O své problémy, se kterými se setkává na praxi během studia oboru všeobecná sestra, se s námi podělila kolegyně Blanka.
Nad tímto tématem jsem začala postupně přemýšlet po příchodu na vysokou školu. Konkrétně se tato myšlenka zlomila mým příchodem do Prahy. Střední školu jsem totiž studovala na Vysočině, praxi vykonávala v okresní nemocnici. Něco jako nedostatek sester jsme sice slýchávaly často, ale nikdo si pod tím neuměl nic moc představit. Logicky, ty které dokázaly složit maturitu, se většinou uchytily právě ve zmíněné okresní nemocnici. Jiné nemocnice totiž byly většinou daleko, a maturitní zkouška složená v této nemocnici zajišťovala, že se nemusely učit nové postupy, standardy atd. Část třídy sice nastoupila k jinému oboru nebo se vydala na mateřskou dovolenou, nicméně nebyl to tak tragický počet, aby to nějakým způsobem zasáhlo do systému zdravotní péče u nás.
První náznak tohoto problému jsem zachytila při podávání žádostí o přijetí. Zkoušela jsem 5 univerzit, a překvapila mne například ta, kde za praxi dokonce nabízely nemalé peníze. Právě z toho důvodu, že měli nedostatek sester, a prázdná místa se snažili zaplnit přijetím studentů alespoň na částečný úvazek. Já se nakonec rozhodla pro studium v Praze. Od něj jsem očekávala jakožto od Univerzity Karlovy naučení nových informací, nových postupů k tomu, abych co nejdříve mohla získat vysněnou specializaci. To byl ovšem hluboký omyl.
Ne, že by fakulta neposkytovala adekvátní vzdělání, to ne. Nicméně je tu pár faktů, které stojí za zamyšlení. Pár z nich uvádím níže:
Mísení studentů zdravotnických škol a gymnazistů
To byl první problém, na který jsem narazila. Ve třídě se mísili lidé takřka ze všech oborů. Ať už to bylo sportovní gymnázium, přírodovědná fakulta nebo zdravotnická škola. Každý uměl něco a nikdo vlastně nevěděl, co smí, a co ne. Také postupy měl každý naučený jinak, i když vesměs byly vlastně stejné. Výsledkem hodin tak bylo většinou to, že zdravotničtí kolegové pomáhali nezdravotníkům v základech, což je samozřejmě chvályhodné, nicméně z hlediska vzdělání spíše ztráta času a pro pár lidí bohužel i motivace k dalšímu studiu.
,,Zákaz“ vykonávání práce na částečný úvazek
Druhý problém a celkem pochopitelný. Člověk se ocitá v cizím městě, pomoc rodičů začíná být v nedohlednu, a dobrým pocitem se nájem nezaplatí. Věta, že pokud jsme se rozhodli studovat prezenční formu studia, znamená, že máme studovat a nikoliv pracovat, byla více než úsměvná. Nezískává právě praxí člověk nejvíce zkušeností?
Finanční ohodnocení
200 hodin za každý semestr v souvislém běhu. 40 hodin týdně. K tomu během teoretických týdnů dalších 60 hodin. A k tomu všechno zadarmo. Ano, plný úvazek, a vlastně hodiny, za které nedostanete nic.
Minimální mzda je v ČR něco kolem 13 000 Kč, dejme tomu, že všeobecné sestry pracující na plný úvazek v nemocnici dostávají zhruba 2x tolik. Určitá finanční kompenzace, byť by to měla být poloviční částka minimální mzdy, by určitě nebyla na škodu. Ano, jistě, člověk se na praxi učí, ale většina studentů povolání číšník, kuchař, truhlář atd. mají právě takto praxi zpoplatněnou. Zatímco studentkám oboru všeobecná sestra přistane maximálně razítko v logbooku.
Organizace praxe
Nemůžete si vybrat mentorky. Nelze vykonávat praxi v nemocnici, kterou jste si vybrali. Nemocnice si losujete a vyskytl se nejeden případ, kdy dotyčný dojížděl na praxi třeba i 2 hodiny. Kolem 4.hodiny ráno velice příjemná a bezpečná záležitost. Nemůžete si vybrat oddělení, které by vás v daném oboru zajímalo (např. v rámci chirurgických stáží neurochirurgie, kardiochirurgie atd.). Dny, kdy budete sloužit, jsou Vám přiděleny, nemůžete si je vybrat. Co na tom, že máte např. půl roku zarezervovanou dovolenou, nebo že se Váš přítel vrací z měsíční cesty v zahraničí. Nyní máte přeci praxi, že? Na 3 roky si tedy váš soukromý život prakticky bere dovolenou.
Sympatie
Nevím, jak tuto část správně nazvat. Důraz je kladen na vzhled, materiálnost, a především Váš osobní život. Potřebujete přehodit směnu z toho důvodu, že odjíždíte na pohřeb, a nadřízený se diví, proč jste tuto skutečnost nenahlásila měsíc dopředu. Při přijímacím pohovoru zjišťují, jaký názor na Vás měli předešlí kolegové. A nejednou se stalo mě i mým kolegům, že je zkrátka nepřijali kvůli vzhledu. Ano, i křivé zuby nebo kulhavá chůze dnes rozhodují o práci na pozici sestra. A co teprve, pokud je 2x rozvedená, to je teprve kalibr. Ano, sice vzhled i slušné vystupování je v určité míře potřeba, ale prosím Vás, jdeme do práce, ne na módní přehlídku Miss Universe.
Zmatená legislativa
Každý rok je vydáno několik vyhlášek upravující zákony. Z toho se vždy alespoň jedna týká systému zdravotnictví. Ať už je to změna vzdělávání, kompetencí, vedení zdravotnické dokumentace nebo výslužné renty. Nikdo tak vlastně neví, co smí a co nesmí, na jakou pozici se může hlásit, a na kterou již nemá dostatečné kompetence (mimochodem všimli jste si, jak je dnes toto slovo oblíbené?), jaký mu náleží plat či jak má správně napsat zdravotnickou dokumentaci. Do toho všeobecný strach ze žalob a soudního popotahování. Stačí v dokumentaci o minutu nepřesný čas podání léků nebo zaokrouhlené číslo při zapisování bilancí tekutin. Při jakémkoliv problému s pacientem jsou jeho příbuzní připraveni Vás okamžitě zažalovat a křivě napsaná čárka Vám málem vyslouží 10 let za mřížemi. Komu by se chtělo kromě zdravotnictví studovat ještě právo, že?
Internacionalizace
Současný velmi oblíbený trend. Rozvoj cestování umožnil příjem pacientů z ciziny. Součástí každé sestry by tak měla být příslušná jazyková výbava. Většinu sester ale stále zaujímá generace, která se povinně učila rusky. Ta generace, která mluví anglicky, zase ovládá pouze jeden jazyk, a to je přeci málo. Je tedy na ně jakožto mladé lidi vyvíjen tlak naučit se další, hlavu na to přeci ještě mají. Setkala jsem tak s pracovišti, kde po mně a mých přátelích vyžadovali němčinu, italštinu, španělštinu, ale například i exotické jazyky jako japonština nebo čínština. Je to sice krásná věc, a jazyky jsem vždy milovala, ovšem školy už většinou takovéto nadšení nesdílejí, a tak nejlepší variantou je obvykle samostudium nebo ne úplně levné jazykové kurzy. No a na to plynule navazuje další problém. V momentě, kdy se naučíte cizí jazyk, obvykle zjistíte, že za hranicemi je „tráva zelenější.“ A kdo by nechtěl za stejnou práci dostávat 3x tolik, že?
Na závěr se nabízí úvaha, jak to dopadne, když to takto půjde dál. Problémy, které jsem zmínila, samozřejmě nejsou jediné, a je jich daleko víc. Myslím, že základní ,,první pomocí“ by bylo ze zdravotních škol udělat znovu výběrové školy, udělit jim po absolvování SZŠ titul všeobecné sestry a zajistit odpovídající ohodnocení a podporu již během školního vzdělávání. A další už by se plynule nabídnulo samo.
Souhlasíte? A jaké jsou vaše zkušenosti ze studia? Děkuji za všechny komentáře.
Blanka Kolářová
Jsem studentka prvního ročníku VOŠ zdravotnické a mám za sebou 4 leté studium SZŠ. Při nástupu na vyšší studium jsem si ,,naivně“ myslela,že se už od prváku budem učit něco nového. Byla jsem však rychle vyvedena z omylu, když jsem zjistila, že ve třídě jsou s námi i studenti např.z gymnázia a ekonomické školy. To že další dvě studentky jsou ze sociální činnosti jsem nejprve nepovažovala za tak tragické,protože to přece jen neni obor tomu zdravotnickému tak vzdálený. Bohužel další omyl. Na praxi se ukázalo,že holky ze sociální činnosti neumí takřka nic (a tim myslim doslova nic),nemluvě o těch, co přišli úplně z jiných škol. Nejspíš diky těmto studentům bereme veškerou učební látku od samého začátku. Pro většinu mých spolužáků i mě je to zbytečná ztráta času. Hodiny a hodiny praxí trávíme ve většinou nepříjemném kolektivu sester, které si z nás dělají uklízečky namísto aby nás nechali dělat nějaký odborný výkon. S nulovým platovým hodnocením praxe už jsem se smířila, jen bych ráda podotkla, že studovat, chodit na praxi (což pro mě znamená vstávat ve 3:00 v noci) a pak ještě do práce je dlouhodobě fyzicky nemožné protože jak už bylo řečeno v článku ,,nájem se sám nezaplati“.
Milá Blanko, z vašeho příspěvku na mě dýchá trochu naivita, která je při vašich zkušenostech a věku asi normální. Stejně jako u Kristýny, která komentuje nade mnou.
Obor všeobecná sestra na VŠ/VOŠ je KVALIFIKAČNÍ studium, nikoli nástavba. Je normální, že se tam sejdete z různých škol, tak jako třeba na VŠE jsou v jednom ročníku studenti z různých středních. Studuje se od začátku. Vy ze SZŠ už umíte něco napřed – hlavně v praxi – stejně tak jako absolvent střední školy ekonomické bude na VŠE ve výhodě oproti studentce ze SZŠ.
Praxí určitě získáte zkušenosti (proto je jí jen ve škole 2300 hodin), ale potřebujete také i ty znalosti. Až budete jednou v práci, tak budete mít také problém vyměnit si službu, nebudete si moci vybrat kolegyni do služby. Osobní život sestry, zvláště ve směnném provozu, není jednoduchý.
Za praxi nedostávají budoucí sestry zaplaceno podle školského zákona (§ 122 ). To je věc určitě k diskusi na politické forum a já vám slibuji, že ten dotaz někam posunu. I když, kdyby se platilo sestrám, chtěly by i jiné obory a to nepůjde tak snadno.
Legislativa se ve zdravotnictví mění, ale ta, co vás ovlivňuje nejvíc, tedy 96/2004 a 55/2011 se měnila od svého vzniku 2x, za dobu vašeho studia tedy předpokládám jen 1x. Právo studovat nemusíte, ale ty základní předpisy si přečtěte. Je tam dost jasně napsáno, co smíte a o na jakou pozici máte kvalifikaci. Jinak se zeptejte třeba účetních neb daňových poradců, kolikrát se jim mění legislativa… To je zdravotnictví ještě zlaté.
Co se týče znalosti jazyků, s angličtinou si u nás určitě vystačíte, kvůli neznalosti japonštiny a čínštiny o práci nepřijdete. Kdo chce jít do zahraničí, tak půjde – nebo máme raději studium jazyků zakázat?
¨
Musím říci, že mě překvapilo odmítnutí zaměstnání kvůli vzhledu…Na kliniku estetické mediciny možná raději přijmou štíhlou sestru s pěknou pletí a bezvadným chrupem, problémy asi bude mít evidentně nemytá sestra šířící kolem sebe zápach cigaretového kouře, ale jinak jsem se nesetkala s tím, že by byl vzhled nějak extrémně důležitý.
Ze zdravotních škol výběrové školy neuděláte, jedničkáři chodí na gymnázia. A i kdyby ano, když na SZŠ budou chodit superstudenti, tak tuplem půjdou po maturitě na VŠ. Kolik znáte vysloveně studijních typů, kteří se hrnou v 19 letech do práce?
Jinak se mi moc líbí váš psaný projev bez zjevných chyb a to, že o své práci přemýšlíte. Nenechte se odradit, ať vám to vydrží.
Pro studium v Praze ses rozhodla dle me naivne. Obzvlast kdyz ziskani diplomu vseobecna sestra patri k tem nejlehcim. Cili sance, ze by se tam ucilo neco navic, nez na jinych univezitach je spise mala. Z Vysociny jsou blizsi univerzity a dle me i v lepsich mestech (osobne do Prahy bych nikdy nesel). V dnesni dobe lze vystalkovat na netu skoro cokoliv, takze sis mohla zjistit co a kde jak chodi. Ono se tam ani neni de facto co vic ucit, kdyz ma sestra v CR svazane ruce. Pokud jsi se chtela posunou dopredu, mela jsi jit na medicinu. Nebo muzes po sestre 😉 Cokoliv jinyho ze zdravotnictvi nez medicinu nema v Cesku cenu studovat kdo se chce nejakym spusobem vice seberealizovat, mit autonomii a i z financniho hlediska. A kdyz uz teda studovat sestru, tak pak jit pracovat a dostudovat do zahranici, kde se pomerne dobre muze vice seberealizovat i jako sestra a finacne je to uplne nekde jinde. Kdo chce byt vcelka, tak sestra v Cesku je idealni. Ja bych znova uz na sestru nesel. A v mem veku, kdy jsem na ni sel uz na medinu nemelo cenu chodit s ohledem na delku nez je lekar hotovy a jeste bych musel studium platit. Mela jsi moznost mit praxe za love, ale rozhodla ses sama ze je vlastne nechces. Chapu te a presne vim co prozivas, take jsem delal v nemocnici x set hodin negra zadarmo. A bohuzel pro me nejblizsi dobra nemocnice byla ve meste meho studia a byla 90 km tam a 90 km zpatky, kam jsem od prosince v druhaku musel dojizdet a do nadrze jsem si nenamocil. To me strasne stvalo a odradilo od systemu. Vlastne jsem nemel zadny osobni zivot a moznost se ventilovat, jen skola, praxe, spanek, prace, jizda, unava. I kdyby to bylo ubohych 30 korun na hodinu netto, alespon by to neco vykompenzovalo. Ale ne jezdit de fakto do prace a jeste tu praci sponzorovat ze svyho. V mem pripade kazdy den 400 Kc jen za benal a kde je ten zbytek? Je to ostuda jak ceskyho zdravotnictvi tak i skolstvi. Ale ani jedni to neresi a jen rikaji, ze to je na tech druhych. Pak se divi ze nejsou studenti a asi si mysli, ze nevi ze treba v Nemecku si studenti v nemocnici vydelaji 500-800€. To nema v Cesku ani sestre co chodi po-pa na ranni. A me jako koncoveho „zakaznika“ nezajima jaky v Nemecku maji nastaveny ten system, me zajima ze ja v Cesku delam za dekuju. A kdyz uz praxe za nic, tak at ten plat po skole je zlaty dul jak to maji take jinde. A ne takova almuzna ktera hlavne vubec nekoreluje se zodpovednosti a volnym casem. Ale ty jsi mela moznost volby praxi za love. Tak ted tady brecis asi tak nejak zbytecne. A jestli to u vas na vejsce funguje tak jak popisujes, mas moznost prestoupit na jinou. Ja bych si tedy takto do studia rozkazovat a zasahovat faktor loterie nenechal. To opravdu neni optimalni pristup. My jsme meli nabidku odd z „nasich partnerskych“ nemocnic. A z te jsme si mohli vybirat odd jake chceme s tim ze splnime x tydnu intreny, y tydnu chiry, z tydnu intenzivky atd. A bylo jedno jestli je to gastro, nefro, kardio. V prvaku udelali kolecko skoro na vsech a pak uz se kazdy smeroval podle toho kde se nasel (nebo podle toho kde ho nechali neco delat a nebyly tam blbky sestry). Dalsi moznost byla si domluvit a vyritit si na smlovu sam za sebe praxi v jine nemocnici. Napr. v blizkosti bydliste. Osobne jsem byl dva tydny na odd s kolegyni, ktera studovala na univerzite 140 km vzdalene, takze evidentne to takto fungovalo i jinde. Ja jsem tedy preferoval kvalitu nemocnice nez abych delal praxi v byvale okresni nemocnici. Co se tyce tvych kolegu z jinych oboru. Kdyz jsem studoval na pajde/ekonomce tak jsem se vubec nad tim nepozastavoval (tam jsme ovsem meli napr. dotaznikove sestreni v terenu placene narozdil od studia sestry). Je to naprosto normalni na vejsce. Tam je to pokud mas stredni v oboru, je to tvoje vyhoda, pokud nemas musis vic makat. Ale ve smes se tam vsechno maze a zacinaji vsichni nastejno, nekdo od nuly, nekdo ma znalosti ze to ma jako hobby, nekdo s naskokem drobnym ze stredni, protoze ta stredni vystaci tak +/- na jeden semestr. Nebo snad myslis, ze na FEL by meli byt jen studenti co maji stredni elektro, nebo na FAV co maji stredni jen stavarnu nebo nejakou matematickou ci fyziklani. To by tu fakultu asi moc nezaplnili, kdyz na strednich neni vetsina oboru co se tam studuji. Nebo takovou FDE, tam by meli jit jen ti ze stredni umelecky? A na FPE jen ti co maji stredni pajdu? To asi ne ne? Jestli je tam mezi vami nekdo, kdo ma stredni napr. elektro tak si troufam rict, ze u EKG vi vic co se tim meri a k cemu tam dochazi, nez ty ktera tam slepe davas svody na urcena mista. Nas bylo par neasistentu v rocniku. A samozrejme u nas se asistenti taky strasne nechavali slyset jak vsechno uz znaji umi a jen se to opakuje. A prisel prvni test z postupu a zkouska z anatomie a 60% z tech namistrovancu to napoprve nedalo. Kdezto 80% mimo obor to dalo na poprve za 1 nebo 2. Celkove bych rekl, ze vetsina tech asistentu u nas spise proplouvala, kdezto vetsina tech mimo obor mela lepsi studijni vysledky. Takze neni na miste jakokoli stigmatizace. K te legislative, kdyz jsem mel v nemocnici nekolik synovcu, nebo pribuzne, tak jsem taky kolikrat sestry i lekare zj***l a doslo to i dal. Protoze nedelali co meli, nedodrzovali standardy, ulehcovali a zlevnovali si praci. Takze se nemuzes divit, ze pribuzni vyvadeji a to mnohdy nejsou zdravotnici a nevidi ani to suleni co by videt mohli. Tohle neprofesionalni chovani se musi vymytit. My takhle uz mame hodne za sebou. Takze jeden dr. sedi na 2 roky, dalsi rok podminka a zakaz dozivotni a dalsi zakaz na nekolik let. Pak sestra a asi 3 osky nenalijou uz ani caj v nemocnici. Samozrejme nekteri pribuzni jsou extremni a jsou uplne mimo.
nechci rýpat, ale pěkně bohatý student, když má vlastní auto, kterým jezdí na praxi (do nemocnice, kterou si sám vybral)
Pro Kontroverzni,
mě by zajímalo jedno…to proběhla někdy nějaká studie, kde se zjišťovalo, na kterém studijním oboru získáte nejsnadněji diplom? Že tvrdíte toto o všeobecné sestře? Pochybuji, že nějaká taková studie proběhla. A dál jsem ve čtení Vašeho příspěvku ani nepokračovala.
1) Mísení studentů – ano, ať už jde o VOŠ, či VŠ, studenti jsou míseni, ale jak už je zmíněno v příspěvku nade mnou nejde o nástavbu, ať se nám to líbí, či nikoli…
2) Zákaz práce na částečný úvazek – ono důležité je se rozhodnout, co vlastně člověk chce, jestli studovat nebo pracovat… Pokud si zvolíte prezenční formu, nemůžete očekávat volno na vysoký úvazek pro práci, od toho existují kombinované/dálkové formy studia…
3) Finanční ohodnocení – chápu, že finanční ohodnocení za vykonávanou praxi by se líbilo mnohým z nás (sama stále pokračuji ve studiu při práci na plný úvazek), ale právě proto, že pracuji si říkám, že to finanční ohodnocení by spíše mnohdy měli dostat sestry, které nesou zodpovědnost za studenty (překvapivě ani mentoři nejsou ve všech zařízeních ohodnoceni), poněvadž sama odborné výkony bez sestry na pracovišti vykonávat nesmíte, hlavně pokud je sestra alespoň trochu zodpovědná, netroufne si nechat vás je dělat bez dohledu, když je stále ona za pacienty zodpovědná…
4) Organizace praxe – každá škola, každé pracoviště to může mít jinak… Já mám zase z VOŠ i VŠ kladné zkušenosti. Pracoviště, dny praxe i mentory nám bylo umožněno si samostatně vybrat… Někdy je třeba si zjistit více informací o škole a i této organizaci než člověk začne studovat.
5) Sympatie – myslím, že o vzhled v našem oboru vůbec nejde, výjma klinik estetické chirurgie apod.
6) Zmatená legislativa – vědět, co člověk smí je základ. Pokud nevíte, co smíte, jak můžete chtít placenou praxi? 🙂
7) Internacionalizace – pracuji 5 let u lůžka, zatím jsem vždy vystačila s angličtinou 😉