Sobota, 27. července 2024

Jiné obory si své vzdělanosti považují a spatřují v ní svou přednost

Člen Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester Jiří Kaas se vyjadřuje k plánované změně vzdělání sester
Vážené kolegyně a kolegové,

v souvislosti s faktem, že novela zákona umožňující vzdělávání sester v systému 4+1 prošla třetím čtením, přikládám i já své vyjádření. Konám tak proto, že zmíněnou skutečnost považuji za velké zklamání, selhání odpovědných a především ponížení celé naší profese.

Když to shrnu od doby, kdy vzešla myšlenka vzdělávání sester systémem 4+1, byla tato idea vytvořena především proto, aby zajistila příval nových sester, který vyřeší jejich stávající nedostatek. Přemýšlel však někdo skutečně do hloubky nad tím, zda se tato myšlenka stane skutečností? Od lidí hájících tento systém slýchám stále do kola onen povrchní argument, že: „systém 4+1 přivede do zdravotnictví více sester“. Nikdo z těchto lidí mi však nikdy nepředložil jasný důkaz, proč by se tak mělo stát. Logicky se tak nestane, neboť při jakékoliv délce studia bude každý rok vycházet úplně stejný počet absolventů. Naopak lze předpokládat, že efektivita tohoto systému bude velice nízká, možná nulová. Důvodem je to, že žijeme v době, kdy mladí lidé chtějí studovat a chtějí využívat možnosti, které dnešní doba nabízí. Ve dvaceti letech se dnes do zaměstnání hrne málokdo a předpokládat tedy, že systém 4+1 zaplaví nemocnice kvalitním personálem je utopie. Opravdu si někdo myslí, že dnešní rodiče řeknou své dceři či synovi, aby nechodili na vysokou školu a v zájmu záchrany českého zdravotnictví podstoupili rychlokurz 4+1? Odpověď je jednoznačná. Proto jsem přesvědčen, že každý kvalitní student, který vnímá poslání a sílu vzdělanosti, projeví zájem o plnohodnotné vyšší či vysokoškolské vzdělání. A v tomto ohledu vnímám systém 4+1 jako velkou hrozbu, neboť se domnívám, že jej budou chtít zneužít především ti, kteří chtějí být plnohodnotnou sestrou s minimálním úsilím, bez ohledu na své osobností i profesní kvality. Nevím, kde se vzala myšlenka, umožnit současným zdravotnickým asistentům či budoucím praktickým sestrám dosažení postu všeobecné sestry za pouhý jeden rok. A to pouze kvůli tomu, že se někomu zdá současná podoba vzdělání příliš dlouhá. S ohledem na náročnost a zodpovědnost naší profese, je zcela na místě, že dosud bylo dosažení kvalifikace sestry podmíněno absolvováním tří let studia na vyšší odborné či vysoké škole. A pokud se to někomu nelíbí, má právo pracovat na nižších pozicích. Nerozumím tomu, kde se vzala představa, že může či dokonce musí být každý plnohodnotnou sestrou. Je opravdu ostudné, že se vzdělávací systém přizpůsobuje tomu, aby mohl této kvalifikace dosáhnout kdokoliv. Navíc u kategorie pracovníků, kterým každodenně vkládají do rukou své životy tisíce bezbranných pacientů. Zamýšlel se někdy někdo nad tím, zda by něco takového bylo možné v jiných profesích? Proč například nezkracují studium ekonomické fakulty pro zvýhodnění studentů z obchodních akademií, zemědělské fakulty pro absolventy středních zemědělských škol či pedagogické fakulty pro zvýšení motivace absolventů středních pedagogických škol? Vždyť učitelů je také málo. Odpovím Vám zcela jednoznačně. Jiné obory si své vzdělanosti považují a spatřují v ní svou přednost. Pouze v ošetřovatelství se stále potýkáme s těmi, kteří ve vzdělávání vidí jen nutné a zbytečné zlo. A v souvislosti s touto naší nejednotností jsme dovolili, aby nám zákonodárci dali jasně najevo, jak si naší práce považují, a že je jim úplně jedno, kdo tuto práci vykonává. Je smutné, že se v minulém století naše předchůdkyně spojovaly kvůli tomu, aby zajistily důstojné vzdělání pro sestry, a my jim dnes jejich tvrdé úsilí oplácíme tím, že si necháváme toto významné dědictví ničit. A domnívám se, že je dnes tato situace nedůstojná i vůči starším sestrám, které získaly svou kvalifikaci na oněch nostalgických „zdravotkách“ před dvaceti a více lety. Některé tyto sestry se sice ozývají ve prospěch systému 4+1 či dokonce sní o návratu čtyřletého maturitního studia, nicméně Vás všechny prosím, zamyslete se. Vzpomeňte si na doby svých studií a porovnejte je se současnou podobou středních zdravotnických škol. Dříve na těchto školách vyučovali velkou část předmětů lékaři, převážnou část studia tvořily předměty odborné a odbornost převládala i mezi maturitními předměty. Krom zmíněného byly střední zdravotnické školy výběrovými školami, kam se dostali jen ti nejlepší. Dnešní situaci jistě nemusím dlouze popisovat, jednoduše řečeno je zcela opačná. Díky širšímu obsahu všeobecně vzdělávacích předmětů nezbývá dostatečný prostor pro odbornou profilaci a jeden rok zcela jistě nekomplexní přípravy navíc, to nijak nezachrání. A proto jsem přesvědčen, že je systém 4+1 urážkou především pro starší část sesterské populace, která by jednoho dne měla své celoživotní úsilí předat těmto nezodpovědně vystudovaným sestrám.

Jedinou možností, jak zajistit kvalitní nastupující generaci sester, je začít si vážit vzdělanosti v ošetřovatelství a zajistit srovnatelnou prestiž profese s profesemi jinými. A to se logicky bez vzdělání, které bude schopné konkurovat vzdělanosti v jiných oborech, neobejde. Nikdo z dnešních schopných mladých lidí se nebude ucházet o obor, ve kterém je vzdělání považováno za handicap. Logicky se uchýlí k profesi, ve které se nebudou potýkat s tak silnou fyzickou i psychickou zátěží a především tak silným opovržením.

A právě v souvislosti s tím o čem na těchto řádcích hovořím, byl založen tak často nepochopený Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester. Tato iniciativa nebyla realizována s cílem separovat se a vytvořit jakousi elitu sester s vysokou školou. Byla vytvořena především proto, že si její iniciátoři uvědomují hrozbu, kterou představuje pokles vzdělanosti. Vysokoškolské vzdělání je v názvu spolku především proto, aby bylo v době krize a silného ohrožení oboru jasně vidět, že je zde skupina osob, která si vzdělání váží a je připravena jej tvrdě bránit. A to i v zájmu sester bez vysokoškolského vzdělání, neboť těch si toto uskupení velmi váží. S obavou se stavíme výhradně k budoucím sestrám, vzdělaným prostřednictvím systému 4+1.

Na závěr bych se rád vyjádřil k tomu, že oceňuji množící se reakce v rámci online diskuzí, které se odmítavě staví k systému 4+1. Nicméně Vás prosím, pokud se ztotožňujete s tím, co jsem se Vám snažil prostřednictvím svých řádků sdělit, popřemýšlejte o tom, zda by nebylo dobré spojit síly a podpořit úsilí spolku, který intenzivně bojuje za uchování hodnoty současného ošetřovatelství. Je nejvyšší čas!

S úctou Jiří Kaas
člen SVVS

DALŠÍ ČLÁNKY

81 KOMENTÁŘE

  1. Vážený pane Kass, velice Vám děkuji za tento příspěvěk. Sleduji tuto „kauzu“ od jejího začátku. Až na výjimky se mi zdá, že snad celá republika plesá a jásá nad novým systémem 4+1, které dle mého názoru zcela degraduje naše sesterské vzdělávání. Bohužel, má osobní zkušenost je taková, že i sestry, které k dosažení své kvalifikace studovaly velice dlouho a s velkým úsilím (díky neustálým změnám třeba i 12 let), nejsou nijak znepokojeny nastupujícím systémem. Přimělo mě to k zamyšlení, proč většina středoškolsky vzdělaných sester nový systém kvituje a vysokoškolačkám je to tak nějak jedno. Napadá mě toto vysvětlení: pokud se totiž někdo rozhodne, že je pro něj vyšší vzdělání důležité, je nejspíš rozhodnut jej podstoupit a absolvovat i za tak tvrdou cenu jako je jeho řádné neohodnocení v reálné praxi. Dnes totiž neznamená, že vyšší vzdělání, ba dokonce ani specializace, někomu zaručí lepší ohodnocení, např. finanční. V nemocnici, ve které osobně pracuji, se stále hraje pouze na odpracovaná léta, na přesně stanovené kvóty pro udělování platových tříd apod. Pokud tedy člověk nebyl „včas na startovací čáře“ při rozdělování vyšších platových tříd, nemá šanci s jakýmkoliv vzděláním dohnat již léta řítící se peleton. Jsem přesvědčena, že touha po vyšším vzdělání nebude novým systémem zastavena a přesně jak uvádíte, nenažene dvacetileté mladé lidi do nemocnic. Každý z mého okolí, kdo zvyšoval své ošetřovatelské znalosti dalším studiem, nečinil tak z důvodu, že by mu dnešní systém ve zdravotnictví umožňoval lepší postavení, ohodnocení či lepší možnosti. Činíme tak z čistě osobních důvodů a s vědomím, že nebudeme v praxi nijak více ceněni, ba naopak.
    Jak si vysvětlit druhou část mé úvahy – proč je nový systém vítán středoškoláky? Možná proto, že zejména oni nejlépe vidí, jak v praxi není vzdělání v naší profesi vůbec doceňováno. Tak proč vlastně studovat, že?… Přesto všechno jejich děti náš obor na vysoké škole často studují…
    Vzpomínám na dobu, kdy přišlo do našeho školství nařízení, že učit mohou jen vysokoškolsky vzdělaní pedagogové. Několik mých známých bylo sice tímto nařizením postiženo a muselo v průběhu několika let státní školství opustit. Přesto dnes, když je učitelů málo, nikoho by ani ve snu nenapadlo vrátit se do let minulých a nároky na pedagoga snížit.

    Kdyby to bylo jen trochu možné, umožnila bych našim zákonodárcům pár dní praxe na vysoce specializovaném pracovišti (vzhledem k osobní zainteresovanosti nejlépe dětském či novorozeneckém) se všemi jeho aspekty, které nelze na těchto řádcích ani ve stručnosti vyjmenovat. Pak by možná i laik „s velkou mocí“ konečně zavnímal a pochopil, že ošetřovatelství je dnes už opravdu vědní obor, na který jeden rok nestačí…

    A jak vidím budoucnost já? Sester nebude přibývat, dokud si této profese nezačne celá společnost více vážit a dokud nebude adekvátně ohodnocena zejména práce sester u lůžka. Schválený systém 4+1 je zoufalým krokem, který nic nevyřeší. Systém vzdělávání, který byl nastaven, se mi zdál i vzhledem k přenositelnosti do států EU dobře nastavený a nabízel opravdové možnosti vzdělání v konkrétních směrech a oborech. Proto se domnívám a s nadějí věřím, že bude i nadále většinově využíván a nově vzniklý systém snad, a co možná nejdříve, zanikne.

    Pěkné dny přeje
    Sestra

    • Milá sestro, systém nezanikne, zaniknete Vy. Ta Vaše vychvalovaná vysoká škola zase až tak moc vysoká není. Nevznášejte se v podivných oblacích. Byl jsem se ted kouknout v jedný montovně. Požadavek na zaměstnance bylo pouhé základní vzdělání. Troufám si říct, že byste si tam se svým vysokoškolským vzděláním ani neškrtla. Jde totiž úplně o něco jiného, když se napíše, že k profesi stačí pouhé základní vzdělání odvíjí se od toho i plat. A ten je lehce nad hranicí životního minima. Co se týká školství jsou i tam výjimky. Mého syna učila v hudební výchově cikánka. Nádherně zpívala a děti z ní byly úplně paf a poslouchaly ji na slovo. Jaké měla podle Vás vzdělání ? Žádná vysoká škola z nikoho neudělá vševěděla a všeuměla. Když k tomu přidám i neskutečně stupidní kreditní systém, který sestrám bral nejen peníze, ale i chut se patřičně vzdělávat tak mi jsou Vaše nářky přinejmenším k smíchu

      • Takže i lékaři by mohli mít za chvilku nějaký svindlkurz a bude to v pořádku, ne? Co říkáte Miroslave?

        • Jaký švindlkurz ? Snad nechcete porovnávat práci sestry s odborností lékaře a studiem medicíny ? Změnit by se měly osnovy na střední zdrav. škole. Dřív šla absolventka gymnazia na dvouleté studium porodní asistentky a to, co se tam naučila by ji dnes i vysokoškolsky vzdělané sestry mohly závidět. O praxi nemluvě. Tyto holky většinu porodů odrodily bez spolupráce gynekologa. Nikoho v té době nezajímal nějaký praštěný kreditní systém

          • Já myslím, že kdyby jste se trochu zajímal o dnešní studium na VOŠ a VŠ, tak byste věděl, že porodní asistentka,aby mohla být pripustena ke statnicim, tak nejen musí mít hotové zkoušky z odborných předmětů, ale i 30 samostatných porodů. Můžu se Miroslave zeptat jaké je Vaše povolání?

            • Nemám potřebu se zajímat o studium na VOŠ a VŠ, mé ambice jsou nesrovnatelné s Vašimi.Vy jste toho o sobě zatím moc nenapsala, ani to kde a co děláte tak nepátrejte po mém povolání. Jsem absolventem střední zdrav. školy v oboru všeobecná sestra. Má exmanželka je profesí dětská sestra / bez VŠ / a pracuje na novorozeneckém oddělení. Je tam spokojena a práci hravě zvládá. Tak se tady stále nenaparujte, že kvalitní sestra je jen ta, co má VOŠ a VŠ. Unavujete s tím !

            • Sestřičko, vím, jak to myslíte. Miroslav všechny diskuse zde lidem otravuje. S ním nemá smysl diskutovat. Něco takového totiž on ani nechce.. Prostě no comment.

      • Nezaniknou. Univerzity pro sestry existovaly i v době, kdy na kvalifikaci sestry stačila SZŠ, a taky nezanikly.

  2. Mely by se na SZS zmenit osnovy a vratit vse do puvodniho stavu, tak jak tomu bylo drive. Je hezke mit titul Bc. ale jak jiste vsichni vime, za 1 semestr se treba cela fyziologie neda naucit. Nehlede na to, ze se prumerny student VS uci az ve zkouskovem obdobi, tudiz nabyte vedomosti neudrzi dlouho. Vse je o praxi. Zeptejte se vseobecne sestry na urologii, zda vi neco o cytostatikach, portu nebo o intubaci a zda by dokazala s timto jednat v praxi. Odpoved dle meho bude zaporna. Moc se omlouvam, ale Vas clanek mi prijde zcestny. Kvalitni sestra neprichazi z VS, ale stava se ji az v prubehu praxe.

    • Já nemohu souhlasit, že kvalitní sestra se stává v průběhu své praxe. V práci se sestra podle mě učí jen specifika toho daného oddělení, manuální zručnosti, být rychlá apod. Důležité je, co nejvíc pobrat informací ze školy.

  3. Jsem zvědav až odejdou i asistenti zdr. kolik vysokoškolských vzdělaných sester zustane. Už ted je šílený nedostatek všech zdravotnických profesí . Nejdříve nebyla práce pro zdravotnické asistenty a co ted najednou. Jsou to stejně směšné peníze oproti zahraničí. Podívejte se do světa , ja tam byl. A jsem zvědav až přijmem euro, to zkrachujem a peníze budou bída. Uvidíte do budoucna co se bude dít. Michael

    • Máte pravdu, ale ze střední školy vychází mladí nezkušení absolventi a ne každý z Vás si dovede představit, jakou tato práce na každého zdravotníka klade právní odpovědnost. A promiňte mi, většina dnešních mladých nad problémy mává rukou a říká:“Neřeš to!“ I my jsme kdysi byly na tom obdobně, možná ne tak povznesení nad problémy, ale ta odpovědnost na nás dolehla až v praxi. Ale je velký rozdíl v práci a odpovědnosti NLZP tenkrát a nyní.

  4. Tak zaprvé! Ukažte mi, kde se tady v mých příspěvcích naparuju? Kde píšu, že kvalitní sestra je pouze absolventkou VOŠ nebo VŠ? A za druhé Vaše odpověď mi BOHATĚ stačí, abych si udělala o Vás obrázek. Nemáte prý potřebu se zajímat o VOŠ/VŠ, ale kritizovat, když o tom nemáte ani páru (jak jste to sám potvrdil), to si troufnete, že! Ono to tak je konec konců pokaždé, když někdo něco kritizuje, nemá k tomu informace (protože se o to nezajímá a vidí jen to své). Já mám taky zdravku Miroslave a potom jsem si dodělala raději VOŠ, takže já oproti Vám mohu srovnávat! Takže Vy se zase nemusíte vysilovat se svými nepodloženými názory! Které já oproti Vám podložené mám, protože jak už jsem psala mám SZŠ i VOŠ, takže srovnávat můžu. A taky jsem koukala jak Vám to holky v jiných diskuzích pěkně nandaly, když jste tam začal plodit své názory. Na spoustu příspěvků jste neměl ani co říct, protože měly pravdu a Vy jste to věděl.

  5. Přemýšlel však někdo skutečně do hloubky nad tím, zda se tato myšlenka stane skutečností?

    Pěkná a určitě správná otázka. Odpověď není jednoduchá, ti co systém 4+1 vymysleli, promiňte navrhli, zcela určitě nepřemýšlí. A také určitě neznají realitu ve zdravotnictví nebo možná se snaží uspíšit pohřeb našeho zdravotnictví, protože tento systém je posledním hřebíkem do rakve.
    Bohužel, mi co se dnes a denně pohybujeme v tvrdé realitě kdysi velmi dobrého zdravotnictví, moc dobře víme, že i kdyby nastoupili, tak za nynějšího stavu moc dlouho mladí nevydrží a stejně odejdou.
    4+1 NEŘEŠÍ SITUACI, KTERÁ JE V DNEŠNÍM ZDRAVOTNICTVÍ!!!
    A pokud se to nedotkne pacientů, situace se nezlepší, chce to větší tlak na „elitu národa“ nebo nedej bože nějakej velkej průser, kdy půjde o zdraví nebo dokonce o život.
    Miluji tuto profesi, ale už jsem z této neřešené a asi již i neřešitelné situace unavená a zvažuji na stará kolena odchod mimo zdravotnictví a to po 30 letech praxe.
    Je mi z toho smutno a …

    Najde se někdo, kdo najde správný lék na české zdravotnictví?

    Doufejme a držme si palce ať nepotřebujeme lékařské ošetření.

    • Tím pádem ale zruště středoškolské vzdělání jak je tomu v zahraničí, zdravotnického asistenta. Je to diskriminační . Nikdo po tomto vzdělání nenastupuju do praxe a jde dále studovat VOŠ nebo nižší stupen vysokoškolského vzdělání bakalář. A jak můžete proboha porovnávat všeobecnou sestru se vzděláním lékaře medicíny na 6 let. Proboha tady opravdu nejsou normální diskuze. Jdu radši pryč.

  6. Michale, ukažte, kde tu kdo srovnává vzdělání sestry a lékaře? Kde? Jestli umíte číst a chápat věty, tak to co jsem psala nemá nic společného s tím, že bych srovnávala vzdělání sestry a lékaře!!! Když papalasove blbnou s naším vzděláním, tak jsem jen chtěla říct, kdy se vrhnou na lékařské povolání a degradují ho také. Takže nikdo tu nic neporovnává!

    • Dobrý den sestro DiS. ja také DiS. Chápat věty a číst umím docela dobře . Tak to tak nepiště . Proti vám nic nemám. Řekl jsem pouze svuj názor, pokud ještě žijeme v demokratickém státě a svobody projevu. Podívejte se kolik má urovní jedna profese všeobecné sestry, to jaksik není normální. Je to hnus, ja to vidím taky tak ale chcu po bakalářce také utéct do zahraničí a založit rodinu. Tady to nemá smyl jen pro ty kteří tady žíjí už dlouho .

      • Michal,
        omlouvám se Vám. Vytočil mě jen Miroslav a odnesl jste to asi Vy. Ještě jednou se omlouvám. Já jen nemám ráda, když si nás tito lidé berou do pusy nebo o nás píší takové věci, když neví, co všechno jsme museli ve škole umět a on s námi pohrdá (sám přiznal, že ho VOŠ//VŠ nezajímají), ale dovolí si klidně kritizovat i přesto, že nemá o tom informace. Přece, když chci do někoho rejt, tak si připravím pořádný argumenty, trochu se o to zajímám, abych se neztrapnila a on plácá nějaké jeho představy a ještě přizná, že se o to nezajímá. Já samozřejmě nepotřebuji, aby mě nebo jiné kolegyně, co jsme studovaly, aby nás vychvaloval nebo se nám klaněl, ale tohle chování si nezaslouží žádná z nás. On si snad opravdu myslí, že střední škola je lepší stupeň vzdělání než vyšší a vysoké školy! Začínám si myslet, že je zamindrákovaný a má komplexy nebo dělal staniční či vrchní, ale nechtěl si dodělat VOŠku nebo VŠ a vyšachovala ho z křesla sestra s titulem a on to nepřenesl přes srdce a teď na každou sestru s titulem plive.

        • Jaký argumenty ? Jediný argument je v tom, že dnešní VOŠ jsou na úrovni dřívějších středních škol, a to nejen ve zdravotnictví. Jinak Vám ten titul Bc. ze srdce přeji, ted jsem ho viděl někde u někoho napsán na parte. Opravdu kouzelný titul …

          • Tak potom Miroslave nechápu, když tu svoji „starou“ zdravku, tak vychvalujete a teď píšete, že dnešní VOŠ jsou na stejné úrovni, proč tedy ty holky s titulem neuznáváte??? Vždyť mají podle Vás teda stejnou školu. Protože ty holky dostaly už za to titul a Vy ne, co? V tom je ten celý problém.

          • Mirku, něco pro Vás…
            např.
            Mgr. Zdenka Hlaváčková
            Bc. David Bláha
            Denisa Dvořáková, DiS
            Miroslav Plát

            Myslím, že jste ten poslední, kdo se může posmívat, kdo má jaký titul.

            TÍM SE NECHCI DOTKNOUT SLUŠNÝCH SESTER, CO MAJÍ JEŠTĚ STAROU ZDRAVKU. TO PLATÍ POUZE A JEN NA MIROSLAVA

        • Ahoj sestro DiS. mě moc tituly nezajímají a ani bych nechtěl dělat staniční nebo vrchní, snil jsem dělat jen zdravotního bratra. Jsem jen pouhý muž co se snaží a záleží mi na pacietnech. Zemřel mi blízký v mladém věku a tak se stím těžko srovnávám. Mějte hezký večer. Michal

    • Pochopila jsem, jak to myslíte. Na naše vzdělávání se sahá dle potřeby a bez hlubšího přemýšlení.

  7. Dobrý den, jsem studentkou Střední zdravotnické školy, letos jsem úspěšně odmaturovala a vidina toho, že bych měla jít studovat další 3 roky na všeobecnou sestru, je pro mě otravná. Vždy jsem snila být sestrou a pomáhat lidem, ale zdravotnictví se změnilo na byrokracii a hon za titulem. A i přesto, že má sestra titul tak je pořád sestra, která se stará o pacienty a dělá hygienu. Nevidím smysl v tom, abych se musela učit složitou biochemii na Vysoké škole, která mi pak v praxi ani moc nepřispěje. Další věc, která mě udivuje je, že na Vysoké školy chodí studenti, kteří mají např: maturitu z gymnázia a po 3 letech Vysoké školy jsou všeobecné „kvalifikované“ sestry. Po 3 letech?? A tohle se jako uznává? Holky, které mají za sebou Střední zdravotnickou školu musí studovat další 3 roky, tudíž 7 let!!! Jen, aby dělali ošetřovatelskou péči. Chápu, že chcete chytré velice chytré sestry, které mají tituly, ale pak, když se jim pokálí pacient mají problémy se základní hygienou a ošetřovatelstvím.. Tohle mě opravdu rozčiluje. Troufám si říct, že studentky ze SZŠ ošetří pacienta lépe než studentky po 3 letech Vysoké školy. Samozřejmě po stránce teoretické mají větší znalosti a mají větší přehled.Uznávám to, že sestra musí být vzdělaná, protože neznalost může ohrozit pacienta na jeho životě, ale co sestra nejvíc potřebuje je hlavně praxe!!!!! Nechápu celý vzdělávací systém sester. 4+1 je dobrá alternativa. Jen bych to udělala tak, že ten rok by si zasloužili jen ti nejlepší studenti s nejlepšími výsledky ze SZŠ. Další věc, která mě udivuje jsou přijímačky z chemie a biologie na Vysoké školy, Tu biologii ještě chápu, ale proč chemie? K čemu sestra potřebuje chemii (ano základní pojmy musí znát, ale proč takhle podrobně) ? Takže já, která chtěla vždy dělat sestru, chtěla pomáhat lidem a ošetřovat je se kvůli např: té chemii na školu nedostanu. Na SZŠ jsme ji měli pouhé 2 roky a opravdu to není moje silná stránka. Silné stránky sester by mělo být dobré srdce a empatie!! Když už, tak mají Vysoké školy a VOŠ brát studenty ze SZŠ přednostně!
    Celý tenhle EU trend ´´TITULY´´ jsou směšné. Děcka jsou zblblá tím, že titul znamená něčím být a valí se do škol. Udělala bych to spíš tak, že Vysoká škola by byla jen pro ty, které by si chtěli udělat v něčem specializaci ( JIP, ARO..) Ráda bych chtěla mít specializaci ve svém oboru, ale to budu dohromady studovat 9 let 😀 :D. Toť vše z pohledu studentky Doufám, že svými poznatky nevzbudím nějakou velkou negaci.
    Přeji mnoho krásných dnů a Slunce v duši 🙂 🙂

    • Moc hezký, mluvíte mi z duše. Nevěřil jsem, že se tady někdo s tímto názorem najde. K tomu opravdu není co dodat

    • studentko, nebudu polemizovat s vaším názorem na to, co by sestra měla nebo neměla znát. nicméně nechápu vaši nadřazenost nad sestrami, které před kvalifikačním studiem maturovaly na gymplu. ano, tříleté studium na všeobecnou sestru se „jako uznává“. není mi jasné, proč by se uznávat nemělo, je to standardně daná doba studia. nesmíte se nechat mást řečmi z médií, že na sestru se studuje sedm let, není to pravda, studuje se na ni pouhé tři roky. a mimochodem, během této doby je potřeba splnit minimálně 2300 hodin praxe. kolik jste jí měla vy na střední, když je důležitá hlavně praxe? polovinu? a dál, že se na sestru nedostanete kvůli chemii, je bohapustá výmluva. teď jsem si namátkou prošla podmínky pro přijímací řízení na některých školách a většina z nich chemii v přijímačkách nemá (i když ano, jsou i školy, které ji mají). nejčastěji jsem vídala požadavek na zkoušku z biologie a všeobecných studijních předpokladů, případně psychologie. a spousta VOŠek přijímací zkoušky neorganizuje vůbec, berou podle známek ze střední.

      • Studentko a pane Pláte,

        slyšeli jste někdy o sestře, která řídí extrakorporální oběh, nebo o sestrách na hemodialýze, které mají za úkol kromě péče o pacienta obsluhovat dialyzátor? Domluvte si krátkou exkurzi na Hemodialýze na Strahově. Zdejší lékaři na hemodialyzátory nesahají, ty přístroje nastavují a hlídají pouze sestry. Neumím si představit, že by zde pracovali ZA či absolventi 4+1. Máte dojem, že sestra „dělá“ jen hygienu? Jako zdravotnický asistent příliš rozhledu nemáte. A

      • Žádná nadřazenost se v mém názoru nevyskytuje ani to tak necítím, pouze mě překvapuje, že během 3 let se na Vysoké škole sestra dokáže naučit úplně všechno. Napsala jsem to, co jsem viděla v nemocnici během mých praxí. Myslím, že na můj věk jsem měla praxe dost , ve škole jsme ji sice měli od 3. ročníku, ale měli jsme také měsíční praxe, byla jsem i na Slovensku na týdenních praxí a o prázdninách jsem pracovala v nemocnici. Co se týče těch přijímaček, nebylo to myšleno nějak globálně, věřím, že v jiných městech je to třeba jiné. Přihlášky na Vošku mám tam je pouze biologie 🙂

        • Během 3 let se na vysoké škole sestra pochopitelně NEdokáže naučit úplně všechno a taky to není účelem. Úkolem školy přece není udělat z člověka výborného zdravotníka, ale připravit kvalitního absolventa tak, aby se mohl po krátkém čase zařadit samostatně do praxe a dále se rozvíjet. Každý, kdo nastupuje po škole do jakéhokoli oboru, potřebuje nějaký čas na zapracování.

          • Tak proč to takhle nejde hned ze Střední školy, chápu, musely by se změnit osnovy, muselo by se dát více praxe, ale věřím, že by to šlo. Vysoká škola by sloužila pouze pro specializaci 🙂 Mě jen mrzí, že musím studovat další 3 roky, abych byla sestra. Nejradši bych do praxe šla hned, ale nemůžu, protože po 4 letech jsem něco jako ošetřovatelka, která musí mít odborný dohled :D. Stejnak to tak v praxi není…

            • Další věc, kterou bych chtěla říct. Spousta z vás tady píše, že všichni mladí chtějí studovat atd.. Ale zeptali jste se někdy přímo těch lidí? Polovina mé třídy by nejradši šla do praxe, ale kvůli tomu, že jsou po maturitě jen ošetřovatelky, tak jsou nuceny studovat dál. Všichni jsme se shodli na tom, že by ty 4 roky na sestru bohatě stačilo. Opět říkám pozměnit osnovy. Dát důležité předměty jako patologie a latina jako povinné a ne jen jako volitelné nebo nepovinné. Třeba toto nechápu proč na středních školách není 🙂

              • K nám chodí na praxi studentky a studenti ZA 4. ročník a každý, opravdu každý rok se jich ptám, kam by chtěli jít pracovat. 9 z 10, nebo spíš 19 ze 20 jich chce jít dál. Co mne třeba zaráží, že na zcela jinou školu, ale prosím, zkusili si zdravotnictví a nenaplňuje je to. A ten zbytek mi říká věty typu“ kamkoli, kde si vydělám, rodiče mají finanční problémy (někdo je třeba i specifikuje)“.
                PS. Latinu a patologii jsme na nástavbě měli povinnou, na oba předměty jsme měli učitele hodně přísné, z obou jsme měli lufty. Latinskou gramatiku jsem už úspěšně zapomněla, patologie na VŠ byla hodně nová, co se týká poznatků.

    • Studentko, každý zde může slušně vyjádřit svůj názor, nemusí se shodovat s ostatními, jen podle mého názoru – myslím i, že pokud se praxe na SZŠ fláká (ZA mají praxi až od 3. ročníku, pouze 2 dny v týdnu a chybějící praxi nemusí nahrazovat), tak je nějaké ohánění se praxí trochu mimo. Když mi ZA 4. ročník na praxi řekne- Já? To je práce ošetřovatelky, tak se mi „otvírá kudla v kapse“, zvláště, když žádnou ošetřovatelku na pracovišti nemáme. A jen tak na okraj, studentky na všeobecnou sestru mají na VŠ té praxi dost a dost- o prázdninách si třeba nemohou vydělávat na brigádě jako studenti jiných oborů, ale chodí na praxi, za kterou si i často musí platit. A to pomíjím snahu některých zaměstnavatelů. že pokud si vezme na oddělení studentku, sníží stav personálu a o je pak dost „o hubu“.

      • Jak jsem psala před tím, já té praxe měla dost. Není moje chyba, že jsou praxe od 3.ročníku. Podle mě by měly být od 2. ročníku. A jinak to co se vám stalo při praxích je smutné a je vidět jací lidé chodí na zdrávky, nejspíš bez zájmu o obor. To je spíš vinou systému, že se na zdrávky dostávají i špatní studenti, kteří k tomuto povolání nemají předpoklady.

    • Pokud jde o vyjádření názorů, tak musím souhlasit se Studentkou. Nikde se nad nikým nepovyšuje, jen sděluje, že je rozdíl mezi 3 lety studia na gymnáziu s všeobecným zaměřením a 4 lety zdravotnického zaměření i když s pouhými 2 roky praxe/2 dny v týdnu. Zdravotnický asistent (doufám, že konečně praktická sestra) má tedy 4 roky teorie v předmětech, které se na gymnáziu a jiných nezdravotnických oborech nevyučují.

      Dále neházejte všechny studenty SZŠ do stejného pytle, stále je mezi nimi většina schopných a rozumově vyspělých jedinců, kteří jsou schopní se po 5 letech postarat o jinou lidskou bytost i profesionálně a s velkým elánem. Navíc realita školy (byť VŠ, VOŠ či SZŠ), a to myslím i školní praxe, je naprosto rozdílná s realitou nemocnice. Znám to na vlastní kůži. Potřeba přidělit novým nastupujícím sestrám školitele, který by nad nimi odborný dohled (samozřejmě finančně ohodnocený) a seznámí je s praxí na pracovišti. A vlastně dohled se očekává ať už člověk nastoupí kdekoliv.

      Já se setkal s mnoha Bc. sestrami (které nijak neházím do stejného pytle), které měli problém s výkony „pod jejich úroveň“ (výměna plen, stlaní postelí, hygiena pacienta,…). Takže tenhle trend bude na obou stranách a opravdu hodně záleží na individualitě zdravotníka. Setkal jsem se s mnoha středoškoláky, kteří o novelu 96/2004 sb. mají velký zájem.

      Podporuji systém 4+1 a věřím, že se tím podaří doplnit podstav, který ve zdravotnictví panuje. Projednávání této novely senátem se koná 8.6.2017.

      Klidně debatujme 🙂

    • Pro studentku a pana Pláta, já vím, že teď jsou nemocnice a další zdr. zařízení plné titulovaných sester, a že to některé středoškolské sestře může být líto nebo jí to přijít nefér, že ona nemá titul a druhá ho má a přitom dělá stejnou práci, ale uvědomte si jedno. To jak psala studentka EU trend TITULY a všichni valí do školy, protože si děcka myslí, že titul znamená něco! Není pravda. Ty holky (kluci) nechtěly zůstat ZA a chtějí pracovat samostatně bez odborného dohledu, jako sestra. A všichni moc dobře víme, že v ČR se stanete všeobecnou sestrou tuším od roku 2008 pouze absolvováním VOŠ nebo VŠ, a proto tito pracovníci mají před jménem nebo za jménem nějaký titul. To nikdy nebyla honba za tituly, ale to, že chtěli být sestrou. Kdyby sestra získávala svoji kvalifikaci na SZŠ (jako dříve) věřte, že by ty DiS, Bc. a Mgr. sestry byly vzácností, jako tomu bylo dříve. Takže jak říkám…to není honba za titulama, ale za kvalifikací sestry!

      • Ba ne, DiS, Bc. a Mgr. sestry by nebyly vzácností. 9 z 10 středoškoláků si podává přihlášku na VOŠ a VŠ a 7 z těch 9 se tam dostane. Ze všech středních škol, i z těch, kde nepracují jako ZA pod dohledem. Mladí lidí dnes v 19 letech nechtějí pracovat. To se nám nemusí líbit, ale taková je doba, už cca 10 let. A absolventi SZŠ nejsou v principu jiní než absolventi jiných středních škol. Nehoní se za tituly, ale prostě se ještě nechtějí uvázat v práci, chtějí třeba cestovat a taky získat „lepší“ kvalifikaci než maturitu. Taky budou jednou pracovat do 70 – 75 let.
        http://generace.forbes.cz/tabulka/

        • Mohu jedině souhlasit- před 30 lety (kdy jsme mimojiné končila své denní vzdělání na nástavbě já) se tak nějak rozumělo samo sebou, že dokončit školu, nastoupit do práce, založit rodinu- tak do 25 let. Dneska když mi přijde rodit paní 25 let, tak je to výjimka, drtivá většina je starších. A že ti mladí nechtějí pracovat? Mnohdy ani nemohou, i kdyby chtěli- podívejte se na inzeráty. teď se to dělá jinak- studovat a při tom si přivydělávat nějakou tou brigádičkou. I ve zdravotnictví

    • Studentko, jestli chcete studovat vysokou školu na sestru, neobávajte se a jděte do toho. Pravda, přijímačky na medicínu jsou náročné, je tam i ta chemie. Ale na sestru je to jinak. Na veřejných školách do kombinovaného studia berou bez přijímaček, do denního studia maximálně testík z biologie a nějaký všeobecný rozhled. Na soukromých školách nejsou přijímačky vůbec. Vaše šance na úspěch vystudovat ošetřovatelství na vysoké škole je víc než veliká.

  8. Mrzí mě, že na těchto stránkách dochází k aroganci. A nejde o různorodost názorů na problematiku, ale o napadání a aroganci některých z vás. Nezlobte se, ale sem to nepatří. Prosím, diskutujme slušně a bez urážek.
    A můj názor na 4 + 1? Nesouhlasím s tímto modelem. Je to dnes přesně 22 let, co jsem na SZŠ maturovala. Náplň osnov se od té doby velmi změnila, ubylo odborných předmětů… Došlo k přesunu na VŠ či VOŠ. Není to špatný model, ale osobně bych byla pro zrušení SZŠ. Už když jsem maturovala, říkala jsem, že dívky v 18 letech by neměli ještě do nemocnice nastupovat, že mnohem lepší by bylo toto vzdělávání přesunout na VŠ. Bohužel to, co z toho vzniklo a vzniká nyní, je spíš cesta do pekla.

    • Veroniko, dívky by neměly / ne neměli /, Jaký model navrhujete Vy ? Sestry od třiceti, čtyřiceti let ? V kolikati letech by měly sestry zakládat rodinu ? Zrušit střední zdrav. školy a nahradit je čím ? Co třeba zrušit polovinu zdrav. zařízení? Seniory, kteří se už k práci nehodí by měly vlastní děti po vzoru Bataků sníst, aby nebyli pro naše Bc. přítěží. V r. 2030 bude mít ČR více jak půl milionů seniorů starších 90-ti let. Dobrá volební síla pro Babiše, který dnes přes své fondy nakupuje zdrav. zařízení, z kterých bude budovat ,, laciná “ alzheimercentra . Už to vidím, jak se tam všechny naše skvělé bakalářky za směšný plat / mzdu / hrnou. Nikam neodcházejte, nikde to v tomto skvělém státě nením / nebude / lepší

  9. Dobrý den,
    vždy si říkám, že nebudu do diskuzí zasahovat a nechám příspěvky volně plynout, nicméně tak jako vždy, mi to nedá. Dovolím si reagovat především na některé řádky „studentky“. Milá „studentko“, je skvělé, že jako čerstvá maturantka vidíte v profesi, kterou jste si zvolila, především touhu pomáhat. Nicméně bych Vás rád přiměl k tomu, abyste popřemýšlela nad tím, co píšete. Zmiňujete se o tom, že sestra pečuje o pacienty a provádí hygienu, a tudíž nepotřebuje vyšší vzdělání. Přemýšlela jste někdy nad odborností nemocniční hygieny? Vlivem toho, že tento sesterský úkon bere řada zdravotníků stále na lehkou váhu a hlásá, že teorie není třeba, umírají každodenně ve zdravotnických i sociálních zařízeních stovky bezbranných pacientů na nozokomiální infekce. Zkuste se někdy rozhlédnout, kolik pacientů má nejrůznější katétrové infekce či jak ošetřující personál umývá ženský genitál. Možná pak přijdete na to, že ona „hygiena“ není jen tak nějaká „hygiena“. I ta úplně nejzákladnější hygienická péče je velkou odborností sestry, která se bez patřičného vzdělání neobejde. Hlásat tedy, že praxe je to, co Vám poskytne nejvíce dovednosti, je hloupost. Praxe se nedá provádět bez kvalitní teorie, neboť se pak z oné praxe stává intuitivní a laické vykonávání čehosi, o čem nejsme schopni přemýšlet v náležitých souvislostech. A z tohoto přístupu plyne například onen fakt, že jsou ruce zdravotníků stále nejčastější cestou přenosu nozokomiálních nákaz, neboť heslo zní: „sestry provádí hygienu, tak proč vzdělání?“!
    Dále si dovolím reagovat na Vaši zmínku o obsahu vysokoškolského vzdělávání. Studium ošetřovatelství na vysoké škole není o biochemii, ale o něčem úplně jiném. Možná to jednou poznáte. Také srovnávání 4 let na SZŠ a 3 let na VŠ není tou správnou cestou. Zkuste si někdy udělat čas a spočítat si, jakou hodinovou dotaci mají odborné předměty v rámci SZŠ a jakou v rámci VŠ. Jistě dojdete k závěru, že VŠ i přes své o rok kratší studium v tomto ohledu dominují. Na zmínku o tom, že na sestru musíte studovat 7 let bych již nejraději nereagoval. Nicméně tento argument rozčiluje zase mne. Je to stejné, jako bychom tvrdili, že učitelé musejí studovat 9 let, lékaři 10 let, inženýři ekonomie 9 let a podobně. Vždyť je to hloupost. To už můžeme rovnou tvrdit, že na sestru musíme studovat 16 let a se zavedením posledního povinného roku mateřské školy 17 let.
    Poslední věcí, u které se pozastavím, je Vaše prohlášení o tom, že chcete být sestrou, nicméně Vám připadá další studium zbytečné. V úvodu jste napsala, že chcete pomáhat a mimo jiné z Vašich řádků vyplynulo, že chcete být sestrou, která se stará o pacienty a dělá onu hygienu. Přemýšlela jste někdy o tom, že pokud vnímáte ošetřovatelskou činnost takto, nemusíte pokračovat v dalším studiu a nemusíte být sestrou? Pomáhat a pečovat můžete i jako zdravotnická asistentka, tak proč se otravovat s dalším, pro Vás nepotřebným studiem? Jsem si vědom toho, že mé sdělení bude znít tvrdě, ale i z Vašich řádků je vidět to, že chcete být plnohodnotnou sestrou bez toho, aniž byste si v plné šíři uvědomila, co to obnáší. A proto opakuji, zůstaňte asistentkou a pomáhejte, protože na to Vám tato kvalifikace plně postačuje. Ve Vašem sdělení kritizujete „honbu za tituly“, zamyslete se proto nad tím, zda touha být za každou cenu plnohodnotnou sestrou, není něčím podobným. Neberte prosím výše uvedené argumenty jako urážku Vaší osoby, nic takového v tom není. Vážím si lidí, kteří chtějí naši profesi vykonávat s dobrým úmyslem. Jen bych byl rád, kdyby Vaše hodnocení sesterského povolání nebylo tak černobílé. Ale myslím, že k tomu jednoho dne dospějete, neboť i já jsem coby čerstvý maturant přemýšlel kdysi úplně stejně.
    Je mi jasné, že mé řádky budou opět někomu připadat arogantní, a že mne v očích některých zařadí mezi povýšené vysokoškolsky vzdělané sestry. Vysvětlovat, že to tak není, je zbytečné. Nicméně jsem si reakci neodpustil v souvislosti s tím, že mi není lhostejné, jak je naše profese vnímána. A pravda je taková, že si za to skutečně můžeme sami, protože místo toho abychom táhli za jeden provaz, předháníme se jeden před druhým a honíme svá ega. Důkazem je i tato diskuze. Místo toho, aby se týkala podstatného, již u druhého příspěvku se zvrátí v útoky čistě osobního charakteru. Vážený pane Pláte, je velká škoda, že si neuvědomujete, co o sobě svými reakcemi světu prozrazujete. Vaše urážky neškodí těm, kterým jsou určeny, ale především zesměšňují Vás.

  10. Děkuji, za váš komentář 🙂 Jen chci podotknout, že vzdělání pro mě bylo vždy nejdůležitější. Proto jsem odmaturovala se samými 1 a věnovala se spoustě aktivit i soutěží první pomoci. Byla jsem jedna z těch, která chtěla, abychom měli ve 2. ročníku patologii. Takže co se týče znalostí o lidského těla nebo odborných věcí vždy jsem se o to zajímala tudíž nechci být pouhým zdravotním asistentem, ale sestrou. Jen mě mrzí, že nemůžu své znalosti uplatnit již teď, ale musím studovat další 3 roky. Rozhodně si nemyslím, že do kompetence sestry patří pouze hygiena a ošetřovatelství. Je zde spoustu odborných věcí. Jinak co se týče hygieny pacientů mám ze střední školy dobré základy 🙂 nevím, co více by mě na vysoké škole o hygieně naučili . Každopádně každý máme svůj pohled na danou věc 🙂 Jen jsem napsala svůj názor na daný vzdělávací systém sester. Kdyby se odsouhlasilo 4+1, věřím, že by se musela naprosto změnit osnova vzdělávaní. Dát povinné předměty ( patologie, latina) více praxe. A hlavně změnit podmínky pro přijeti studentu na SZŠ ( aby tam nechodili lidi, co mají 4). Vysoka škola by byla pro specializaci v oboru.

    • Dobrý den, kdysi jsme měli na zdrávce v prváku anatomii, ošetřovatelství teorii a praktika, plus všeobecné předměty a o víkendech jsme chodili / y pomáhat do kojeneckého ústavu a asistovat na vítání občánků. Ve druháku jsme měli patologii, klinickou propedeutiku, praxi 1 den v týdnu, první pomoc a samozřejmě ošetřovatelství praktika a teorii. Ve třetím ročníku byla praxe už 2 dny v týdnu, pediatrie, chirurgie, psychiatrie, neurologie, gynekologie..v prváku jsme měli ještě latinu… Ve čtvrťáku pak už odborné předměty nepřibývaly, ale samozřejmě jsme se hned od září připravovali na maturitu. Maturovala jsem z praktické části, písemka z češtiny, ústně pak opět čeština, pediatrie, chirurgie a ošetřovatelství teorie. I praktická maturita měla 2 části – praktickou a teoretickou. Kromě ošetřovatelství nás na všechny odborné předměty učili výlučně lékaři.
      Na školu se tehdy dostali jen žáci s vyznamenáním a to ještě pod podmínkou úspěšně složených přijímaček, které byly z matematiky a češtiny.
      Nesmírně mě mrzí, že úroveň šla tak dolů a samozřejmě za to studenti nemohou. Prostě špatný systém vzdělávání.

    • Vysoká škola nemůže být pro specializaci v oboru, jedině s výhradou Mgr. studium.
      Specializaci je nutné studovat po pár odpracovaných letech při praxi a jako prerekvizitu nemůžete dát bakalářskému vzdělání požadavek předchozí praxe, odporuje to ústavně stanovené dostupnosti vzdělání. Specializační studium je přizpůsobeno tomu, že student chodí do práce, to vysoká škola primárně nemůže.
      Dnes se studují specializace na Mgr, a není to šťastné řešení u denních studentek, protože vyjdou jako specialistka a mají pouze školní praxi.
      Specializace, jak je nyní nastavená u NCONZO, je dobrá a byla by chyba přesouvat ji na vysoké školy.

  11. Dobrý den,
    pracuji jako zdravotnický asistent třetím rokem, na denní službě jsem já a dvě sanitářky …. odborný dohled je asi někde o dvě patra níž, protože všude jsou nasázení asistenti. Noční sloužím sama, tím pádem jsem také nucena sloužit bez dohledu sestry. Opravdu si myslíte že mi další tři studia dají něco nového? Budu dělat stále stejnou práci a nikdo mi nezaručí to, že mi v práci změní smlouvu a dají mi vyšší platovou třídu. Nikde není tolik sester aby měl každý asistent dohled. Takže budu ráda, když se tohle studium 4+1 jedna schválí, dodělám si to konečně a když mi nechají stále plat pro zdravotnického asistenta, bude to pro mě znamenat ztracený rok, nikoliv 3 roky.
    Málokterý zdravotnický asistent půjde ve 20ti letech pracovat do nemocnice za 13 000kč, nehledě na to, že už ho odradí ta praxe, kde vidí jak jsou sestry Dis nebo Bc. nedoceněné. Ano, opravdu nemám motivaci studovat další 3 roky na to, abych na tom byla vlastně pořád stejně.
    Tak prosím otevřete oči a přijďte se do těch špitálů taky někdy podívat, od stolu se to mele hezky.

    • Já s vámi souhlasím, že ZA to nemají jednoduché. A proto se ZA ruší a budete místo něj praktická sestra pracující bez odborného dohledu. Na co budete potřebovat ten rok?

      • Takže když už jsem asistent, tak me automaticky přejmenují na praktickou sestru? Bez toho aniž bych si něco dodělávala? A praktická sestra přece nebude mít stejné kompetence jako diplomovaná? Vždyť to by potom to studium 4+1 bylo k ničemu.

        • Ano, máte pravdu. Když to podepíše prezident, tak budete automaticky od září praktická sestra, která pracuje bez odborného dohledu. Kompetence by měly být pro praktickou sestru obsáhlejší než jak to měl zdr. asistent. Proto je lepší si ten jeden rok na VOŠ dodělat, aby z Vás byla všeobecná sestra DiS 🙂 Hlavně, aby páni politici stačili do září stanovit kompetence pro praktickou sestru nebo dojde jen k přejmenování ZA na praktickou sestru a to je vše.

          • To je přesně ten problém!! byť jsou kompetence ZA dané, praxe je poněkud jiná. A chápu-li to dobře, pak bude-li praktická sestra pracovat bez dohledu (protože bude moci), tak by se jí mělo týkat i to navýšení příplatku za směnnost.

  12. Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat…zrušením zákona 96/2004 Sb. prý už také není povinností,že stanicni a vrchni sestry musí mít titul. Je to pravda?

      • Nikdy nemusely? Tak proč u nás v nemocnici, každá staniční a vrchni má minimálně Bc.? To asi, proto, že to po nich ředitelství ze zákona chce. A ,když by to opravdu zákonem nebylo dané, tak proc to teda při nedostatku sester ředitelství nemocnic po staničních a vrchnich chtelo? Vždyť muzou byt radi, že jim to někdo chce dělat. Kdyz vidím, jak jsou stanicni a vrchní sestry staré a mají tedy logicky vystudovanou starou zdravku a né asistenta a všechny pritom mají minimálně Bc., tak nevěřím, že všechny si dodelaly VŠ jen z vlastní iniciativy…k tomu je musel někdo přinutit. Když se kouknete na výběrové rizeni pro vrchní sestru, tak vždy tam je požadavek: minimální vzdelani: bakalářské

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

- Naše akce -spot_img

Další novinky

%d bloggers like this: