Jaké sestry z Ukrajiny přijdou do Česka?

Situace s nedostatkem sester v českých nemocnicích je více než vážná, ne-li kritická. Částečně pomoci by mohly zdravotní sestry z Ukrajiny. První sestry přijedou do Česka díky 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, která navázala spolupráci se školami v Užhorodu a ve Lvově, pravděpodobně už na konci října.

S laskavým svolením autorů a redakce zveřejňujeme text z časopisu 3. LF UK Vita Nostra Revue 2/2016.
Máme jinou možnost? Ukrajinské zdravotní sestry míří do Česka
Hana Svobodová, David Marx

Zda by se masivnímu nedostatku sester dalo předejít, je otázka spíše pro Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZČR) a analytiky, kteří se zabývají otázkou personální politiky (kde jsou?). Jsme v situaci, kdy potřebujeme saturovat zvláště lůžková zařízení sestrami i z jiných zemí tak, jak se stalo a stává v řadě zemí na západ od našich hranic. Koneckonců lékaři již tuto situaci řeší podobně několik let a počty lékařů ze zahraničí stále rostou. Podle údajů České lékařské komory již před dvaceti roky pracovalo v Česku více než 500 lékařů – cizinců, po deseti letech třikrát tolik a dnes je to více než pětinásobek. Kromě Slovenska se jedná nejvíce o lékaře z Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Polska. Nabízí se tedy stejná cesta pro sestry?

Příčin nedostatku sester je mnoho a vůči profesi samotné je neseriózní se domnívat, že ta hlavní spočívá ve vzdělávání. Není to pravda, ale jen donekonečna omílaná demagogie, že sestra studuje sedm let. Nikoliv, studuje tři roky, nic míň, nic víc. Jednou z příčin nedostatku je nízká porodnost od konce devadesátých let minulého století (nejméně dětí se narodilo v letech 1999 – 2004) a tudíž je méně uchazečů a studentů celkově. Paradoxně se to ovšem nedá říci o uchazečích o studium sestry jak na vyšší, tak na vysoké školy. Sester je podle statistik 79 tisíc, počet lůžek klesl do roku 2013 o 10 tisíc a počet absolventů oboru všeobecná sestra se pohybuje v rozmezí 1100 – 1800 od roku 2009. Kde tedy sestry jsou?

Jedním z důvodů „úniku“ sester z nemocniční sféry je, že od 90. let vznikají díky restrukturalizaci zdravotnické a sociální péče agentury domácí péče, soukromé ordinace lékařů, sociální zařízení poskytující i zdravotní péči, zařízení se specifickým zaměřením (hospice, zařízení pro péči o nemocné s demencí apod.), kde právě počet sester narostl o desítky tisíc.

Nevýznamným faktorem současného nedostatku je zajisté odliv sester i do jiných odvětví, odchod do zahraničí, a to nejenom vždy z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení. Jak samy sestry uvádějí, důvodem jsou nedobré vztahy na pracovištích a neustálé přetěžování za neadekvátní odměnu. A toto by měly být impulsy k systémovému řešení, hrají totiž významnou roli v rozhodování o studiu a posléze výběru pracovní ho místa .

Zájemců o studium oboru všeobecné sestry je dostatek, některé školy – i naše fakulta – navyšují počty přijímaných studentů, aby alespoň částečně mohly saturovat nedostatek v lůžkových zařízeních. Situace si však žádá řešení již nyní. Právě jednou z možností je porozhlédnout se v zemích, kde český jazyk nebude nepřekonatelnou bariérou a kde pro sestry může být Česká republika zajímavou destinací. Jednou z takových zemí je Ukrajina, která navíc není geograficky nekonečně vzdálená, školy chrlí velké množství absolventů a o jeden úvazek v nemocnici se dělí i dvě až tři sestry, aby mohly zůstat v oboru. Tyto sestry úspěšně odcházejí i do Maďarska a Rakouska, které se potýkají se stejným problémem jako my.

Pilotní projekt „Ukrajinské sestry“ na 3. LF UK
Myšlenka porozhlédnout se v zahraničí a přivézt ukrajinské sestry vzešla již v roce 2015 z našich diskusí s děkanem 3. LF UK a tehdy přednostou 2. interní kliniky 3. LF UK a FNKV prof. Michalem Andělem, který na klinice a v celé naší nemocnici pociťoval kritickou situaci s nedostatkem sester také.

První i druhá mise na Užhorodskou univerzitu ukázala velký zájem o práci u nás nejenom ze strany sester, ale i lékařů, stomatologů, porodních asistentek a dalších profesí. Zájemci přicházeli ve velkém počtu na naše prezentace a stejně tomu bylo i na školách ve Lvově. Ovšem během roku se objevila celá řada překážek na cestě ke splnění jejich snu a našeho koneckonců také.

První, co bylo předmětem našeho zájmu, bylo srovnání vzdělávacích programů ukrajinských sester. Shledali jsme rozdíly v množství celkového počtu hodin a skladbě předmětů oproti našemu kurikulu a řada sester musela být vyřazena již v tomto prvním kole. Nejvhodnějšími adeptkami se jeví uchazečky z vysokých škol a sestry, které nabyly vzdělání před rokem 2004. Nicméně i mezi školami na Ukrajině jsou obrovské rozdíly, pravděpodobně zde neexistuje národní rámec vzdělávání sester.

Nyní 20 vybraných sester připravuje podklady pro nostrifikaci vzdělání a zároveň si prohlubují jazykovou přípravu. Od 1. července byl spuštěn ve spolupráci s UNIPREP (organizace připravující cizince na jazykové zkoušky) a Ústavem jazyka českého na UK jazykový kurz v e-learningovém programu MOODLE tak, aby se sestry co nejintenzivněji připravovaly na zdravotnickou terminologii a procvičovaly si běžnou nemocniční terminologii. V intenzivní jazykové přípravě budou pokračovat ihned po příjezdu, neboť aprobační zkouška k získání statutu sestry bez odborného dohledu na MZČR proběhne v českém jazyce, stejně jako celá až čtyř až šesti měsíční příprava na ni.

Pro získání zaměstnanecké karty bylo zapotřebí velké pomoci a díky kooperaci České asociace sester, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zahraniční a Ministerstva průmyslu a obchodu máme příslib, že sestry budou zařazeny do „Projektu Ukrajina“ určeného pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. Po zařazení do tohoto projektu je slíben urychlený proces udělování víz pro vybranou skupinu sester. Po uznání odborné způsobilost na NCO NZO v Brně budou moci být zaměstnány na pozici všeobecná sestra pod odborným dohledem a pro pozici všeobecná sestra bez odborného dohledu musí sestry složit aprobační zkoušku na MZČR. Zkouška má čtyři na sebe navazující části: test odborných znalostí, ústní odborná zkouška, praktická zkouška a část ověřující znalost systému zdravotnictví v ČR. Příprava na ni nebude jednoduchá a dle odhadů zabere cca čtyři až šest měsíců, což bude záležet mimo jiné na schopnosti učit se v českém jazyce. Máme pro sestry připravený vzdělávací kurz, který jim pomůže se na zkoušky připravit.

Stejně tak se budeme věnovat adaptaci na život v kulturně cizím prostředí, abychom předešli co nejvíce důsledkům „kulturního šoku“. V nemocnici bude fungovat tzv. tutor pro skupinu ukrajinských sester pro záležitosti administrativní a organizační a tutoři z řad ukrajinských sester, které v nemocnici již delší dobu pracují. Jednou z nich je i naše absolventka, která sama ví, jaké byly její začátky nejen po vstupu do ČR, ale nyní i do zaměstnání, s jakými úskalími se potýkala nejvíce a sama ví, co její kolegyně z Ukrajiny potřebují na začátku pobytu u nás. Pokud se nevyskytnou další administrativní překážky, kterých lze na cestě plné povolení a razítek očekávat více než dost, rádi bychom sestry přivítali u nás v nemocnici již v září tak, jak bylo plánováno.

Co nás nyní znepokojuje, jsou xenofobní názory určitých skupin lidí, které jsou známkou nezralosti naší společnosti. Je to pocit ohrožení, strach z jiné kultury či podceňování jiné skupiny a priori? Ukrajinské sestry již v našich nemocnicích pracují a musí se přizpůsobit našim podmínkám a systému péče, který je v mnoha ohledech odlišný od jejich, včetně požadavku na jazykovou vybavenost. Projít aprobační zkouškou bude již samo o sobě tvrdým testem jejich schopností, ale pokud se objeví překážky ze strany spolupracovníků, těžko u nás sestry ze zahraničí udržíme, a to nejenom ty z Ukrajiny, ale třeba i z jiných zemí. Půjdou pochopitelně tam, kde se budou cítit vítány, nikoliv naopak.

Vždyť není potřeba chodit daleko – stačí navštívit nemocnici v Mnichově a zjistíte, že zde slouží dohromady sestry z Polska, Slovinska, Slovenska a Maďarska. Jistě, naučit se německy je snazší než zvládnout jazyk český, a přijmout zaměstnance ze země EU je vlastně procházka růžovou zahradou, ale pokud nezkusíme alespoň jednu příležitost, neodsuzujme ji hned v jejím počátku. Nejsme atraktivní zemí pro sestry z jiných zemí, které si mohou vybírat, stejně jako české sestry odcházející do zahraničí. Ale můžeme přijmout ty, které si práce u nás budou vážit a budou v současné krizi pomocí přetíženým, unaveným sestrám. Pilotní projekt naší fakulty může ukázat pozitiva i negativa, které mohou otevřít cestu projektům dalším.

Zdroj: Vita Nostra Revue 2/2016