Sedm mýtů o českých sestrách

11
1337

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé,

v příloze Vám zasílám soubor s názvem “Sedm mýtů o českých sestrách”. S kolegy reagujeme na současnou situaci v českém zdravotnictví, konkrétně na postavení sester v tomto systému a jejich vzdělávání.
Prosím všechny, kterým není lhostejná budoucnost českých sester a tím pádem také kvalita ošetřovatelské péče, aby jakoukoliv formou sdíleli obsah přílohy mezi širokou veřejnost.

Povolání všeobecné sestry je práce velmi náročná, ale krásná. Staráme se o pacienty i jejich rodiny v době nemoci i zdraví, zachraňujeme lidské životy, spolupracujeme s velkým množství lidí napříč různými obory a především spolupracujeme mezi sebou při poskytování ošetřovatelské péče. Pojďme se tedy spojit i nyní a ukažme veřejnosti, že dokážeme táhnout za jeden provaz, že si našeho povolání vážíme a není nám lhostejná jeho budoucnost.

Děkuji za Váš čas, Kristýna Toumová

Příloha ke stažení

 

Vážení spoluobčané,
s ohledem na současnou situaci týkající se sesterské profese a vzhledem k faktu, že jsou mnohdy společnosti prostřednictvím médií předkládány mylné či neúplné informace, rozhodli jsme se obeznámit širokou veřejnost všemi možnými způsoby, a vyvrátit tak mýty, které v této problematice panují.

Mýtus první: ČESKÁ REPUBLIKA MÁ V SOUČASNÉ DOBĚ KRITICKÝ NEDOSTATEK SESTER
Toto tvrzení je velice diskutabilní. Na základě čeho tvrdíme, že je sester málo, když v současně době neexistuje žádná jednotná a konkrétní databáze, která by nám spolehlivě řekla, kolik sester máme, a kolik chybí? Vycházíme pouze z faktu, že existuje relativní nedostatek sester na odděleních. Druhá strana mince je však taková, že vystudovaných sester z různých typů škol je možná tolik, že kdyby každá z nich v tuto chvíli nastoupila do zdravotnictví, o nedostatku bychom pravděpodobně nehovořili. Existuje nespočet nositelek/nositelů titulu všeobecná sestra, které se raději uplatňují jinde, než v rezortu zdravotnictví. Proč se proto raději nezamýšlíme nad tím, jak vrátit do systému ty, které již máme. Hlavním důvodem je bezpochyby celková prestiž profese a postavení sester v systému zdravotnictví, než délka jejich profesní přípravy. A rozhodně se nelze domnívat, že v dnešní době zvýšíme prestiž celé profese tím, že snížíme kvalitu vzdělávání!

Mýtus druhý: ZKRÁCENÍ PROFESNÍ PŘÍPRAVY PŘIVEDE DO ZDRAVOTNICTVÍ DOSTATEK SESTER
Smyšlené tvrzení těch, kteří bojují proti vysokoškolskému vzdělání sester, navíc ničím nepodložené. Na základě čeho tak usuzujeme? Jak v situaci tříletého vzdělávání, tak v případě jednoho roku „dovzdělání“ po SZŠ budou pořád “hotové” sestry opouštět školní lavice 1x za rok a proto je naivní si myslet, že jich z nějakého záhadného důvodu bude více. Počty vycházejících absolventů budou logicky stále stejné – stejně nízké. Na vině je jednak demografická situace, kdy nastává výrazný nepoměr mezi počtem mladých a na druhé straně stárnoucích lidí a také již zmiňovaná prestiž. Navíc zde existuje trend, kdy jsou mladí lidé zvyklí a motivovaní studovat déle, čemuž se nelze divit s vidinou odchodu do penze, který se nezadržitelně přibližuje k 70. roku života. Naopak lze proto předpokládat, že pokud dojde ke zkrácení profesní přípravy sester, budeme jich mít ještě méně, neboť se tento obor stane v očích mladých lidí nelukrativním v porovnání s jinými nelékařskými profesemi, jako jsou například fyzioterapeut či zdravotnický záchranář.

Mýtus třetí: PLNOHODNOTNÉ SESTŘE STAČÍ VZDĚLÁNÍ NA STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLE
Každý, kdo argumentuje tím, že současné sestře stačí středoškolské vzdělání, neboť tomu tak dříve po dlouhou dobu bylo, nechť se zamyslí nad širšími souvislostmi. Čtyřleté středoškolské vzdělávání sester bylo v našich krajinách zahájeno již před téměř 70 lety. Je jisté, že pokud bylo tehdy toto povolání postaveno na maturitní úroveň, bylo k němu přistupováno skutečně zodpovědně. Snad všechny obory se od té doby posunuly vpřed, tak proč to stále v ošetřovatelské profesi tak křečovitě odmítáme? Přitom se stačí zamyslet nad tím, jak se změnila celková situace ve zdravotnictví. Došlo k neskutečnému pokroku v medicínských technologiích, změnilo se postavení i role sestry a v neposlední řadě se změnilo myšlení pacientů. Toto vše pochopitelně vyžaduje, aby se změnila i odborná připravenost sestry a její myšlení. Nelze též v této souvislosti opomenout změny ve středoškolském vzdělání. Dříve byly střední školy především školami odbornými. Naproti tomu dnes jsou mnohdy jejich osnovy přesyceny všeobecně vzdělávacími předměty. Když se podíváme do osnov posledních středoškolsky vzdělaných sester, lze si jednoduše spočítat, že prostor pro odbornou výuku zaujímal téměř 60 % učebního plánu a maturitní zkouška se skládala ze tří až čtyř odborných předmětů. Dnešní situace je taková, že díky státním maturitám klesl prostor pro odborné předměty k 45 % a maturita je složena pouze ze dvou odborných předmětů. Odpůrci vysokých škol samozřejmě namítnou, že je plánován po dokončení střední školy jeden rok určitého „dovzdělání“ navíc. Každému, kdo alespoň trochu vidí do problematiky vzdělávání, musí být jasné, že nelze vytvořit kvalitní roční vzdělávací program, který by zajistil komplexní všeobecnou sestru. Jak by měl onen rok vypadat? Co by měl obsahovat za předměty? Realita by byla jistě taková, že nějaký základ od všeho by žák získal na střední škole a pak by musel na povrchní znalosti s různě dlouhým odstupem navazovat. Lze se proto oprávněně domnívat, že takový rok by způsobil pouze to, že by každý z absolventů věděl od všeho něco a v podstatě nic pořádně a pletlo by se mu páté přes deváté. Výsledek by byl jistě velice nekomplexní. V neposlední řadě je důležité zamyslet se nad tím, zda je opodstatněné, vystavovat 16 či 17leté žáky/žákyně SZŠ všemu, s čím je sestra v praxi nucena se setkávat. Již v 50.
letech minulého století bylo prokázáno, že čím mladší sestra do přímé praxe vstupuje, tím je více ohrožena profesní deformací. Stačilo by se rozhlédnout i dnes, kolik vyhořelých a osobnostně deformovaných sester má v rukou životy mnohdy bezbranných pacientů.

Mýtus čtvrtý: SESTRA NEPOTŘEBUJE VZDĚLÁNÍ, PROTOŽE MÁ NEUSTÁLE LÉKAŘE ZA ZÁDY
Argument těch, kteří nemají představu o realitě nemocničního oddělení. Sestry nejsou služkami ani poskoky lékaře, nýbrž samostatné osoby, které mají v rukou chod celého oddělení. Sestra musí být schopna samostatně posuzovat situace na oddělení, přemýšlet a jednat. Lékaře mnohdy nevidí po většinu směny, neboť i v jejich řadách existují nedostatky. Nikoho ovšem nenapadlo v zájmu jejich navýšení snižovat délku lékařské profesní přípravy. Byl by to logicky stejný nesmysl jako snižování vzdělanosti sester!

Mýtus pátý: VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÁ SESTRA JE OCHOTNA VYKONÁVAT POUZE ČISTÉ ČI ADMINISTRATIVNÍ PRÁCE
Velice silný argument nepřátel vysokoškolsky vzdělaných sester, který bohužel působí mezi nezainteresovanými věrohodně. Pochopitelně jde o holý nesmysl. Na žádné z vysokých škol není student veden k tomu, aby si vybíral pouze čistou práci. Naopak je mu vštěpováno, aby šel příkladem, neboť jedině tak lze tento mýtus překonat. To, že se někdo s bakalářským titulem chová povýšeně je vždy chyba jednotlivce a jeho ega. Nicméně se to velmi hodí všem odpůrcům dnešních mladých sester. Je to však stejně absurdní, jako bychom tvrdili, že všechny středoškolsky vzdělané sestry vraždí novorozence či týrají seniory, neboť jsme několik takových v nedávné historii zažili. Pravda je logicky taková, že to, jak sestra přistupuje ke své profesi, není pouze otázka vzdělání, ale především její osobnosti. Existují vzorové sestry s maturitním vysvědčením a stejně tak kvalitní sestry bakalářky či magistry. V opačném případě to platí stejně tak. V neposlední řadě je nutno podotknout, že jsme snad zatím neviděli sestru, která by si libovala v nekonečné administrativě.

Mýtus šestý: VYSOKÁ ŠKOLA NEMÁ PŘÍNOS, NEBOŤ SE ZDE STUDENTI UČÍ TOTÉŽ, CO NA STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLE
Absolventům, kteří něco takového tvrdí, by měl být okamžitě odebrán vysokoškolský diplom, neboť je jisté, že takový člověk nepochopil přínos vysokoškolského studia! Jak na střední škole, tak na škole vysoké je kmenovým oborem ošetřovatelství. Je jisté, že základní výkony jsou tedy stejné. Na vysoké škole je však dán studentům prostor a čas na to, aby dokázali nad problémy hlouběji přemýšlet a chápali veškeré souvislosti. Student je zde taktéž veden k tomu, aby rozvíjel své postoje a celkový pohled na pacienta. Jednoduše řečeno je preferován takový styl výuky, jehož cílem je zajistit kvalitní sestru, která co nejdéle vydrží být sestrou, po které všichni tak horlivě toužíme a nepodléhala již po několika málo letech syndromu vyhoření. Ten, kdo chce získat studiem na vysoké škole něco víc, zcela bezpečně to získá!

Mýtus sedmý: VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÉ SESTRY BOJUJÍ PROTI BÝVALÝM STŘEDOŠKOLSKY VZDĚLANÝM KOLEGYNÍM
Velká nepravda! Vysokoškolské vzdělávání sester se snaží o to, aby se celkově zlepšily podmínky všech sester, tedy i těch středoškolských. A nelze popřít, že za posledních deset let se poměrně výrazně zvýšilo například platové ohodnocení. Všichni si musíme uvědomit, že pokud opět klesne naše vzdělanost, může dojít k zamrazení platů, a o sesterskou profesi bude ještě menší zájem, než je tomu dnes. Již dlouho je naším cílem vytvořit jednotnou skupinu se společným postojem k celé profesi, někteří to však stále odmítají pochopit a utočí proti nám. Současné sílící aktivity vysokoškolsky vzdělaných sester jsou jen přirozeným vyústěním toho, že jsme příliš dlouho mlčeli a nikdo nebral zřetel na naše opodstatněné argumenty. Nicméně i přesto věříme, že jednoho dne začneme všichni táhnout za jeden provaz a ukážeme svou sílu správným směrem pro prospěch všech. Především našich pacientů!

Jiří Kaas, Kristýna Toumová, Tereza Dušičková – absolventi oboru všeobecná sestra

11 KOMENTÁŘE

  1. Plně souhlasím s tímto článkem, práci zdravotní sestry dělám celý život, miluji ji.Mrzí mě, že nejsme finančně víc ohodnoceny, vždyt sestra nechává půl života v práci. Bylo by dobré,kdybychom se semkly a za ten provaz společně všechny zatáhly a konečně byly vyslyšeny na mimisterstvu a ve vládě Pardubická nemocnice

  2. Ad 1) souhlas – nedostatek sester je relativní, nikoliv absolutní, ale chybí v praxi z důvodu podmínek fungujících ve zdravotnictví (finance, prestiž, přesčasy)
    Ad 2) souhlas – zkrácení výuky nic nevyřeší, to jen změna pracovních podmínek
    Ad 3) nesouhlas – při stávajícím systému zdravotnictví by sestře stačilo vzdělání na SZŠ, ale dle původních osnov a dle původní selekce přijímaných studentů (a bez současných Mgr. učitelek), pro praxi je to dostatečné; kdož by toužil po další kariéře (vrchní, staniční), nechť studuje dále / současné vzdělání bude mít cenu až po masivním náboru pomocného zdravotnického personálu, jinak ne
    Ad 4) souhlas i nesouhlas – sestra je normálně myslící bytost, kritérium průměrné inteligence ale v současnosti pravděpodobně polovina studentů SZŠ nesplní / sestra potřebude další vzdělání ve svém oboru, nikoliv obecné tlachy z univerzity, které učí v praxi nepoužitelní jedinci
    Ad 5) nesouhlas – sestry jsou na VŠ očkovány kecy, že budou “manažerky ošetřovatelského procesu”, vyučující jsou mnohdy odtržené od reality a v praxi nepoužitelné (sama na noční s celým oddělením na krku – nepředstavitelné)
    Ad 6) nesouhlas – vzhledem ke zmrvenému středoškolskému vzdělání se sestra na VŠ učí to, co dříve na SZŠ, ale přínos diplomové práce (kterou v podstatě nikdy nikdo číst nebude), výzkum v ošetřovatelství, filozofii apod. je minimální; rozvíjet celkový pohled na pacienta je blbost v době, kdy jedna sestra lítá okolo 30 lůžek a když nelítá, tak vypisuje nesmyslné papíry
    Ad 7) nesouhlas – nebojují spolu, jen obecně jsou daleko méně použitelnější a jsou daleko více překvapené, jak to v té praxi vlastně funguje, protože jejich “doktorky” s Ph.D. z ošetřovatelství jim to říkaly úplně jinak…

    Pozn: autor je absolventem FVZ v Olomouci i LF v Praze, v žádném případě by nezakazoval studovat zdravotnické obory (není k tomu důvod, pokud budou zájemci, ale při kvalitním středoškolském vzdělání by potřeba Bc. studií výrazně poklesla) – aktuálně koncipované Bc. studium je nepoužitelné při daném nastavení systému zdravotnictví.
    Smutným faktem ale je, že polovina posluchačů zdravotnických VŠ tam svojí úrovní nemá co pohledávat a “společenská objednávka” k doplnění vysokoškolského studia vedla k devalvaci tohoto vzdělávání, ale při personálním obsazení jednotlivých ústavů je toto aktuálně neřešitelné.

    • 9 z 10 středoškoláků (ze všech SŠ) si podává přihlášku na VŠ, a 7 z 10 se jich tam dostane. Maturanti ze SZŠ nejsou žádnou výjimkou, nevím o tom, že by se hrnuli po maturitě do práce. Při kvalitním středoškolském vzdělání by se potřeba Bc. studií spíše zvýšila, jelikož dobře studující budou chtít jít na VŠ ve vyšším počtu než doposud. Ambiciózní a schopné žákyně se hlásí na gymnázia. Těžko je dostaneme na SZŠ a těžko je přesvědčíme k tomu, aby šly po maturitě pracovat, a nikoli na VŠ.

      • Bezpochyby je úroveň vysokoškolského vzdělání devalvována. V okamžiku, kdy na nějakou pozici je nutná vysoká škola (je jedno, jestli pro výkon zdravotní sestry, úředníka nebo policisty), logicky vzniká nabídka a úroveň je nastavena tak, aby většina obor dokončila (na FZV byla “úmrtnost” cca 25%, na LF 60%), což je cesta do pekla. Bohužel ze vzdělávání se stal byznys. Při kvalitním středoškolském vzdělání by nebyla nutnost VŠ studia, ale možnost studia VŠ, což je strašně velký rozdíl. Aktuálně nepřesvědčíme ani absolventky VŠ studia, aby šly pracovat do zdravotnictví, takže tento argument mi připadná pochybný.

        • Ano, nepřesvědčíme ani absolventky VŠ studia, aby šly pracovat do zdravotnictví, protože v praxi dělají za sanitáře, ošku, uklízečku apod… Praxe je zásadně špatně a dokud nezapracujeme na tom, aby sestra dělala skutečně sestru, nebudou nám do praxe chodit ani středoškolačky.

          • Už jsem to tady psala, vzdělávání skutečně není nejpalčivější problém sester, daleko zásadnější jsou podmínky práce. Souhlasím se Silver, dokud budou sestry suplovat ostatní personál, který je nedostatkový, nebude sesterská profese atraktivní. Opravdu nechápu, proč se ze vzdělání dělá téma, nechce se dát možnost těm absolventům SZŠ, kteří uspějí v přijímačkách, jít do třetího ročníku VOŠ a odvádí se tak pozornost od toho, co je potřeba v sesterské profesi skutečně řešit. Nikdo přece neříká, že sestra nebude moct vystudovat VŠ, když bude chtít. Prosím o autory o odkaz na jednotnou a konkrétní databázi nositelek titulu všeobecná sestra, které se uplatňují jinde, než ve zdravotnictví. Existuje něco takového čím můžete své tvrzení podložit?

    • Když se zeptáte pacientů a lékařů (občas to dělám), zjišťuji, že nikdo neočekává od sestry, že mu bude ordinovat určité léky či jakkoli přebírat kompentence lékařů a to ani v případě, že vystuduje ošetřovatelství na vš. Zde pramení velké nedorozumnění a také rozčarování nynějších absolventů vš. Tím, že se studium ošetřovatelství přesunulo ze střední školy na vysokou, nic víc, vzniká zde iluze, že je k tomu vš studium snad jakkoli opravňuje nebo by opravňovat mělo. Ale fakt je ten, že pacienti a lékaři od sester očekávali, očekávají a očekávat budou komplexní ošetřovatelskou péči. Ano kompexní, to znamená včetně mytí zadku. A neočekávají od sester žádný fachidiotismus s jehož nabídkou přicházejí někteří nýnější aktivní vysokoškoláci. A také se dozvídám, že si pacienti profesionalitu sestry s titulem vůbec nespojují. Na druhou stranu se také dozvídám, že nikdo neočekává od sestry, že bude vytírat podlahu. Naopak, to je přesně to, co pacienty irituje a sestru v očích pacienta degraduje! Tolik jen moje doplnění na téma prestiž sesterské profese.

  3. Ještě bych dodala: 1. Nabádat k odebrání vysokoškolského diplomu za názor (což je v demokratické společnosti, kde si každý může myslet a říkat co chce) je naprosto nepřijatelné. Tyto postoje považuji za skoro až nebezpečné. 2. Vzdělání sester se neplánuje zkracovat, pouze se má umožnit absoventům szš po úspěšném složení zkoušek nastoupit do vyššího než prvního ročníku studia VOŠ. 3. Co se týká vzdělávání lékařů i zde se reagovalo na situaci kritického nedostatku v některých oborech a například stomatologové již nemusí absolvovat atestaci a mohou rovnou nastoupit do praxe. 4. Váš článek zavání demagogií, autorům chybí (i přes vysokoškolské vzdělání) široký rozhled a informovanost. Myslím si, že jim především chybí skutečná praxe u lůžka. Prosím, příště, než se pustíte do další “osvětové” akce, lépe se připravte. Děláte totiž ostudu všem sestrám protože jasně neuvedete, že tato “osvěta” nevyjadřuje názor všech sester, ale pouze několika, konkrétně těch ze spolku vysokoškolsky vzdělaných. A to by bylo fér.

    • Vážené kolegyně, kolegové, přátelé i nepřátelé a především milá paní Petro. Původně jsem se nechtěl do veřejných diskuzí zapojovat, neboť jsem toho v posledních dnech vyslovil dost. Nicméně mne přímo vyzíváte svým dotazem a proto musím chtě nechtě reagovat. Mimo jiné je též z Vašich postupně přibývajících příspěvků patrné, že po nějaké té argumentaci opravdu toužíte. Na úvod se Vám omlouvám za to, že reaguji s určitou prodlevou, mám poměrně šťastný rodinný i profesní život a netrávím obvykle víkend vyléváním svých komplexů na Ošetřovatelství.info a podobných diskuzních fórech. Nejprve se vyjádřím k Vašemu dotazu nebo spíše zbytečné řečnické otázce. Jistě při své inteligenci, která je z Vašich příspěvků více než patrná, nemůžete myslet vážně to, že by snad mohla existovat databáze kvalifikovaných sester, které v oboru nepracují, když neexistuje ani ta těch pracujících. Nicméně gratuluji, našla jste skutečnou mezeru v našich tvrzeních. Tuto myšlenku pochopitelně zakládáme pouze na osobní znalosti několika sester, které i přesto, že jsou dobrými sestrami, odešly z nějakého důvodu jinam. Nicméně Vás musím upozornit, že je u tohoto našeho argumentu uvedeno slovo „pravděpodobně“, které má ve slovníku vysokoškolsky vzdělaných sester úplně stejný význam jako ve slovníku kohokoliv jiného. Nemusíte také v dalším příspěvku reagovat tím, že máme v našem prohlášení mezer více. To již z Vašich příspěvků dávno víme. Nyní se však dostanu k těm vážnějším věcem. Za prvé bych Vás veřejně požádal o to, abyste se nevyjadřovala k osobnostem autorů. Nevíte o nás zhola nic. Také je velkou troufalostí Vaše všeobecné vyjadřování o lidech, kteří se na vzdělávání podílejí. Až budete znát životopisy všech pedagogů vysokých škol v oboru ošetřovatelství, můžeme se k této debatě vrátit. Dříve ne! Nemáte ani představu jak reálně vypadá ono „hájení teplých míst na katedrách“, o kterém se tak znale rozepisujete. Mimo jiné nemáte představu ani o tom, co mnohdy tito lidé pro svou práci obětovávají a jak jsou za to ohodnoceni. Jistě Vás to nezajímá, ale co se týká mé osoby, nikdy jsem s praxí nepřerušil kontakt a stále jsem schopen samostatně sloužit noční služby. Zmíněných „zadků“ přebalím za směnu nespočet a nedílnou součástí mých nočních služeb je mnohdy též vytírání pomočené podlahy. Abych Vám ušetřil reakce, je jisté, že s kvalitou Vaší praxe se to rozhodně srovnat nedá, neboť člověk s tak silnými argumenty musí být skutečný mistr svého oboru, kterému nelze konkurovat! Co se týká Vaší zmínky o mých nebezpečných argumentech, tak z té si nic moc nedělám, neboť jak sama zmiňujete, máme demokracii. Navíc na svém tvrzení nevidím nic protispolečenského. Pokud někdo opovrhuje svým vzděláním a veřejně ho haní, tak ať se ho vzdá. Možná byste se měla spíše zamýšlet nad nebezpečností Vašich negativních stereotypních postojů k vysokoškolsky vzdělaným sestrám. Co Vás vede k tomu, že všechny házíte do jednoho pytle? Uvědomujete si, že podstatná část sester s vysokoškolským titulem absolvovala před vstupem na VŠ stejnou střední školu v oboru všeobecná sestra, jako Vy? Jak je tedy možné, že jsou všechny v praxi tak nemožné, když absolvovaly tu nejdokonalejší čtyřletou zdravotnickou školu? Opět Vám ušetřím protireakci, pravděpodobně bychom se od Vás dozvěděli, že studentům na VŠ vymýváme mozky nebo je možná vyměňujeme. Teď ale vážně. Vaše argumenty mne velice urážejí, protože jsem nikdy v žádném ze svých prohlášení neuvedl nic, čím bych všeobecně hanobil středoškolsky vzdělané sestry. Těch, které svou profesi vykonávají dobře, si nesmírně vážím a nikdy bych nad nimi neohrnoval nos kvůli tomu, že nemají titul. Pro Vaši informaci, celou dobu v praxi se učím nejvíce od sester se střední školou a na některé své kolegyně, které vzorově reprezentují své povolání, nedám dopustit. Vy k nim však nepatříte a patřit nemůžete, protože z mých řádků vytrháváte pouze to, co se hodí pro Váš další povrchní protiútok. Kdybyste četla pozorně a přemýšlela v celé šíři mých sdělení, našla byste jistě i informaci o tom, že nehájím všechny vysokoškolsky vzdělané sestry, ale pouze ty, které svou práci vykonávají kvalitně. Také jsem nikdy neřekl, že si přeju, aby sestry přebíraly kompetence lékařů. A v tomto nám zde opravdu vzniká velké nedorozumění, jak sama uvádíte. Pro Vaši informaci, už v prvním, někde ve druhém ročníku středních zdravotnických škol se kdysi probíraly kompetence sester, které byly rozděleny podle toho, zda jsou vázány na ordinaci lékaře či ne. Mám dojem, že informace o tom, že sestry neplní pouze ordinace, Vám poněkud unikla. Mé tvrzení o rozšířených rolích a kompetencích proto nijak nesouvisí s činnostmi, které by snad sestry přebíraly od lékařů. Naopak toužím po sestrách, které budou opravdu SESTRAMI a budou poskytovat onu komplexní ošetřovatelskou péči, o které se tak sofistikovaně zmiňujete. Nicméně si Vám dovolím vysvětlit, že pokud sestra plní pouze ordinace lékaře, rozhodně neposkytuje komplexní ošetřovatelskou péči. O té můžeme mluvit až v případě uplatňování dalších rolí, které si však nejste ochotna připustit. Mimo jiné též podotýkám, že k tomu, abych pouze plnil ordinace lékaře, nepotřebuji ani vzdělání 4+1. Automatické provádění technických sesterských výkonů bez přemýšlení se hravě naučím během jednoho týdne tupého trénování. Nyní mne napadá, zda by nám tedy nestačila všeobecná sestra jako učňovský obor, když právě za takové sestry někteří z Vás orodují. Možná jich pak budeme mít ještě více. 😀 Co Vy na to? Omlouvám se všem za to, že zde zabírám prostor kvůli svému, nyní již osobnímu, sporu s paní Petrou, byl bych moc rád, kdyby se veřejné vzkazy bez tohoto obešly. Vyzývám nyní všechny, kteří chtějí útočit přímo proti mně, případně spoluautorkám sedmi mýtů, kontaktujte mne osobně. Rád Vás nechám nahlédnout do svých profesních aktivit, abyste pak mohli skutečně znale psát vzkazy o mých kvalitách, přístupech k pacientům či o tom, co přesně učím své studenty. Prostřednictvím Google není nijak složité nalézt kontakt na mou osobu. Troufnu si říci, že řada z Vás už to udělala. Toto pochopitelně platí i pro paní Petru. Ono totiž anonymní, nic neříkající jméno, dovoluje jeho nositeli hodně silných slov a odvahy. S odhalenou tváří už by možná některá tvrzení tak suverénní nebyla. Milá Petro, Vaše příspěvky jsou pouze důkazem Vašeho černobílého pohledu na celou situaci. Je škoda, že si neuvědomujete, co o sobě svými argumenty okolnímu světu sdělujete. Je jisté, že pokud obhajujete nástup do 3. ročníku VOŠ ihned po dokončení SZŠ, nemáte ani tu nejmenší představu o struktuře studijních plánů na těchto školách. Před nedávnem jste se zde rozepisovala o jakémsi „kurníku“ v sesterské profesi. Na tento Vás „vtípek“ mohu reagovat pouze tak, abyste se zamyslela sama nad sebou, neboť dokud budou v ošetřovatelství takoví jedinci, jako jste Vy, kurník tu budeme mít stále. A to bez ohledu na délku a kvalitu sesterské profesní přípravy. Osobně nevím, o co Vám jde. Kde se ve Vás bere ta všeobecná nenávist. Vždyť Vám nikdo Vaše vzdělání nebere, nesnižuje a nijak Vás neznevýhodňuje. Naopak i já připouštím fakt, že sestry, které ze zdravotnických škol vycházely před 20, 30 lety byly mnohdy skutečně úžasné. Argumenty, proč to již dnes není možné, najdete ve všech mých vyjádřeních. A znovu opakuju, že se nad středoškolské vzdělání Vás všech opravdu nikdo nepovyšuje. Pokud děláte svou práci dobře, dělejte ji vesele dál. Já bojuji za budoucnost svou a svých nejbližších. A toto své právo si nenechám ze stran Vaší hořkosti a zloby brát! Na závěr uvádím, že nemohu mluvit za všechny sestry, všechna má vyjádření jsou skutečně jen moje, případně lidí, kteří je podepsali. Každý má právo souhlasit či oponovat, případně realizovat vlastní aktivitu. Máme přece demokracii vážená Petro!!! Schovávat se za dav je zbabělé. Ale pravděpodobně je to Vás styl, mluvit všeobecně za všechny a o všech. Navíc v masce. V tomto ohledu jste v mých očích ostudou Vy. A byl bych rád, kdybyste nespojovala mé výroky se SVVS. I přesto, že jsem logicky členem, neprezentuji zde výroky spolku. Ten má své prezidium a své mluvčí!

  4. Dobrý večer, při uveřejnění blogu na diskuzním fóru lze očekávat reakce. Můj osobní názor se skutečně v určitých bodech zásadně liší od Vašeho. Můj názor neprezentuji jako světonázor, nehovořím k veřejnosti v tisku za nespecifikovanou skupinu a můj názor sdílím na fóru určenému k tomuto účelu, tedy vyměně názorů na téma ošetřovatelství. Přesto moje jednání u Vás evidentně vzbudilo emoce. Více k tomu nepotřebuji dodat.

    • Dobrý večer, pochopitelně, že vzbudilo. Ale naše vyjádření ve Vás logicky také. Věřte, že nemám problém s opačným názorem. Dokonce souhlasím s tím, že i některé argumenty sester v praxi (ke kterým se osobně nepřikláním) mají ze strany oněch autorek svou logiku. Nicméně je přijímám, pokud jsou vysloveny slušně a bez všeobecných předsudků. Myslím, že po “poklonách”, které jsme si tu vzájemně vyměnili, jsme si kvit a nemusíme v téhle estrádě dále pokračovat. Domnívám se, že nám oběma jde především o to, aby byl v našem zdravotnictví dostatek rozumných, spokojených sester a v souvislosti s tím pochopitelně mnoho spokojených pacientů. To, že k tomu přistupujeme každý z jiného úhlu pohledu je asi jedno. Více také nepotřebuji dodat, přeji hezký večer.

Co si o tom myslíte? Napište do diskuse!

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..