Pracovní úraz

0
372

Dotaz

Kolegové se dostali do styku s pacientem, který si vytrhl PŽK a potřísnil je krví. Po delší době se vlastní iniciativou kolegů podařilo zjistit, ze pacient trpí infekčním onemocněním Hepatitidou C. Nikdo jim tento fakt neoznámil, dokumentace nebyla vůbec označená a i následně se neměl nikdo k tomu tento problém nijak řešit. Mají nárok na nějaké odškodnění, už jen za psych. újmu, která jim teď vznikla, protože v tom lepším případě je čekají 2 měsíce nejistoty a obav, jestli nejsou nakažení, aby nenakazili někoho ze svých blízkých nebo další pacienty a na nějaký intimní život mohou zapomenout. Děkuji

Odpovídá Kancelář Ombudsmana pro zdraví

Z Vašeho podnětu vyplývá, že Váš kolega utrpěl pracovní úraz v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Z pracovněprávního hlediska je Vašemu kolegovi v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce (dále jen “zákoník práce”) zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu vzniklé újmy, což znamená:
1. ztrátu na výdělku;
2. účelně vynaložené náklady spojené s léčením;
3. věcnou škodu (z Vašeho podnětu ovšem nevyplývá, že by nějaká věcná škoda vznikla); a
4. bolest a ztížení společenského uplatnění.
Právě ona poslední složka je klíčová pro posouzení Vašeho dotazu, tj. jestli má Váš kolega nárok na odškodnění za psychickou újmu. S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “nový občanský zákoník”) došlo ke zrušení tzv. bodové vyhlášky (vyhláška č. 449/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění), na jejímž základě byly vytrpěné duševní útrapy odškodňovány v rámci jednotlivých kategorií úrazů vyjmenovaných ve vyhlášce a výše náhrady byla stanovena jako peněžní násobek pevně přidělených bodů. Podle ustanovení nového občanského zákoníku má výše odškodnění plně vyvážit vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; pokud nelze takto výši určit, stanoví se podle zásad slušnosti. V této souvislosti nyní v praxi nutně vyvstávají otázky “kolik tedy poškozenému zaplatit.” (Na tuto situaci reagovalo Občanskoprávní a obchodněprávní kolegium Nejvyššího soudu, když 12. března 2014 vydalo po konzultaci s odbornou veřejností Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Tato metodika částečně přejímá bodový systém zrušené vyhlášky, v jiných oblastech zavádí nové postupy.
Pro Váš případ je podle našeho názoru zásadní to, že tam, kde by se například za minulé úpravy utrpěná duševní újma “nevešla” do bodového systému (pravděpodobně právě jako příklad Vašeho kolegy, když by se u něj nákaza ve finále neprojevila), tak dnes díky novému občanskému zákoníku existuje mnohem větší pravděpodobnost, že soudy nárok na náhradu takové duševní újmy uznají.
Jelikož se ale stále i rok po vstupu v účinnost jedná o “čerstvou” právní úpravu, není nám dosud znám žádný judikát, který by se určením výše náhrady nemajetkové újmy zabýval. Jde tedy pouze o právní názor Kanceláře Ombudsmana pro zdraví, nikoli však judikatorně potvrzený.
Nad rámec otázky doplňujeme, že zaměstnavatel Vašeho kolegy pravděpodobně porušuje povinnosti týkající se vedení zdravotnické dokumentace (“dokumentace nebyla vůbec označená”), případně povinnosti týkající se udržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (“nikdo jim tento fakt neoznámil”, “následně se nikdo neměl k tomu tento problém nijak řešit”). V současné době ale nemáme dostatek informací pro plné posouzení.
Tým Kanceláře Ombudsmana pro zdraví

Dotazy můžete pokládat ZDE

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.