Události, komentáře s Lenkou Šnajdrovou

Sněmovna včera (9.9.2016) v prvém čtení podpořila novelu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Níže na videu se můžete podívat na můj komentář k systému 4+1.

Pořad byl velmi krátký, proto bych ráda doplnila pár bodů, o kterých jsem se nezmínila, protože jsem na nebyla tázána.

1. V úvodní reportáži zazněla slova, že ministerstvo novelou připouští „nižší“ vzdělání sester. Absolvent/ka systému 4+1 bude ukončovat vzdělání absolutoriem na VOŠ – tedy stejnou zkouškou jako absolventi tříletého programu. Z tohoto pohledu se tedy nejedná o žádné „nižší“ vzdělání.
   Na druhou stranu je samozřejmě riziko, že náročný rok na VOŠ (nevím, zda se dá zvládnout absolutorium během jednoho roku) nemusí všichni studenti, ba ani většina, zvládnout na 100 %, a je pak otázkou, zda se neobjeví tendence přizpůsobit výuku studentům.
2. MZ si od systému slibuje větší příliv personálu, ovšem samo přiznává v důvodové zprávě k novele, že „Vyčíslení přibližného počtu zdravotnických pracovníků, kteří budou mít zájem o přijetí do vyššího ročníku vyšší odborné školy, je nezhodnotitelné, a řádový odhad, kolik zdravotnických pracovníků absolvuje toto studium a setrvá v povolání všeobecné sestry, je téměř nemožné.“ Lidově řečeno, MZ neví, kolik maturantů bude mít o roční studium zájem, kolik ho řádně dokončí, a kolik poté skutečně nastoupí a zůstane ve zdravotnictví.
3. Novela zcela jistě pomůže současným ZA, především těm v praxi, vylepšit svou nelehkou pozici. Jenže to není další nový personál, to jsou lidé, kteří v tom systému už jsou.
4. Samotná novela zákona obsahuje dobré změny – zrušení kreditního systému, zrušení odborného dohledu, odstranění požadavku na tříletou praxi před registrací u některých oborů, lepší prostupnost oborů zdravotnický záchranář a porodní asistentka a další. Bohužel také obsahuje paragrafy, kterým nerozumím. Zdravotnický asistent si může doplnit rok VOŠ a být všeobecnou sestrou, ale laboratorní asistent nemůže být po roce na VOŠ zdravotním laborantem.
5. O čem se nemluví: roční studium na VOŠ může být zpoplatněno (samozřejmě  nemusí).
6. V komentáři hovořím o neodborné práci, kterou sestry dělat nechtějí – tím nemyslím hygienu více či méně nesoběstačných pacientů, to je práce odborná, kterou má dělat sestra. Předpokládám, že se to ve škole učí a dělat to chce. Prací neodbornou míním razítkování žádanek, desinfekci povrchů, pobíhání s různým materiálem, povlékání prázdných lůžek apod. To sestra podle mého názoru dělat nemá, je to mrhání vzděláním a časem.
7. Na rozdíl od jiných se neobávám snižování platů sester, ale obávám se stagnace.  Sestrám se nyní opakovaně přidává –  proč? Ráda bych napsala, že proto, že si to za těžkou práci zaslouží, ale jestli ono to není proto, že je jich málo a konečně někdo pochopil, že bez peněz je neudrží. V okamžiku, kdy bude sester relativní dostatek, sníží se tlak na zvyšování platů. Zcela jinou kapitolou jsou mzdy, stát má na jejich výší malý vliv a může se stát, že nůžky mezi platem a mzdou se ještě více rozevřou.
8. Zoufale chybí pomocný personál. Ani praktická sestra nebude pomáhat sestrám – drtivá většina maturantů jde dnes dál studovat a praktická sestra se nebude lišit. Co děláme proto, abychom měli více sanitářů a ošetřovatelek?
9. Sestry chybí na celém světě. Budeme se muset smířit s tím, že jich nikdy nebudeme mít plný či dokonce nadbytečný počet, protože na rozdíl od západních zemí jsou u nás kromě Slovenek větší počty cizinek kvůli jazykové bariéře nezaměstnatelné. Musíme upravit činnosti sester a personální obsazení tak, aby skutečně sestry mohly dělat jen svou práci, a dále zatraktivnit pozici sestry pro mladé uchazeče. Flexibilní úvazky, školky, benefity…
10. Můj názor je již dlouho stabilní v tom, že mnohé personální problémy ve zdravotnictví způsobuje nejednotnost (dvoukolejnost) vzdělávání sester. Tu nám bohužel novela neřeší, naopak prohlubuje – trojkolejnost potvrzují i samotní poslanci, a stále bude na sestrách jak se s tím (a mezi sebou) poperou. Hodně štěstí!

Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info