15. března 2016 vyšel v Lidových novinách článek „Zdravotní sestra není uklízečka“
V mnoha nemocnicích sestřičky setrvávají v tradičním modelu sestry Iny ze seriálu Nemocnice na kraji města, kdy jim práci diktují lékaři, jsou děvečkami pro všechno, a přestože mnohé vystudovaly vysokou školu, stále stelou postele, uklízejí, krmí pacienty a starají se o jejich hygienu (na standardním oddělení). To je ale jednoznačným plýtváním jejich schopností.
Návrat pomalu až do dob Rakouska-Uherska potvrzuje i navrhovaná změna ve vzdělávání, již právě ministerstvo zdravotnictví vpouští do legislativního procesu. Upouští totiž od vysokoškolské výuky. Absolventům středních zdravotnických škol, z nichž nyní vycházejí zdravotničtí asistenti s nižšími kompetencemi, totiž nabízí možnost doplnit si kvalifikaci na všeobecnou sestru rokem studia na vyšší odborné škole. Novému prvku se ve zkratce říká 4+1.
Celý článek z LN si můžete přečíst kliknutím sem
Na tento článek reaguje poslankyně Jana Pastuchová takto:
Vyjádření k článku „Zdravotní sestra není uklízečka“, který vyšel 15. března 2016 v Lidových novinách
Vysokoškolské studium zdravotních sester nerušíme. Pokud někdo chce, může studovat vysokou školu, získat titul a uplatnit se v praxi, v České republice i v zahraničí. Roli zdravotních asistentů české nemocnice pochopily. Kdyby se dali efektivně v nemocnici využít, neřešili bychom je teď jako problém. Schizofrenie v českých nemocnicích opravdu panuje, ale kvůli tomu, že je sester málo, slouží přesčasy a řešení je v nedohlednu. Podmiňovací způsob, který je hojně používán v článku, nám nepomůže. Realita je jiná a zdá se, že na to ministerstvo zdravotnictví konečně začíná reagovat. Vzdělávání v tzv. 4+1 formě (4 roky na střední škole a jeden na vyšší odborné škole) je v aktuální nepříznivé situaci logickým krokem.
Již je to 12 let od doby, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR přišlo s novým systémem vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí. Od roku 2005 musí zdravotní sestra studovat dlouhých sedm let, čtyři roky tráví na střední škole a minimálně další tři na vyšší odborné či vysoké škole. Změna se projevila už v roce 2006, zdravotních sester byl v nemocnicích rázem nedostatek. Tehdejší prezidentka České asociace sester Dana Jurásková očekávala, že ke zlepšení situace dojde v roce 2010. Nestalo se tak. Ministerstvo zdravotnictví proto v červnu 2010 zřídilo Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání. Jejím úkolem bylo připravit reformní kroky, které by vedly k vytvoření nové koncepce ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a ke změně zákona č. 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních.
Na základě této rekapitulace se musím ptát, co tato skupina vytvořila? Proč nechala situaci dojít tak daleko, že v roce 2016 jsme teprve ve fázi přípravy zákona a nelékařský personál v českých nemocnicích dramaticky chybí? Jakou roli v této komisi měla paní Zdeňka Mikšová, která nyní kroky ministerstva kritizuje? A co Česká asociace sester? Co od roku 2010, kdy už se vědělo, že je vše špatně, udělala, aby dosáhla alespoň nějakých pozitivních změn? Z různých diskuzí se sestrami mám bohužel pocit, že práce asociace není hodnocena zrovna pozitivně. U koho však vidím dlouhodobou snahu sestrám pomoci, jsou zdravotnické odbory. Kritiku ze strany přednostky Ústavu ošetřovatelství olomoucké univerzity Zdeňky Mikšové a prezidentky České asociace sester a náměstkyně IKEM Martiny Šochmanové proto považuji za velmi nešťastnou.
V současné době na ministerstvu zdravotnictví funguje nová pracovní skupina, které jsem členkou. Jak je v článku správně uvedeno, i já sama jsem původní profesí zdravotní sestra. A ano, dodělala jsem si vysokoškolské vzdělání. Vše ale při práci, po deseti letech praxe, kdy už jsem si své znalosti pouze prohlubovala a věděla jsem, jakým směrem se chci v oboru ubírat. Tehdy mě ještě nenapadlo, že bych mohla „skončit“ v poslanecké sněmovně. Jsem za to ale ráda, alespoň mohu být u toho, kdy se konečně dávají do pohybu potřebné změny v oblasti nelékařského zdravotnického personálu, které české zdravotnictví tolik potřebuje.
Na závěr si dovolím doporučit všem kritikům, aby na chvilku zapomněli na Prahu a fakultní nemocnice a zajeli se podívat do nemocnic krajských a okresních a promluvili si s jejich řediteli. Přestože chápu, že současná nepříznivá situace není pouze o vzdělávání sester, ale samozřejmě také o finančním ohodnocením a kompetencích. V neposlední řadě je ale také o tom, jaké je postavení zdravotní sestry v české společnosti. Dříve, a nebojím se říci před rokem 2004, to byla uznávaná profese. Dnes je bohužel tím „děvčetem pro všechno“, tak s tím pojďme něco konečně udělat.
Jana Pastuchová, poslankyně Parlamentu ČR, zdravotní sestra
Zdravotní sestra opravdu není uklízečka. Ale vedení regionálních nemocnic to po nich prostě vyžaduje. Zakletá mantra naší vrchní – není finanční hotovost na další pracovníky na oddělení. Prostě to musíte nějak zvládnout. Ve výsledku např. víkend u nás v nemocnici vypadá tak, že na 25 lidí jsou 2 zdravotní sestry a 1 sanitářka. Z těch 25 lidí jsou průměrně 2/3 totálních ležáků, ze zbylé1/3 je půlka lidí na velkou dopomoc. Už se i smazal rozdíl mezi všedním dnem a víkendem – samé příjmy a propuštění. Jak může sanitářka zvládnout sama 15 a více ležáků? Neproveditelné. Ranní hygienu nepočítám – tu děláme všechny tři dohromady a jsme zralé tak akorát do sprchy. Sanitářka jde dávat snídani – stejně potřebuje asistenci zdravotní sestry – sama je nenapolohuje, neposadí … Během dne neustále jedna zdravotní sestra spolupracuje se sanitářkou – přebaluje lidi, pomáhá s obědem, u příjmu lidi převléká (v 99% jsou to příjmy z domovů důchodců – ležáci). Je logické, že stejně musí zvládnout i svou vlastní práci zdravotní sestry – papírování, ordinace … a ještě za jeden plat supluje druhou sanitářku. Je to vina vedení nemocnice – asistentky jsou zaměstnány jako sanitářky. Ve všední den je běžné mezi 16 – 18 hodinou třeba 4 příjmy. V tu dobu sanitářky připravují a rozdávají večeře. Zdravotní sestra tedy musí udělat kompletní práci kolem příjmu – včetně převlékání, mísy, vybalení věcí apod. Až někdo nahoře pochopí, že na 25 lidí v nemocnici málo personálu, bude péče o nemocného vypadat jinak. Alespoň v naší regionální nemocnici. Zájem sanitářek by byl, chtějí pracovat. Jenže nejsou finance na platy dalšího personálu.
Naprosto s vámi Evo souhlasím,jsem sice již naštěstí v důchodu,ale situace byla stejná před těmi 2 lety jako nyní.Ve zdravotnictví děláme prakticky celá rozvětvená rodina,takže to mohu posoudit.Já sama chodím vypomáhat na obvod.Někdy mám pocit,že se všichni zbláznili.To co je vyžadováno po zdravotnících,ať už v nemocnicích nebo na obvodech je prostě nesplnitelné.Zamyslel se někdy někdo nad tím,jaká kritéria nastavují různé akreditace a co lze splnit?Splnit nelze nic,protože na to nejsou lidi.Přesně jak píše Eva.Konečně už by se měl někdo vzpamatovat a začít tu situaci řešit.Množství personálu už je pod hranicí únosnosti.Všichni jsou přepracovaní.Ti kdo rozhodují od stolu,by si to měli jít nejprve sami vyzkoušet v praxi.Požadují po sestrách nadstandardní vzdělání,ale přijde mi,že sami se s odpovídajícím vzděláním moc nepotkali.
Jsme tam snad hlavně kvůli lidem a ne kvůli papírům!Dnes když přijde senior od lékaře,neví nic,hlavně že má napsáno,že byl s výkonem seznámen a souhlasí.Přitom neví absolutně nic.To je prosím z praxe,bohužel
Zastávala jsem stejný názor jako vy, že sanitářky a ošetřovatelky jsou velmi finančně podhodnoceny. 15 let jsem tvrdila, že dokud jim nebude pořádně zaplaceno, nebudou tuto práci chtít lidé vykonávat a už vůbec ne kvalitně. Jaké bylo mé překvapení, když můj zaměstnavatel dal PSS 17 000 základ a většině po třech měsích 3 000 osobko. Naše situce byla velmi zoufalá, neustále nebyl personál na základní péči. A když už byl, tak chodil do práce jak se mu zachtělo, samé nemocenské, velmi odfláknutá práce, absence, nezájem. Od letošního roku pochopil, že musí lidem zaplatit, aby nějaké měl a kloudné. Světe div se, situace se vůbec nezlepšila. Lidi nechtějí tuto práci dělat ani za nadstandardní peníze. Nadstandardní myslím proto, že na PSS není požadováno žádné speciální vzdělání, stačí i ZŠ. Pracuji v novém soukromém sanatoriu, které je zaměřené na léčbu psychiatrických chorob ve stáří.
Musím říct,že opravdu některé vrchní sestry nemají ponětí o praktickém chodu na odd. Dnes se hodně hraje na tituly…Bc..Mgr. apd. a praktika??? To je tabu. Já také byla na noční službě na geriatrii vlastně sama a na krku 34 pacientů, z toho 8 akutních lůžek….ano, na vedlejším odd.sanitář….,který měl prakticky (28pac.,8pac.,28pac),taky to není asi normální?! Takže se sestra může roztrhat,pro tolik pac.,tak není divu,že jich v noci několik spadne z lůžka a nemluvím o několikabodovým harmonogramu,který musí spnit!!!!!! Tak mám pocit,že si můžeme stěžovat,ale nikdy a nikdo naše hlasy neuslyší!!!! Ministerstvo zdravotnictví řeší dluhy ve zdravotnictví,ale bylo by moc hezký řešit i kvalitní český personál,chceme tak moc?
Je to tak,souhlasím…ve stručnosti….na noční jsem také měla 36 pac. (28pac.na geriatrii+ 8 pac.na akutních lůžkách, v rámci geriatrie),není nutné opět psát,že z toho bylo cca 15 ležáků,a dalších 15 pac.zmatených.(přelézali postranice..) Neustále se řešily pády pac.z lůžek…1sestra to nemůže uhlídat,to opravdu nelze a hlavně musí splnit x dokumentace,kde musí zapsat spousty věcí u 1 pac.a to nepíši o harmonogramu každé noční služby!!! A věřte,že je toho hodně….
takhle to vypadalo i na interne ve Fn, i na interne v soukrome nemocnici….nikdo nahore si to neuvedomi, protoze porad to jeste jde… porad jsme ochotne delat veskerou praci kterou nam kdo nalozi. uz u stanicni sestry jsme nemeli zastani, takze od koho uvedomeni cekat dal…?
Máte naprostou pravdu.Já osobně jsem na noční byla sama na 32pacientů.Do toho jsem ještě musela stačit zajišťovat pohotovostní službu vč.příjmů těchto pacientů. (prům. tak 10 amb.pac. za noc) Dle nadřízených jsme dostatečně personálně obsazeny.Přes den v so a ne jsme byly dvě sestry a sanitářka.Průměrně bylo za den tak 30 ambulantních pacientů. Stávalo se že bylo i 60 amb.pacientů a k tomu ještě pac. na oddělení.Toto vše za jedny peníze a práce za dva.Dnes je na onom odd.sice již snížený počet lůžek hospitalizovaných pacientů,ale pohotovost je stále na sestře z oddělení.Nedivím se sestrám a lékařům že jdou pracovat do ciziny.U nás je vše podle směrnic EU (Nějak ale naši zákonodárci zapomínají na to,že v cizině je dostatek personálu,nemluvě o penězích. Ve finále vše odnáší pacient!!! Podává stížnosti na personál ale pláče na špatném místě.
Máte pravdu a naprosto souhlasím…
Kdyby se dali efektivně v nemocnici využít, neřešili bychom je teď jako problém? No to si děláte srandu. Osobně si dodělávám vysokoškolské studium, ale v životě bych todle neřekl. Myslíte si, že vysokoškolské studium je stoprocentní, že promuje znalé odborníky? Není to tak. Bohužel toto povolání má strany dvě a to teoretickou a praktickou. Myslím si, že absolventi gymnázií absolvující vysokoškolské studium zdaleka neznají, neumí a nepraktikuji to, co Vámi zmíněný ,,problematičti asistenti po vystudovaní střední školy. Vysokoškolské studium trvá 3 roky, středoškolské je o rok více! Rok praxe navíc je dosti znát. Bohužel s gymnazistama ve špitálech praktikuji tak to mohu posoudit. A podotýkám, že to nejsou vždy gymnázisti prvnich ročníku VŠ, ale jsou to i studenti 3 ročníku VŠ, kdy maj jit ke státnicím.
a myslite, ze je to vina tech studentu?? podle me proste nemaji kvalitni vedeni na pracovistich, jelikoz zkusene sestry na ne kaslou a neuci je.
a Bc. neni zadnej extra titul, to mi verte…
To není pravda, že by zkušené sestry nezaučily ty nové a nepředávaly zkušenosti….nesouhlasím!
Pro Lioru,
ty holky za to nemůžou, že dnes na sestru střední škola nestačí, a že musí mít Bc. nebo DiS, tak nechápu, proč devalvujete Bc.titul? Každý dotáhne své vzdělání kam může, někdo má výuční list, někdo maturitu a někdo Bc. nebo Mgr. atd.
Pavle nevím jak Vy, ale já jsem měla na SZŠ praxi poslední 2 roky, na VŠ 5 semestrů, tedy 2,5 roků.
Sestra nemusí studovat 7 let (SZŠ + VŠ), aby byla všeobecnou sestrou, stačí 3 roky (VOŠ nebo VŠ), SZŠ je její (jeho) volba ( v 15 letech).
Když si čtu výše zmíněné stesky na situace na odděleních napadá mě jediné, proč tam pracujete? Proč se sebou necháte takto „zametat“? Když pracujete za 2 a více lidí a berete 1 plat není divu, že je zaměstnavatel spokojený.
K prestiži našeho povolání bych dodala, že jsem maturovala v roce 2003 a už tehdy se bilo na poplach, už tehdy jsme byly „holky pro všechno“.
Karolino,to chce opravdu velkou „empatii“,tohle napsat. Maturovala jsem v roce 1975,jako dětská sestra a v roce 2013 jsem odcházela do důchodů z odd.následné péče,kde jsem dělala od roku 1987.Jsem hrdá na to,že jsem zdravotní sestra,tzn.,že jsem tam pro ty pacienty.Dnes si již muhu dovolit hodnotit i z té druhé strany a je mi z toho smutno,o nás se nebude mít kdo postarat.Názor,co bych to dělala za takový plat a za takových podmínek,to jdu raději pryč.Ale kdo se postará o naše nemocné.Už jste si představila na té druhé straně své blízké?Rodiče,děti ?Myslím si,že bychom se měli všichni spíše snažit,aby nastaly nějaké změny.Utéci před problémem nebo o něm stále dokola jen mluvit nic nevyřeší.Z vlastní zkušenosti musím ale říci,že je to těžké , ale je potřeba se nevzdávat
Problem se stredne zdravotnickym personalem se tahne nekolik desitek let. Jeste pred maturitou v roce 1978 nas navstivila jakasi delegace z kraje a ptala se kam mame namireno. A pak to zacalo. Vy chcete zustat ve Zline? Ne,smer Brno. Pouze nekolik nas mohlo jit do okresnich nemocnic, kde byl take podstav, ale vetsina smerovala do fakultni. Mam pocit, ze casy se opakuji. Misto komise nyni nektere fakultky nabizi naborovy prispevek a benefity. A pocet personalu v roce 1978 a nyni? To je na dlouhy prispevek. Plus je, ze nebylo tolik administrativy.