Jana Hnyková, poslankyně hnutí Úsvit, upozornila na dlouhodobé problémy v oblasti vykazování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. V Praze proběhl na toto téma seminář s cílem podnítit zainteresované strany, tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR a zdravotní pojišťovny, k řešení stávající neutěšené situace.
Hlavní problém spočívá ve výši doplatku na péči, který jednotlivá zařízení inkasují. Obecně řečeno v jeden moment je klient léčen ve zdravotnickém zařízení, druhý den je propuštěn a převezen do zařízení sociálních služeb. Zde je mu odbornými zdravotními sestrami poskytnuta stejná zdravotní péče jako ve zdravotním zařízení, ovšem zařízení za ni vyinkasuje mnohem méně peněz. V důsledku je tak ohrožena péče o občany v sociálních službách, protože díky těmto problémům již nyní bojují ředitelé zařízení s nedostatkem financí na plat potřebného množství kvalifikovaných zdravotních sester. A ty kvůli nízkým platům odcházejí z těchto zařízení. Je tedy otázkou, jak bude vypadat v budoucnu péče v pobytových zařízeních sociálních služeb, pokud nezačneme co nejdříve hledat řešení tohoto problému.
Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí během semináře zúčastněné informovali o vzniku komise, v níž zasedají mimo zástupců MPSV ještě zástupci ministerstva zdravotnictví, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a Asociace krajů ČR. Tato komise má hledat východiska ze stávající situace. Výsledky má komise představit ministerstvu práce do konce března tohoto roku. Jelikož se většina zúčastněných včetně přednášejících shodla na složitosti daného problému, přislíbila paní poslankyně Jana Hnyková, že po zveřejnění výsledků komise opět sezve odbornou veřejnost, aby mohla nad výsledky diskutovat.
Ošetřovatelská péče v zařízeních sociálních služeb je ohrožena!
DALŠÍ ČLÁNKY
11 KOMENTÁŘE
Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!
Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..
Byly jsme s mými kolegyněmi z našeho zařízení na tomto semináři přítomny.Musím konstatovat,že všechny připomínky a postřehy byly velice aktuální a podnětné k zamyšlení.Snad to pomůže k nějaké změně,která je nevyhnutelná.Nebudu se zde vyjadřovat ani k financování nebo platům,to zde zaznělo.Trápí nás i jiné věci.
Pracuji v zařízení 30let jako zdravotní sestra,v posledních letech jako komunitní sestra,vedoucí jednoho z oddělení starající se o seniory.Od roku 2007 se značně změnila skladba těchto seniorů v zařízeních,dnes jsou zde převážně senioři plně odkázáni na pomoc ,převážně imobilní a trpící některou formou demence.Většína našich klientů k nám přichází z oddělení následné péče.Troufnu si tvrdit,že všichni tito klienti mají v propouštěcí zprávě z tohoto zařízení lékařem doporučenu ošetřovatelskou péči.I u nás se změnou v roce 2007 začala měnit i skladba personálu pracujících v přímé péči.Ze zařízení zmizel nižší zdravotnický personál ,sanitáři a počet zdravotních sester ve většině zařízeních klesl na polovinu.Personál byl nahrazen pracovníky v sociálních službách(samozřejmě s daleko nižšími platy než měl nižší ZP).Co je ale alarmující, je skutečnost,že pracovník v sociálních službách má v náplni práce dle katalogu prací uvedeno že poskytuje pečovatelské úkony a v tom je ten problém.
Vzpomínám si na začátek svého působení v zařízení,kdy ještě žila M.Staňková a my se mohly setkávat na seminářích s jejím bojem o prosazení Koncepce ošetřovatelské péče u nás.Vydáním této Koncepce ošetřovatelské péče jsme my sestry byly nadšeny a těšily se jak se nám bude pracovat.Kdo koncepci zná,ví jak má být oš.proces nastaven,kdo jej smí poskytovat,hodnotit a kontrolovat.
Skutečnost:nikdo neřeší,že právě ošetřovatelství je v současné době základní péči o seniory v našich zařízeních(kdo tvrdí že je tomu jinak,nikdy v žádném takovém zařízení v poslední době nebyl)!
Pracovníci sociálních služeb jsou nuceni k poskytování oš.péče(nikdo jiný zde není,péče musí být poskytnuta,jinak by se mohl ohrozit klient a to přece nikdo nechce).
Z koncepce je zřejmé,že oš.péče má být poskytována nižším zdr.pracovníkem pod vedením sestry na základě jím stanoveným oš.plánem.
Skutečnost:na základě oš.plánů(v lepším případě,kde se sester nezbavili úplně)je poskytnuta oš.péče zdrav.sestrou a pracovníky v soc.službách(jinak to totiž nelze,sestra je většině zařízeních ve službě např.na 60 klientů jen jedna).O tom,že sestra není nadřízena PSP,tudíž ho nemůže metodicky vést a že chybí v tomto směru jakákoliv kontrolní činnost mluvit nemá cenu.
Myslíme si ,že celý zakopaný pes je v tom,že Koncepci ošetřovatelství vydalo Ministerstvo zdravotnictví a naše zařízení spadají pod Ministerstvo práce a soc.věcí.MPSV si musí uvědomit jaká péče je v zařízeních opravdu poskytována(vycházet ze skutečných potřeb klientů,vždyť o ně jde především).
Děkuje moc p.poslankyni Hnykové za uspořádání tohoto setkání a přejeme jí hodně úspěchů v další práci.
Štěpničková I.
Paní Štěpničková,
věc se má tak.
„Tranformace pobytových sociálních služeb“ se dostala na další úroveň, kdy jsou „transformována“ zařízení ústavního typu na „komunitní bydlení“. A tak zatímco v ústavních pobytovkách se ubytovaným dostávalo alespoň nějaké operativní zdravotnické péče, neboť alespoň ta jedna ZS byla přítomna 24 hodin denně, v „komunitním bydlení“ nastává ten správný mazec.
„Asistentky“ totiž nemají k dispozici už ani to ústavní zázemí, a tak za plat ukrajinských uklizeček dělají všechno – od kuchařek a uklizeček, přes ošetřovatelky a pečovatelky, po vychovatelky, rehabilitační pracovnice a leckdy suplují i práci sociálních pracovnic. To vše v počtu jedna až dvě ve 12tihodinové denní službě/8-10 „uživatelů“ s různou formou a stupněm postižení vč. vážně duševně nemocných.
„K dispozici“ mají pouze ZS na telefonu, která přijede, jen když má zrovna čas. Takže „asistentky“ běžně ošetřují od drobných zranění po dekubity, provádějí manikkuru a pedikuru, podávají léky vč. inzulinu, monitorují TK/TF, řeší krizové situace vč. vyhodnocení, zda již zavolat RZS.
Naštěstí pro uživatele přibývá v důsledku rostoucí nezaměstnanosti „asistentek“ se SŠ a VŠ vzděláním, které si umějí poradit i bez ZS, sociálních pracovnic, metodik a zázemí. Samozřejmě s plným vědomím toho, že improvizují a pokud to bude mít následky, tak pro ně a „uživatele“.
Poskytovatelům a zřizovatelům to je úplně jedno, neboť „báječně ušetřili“. A to je také jediným kriteriem celé „transformace“. Výsledkem jsou novodobé chudobince a starobince s tomu odpovídající „úrovní péče“.
Hovořím sice o oblasti „sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením“, ale je dost pravděpodobné, že v rámci „úspor“ brzy dojde i na seniory. Ostatně, ani ti „zdravotně postižení“ (NEJDE o jinak zcela zdravé vozíčkáře, ale o osoby s mentálním, duševním, smyslovým a kombinovanm postižením) nám nemládnou a řada z nich se dostala do seniorského věku.
Zcela absurdní je i to, že VŠICHNI výše zmínění jsou PACIENTI, ale jsou umístěni v pseudodomácnostech a očekává se od nich, že se o sebe postrají víceméně sami.
A „ošetřovatelské plány“, „individuální plány“, „standardy“ a další popsané papíry? Každá „asistentka“ se Vám jen hořce vysměje.
CELÁ koncepce „sociálních služeb“ dle zákona č. 108/2006 Sb. je zvrácená.
Už jenom fakt, že kvalifikovaný personál (a to vč. kuchařek) byl LEGISLATIVNĚ nahrazen „pracovníky v sociálních službách“, kteří by měli mít max. základní školu a kratičký „kvalifikační“ pseudokurs, je alarmující. Přitom se po PSS vyžaduje, aby byli empatičtí, samostatní, vysoce informovaní, psychicky odolní, schopní operativně a kompetentně řešit ohromný rozsah situací vč. zajištění umírajících, agresivních, akutních a krizových PACIENTŮ.
Aby toho nebylo málo, tak PSS pro jistotu nemají k dispozici ŽÁDNÉ informace o zdravotním stavu „uživatelů“. A to ani v případech, kdy se jedná o těžké psychotiky, epileptiky, pacienty s kombinovaným postižením apod.!!!
Uvedený zákon nastolil v „sociálních službách“ schizofrenní situaci, jež momentálně nemá řešení a vede celý obor do katastrofy.
Omlouvám se za svou anonymitu. Mám pro to osobní důvody.
SUPER NAPROSTO výstižné, hlavně ten závěr. pracuji v oboru a nemám potřebu se zviditelnit. jen chci poděkovat autorce.
Už bylo načase
Toto téma je na dlouho.Málo peněz za hodně práce!!!!!!!! Neříkam že tato práce je finančně výhodná,protože pokud nemáte sociální cítění a povahu tuto práci vykonávat,tak člověk,který má jiné zamněstnání,toto nepochopí! Absolutně neohodnocená práce!!!!!! Málo zaměstnanců na hodně klientů,aby se asi ušetřilo……. Diplomované sestry nemůžou mít ani motivaci tuto práci dělat a my sociální pracovnice už vůbec ne!!!!! není to jen práce,je to poslání,ale i to by mnělo být řádně ohodnoceno!!!!! Proč třeba v Praze berou Pss okolo 20 až 25 tisíc a na Ústeckém kraji bere Pss 8 až 11tis.hrubého??? docela síla.A pobyt v těchto zařízeních také člověk nechápe!!!!! Proč človék který nikdy nepracoval za něj platí stát a člově který dřel cely život platí o mnohem víc??????Pracovala jsem v zařízeni sociálních služeb.Mněla jsem tuto práci strašně ráda,ale po pár letech byl člověk úplně vysátý! na 60 a více lidí nás bylo kolikrát minimum (3 sestry) a nikoho to nezajímalo a vy aby jste se roztrhli,jak máte uspokojit všechny klienty a i příbuzný ke spokojenosti?????do toho různá školení,kvalifikace.Kolikrát neochota spolupráce s nemocnicemi a samozřejmě v těchto zařízeních nejste vybaveni jako ve zdravotnictví,což si také spoustu klientů či zájemců neuvědomují!!! Jsou na nás kladeny čím dál tím víc větší nároky příbuzných i klientů,ale hlavně vedení! Dělali jsme i 14hodinnové smněny z důvodů nedostatku personálu. Pak se stávali pracovní úrazy a stále ta beznaděj až člověk začal mít i syndrom vyhoření! Na jednou nemáte ani chut a ani sílu vykonávat toto poslání dál…!!!! Já skončila v invalidním důchodu ač je mi 38let.Jsem po těžké operaci páteře,kterou jsem si zničila v tétp práci. Neštěkne po vás ani pes.Tuto práci jsem opravdu milovala a kam mně to dovedlo???Tak už vy tam na hoře pochopte,že i Vy můžete skončit v sociálních službách nebo vaši milovaní a chtěli by jste aby o Vás bylo dobře postaráno a pokud to budete platit tak jako do posavad,tak se Vám také může stát,že nebude žádný personál a skončíte někde na ulici ,tak neví jak by se Vám to líbilo. Mněli by jste se konečně zamyslet a zároveň i stydět,jakým způsobem jste to dotáhli až do krajních mezí!!!!!!! s pozdravem bývalá pss.
Paní Simono, máte pravdu, s Vámi by to bylo určitě na dlouho. Já mít takové nedostatky (nejen) v pravopisu, tak raději ani nepoužívám klávesnici.Děláte nám ostatním Pspkám vizitku, jen co je pravda. Nejsme sociální pracovnice, natož sestry, ač nás tak klienti oslovují. A i když je personálu málo a klientů moc, vždy lze pomoci klientovi ve dvou, třech. Je na nás, jak si chráníme své zdraví. A pokud na tuto práci fyzicky nemáme, je lepší ze sociálních služeb odejít.
Jinak Vám rozumím, ale i své námitky lze sdělit trochu kulturněji. Nedivte se pak, že si naší práce neváží, jestliže čtou, nebo slyší to, co jsem si právě přečetla.
Simono smekám, perfektně jsi to napsala. Já pracuji již 18 let jako ošetřovatelka, PSP MÁ 3 LETTÉ STUDIUM OBOR OŠETŘOVATEL OŠETŘOVATELKA A NAPROSTO SOUHLASÍM S TÍM CO JSI ZDE NAPSALA…..NENAPSALA BYCH TO LÉPE.
bUZERACE ZE STRANY NADŘÍZENÝCH, MÁLO PENĚZ, DEPERESIVNÍ PROSTŘEDÍ, SAKRA VELKOU TRPĚLIVOST A ÚBYTEK NENRGIE, A PRO TY TAM NAHOŘE CO SI JEN TAK OD STOLU DĚLAJÍ SVÉ ZÁKONY….VĚŘTE, ŽE VELMI BRZY TUTO PRÁCI NEBUDE CHTÍT DĚLAT NIKDO !!!!! A UŽ VŮBEC NE MLADÍ LIDÉ PROTOŽE TĚŽKÁ PRÁCE A MÁLO ZAPLACENÁ PRÁCE JE VELMI MALÁ MOTIVACE
však se jim tam nikdo nehlásí a já se ani nedivím
PSS v Praze a okolí berou stejně nebo skoro stejně málo jako PSS kdekoli jinde.
Nástupní plat PSS v Praze a okolí je následující:
ZŠ – minimálka – 10 200.- Kč brutto (diference dle započitatelné praxe)
SŠ – 10 200-10 800.- Kč brutto (dtto)
VŠ – 10 800-11 800.- Kč brutto (dtto)
Pro zpestření řada poskytovatelů zaměstnává PSS výhradně na „zkrácené úvazky“, eventuálně na DPČ, DPP a ŽL. Takže zejména „osobní asistentky“ jsou platově někde kolem 5-7 tis. Kč měsíčně.
O platu 20-25 tis. měsíčně si mohou PSS nechat jen zdát. To totiž v Praze a okolí neberou ani leckteré sociální pracovnice s VŠ a odbornou praxí.
Dobrý den,také pracuji v soc.službách-domov duchodcu.Práce mě baví,i když je velice náročná na psychiku i fyzičku.Jsem zdr,sestra,ani já nemám plat v Praze25000tis.hrubého,na starosti mám přes den sama SZP 60klientu,PSS si dělájí pouze svou práci.Já dělám svou odbornou,které stále přibývá a k tomu kvanta administrativy,takže po12h.službě jdu domu uplně vyřízená.Při noční službě mám na starosti všech 150klintu domova-jsem jediná SZP na domov.Domov duchodcu už dávno neníto co býval,dnes je to opravdu velmi náročná,neoceněná práce.
naprostá pravda, neřekla bych to líp, dělám PSS už 16 let, jsem naprosto vyčerpaná, mám 60 let, funguju od směny ke směně, hlavně doma odpočinout, ať zvládnu další, děkuji za článek