Co děláme pro bezpečí pacientů?

0
6718
Jpeg

Podle údajů Světové zdravotnické organizace je ve světě v průměru až jednomu pacientu z deseti ublíženo během poskytování zdravotní péče. Přijímání kroků a opatření, které vedou k předcházení chyb, je cestou, jak zvyšovat kvalitu a standardy v poskytované zdravotní péči.  S cílem zdůraznit potřebu opatření k předcházení rizik při poskytování zdravotní péče v nemocnicích se Ministerstvo zdravotnictví připojilo k mezinárodnímu Dni bezpečí pacientů, který připadá na pondělí 17. září.

„Bezpečí pacientů je nezbytností pro zdravotnické systémy kdekoli na světě. Chyby jsou drahé, jak pro pacienta, tak pro systém. Mezi opatření, které předcházejí rizikům při poskytování zdravotní péče v nemocnicích, patří například systém identifikace pacientů, hygienická opatření či prevenci pádů a úrazů. Kromě toho je také důležité zapojení pacientů a posílení jejich aktivní role v léčbě. Zvýšením jejich informovanosti totiž přispívá k jejich bezpečí a zvyšování kvality péče, a to díky jejich zpětné vazbě a spolupráci,“ vysvětlil náměstek pro legislativu a právo Radek Policar.

Ministerstvo zdravotnictví vytyčilo minimální požadavky na poskytovatele péče, tzv. Rezortní bezpečnostní cíle, které stanovují standarty bezpečí při poskytování zdravotní péče.  Je pak na každém zařízení, aby přijalo opatření a nastavilo vnitřní systém tak, aby bezpečnostní cíle byly splněné. Celkem jich je osm pro lůžkovou péči a dvě pro ambulantní péči. Patří mezi ně například bezpečná identifikace pacientů, což znamená, aby zdravotní péče určená jednomu pacientovi nebyla nesprávně poskytnuta jinému, i kdyby měli oba např. stejné jméno. Dále je to prevence záměny výkonu a strany při chirurgických výkonech, tedy aby pacientovi např. při operaci kyčle nebylo operováno koleno na špatné noze. Dalším cílem je prevence vzniku proleženin, který spočívá v manipulaci s pacientem takovým způsobem a frekvencí, aby proleženiny nevznikly. A v neposlední řadě lze uvést optimální postupy pro hygienu rukou, což je opatření k zabránění šíření infekce ve zdravotnických zařízeních. Ministerstvo však podniká celou řadu dalších kroků zaměřených na pacienta. Vydává Rádce pacienta, který slouží občanům k lepší orientaci ve zdravotnictví, realizuje projekt online dotazníků spokojenosti pacientů, vytvořilo Portál kvality a bezpečí pro odbornou i širokou veřejnost, podporuje program tzv. Nekuřáckých nemocnic a koordinuje systém hlášení nežádoucích událostí prostřednictvím ÚZIS.

„ČR je zapojena i do programu Světové zdravotnické organizace nemocnic podporujících zdraví – tzv. HPH nemocnic (Health Promoting Hospital and Health Services),” řekl náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

V současné době je do tohoto programu zapojeno 12 českých nemocnic: Fakultní nemocnice v Motole, Ústřední vojenská nemocnice, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice Valašské Meziříčí a.s., Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Nemocnice Pelhřimov, p. o., Nemocnice Jihlava, p. o., Fakultní nemocnice Olomouc, Nemocnice Šumperk a.s., Nemocnice České Budějovice, a.s., Fakultní nemocnice Plzeň a Nemocnice Na Bulovce.

Zajímavý projekt je realizován v Ústřední vojenské nemocnici. “Program bezpečného podání léků v rámci projektu eSestra. Jeho cílem je zajištění bezpečného podání léčiv, tj. „správný lék správnému pacientovi“. Principem je, že sestra v okamžiku podání léčiv sejme elektronickou čtečkou pacientův jedinečný čárový kód umístěný na náramku zápěstí ruky, dále svůj kód a kód podaného léku. Je tak přesně zaznamenáno kdy, kdo, komu a co podal, čímž se naprosto minimalizuje pochybení při podání ordinovaných léků. Zároveň jsme tak také zefektivnili celý proces nakládání s léčivy – přesně vidíme, kterým lékům končí exspirační doba a můžeme je přesunout v rámci nemocnice k okamžitému podání,“ popisuje Lenka Gutová, náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN. Čtečka upozorní sestru v případě zvolení jiného léku, takže nemůže dojít k omylu při podání. Proces je díky internetovému spojení rychlý, zásadně neprodlužuje dobu podání léků a odpadá během něj tzv. kontrola dvou očí. Sestry ani nemusí zapisovat podané léky jinam a stvrzovat podání svým podpisem, čili odpadá nadměrná byrokracie. “Jedinou počáteční obtíží bylo naučit všechny sestry zacházet s moderní technikou,“ dodává Gutová.

Lenka Šnajdrová s využitím TZ

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.