Středoškolské vzdělání plus jeden rok na VOŠ jako kvalifikace pro zdravotní sestru se nelíbí vysokoškolsky vzdělaným zdravotnicím. Spojily se a na protest proti změně zákona založily spolek. Má několik desítek členů a stovky podporovatelů.
Poslechněte si dva názory v Českém rozhlase.
Zdroj: rozhlas.cz
Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..
Ošetřovatelství.info je největší odborný diskusní a informační portál pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky v ČR, prakticky jediný svého druhu u nás. Vznikl v roce 2009 s cílem vytvořit moderní platformu pro sdílení informací a výměnu zkušeností mezi zdravotními sestrami. Facebooková stránka dnes čítá téměř 60 000 fanoušků.
Štítky
© Newspaper WordPress Theme by TagDiv
Naprosto s nimi souhlasím. V dnešní době opravdu pro sestry takto snižovat vzdělání nejde. Zdrávky nejsou to, co bývalo. Jejich vysoká úroveň skončila zhruba před 20 lety. Takový propad je na všech středních školách. Dnes absolvent SZŠ nezná základní věci, at už teoreticky ani prakticky. Bohužel si skoro začínám myslet, že nejvhodněší kandidát na pozici zdravotní sestra je absolvent gymnázia s přírodovědným zaměřením, a poté opravdu kvalitní Univerzita, tj. třeba UK. Tedy žádná Příbram nebo jí podobné.
Pane Svoboda, nevím proč urazí te vysokou školu v Pribrami. Školu jsem vystudovala jako mnoho dalších. Škola je náročná, žádné známky zadarmo jsme nikdy nedostali. Kvalita školy je vysoka. Mimochodem co mate vystudovano Vy?
Dobrý den, bohužel musím s vámi nesouhlasit. 1. září jsem nastoupila do nemocnice na lůžkové odd. jako zdravotnický asistent ihned po SZŠ. Zároveň se mnou nastoupila absolventka Bc. v oboru všeobecná sestra. Rozdíl mezi námi je proklatě velký. Ať ve znalostech nebo v praxi. Srovnávalo nás celé odd jak jsme na tom po měsíci fungování. Velké „Bc.“ chybí základní znalosti, základní zkušenosti a praxe, bojí se cokoliv dělat. Odůvodní to tím že jim ve škole nedali prostor aby se to naučili, když se to nenaučili tam tak kde jinde se to mají naučit?? Já jako SZŠ absolvent zvládám daleko víc věcí ne absolvent Bc. Proto doufám, že bude studium 4+1, abych dokázala všem co si myslí, že by zdravotní asistenti po roku na VŠ/VOŠ nezvládl být plně kvalifikovanou zdravotní sestrou, že se to dokáží a budou daleko lepší než velké „Bc.“
Velké Bc.? Drahá Ivo, myslím, že je to člověk od člověka a NE titul a bez titulu !!! Ale určitě jste mi zlepšila den :D. Z Vašeho příspěvku je vidět, že si celkem věříte 🙂 a shazujete vysokoškolské sestry. O takových já a mé splužačky na navazujícím magisterském studiu konstatujeme, že tady smrdí závist. Hezký den
Já jsem též Bc. , studovala jsem VŠ při zaměstnání, jak já se těšila, že se dozvím něco nového, odborného, že se spoustu věcí ještě naučím. Studium bylo letem- světem, spočívalo ve shánění odborné literatury, naučení se okruhů, sepsání seminární práce a ze zkoušky. Důraz se kladl na ošetřovatelské plány a hledání „ošetřovatelských diagnoz“. Sami víme jak to chodí v praxi, stále se lpí na papírech, hodnocení ošetřovatelských diagnoz v pravidelných intervalech, ale na pacienta nezbývá čas. Protože opravdovou péči nikdo nekontroluje, a když si pacient nepostěžuje, tak se nic neděje. A to je špatně. Papírování by mělo být méně a více péče by měla sestra věnovat obyčejným pacientovým potřebám, protože na základě jejich neplnění nám pacienti chátrají a někteří i umírají. je jedno jestli obyčejná sestra nebo Bc, učivo by mělo směřovat k pohodlí a bezpečí pacienta a ne k vypisování zbytečných lejster a vymýšlení oš. diagnoz. Chytrá a zkušená sestra ví, co pacient potřebuje a nemusí mít na to dotazníky!!!
Já jsem taky studovala VŠ při zaměstnání a já jsme se dozvěděla opravdu dost a dost nového. Bylo-li to tím, že už jsem v nejlepších letech a vývoj jde kupředu, to nevím, ale kromě papírů jsme měli i odborné předměty a tam jsem se nestačila divit.
Já s holkama taky studovala Bc. a to mám zdravku a ne gympl a musím říct, že jsme taky hodně dozvěděly. Spoustu věcí jsme na SZŠ neměly. Některé holky raději i skončily, když videly,co všechno jsme musely umět. Kdyby to studium Bc. bylo jen opakování ze staré zdravky, tak by to pro holky bylo jen opakováním,ne? Ale, když to videly,tak raději skončily. Asi je pravda, že studium je náročné podle toho, kde studujete, že úroveň škol je různá. My s kolegyněmi měly např. anatomii a byla to ústní zkouška, učily se na ni měsíc. Jiná kolegyně studovala jinde a tam měly anatomii v podobě testu, latinu taky v podobě testu…
Pro Ivu,
snad nechcete srovnávat vědomosti vysokoškolské sestry a zdr. asistenta!!!
Patrik: a proč by nemohla srovnávat? mám 35 letou praxi a VŠ, mohu tedy srovnávat. On titul ještě není o zručnosti, pracovitosi a inteligenci. ZA, který má chuť se učit, pracovat a zdokonalovat může vědět víc, než kdejaký bakalář, kterýpříjde, nevidí si na špičku nosu a pak ujistím, že není schopen ani ustlat lůžko a přebalit dítě, kouká jak trubka a není schopen ničeho. Bohužel, takových chytrolínů chodí z VŠ většina.
Nezlobte se Ivo, ale chybí Vám (minimálně) sebereflexe….
4 lete studium na zdravotnicke škole plně stačilo pro vzdelani sestry … duležita byla praxe …a dalsi specializace v oboru kde pracuji … Vysokoškolské vzděláni si myslím u zdrav. sestrer neni nutne pokud nepracuji ve vedoucich funkcich….
Študentky z Vš u nás praxujú, pôvodne kaderníčka povedala : „Nechápem,že sa dieťa pri tom pôrode do vody neutopi…“pán Svoboda má myslim pravdu. Osetrovatelstvo aj u nás ide zlým smerom, len ťahať zo sestier peniaze a komplikovať …všetko!
U nás není možné, aby se kadeřnice dostala na VŠ, je to učební obor bez maturity, takže pak tak jako tak musí vystudovat něco s maturitou.
Dobrý den nedá mi to také se přidat..studovala jsem Bc po zhruba 15ti leté praxi u lůžka na chirurgii, ARO a anestezie a chci říct že z mého pohledu není studium na VŠ o zvýšení kvalifikace a už vůbec ne naučit se práci zdravotní sestry, nemyslmím že by ji měli studovat lidi bez praxe, já ji absolvovala jen z toho důvodu aby si na mě ne otvíral ústa kdejaký zelenáč s titulem, který sám neví co tato práce obnáší. Pro mě byla přínosem v tom že získala povědomí o věcech které jsme se na zdrávce neučili, zkusila jsem si co to je VŠ, díky odborným předmětům mi došlo spoustu věcí z praxe, poznala jsem spoustu skvělých lidí a hlavně jsem získala trochu jiný náhled na problematiku zdravotnictví z jiných oblastí. To nemluvím o hromadě stresu. Ale jak říkám práci sestry se zde nikdo nenaučí. Jinak pokles kvality SZŠ tkví ve snížení kvality již nabíraných studentů pro jejich nedostatek…co jsem tak vypozorovala.
Markéto, naprosto s vámi souhlasím. Trefila jste přesně několik hřebíčků na hlavičku. Souhlasím se změnou na SZŠ 4+1, to bude přesně o rok víc, než jsem měla já pře nástupem na JIP hned ze školy. Byly jsme připravené dobře, s praxí. Víc než BC studium mi ovšem dalo specializační kurz – obé při zaměstnání. BC z vás neudělá lepšího praktika, ale naučí vás, jak neztrácet přehled o medicínských a ošetřovatelských postupech a mělo by se začít až po určité praxi právě aby se zocelily znalosti ze studia a spojily s praxí. Pak můžete skvěle rozvíjet dál! Než mi někdo začne podsouvat, že někomu něco závidím, tak jen upozorňuji, že právě studuji při zaměstnání poslední ročník Mgr studia, a mám 30 let praxe ve zdravotnictví na různých pozicích. Doufám, že navrhovaná změna skutečně proběhne. S pozdravem, Alena
Paní Markéto, to jste napsala moc pěkně. Dnes se VŠ studuje jen proto, aby si kdejaký zelenáč z VOŠ nebo VŠ neotvíral pusu na zkušené sestry s SZŠ. Důležitá je však praxe…..
Pro Eleonoru… já myslím, že se pletete. Dovolím si Vás hodit do pytle se sestrami, které si myslí, že praxe a teorie je něco jiného a právě ta praxe je to nejdůležitější. Není to pravda. Teorie a praxe spolu hodně souvisí. Dám jeden jediný příklad… Sestra jde aplikovat i.m. injekci….aplikuje ji správně. Ale…? Kde se naučila jak odlamovat ampulku? Jak správně natáhnout lék? Jakou jehlu nasadí na stříkačku? Do jakého svalu to může aplikovat? Jak si správně vyhmatá místo vpichu, a že má aspirovat apod.? Ve ŠKOLE! (nebo-li v teorii). A jak píší… to je jen jeden z mnoha sesterských výkonů. Takže jak říkala naše vyučující… pouze dobrá teorie je základem kvalitní praxe a je to pravda.
Teorii se našprtá kdejaký trotl, důležitá je praxe a proto je velmi důležitá zručnost, pohotovost, rychlá reakce a to Vás žádná teorie nenaučí. Jinak, neschopný blb zůstane blbem i kdyby měl nastudováno nevím co.
Iveto,
teorii se NENAŠPRTÁ kdejaký trotl. Praxi se naučí, každá cvičená opice (i narkoman si napíchne žílu) a měl k tomu školu? Neměl! A teorie není jen o ošetřovatelských postupech (jakou použít jehlu…), ale mít znalosti i v odborných předmětech. A umět tu teorii aplikovat do praxe. Sama píšete, že praxe je o: pohotovosti, rychlosti, zručnosti a to se vzděláním nesouvisí. Proto dneska na školách jdou do popředí znalosti a až potom praxe, protože čas ukázal, že praxi se naučí každý.
Systém vzdělávání 4+1 je v praxi naprosto nereálný. Základní otázka je, jak by měly osnovy jednoho navazujícího roku po SZŠ vypadat, aby přinesly žádoucí výsledek? „Spleskat“ všechno do jednoho roku přinese jen to, že se studenti budou učit od všeho něco a v podstatě kvalitně nic. Budou nuceni navazovat na něco, co slyšeli kdysi dávno na SZŠ a studium bude celkově chaotické a nekomplexní. Obávám se toho, že z tohoto modelu vzdělání budou vycházet jen velmi povrchně vzdělané sestry, kterým se bude plést páté přes deváté. Navíc při zdravém selském rozumu nelze věřit tomu, že tato změna vyřeší nedostatek sester. Sester bude vycházet z jakýchkoliv typů škol každý rok stejně, ať budou studovat jeden rok nebo tři. Navíc mezi mladými existuje trend, kdy chtějí studovat déle, než tomu bylo dříve. A není se samozřejmě čemu divit při vidině odchodu do penze téměř v 70 letech. Vážně se obávám, že pokud bude sestrám ubíráno vzdělání, nebude už tento obor studovat vůbec nikdo a každý rozumný mladý člověk se ubere směrem jiného nelékařského oboru, který není neustále znevažován tak, jako všeobecná sestra. Z vlastního pohledu pedagoga vysoké školy vzdělávající všeobecné sestry vím, že pro mladé lidi je již zcela normální to, že zmíněný obor studují na VŠ. Rozhodně to ve většině nevnímají jako překážku či handicap. Mimo jiné si dovolím podotknout, že VŠ v sesterském oboru rozhodně není o učení se jiných věcí. Kmenovým oborem je stále ošetřovatelství a praktické výkony jsou logicky stále stejné. Vysoká škola je však o změně myšlení, o rozvoji osobnostních kvalit a psychosociálních dovedností, nezbytných pro práci s pacientem. A je krutou pravdou, že ten, kdo toto nepochopil, neměl by kvalifikace sestry na VOŠ/VŠ dosahovat. To, co naši pacienti potřebují je zralá, samostatně myslící sestra a tu již nejsme schopni vychovat na střední škole, přeplněné všeobecně vzdělávacími předměty, které neponechávají dostatečný prostor pro odbornou profilaci. Já sám jsem nositelem vysokoškolského vzdělání v sesterské profesi a hrdě jej hájím. Díky studiu na VŠ jsem se naučil větší samostatnosti a zodpovědnosti, což jsou nezbytné dovednosti pro výkon povolání. Pochopitelně se též připojuji k předchozím komentářům, které vyzdvihují nutnost znalosti klinické praxe k tomu, aby mělo bakalářské vzdělání smysl. To je svatá pravda. Nicméně v tomto problém nevidím, neboť v rámci vysokoškolského studia je aspirant na bakalářský titul povinen absolvovat přímou praxi v rozsahu převyšujícím 2000 hodin ve velice širokém spektru specializovaných pracovišť. Na závěr lze vše v podstatě shrnout velmi stručně. Ten, kdo se chce v rámci vysoké školy skutečně něco naučit, jistojistě se naučí mnoho. Jde pouze o osobní vztah k profesi, osobnostní kvality a chuť nad problémy přemýšlet.
Zdravim z Recka,konkretne z Aten,zila jsem az do roku 1994 v Cesku.Uz je to 2 roky co jsem vystudovala na Vysoke skole zdravotni ,4 roky spolu se zamestnanim.
Pred nekolika roky jsem opet skoncili i zdravotni ucnak.
Myslim si ,se kazda vyssi kvalifikace je dulezita a kazdy osobne musi prosadit ty znalosti ve svem kruhu,musi je opravdu znat dobre.
Kazdy zamestnanec v tomto oboru musi opravdu mit rad svoji praci .
Dulezita je ,aby byli hodnoceni podrizeni i nadrizeni.
Myslim jsme to kteri zvedneme vysoko zdra -votnictvi.
Jake se O to Snazim.
Dekuji za to ,ze si prectete techto par slov a omluvite me za tu moji chybnou cestinu.
Stejně si myslím, že SZŠ je postačující. Byla „za nás,“ tak proč ne teď? Nemocný má přece stále tytéž potřeby. Klíčová je praxe. Tu nenahradí žádné vzdělání. A samozřejmě srdce, láska k práci apod. A obecně si myslím, že problémem našeho zdravotnictví nikdy nebyla nedostatečná erudice sester, takže hnát je na univerzity byl od počátku nesmysl. Jistě, medicína se neustále vyvíjí, taky máme stále novější a novější lejstra, která musíme vyplňovat, ale jak říkám, tohle si člověk nejlépe osvojí praxí. A kromě toho je tu samozřejmě celoživotní vzdělávání (to je dobrá věc, pokud to není jen formalita), které nám vědomosti osvěžuje a aktualizuje. Sestry by měly mít pod nohama co nejméně klacků, aby mohly v klidu pracovat, těšit se do práce, věnovat se nemocným a dostatečně odpočívat. To je dnes víceméně jen ideál. Nedivím se, že sestry ze zdravotnictví odcházejí a nové se nehrnou. Veškeré snahy o reformu jsou naprosto mimo.
Karin, musím nesouhlasit, stará SZŠ taky nestačí. Už jen z pohledu toho, že lékař je vysokoškolák a sestra má být pravou rukou lékaře, tak by měla být take vysokoloskacka. Je to zpatecnicky přístup, když někdo tvrdí ,ať se studium vrátí na SZŠ, nezlobte se, ale je. Tvrdite, že je důležitější praxe a tu vám žádné vzdělání nedá…Ano souhlasím, ale take to platí obráceně (praxe vám vzdělání, také NEDÁ) Každá sestra by měla přiznat, že sestry ze staré zdravky byly vychovávány pro svoji dobu a pro dnešní dobu jsou sestry zase vychovávány na VOŠ nebo VŠ. Ano na těchto školách se asi opravdu dává přednost vzdělání oproti praxi, ale to proto, protože praxe nás jednou políbí všechny. Florence N. taky dokázala vyškolit ošetřovatelky za krátkou dobu a učila je jen manuálně „praxí“ Byly to ženy bez vzdělání a dosahovaly podivuhodných výsledků. Tak proč by nemohly být dnešní sestry k tomu všemu vzdělané, když víme, že praxe přijde sama?
I když bude mít sestra VŠ, pravou rukou lékaře nebude, protože vystuduje jiný obor, který ji předurčuje pro ošetřování a lékař léčí. Oni spolupracují v rámci svých rozdílných kompetencí. Lékař měl VŠ vždy a u sester je to uměle vykonstruované, nemá to u nás historickou tradici ani opodstatnění. Je ale dobře, že každá sestra, která chce získat titul, tak má možnost VŠ studovat.
Sestra DIS: opravdu myslíte vážně ten blábol, který jste napsala? Nevím, kolik je Vám let, ale podle komentáře tak 5 let, na víc nemáte. Sestry nebyly a nejsou vychovávané pro tuhle, minulou či jinou dobu. Jsou vychovávány pro ošetřovatelství, pro péči o pacienty a ti mají stále stejné potřeby, nehledě na to, jaká je doba. SZŠ, které před rokem 1989 fungovaly, byly skvělé, byly to těžce výběrové školy, na které se dělaly stejné přijímačky, jako na gympl a všechny odborné školy, maturitu jsme měly státní. Člověk s průměrem horším, než 1,5 neměl šanci se tam dostat. Zvlášť na obor „Dětská sestra“. Studium bylo velmi náročné, téměř stejné, jako na dnešních VŠ. Jen s tím rozdílem, že jsme měly odbornou praxi pod dohledem profesorů a ti nás pěkně drtili. Tahle škola dávala každé velmi zabrat a absolventky byly vzdělané, kvalifikované sestry, které byly opravdu pravou rukou lékaře a měly jsme značné pravomoce, které dnes rozhodně nemáme. Dnes nesmíme podat ani paralen, což neexistovalo. Týden po nástupu jsem sloužila sama a musela jsem si umět poradit, ze školy jsme byly vycepované hodně. Bohužel, dnes chodí nevzdělané rádoby sestry, neschopné samostatného rozhodování a logického myšlení – tedy, pokud vůbec nějaká nastoupí, je jedno, zda je to praktická sestra, BC nebo Mgr.
pro Ivetu,
vedle našeho špitálu je fakulta, kde studují sestry, porodky atd., a z vlastní zkušenosti vidím, že ty holky jsou připravené dost. Doposud žádná absolventka neměla u nás s ničím problém (jak po odborné stránce, tak s výměnou pleny) a to jsme vysoce specializované pracoviště a po ukončení adaptačního procesu je mohla staniční sestra poslat samostatně do směn (ano, taky se třeba hned napoprvé netrefily holky do žíly, ale tím si prošla každá sestra). A to, že dneska sestra nemůže podat sama Paralen a sloužit po týdnu sama, tak za to sestra nemůže….to nařizují směrnice. A taky si trochu protiřečíte. Kriticky se vyjadřujete o dnešních vysokoškolačkách a pak píšete, že dřívější sestry měly podobné vzdělání jako dnes na VŠ. A potom další věc… a dneska se snad na všeobecnou sestru nedělají přijímačky? Ted mi určitě napíšete, že dělají, ale aby mohla fakulta fungovat, tak vezmou, každého trotla…..v tom možná souhlasím (taková je doba), ale tito „trotlové“ stejně v prvním semestru odpadnou a zůstanou jen jedinci s dobrým prospěchem, takže výsledek je stejný jako před x lety.
V knize Teorie nevzdělanosti (autor – Rakouský filozof, esejista a publicista, profesor vídeňské univerzity Konrad Paul Liessmann) jejíž aktuálnost a také brilantnost se setkala s velkou odezvou hned po vydání v roce 2006, autor systematicky dovozuje, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen rétorické fráze. Ve skutečnosti nejde o ideu vzdělání a vědění, ale o silné politické a ekonomické zájmy. Čím víc se přísahá na hodnotu vědění, tím rychleji ztrácí vědění a vzdělání hodnotu, a jak uzavírá autor, „kapitalizace ducha“ ústí v nevzdělanost.
Petro, Vy reagujete jako, kdybych psala, že sestra je kolegyní lékaře, to opravdu neni. Já,ale píší, že je pravou rukou lékaře, to je rozdíl. Nezlobte se,ale podle mě (už jsem to slyšela i četla) sestra byla, vždy pravou rukou lékaře. Když lékař něco potřebuje, koho volá? Sestri? Sestro? Nebo volá asistentko? Osetrovatelko? Záchranáři? Sanitárko…?
Dobrý den, v metodice MZ na prezentaci Ing.Michálkem se uvádí definice okruhu pracovníků v příloze č.7 10.1 operační a porodní sály 10.2 lůžkové oddělení poskytovatele zdrav. služeb.to znamená ,že ambulanci s nepřetržitým provozem v nemocnicích se to netýká.Takto nám to bylo vysvětleno vedením.Je to pravda začínáme se v tom ztrácet.
Nějak netuším, s čím tento komentář souvisí. Můžete to upřesnit? Děkuji