošetřovatelského vzdělání, které bylo přesunuto ze středních na vysoké školy přičemž na některých z nich se ani nekonají přijímací zkoušky? Nejedná se tak trochu o podvod na nás na všechny? Nastala situace, kdy chudák sestra bakalářka, která smysluplnost svého vysokoškolského vzdělání musí nějak zdůvodnit nejen před širokou veřejností ale i sama před sebou, hledá argumenty. Obvykle na základě svého vzdělání nenabízí více erudice než sestra středoškolačka a vlastně ani nemůže, avšak to ji nemá bránit, jak ji našeptávájí některé hlasy z pléna, pouze na základě titulu Bc. požadovat navýšení mzdy, získat více kompetencí a hlásat do světa, že má nyní mít vyšší prestiž. Proč ji tyto hlasy raději nedoporučí vystudovat místo ošetřovatelství medicínu? Jako rukojmého pro tuto argumentaci si má vzít zdravotnického asistenta a s ním se porovnávat. Ovšem způsobem nešťastným, který ji nelichotí, protože je založen na ponižování a samotnou sestru bakalářku vlastně ani trochu netěší. Tvrdí tak, že zdravotnický asistent může konat pouze základní ošetřovatelskou péči zatímco ona tu odbornou. Cožpak ani základní ošetřovatelská péče se nedá provádět odborně? Záměna pojmů „specifická“ za „odbornou“ zdravotnického asistenta v očích veřejnosti velmi poškozuje. Profesi zdravotnického asistenta, která je degradována již skutečností, že vyžaduje odborný dohled (který ovšem není v zákoně blíže specifikován), že je bez možnosti celoživotního vzdělávání a taktéž podprůměrně finančně ohodnocena mohou vykonávat skutečně jedině lidé s velkým srdcem. Zaslouží si ponižování nebo naopak úctu? Obávám se, že je to profese, která je na základě výše uvedeného předurčena k zániku nebo jinak, neměla vůbec vzniknout! Dokládají to diplomované sestry, které jsou v drtivé většině právě absolventky oboru zdravotnický asistent. A je to právě obor zdravotnický asistent, jež udržuje při životě poptávku po vyšším odborné vzdělání ošetřovatelství. Čímž vzniká příprava pro kvalifikaci sestry sedm let.
    Ten, který to všechno způsobil a ještě více ten, který i přes dopady, které novinky ve vzdělávání sester přinesly sveřepě trvá na tom, že všechny sestry by měly mít vysokou školu by se měl upřímně a hluboce zamyslet. Ano, sestrám, které mají manažerské, pedagogické či výzkumné ambice by nemělo být bráněno ve studiu! Ostatně i dříve se setry mohly vysokoškolsky vzdělávat. Nikdo by ale neměl plošně nutit sestry studovat vysokou školu. Domnívám se, že diskutovaný systém vzdělání sester 4+1 zní velmi rozumně. Pokud bude na úrovni, přičemž pedagogové budou jak zkušené sestry tak lékaři, lze očekávat, že středoškolské ošetřovatelské vzdělávání bude zajímat kvalitní žáky. Těm v případě ambicí samozřejmě nebude odepřena možnost vysokoškolského studia. Ostatně i sousední Německo předpokládá u sester středoškolské vzdělání. Domáhat se prestiže na základě pseudo-vzdělání se jeví jako nešťastné. Sestra by přece měla být oceněna již z principu, že koná nenahraditelnou a důležitou práci. Nikdo dříve, než se vynořili našeptávači, o jejím významu třebaže se ji na hrudi nehoupala jmenovka s Bc. nepochyboval.

  4. Naprosto souhlasím. Trváním na titulech, zdravotní personál do nemocnic nedostanete!!! Budou tam všichni Bc. a Dis., ale postele budou muset stlát stejně.

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

- Naše akce -spot_img

Další novinky

%d bloggers like this: